|
|
Koncept "inscenované komunikace" v procesu osvojování druhého jazyka
Černotová, Martina ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Koncept "inscenované komunikace" v procesu osvojování druhého jazyka Diplomová práce porovnává komunikaci, která probíhá na základě předem nastoleného nepsaného scénáře, s komunikací, která je autentická a plyne z přirozené komunikační situace. Cílem práce je vymezit pojem inscenované komunikace a postihnout rozdíly mezi ní a komunikací autentickou. Metodologicky práce vychází z komparace inscenované komunikace s komunikací autentickou, a to s pomocí konverzační analýzy rozhovorů na místech zapojených do programu "Islandské vesnice" a na místech mimo takto vymezené prostředí, respektive v situacích reálné komunikace, a následně pojmenovat faktory, které komunikaci činí inscenovanou. Teoreticky je práce podložena studiemi, které se zabývají tématem akvizice druhého jazyka (Theodórsdóttir, Wagner). Jako metodologická východiska slouží literatura zabývající se analýzou diskurzu obecně (Fairclough, Kraus, Schneiderová) a dále specificky konverzační analýzou (Ten Have, Sidnell, Jefferson). Klíčová slova: analýza diskurzu, autentická komunikace, inscenovaná komunikace, islandština, konverzační analýza, osvojování druhého jazyka. transkripce.
|
|
|
Obsahová analýza televizních seriálů z letištního prostředí - na příkladu Letiště a Pan Am
Havelková, Tereza ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Tématem této diplomové práce je zobrazení letištního prostředí v televizních seriálech. Na příkladu snímku Letiště a Pan Am je provedena komparativní obsahová analýza, která probíhá dle stanovených kritérií. Stěžejní prvky komparativní analýzy představuje několik aspektů, které autorka mapuje a porovnává napříč oběma seriály. Práce se primárně zabývá charakteristikou a vyobrazením letištního prostředí, obrazem letištního personálu, výstavbou děje z hlediska seriality, stereotypy a způsoby, jakými je udržováno napětí v jednotlivých snímcích. Cílem by mělo být přehledné zmapování problematiky televizních seriálů ze specifického (letištního) prostředí s důrazem na vyhodnocení shod a odlišností, které ze seriálového zobrazení pramení.
|
|
|
Vánoce v české vizuální kultuře
Růžičková, Aneta ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Fišerová, Michaela (oponent)
Cílem práce je vysledovat, jak jsou v produktech české vizuální kultury reprezentovány vánoční svátky. Tato reprezentace se mohla proměňovat v čase, na základě kulturních vlivů a ideologií, ale také na základě toho, v jakém druhu produktu vizuální kultury byly Vánoce reprezentovány. Chce zhodnotit, zda existují stálé reprezentace Vánoc, které jsou v naší kultuře zakotveny. Teoretická část práce se zaměřuje na historický vývoj zobrazování Vánoc na českém území. Analytická část pak analyzuje televizní vysílání čtyř českých celoplošných televizních stanic během vánočních svátků v roce 2017 a sleduje, jaké kulturní vlivy v nich byly obsaženy. Prostor je věnován také vizuální kultuře a obrazům. A protože se analytická část zabývá hlavně televizí, jsou zde uvedeny také informace o tomto médiu a specifikách masových médií obecně. Pro analýzu mediálních sdělení byla zvolena kombinace dvou výzkumných metod: kvantitativní obsahové analýzy a sémiotické analýzy.
|
|
|
Výstavba fikčního světa fantasy ságy Píseň ledu a ohně
Kollárová, Veronika ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá fantasy ságou Píseň ledu a ohně amerického spisovatele G. R. R. Martina a rozborem jejího fikčního světa. Zkoumá její žánrové zařazení a zaměřuje se na prvky, kterými ze svého žánru vybočuje a kterými ho obohacuje. Prostřednictvím analýzy naratologického konstruktu díla se soustředí na hlavní principy výstavby fikčního světa a jeho specifické vlastnosti. Základní teoretický rámec pro rozbor ságy tvoří současné fikční světy, které nejsou označovány za fikční v tom smyslu, že by utvářely nějaký smyšlený narativ, ale vytváří nové narativní univerzum. To je vytvořeno tak, že pomáhá konstruovat další pokračování nebo narativní odbočky. Diplomová práce se současně zmiňuje o fenoménu transmediality, díky které se narativní univerzum nadále rozšiřuje a fikční svět se pak za její pomoci stává o to skutečnější.
|
|
|
Komunikace mezi člověkem a strojem v současné vizuální kultuře
Horáková, Petra ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Ivan, Michal (oponent)
V diplomové práci nazvané Komunikace mezi člověkem a strojem v současné vizuální kultuře se budu zabývat zkoumáním a analyzováním filmu Spikea Jonzeho s názvem Ona (Her) z roku 2013, který se zaměřuje na propojení umělé inteligence s reálným lidským světem. Zajímat mne bude především téma umělé inteligence a virtuální reality a komunikace se strojem. Práce bude rozdělena na dvě části, přičemž první, teoretická část, bude zaměřena na vybraná díla teoretiků nových médií, kdy mne bude zajímat především téma interakce mezi člověkem jakožto tělem a strojem jakožto počítačem, dále také vývoj počítačů a internetu, který vedl až k současnému vývoji v oblasti umělé inteligence a komunikace. Druhá část pak bude případová studie, ve které budu analyzovat film Ona, ve kterém je interakce mezi člověkem a strojem hlavním tématem. Pracovat budu v teoretické části především s knihami Lva Manoviche, Marshalla McLuhana, Pierra Lévyho, Johna Searla a Paula Virilia, ale i Jakuba Macka nebo Marka B.N.Hansena. Klíčová slova Stroj, umělá inteligence, virtuální realita, nové média, počítače, internet
|
|
|
Proměny televizního média z pohledu publika
Pěničková, Barbora ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Svoboda, Aleš (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce bude věnována tématu televize jako neustále se vyvíjejícího média a otázce, zda současné televizní publikum stále tvoří diváci a je pro něj vhodné označení používané pro klasická masmédia, anebo se televize natolik přiblížila novým médiím, že by už bylo příhodnější hovořit o jejích "uživatelích". Na základě předpokladu, že přístup společnosti k televizi se během let její existence proměňoval, budeme archeologicky zkoumat televizi z pohledu několika předních mediálních teoretiků v posledních desetiletích. Budeme zkoumat především to, jak se změnilo rozhraní mezi televizním médiem a divákem, a zejména možnosti, které televize nabízí svému publiku. Nejprve se zaměříme na perspektivu Marshalla McLuhana, téma tzv. remediace autorů Jay D. Boltera a Richarda Grusina. Následně se zaměříme na badatelský směr archeologie médií vycházející z díla Archeologie vědění Michala Foucaulta a budeme zkoumat televizi a diskurz, jehož je součástí. Odrazíme se především od myšlenek autorů, jako je Jussi Parikka, Siegfried Zielinski, William Uricchio či Axel Bruns. Objeví se také dílo Lva Manoviche a dalších. Zvláštní pozornost bude věnována především problematice postupného vývoje televize jako média a jejího publika. Televize je totiž považována za jedno z tradičních (starých) médií, to se podle mého...
|
|
|
Struktura a tendence sportovního zpravodajství České televize v době Letních olympijských her 2016
Psotová, Helena ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Mucha, Ivan (oponent)
Práce zkoumá strukturu a tendence sportovního zpravodajství České televize prostřednictvím převážně kvalitativní analýzy 17 dílů pořadu Branky, body, vteřiny odvysílaných v době Letních olympijských her v Rio de Janeiru v roce 2016. Díky diskursivní analýze odhaluje skryté prvky a principy, které jsou obsaženy v části zpravodajství, jež je věnována právě olympijským hrám. Autorka v práci pohlíží na sport z různých sociologických a antropologických perspektiv (sport jako rituál, sport a konstrukce identit, gender ve sportu), na jejichž základě odhaluje procesy, při nichž dochází ke konstruování mediálního obrazu olympijských her. Výsledná zjištění jsou v práci dokládána konkrétními příklady z jednotlivých relací.
|
|
|
Fotografie ve službách žurnalistiky: Sociálně sémiotická analýza vítězných snímků Czech Press Photo (2006-2015)
Patáková, Veronika ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Fišerová, Michaela (oponent)
Předložená práce se zabývá vizuálním sdělením v podobě fotografie. Na teoriích Rolanda Barthese a Viléma Flussera představujeme blízký vztah tohoto média se skutečností, čímž je zdánlivě zastřena jeho konstruovaná povaha. Role fotografie jako pouhého svědka událostí je klíčová v žurnalistickém kontextu, kdy nám snímky nabízejí příběh, jenž je však ztotožňován se samotnou realitou. Práce se snaží prezentovat mediální diskurzivní praktiky, pomocí nichž jsou zobrazené události vnímány jako pozornosti hodné. Vychází z teorie zpravodajských hodnot a z metody sociálně sémiotické analýzy, které aplikuje na vítězné snímky soutěže Czech Press Photo (2006-2015), a poukazuje u jednotlivých snímků na jejich významotvorný proces pomocí sémiotických prostředků. Výsledkem práce je zjištění, že preferovanými hodnotami jsou negativita, dobrý estetický dojem, blízkost a personalizace, a často zastoupeným typem záznamu jsou fotografie, které sémiotickými prostředky posilují zdání své čistě informativní povahy.
|
|
|
Intervenční funkce veřejného umění ve veřejném prostoru a společnosti
Debefová, Barbora ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
Diplomová práce Intervenční funkce veřejného umění ve veřejném prostoru a společnosti se zabývá typem veřejného umění, které nějakým způsobem konfrontuje společnost a obohacuje či dokonce transformuje veřejný prostor. Práce se pokouší poukázat na nutnost využívání poznatků z různých oborů jakými jsou urbánní antropologie, sociologie, filosofie a sémiotika při zkoumání veřejného prostoru a role veřejného umění v něm. Cílem je nahlédnout potenciál a funkce veřejného umění a jak může být tato činnost realizována. Výše zmíněné bude rozebíráno na díle švýcarského umělce Thomase Hirschhorna, který svými díly reaguje na otázky a problémy, které vyvstávají v dnešní společnosti. Práce bude uzavřena rozborem díla Gramsci Monument. Klíčová slova: veřejné umění, veřejný prostor, město, Thomas Hirschhorn, společnost, intervence, Gramsci Monument
|
|
|
Problematika reality a simulace v díle Jeana Baudrillarda a její odraz v současné filmové tvorbě
Karásková, Kristýna ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Fišerová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá teorií simulací a simulaker v pojetí francouzského představitele postmoderny Jeana Baudrillarda. Zaměřuje se především na způsob, jakým Baudrillard tematizuje postupný zánik reprezentační funkce znaku a vznik hyperreality obsahující simulace. Pozornost je upřena především na koncept reality, virtuality, simulace a iluze. Práce obsahuje také navazující koncepce Paula Virilia a Manuela Castellse. Základní rámec zkoumání je rovněž doplněn o teorii fikčních světů. Druhá část obsahuje rozbor toho, jak je tato problematika reflektována v současné filmové tvorbě, a to prostřednictvím obsahové analýzy filmů Matrix (sourozenci Wachowští, 1999) a Mulholland Drive (Lynch, 2001), zohledňující odlišné ztvárnění iluzorního/virtuálního prostoru a jeho vztahu k realitě. Práce si klade za cíl analyzovat vybrané koncepty popisující vznik a působení simulací se zaměřením na současnou společnost spojenou s moderními technologiemi a poukázat na odraz zmíněných koncepcí ve filmových snímcích, které se k nim (záměrně či nezáměrně) vztahují a rovněž prozkoumání toho, jak je v uvedených filmech vyobrazeno téma reality, simulace a iluze a nakolik je obsah těchto filmů provázán s působením médií a nových technologií s nefyzickým prostorem, který vytvářejí. Klíčová slova realita - hyperrealita -...
|
host ::
RSS.