|
|
Potřeby transplantovaných pacientů po znovu zařazení do dlouhodobého dialyzačního programu
DUŠKOVÁ, Denisa
Úvod: V této bakalářské práce byly zkoumány potřeby transplantovaných pacientů znovu zařazených do dlouhodobého dialyzačního programu. Neuspokojené potřeby takových pacientů mohou vést ke zhoršení jejich zdravotního stavu. Je proto důležité vnímat pacientovy touhy a přání. Výsledky této problematiky tak mohou přispět k lepšímu pochopení potřeb pacienta nejen ze stran ošetřovatelského personálu, ale i pacientovy rodiny a jeho okolí. Cíl a výzkumné otázky: Hlavním cílem této práce bylo zjistit specifické potřeby těchto pacientů. Odpovědi byly hledány na otázky, jaké jsou specifické potřeby, jak se potřeby změnily před transplantací a po opětovném zařazení na dialýzu, jaké potřeby nejsou dostatečně uspokojeny a jaké jsou pro pacienty nejdůležitější. Metodika: Data byla získávána pomocí kvalitativního výzkumu formou polostrukturovaného rozhovoru ve vybraném dialyzačním středisku v Jihočeském kraji. Údaje byly zpracovány metodou kódování pomocí statistického programu ATLAS.ti. Následně bylo identifikováno 5 kategorií s jejich podkategoriemi. Výsledky: Z výsledných dat bylo zjištěno, že pacienti nejvíce touží po potřebě spánku a odpočinku, být bez bolesti, po běžném životě a dostatečné podpoře od rodiny. I nedostatečné uspokojení v oblasti spánku nebrání ovšem pacientům vykonávat nějaký druh fyzické aktivity, který se pozitivně odráží i na psychické pohodě. Bylo také zaznamenáno, že nejdůležitější pro pacienty během dialýzy je klidný a nekomplikovaný průběh. Závěr: I přes výsledky tohoto výzkumu je nutné brát ohled na člověka jako individuální bytost, která se může od většiny ve svým potřebách lišit.
|
|
|
Význam hlavního histokompatibilního systému pro transplantaci orgánů
Ilina, Liudmila ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Hlavní histokompatibilní systém je genový region lidského genomu, který se nachází na chromozomu 6 a kóduje polymorfní povrchové glykoproteiny, jejichž primární funkcí je prezentace vlastních a cizích proteinů T lymfocytům. Pokud T lymfocyt rozpoznává komplex MHC-peptid jako cizí, dochází k aktivaci efektorových složek vrozené a adaptivní imunity. Proto neshody v HLA antigenech mohou způsobit silnou imunitní odpověď vůči transplantovanému orgánu. HLA laboratoře hrají roli v transplantačním programu orgánů tím, že určují neshody v HLA systému mezi pacienty a jejich potenciálními dárci, a na základě získaných údajů přispívají k hodnocení rizika rejekce a eventuálních imunologických komplikací po transplantaci. Cílem teto práce je popsat vliv hlavního histokompatibilního systému na výskyt buněčné a protilátkami zprostředkované rejekce po transplantaci solidních orgánů a charakterizovat vztah mezi mírou neshod v HLA antigenech a výsledky přežití štěpů. Klíčová slova HLA, transplantace orgánů, rejekce
|
|
|
A Case Study of Physiotherapy Treatment on a Patient After LiverTransplantation
Al Saseh, Saria ; Kučerová, Ilona (vedoucí práce) ; Vomáčková, Helena (oponent)
Název: Případová studie fyzioterapeutické léčby pacienta po transplantaci jater Autor: Saria Al Saseh Cíl: Cílem této práce je podrobně zkoumat teoretické aspekty související s postupy transplantace jater a s nimi spojeným rehabilitačním procesem. Druhá část zahrnuje podrobnou analýzu případu, která popisuje fyzioterapii, která byla podána pacientovi v raném pooperačním období po transplantaci jater. Klinické zjištění: Případová studie je založena na 43letém pacientovi po transplantaci jater kvůli cirhóze způsobené Wilsonovou chorobou. Vyšetření ukázalo snížení nezávislosti, svalové síly, rozsahu pohybu, změn ve vzorci dýchání a měkkých tkání. Metody: Metoda použitá v této případové studii je založena na terapeutických technikách naučených na FTVS Univerzity Karlovy. Výsledky: Pacient během rehabilitačního procesu prokázal významné zlepšení. Tento pokrok umožnil pacientovi dosáhnout nezávislosti a zlepšit kvalitu života. Závěr: Použité terapie byly užitečné a úspěšné při řešení specifické diagnózy pacienta. Klíčová slova: Játra, transplantace, fyzioterapie, Wilsonova choroba
|
|
|
Emoční prožívání pacientů s chronickým renálním selháním
Unzeitigová, Aneta ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Práce pojednává o problematice emočního prožívání u pacientů s chronickým renálním selháním. Klade si za cíl sledovat míru pozitivního a negativního emočního prožívání, přítomnost depresivních a úzkostných symptomů, míru hněvivosti a alexithymie u pacientů trpících chronickým renálním selháním a léčených hemodialýzou. Teoretická část shrnuje dosavadní odborné poznatky dané problematiky a část výzkumná popisuje statistické měření a porovnání vybraných proměnných emočního prožívání u výzkumného souboru. Teoretická část je strukturována do 4 dílčích kapitol, z nichž první pojednává o medicínských aspektech chronického renálního selhání a jeho léčbě. Druhá kapitola rozebírá vyrovnávání se s nemocí, vymezuje psychologické aspekty chronického onemocnění a popisuje pacientovo subjektivní vnímání nemoci a postoje k nemoci. Třetí kapitola shrnuje definice emocí a emočního prožívání a vymezuje nejuznávanější teorie vzniku emocí. Čtvrtá kapitola popisuje problematiku emočního prožívání nemoci, faktory ovlivňující emoční prožívání nemoci a dále pojednává o depresi, úzkosti, hněvu a alexithymii, v závěru se zaměřuje na aktuální výzkumy v této oblasti. Výzkumná část je věnována empirickému šetření dané problematiky, popisuje cíle a průběh výzkumu, metody sběru dat, výzkumný soubor, statistickou analýzu dat,...
|
|
|
Role protilátek proti HLA a non HLA antigenům pro transplantace orgánů.
Svobodová, Eva
Rejekce je významnou komplikací po transplantaci a také za jeden z hlavních důvodů ztráty funkce štěpu. Je vyvolána odpovědí imunitního systému příjemce orgánu na základě setkání s neshodnými HLA (Human Leukocyte Antigen) a non HLA antigeny dárce. Na tomto procesu se podílí všechny složky imunitního systému a podle převahy jednotlivých reakcí lze rejekce rozdělit na T-buňkami zprostředkovanou rejekci (T cell-mediated rejection, TCMR) a protilátkami zprostředkovanou rejekci (antibody-mediated rejection, AMR). Rejekce se může vyvinout bezprostředně po transplantaci v akutní formě, či jako chronická forma v průběhu několika, někdy až desítek, let po transplantaci. Diagnostika rejekce se určuje dle klinického obrazu, laboratorních vyšetření (včetně detekce donor specifických protilátek, DSA) a histologického nálezu v biopsiích. Nově jsou využívány znalosti validovaných genových expresí z molekulárního mikroskopu (MMDX) a další diagnostické testy. Jednotlivé fenotypy rejekce jsou hodnoceny a revidovány dle mezinárodní patologické klasifikace. Tato práce byla zaměřena na analýzu imunologických faktorů ve vztahu k T-buňkami a protilátkami zprostředkované rejekci po transplantaci orgánů. Zabývá stanovením DSA v relaci k predikci, diagnostice a léčbě rejekce u pacientů po transplantaci srdce. Dle získaných...
|
|
| |
|
|
Role protilátek proti HLA a non HLA antigenům pro transplantace orgánů.
Svobodová, Eva ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Mrázek, František (oponent) ; Černá, Marie (oponent)
Rejekce je významnou komplikací po transplantaci a také za jeden z hlavních důvodů ztráty funkce štěpu. Je vyvolána odpovědí imunitního systému příjemce orgánu na základě setkání s neshodnými HLA (Human Leukocyte Antigen) a non HLA antigeny dárce. Na tomto procesu se podílí všechny složky imunitního systému a podle převahy jednotlivých reakcí lze rejekce rozdělit na T-buňkami zprostředkovanou rejekci (T cell-mediated rejection, TCMR) a protilátkami zprostředkovanou rejekci (antibody-mediated rejection, AMR). Rejekce se může vyvinout bezprostředně po transplantaci v akutní formě, či jako chronická forma v průběhu několika, někdy až desítek, let po transplantaci. Diagnostika rejekce se určuje dle klinického obrazu, laboratorních vyšetření (včetně detekce donor specifických protilátek, DSA) a histologického nálezu v biopsiích. Nově jsou využívány znalosti validovaných genových expresí z molekulárního mikroskopu (MMDX) a další diagnostické testy. Jednotlivé fenotypy rejekce jsou hodnoceny a revidovány dle mezinárodní patologické klasifikace. Tato práce byla zaměřena na analýzu imunologických faktorů ve vztahu k T-buňkami a protilátkami zprostředkované rejekci po transplantaci orgánů. Zabývá stanovením DSA v relaci k predikci, diagnostice a léčbě rejekce u pacientů po transplantaci srdce. Dle získaných...
|
|
|
Právní a etické aspekty transplantace lidských orgánů a tkání
Kubíková, Natálie ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Šolc, Martin (oponent)
Právní a etické aspekty transplantace lidských orgánů a tkání Tématem této diplomové práce jsou Právní a etické aspekty transplantace lidských orgánů a tkání. Práce poskytuje přehled aktuální právní úpravy, která se váže k problematice transplantací lidských orgánů a tkání. Následně rozebírá nejzákladnějšími etická dilemata, jež se v souvislosti se zákonnou úpravou transplantačního procesu skloňují odbornou i laickou veřejností a následně je doplňuje o autorčin pohled na věc včetně doporučení de lege ferrenda. Práce je rozdělena do šesti kapitol, počítaje úvod i závěr; kapitoly se dále rozpadají na jednotlivé podkapitoly. Informace použité k vypracování této práce byly získávány z odborné literatury ve formě monografií, komentářů, odborných článků, judikatury a právních předpisů včetně jejich důvodových zpráv. Dále text vychází z internetových zdrojů a podcastu Institutu Klinické a Experimentální Medicíny. Cílem práce je zanalyzovat právní stav, vytyčit základní etické otázky včetně argumentů, které v souvislosti s nimi zaznívají, a ty následně uvést do konfrontace se soudobou právní úpravou prostřednictvím úvah de lege ferrenda. Dále je také cílem poskytnout stručné pojednání o nedostatku orgánů k transplantaci, jenž je stále přetrvávajícím problémem v oblasti transplantační medicíny. Kapitola...
|
|
|
Mechanismy imunitní odpovědi proti ledvinnému alotransplantátu
Švachová, Veronika
Transplantace ledviny zlepšuje prognózu a kvalitu života pacientů s terminálním onemocněním ledvin. Výskyt rejekce však stále představuje velké komplikace, které mohou vést k selhání funkce aloštěpu. V naší práci jsme studovali fenotypové změny subpopulací B lymfocytů a monocytů, jenž představují jedny z klíčových hráčů podílejících se na imunitních odpovědích proti ledvinovému transplantátu. V části práce věnované B lymfocytům jsme pozorovali rozdílnou redistribuci jednotlivých B buněčných kompartmentů v periferní krvi během prvního roku od transplantace bez výraznějších rozdílu mezi použitou imunosupresi. Prokázali jsme, že senzibilizovaní pacienti a pacienti s rejekcí měli nižší hladinu IgMhigh CD38high CD24high transientních B buněk. Tyto výsledky podporují hypotézu o protektivní úloze transientních B lymfocytů. Dále jsme se zabývali aktivací subpopulací monocytů v periferní krvi v po transplantačním období. Porovnávali jsme kohortu pacientů s normální funkcí štěpu se skupinou pacientů s akutní rejekcí. Pacientům s rejekcí se nesnižovala hladina "přechodných" monocytů a exprese HLA-DR v subsetu "neklasických" monocytů v porovnání se skupinou pacientů se stabilním štěpem. Pacienti s humorální rejekcí a DSA pak měli signifikantně vyšší expresi CD47 před transplantací a rovněž zvýšená exprese CD47...
|
|
|
Mechanismy imunitní odpovědi proti ledvinnému alotransplantátu
Švachová, Veronika ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Mrázek, František (oponent) ; Posová, Helena (oponent)
Transplantace ledviny zlepšuje prognózu a kvalitu života pacientů s terminálním onemocněním ledvin. Výskyt rejekce však stále představuje velké komplikace, které mohou vést k selhání funkce aloštěpu. V naší práci jsme studovali fenotypové změny subpopulací B lymfocytů a monocytů, jenž představují jedny z klíčových hráčů podílejících se na imunitních odpovědích proti ledvinovému transplantátu. V části práce věnované B lymfocytům jsme pozorovali rozdílnou redistribuci jednotlivých B buněčných kompartmentů v periferní krvi během prvního roku od transplantace bez výraznějších rozdílu mezi použitou imunosupresi. Prokázali jsme, že senzibilizovaní pacienti a pacienti s rejekcí měli nižší hladinu IgMhigh CD38high CD24high transientních B buněk. Tyto výsledky podporují hypotézu o protektivní úloze transientních B lymfocytů. Dále jsme se zabývali aktivací subpopulací monocytů v periferní krvi v po transplantačním období. Porovnávali jsme kohortu pacientů s normální funkcí štěpu se skupinou pacientů s akutní rejekcí. Pacientům s rejekcí se nesnižovala hladina "přechodných" monocytů a exprese HLA-DR v subsetu "neklasických" monocytů v porovnání se skupinou pacientů se stabilním štěpem. Pacienti s humorální rejekcí a DSA pak měli signifikantně vyšší expresi CD47 před transplantací a rovněž zvýšená exprese CD47...
|
host ::
RSS.