|
|
Úroveň zdravého životního stylu zdravotnického záchranáře
ČERNÁ, Alena
V současné době se neustále zvyšuje celkový počet výjezdů zdravotnické záchranné služby. Záchranáři jsou často vystaveni stresu i fyzické zátěži, což vyžaduje jejich psychickou a fyzickou zdatnost. V posledních letech zdravotničtí záchranáři vyjíždějí v režimu rychlé zdravotnické pomoci, tedy bez lékaře, což s sebou nese zvýšenou míru zodpovědnosti, a tudíž je záchranář vystaven větší míře stresu. Tato profese je prováděna v nepřetržitém provozu, a proto je nezbytné dbát na dostatečný odpočinek, relaxaci, a to jak fyzickou, tak psychickou. Cílem práce bylo zjistit, jaká je úroveň zdravého životního stylu zdravotnického záchranáře v Jihočeském kraji, jakým způsobem se zdravotnický záchranář vyrovnává se stresem a jakou formou zdravotnický záchranář relaxuje a využívá volného času. V práci byl uplatněn výzkum kvantitativní metodou pomocí dotazníků. Ten byl rozdán zdravotnic-kým záchranářům v Jihočeském kraji. Z výsledků výzkumu vyplývá, že úroveň zdravého životního stylu záchranářů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje nelze jednoznačně určit. Výzkumem bylo také zjištěno, že k vyrovnávání se se stresem záchranáři nejvíce využívají návykové látky, sport a přátele a že k relaxaci využívají převážně aktivní způsob relaxace, kterým je například turistika nebo sportovní aktivity. Pro praxi z tohoto výzkumu plyne, že by vedení Zdravotnické záchranné služby mohlo zvážit uplatnění teambuildingových aktivit a různých firemních akcí.
|
|
|
Pomoc versus kontrola sociálních pracovníků v praxi
MACKOVIČOVÁ, Jana
Tématem této diplomové práce je využívání profesionálních způsobů pomoci a kontroly sociálními pracovníky v praxi. V teoretické části je popsána historie pomoci a kontroly v sociální práci, dále pomoc a kontrola v kontextu systemického přístupu a riziko zneužívání moci u sociálních pracovníků v rámci provádění kontroly u klientů. Rovněž je zmíněn syndrom pomocníka a syndrom vyhoření, velmi častý u pomáhajících profesí, s tím související význam dodržování psychohygieny a význam supervize. Cílem diplomové práce je monitoring profesionálních způsobů práce pomoci a kontroly u sociálních pracovníků v přímé práci s klienty. V souladu s cílem práce byly stanoveny celkem tři výzkumné otázky vztahující se obsahově k cíli diplomové práce. Sociální pracovníci odpovídali na otázky, jak využívají pomoc a kontrolu v přímé práci s klienty a jak vnímají ve své praxi pomoc versus kontrolu. Pro dosažení cíle byl využit kvalitativní výzkum, který byl realizován pomocí metody dotazování prostřednictvím techniky polostrukturovaného rozhovoru. Analýza dat byla vyhodnocena metodou kategorizace dat. Závěrem lze konstatovat, že cíl práce a výzkumné otázky byly naplněny. Na základě výsledků byly vysloveny dvě hypotézy, a to, že sociální pracovníci v praxi neznají profesionální způsoby práce kontroly a pomoci a že tato neznalost způsobuje horší efektivitu jejich práce. Výstupy diplomové práce mohou posloužit jako studijní materiál pro teoretickou výuku a zároveň jako zpětná vazba pro sociální pracovníky, neboť práce přináší informace o tom, jaké profesionální způsoby práce sociální pracovníci ve své praxi využívají.
|
|
|
Význam duševní hygieny u sestry pracující na infekčním oddělení
MLEJNKOVÁ, Natálie
Téma této bakalářské práce je "Význam duševní hygieny u sestry pracující na infekčním oddělení". Práce se skládá z teoretické části a z praktické části. V teoretické části jsou vysvětleny v jednotlivých kapitolách a podkapitolách pojmy, které se pojí s tématem předkládané práce. Dále se práce soustředí na povolání sestry, osobnost sestry, duševní hygienu, infekční oddělení, psychickou zátěž, stres a v neposlední řadě na syndrom vyhoření a jeho léčbu. Praktická část je zpracována kvalitativním výzkumem. Cílem bylo zjistit význam duševní hygieny u sestry pracující na infekčním oddělení. Byly vytyčeny následující výzkumné otázky: 1. Jaký význam připisují sestry pracující na infekčním oddělení duševní hygieně? 2. V jakých oblastech sestry pracující na infekčním oddělení pečují o svoji duševní hygienu? Sběr dat probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů, které byly realizovány se sestrami z infekčního oddělení ve dvou nemocnicích. Výzkumný soubor je tvořen 20 respondenty, jejich výběr byl záměrný a probíhal metodou sněhové koule (snowball sampling). Sběr dat proběhl v období březen - duben 2017 a byl ukončen v okamžiku teoretického nasycení. Tématy rozhovoru byly: duševní hygiena, životní styl, stravování, relaxování a odpočinek, stres a mezilidské vztahy. Bylo zpracováno celkem 11 hlavních kategorií, přičemž ke každé kategorii patří i podkategorie a ke každé podkategorii byly vytvořeny kódy. Z výsledků lze vyčíst, že všechny sestry jsou dostatečně teoreticky orientovány duševní hygienou, zdravým životním stylem a stravováním, ale ne každá sestra o své duševní zdraví pečuje v dobré míře. Výstupem této práce je informační materiál, který je určen nejen pro odbornou, ale i pro laickou veřejnost.
|
|
|
Stress management vedení lidí ve stresovém zaměstnání
DOLEJŠKOVÁ, Šárka
Tato bakalářská práce zkoumá stresové faktory a vliv stresu na pracovní výkonnost zaměstnanců ve vybrané organizaci. Konkrétně jde o firmu zabývající se prodejem po telefonu. Nejdříve byla potřeba prozkoumat literární podklady pro danou tématiku, které se zabývaly stresem, stresory, řízení pracovníků ve stresové práci apod. Tyto informace se staly základem pro vytvoření dotazníku, který byl k dispozici zaměstnancům v malé firmě do 30 zaměstnanců. Tento dotazník byl vyplněn 20 respondenty a výsledky byly využity právě k analýze situace, která byla potřeba k navrhnutí řešení pro vedoucí pracovníky, která jsou v závěru práce.
|
|
|
Příznaky syndromu vyhoření u pracovníků přímé obslužné péče
ZICHOVÁ, Eliška
Tato diplomová práce byla zaměřena na výskyt syndromu vyhoření u pracovníků přímé obslužné péče (PPOP). Míra vyhoření byla stanovena na základě vyplnění Copenhagen Burnout Inventory dotazníku u PPOP respondentů ze šesti pražských domovů pro seniory. Výskyt syndromu vyhoření se u nich pohyboval mezi 3045 %, zatímco tato hodnota byla nižší u zaměstnanců Armády ČR (1832 %), kteří byli použiti jako srovnávací soubor. PPOP respondenti měli významně vyšší míru personálního, pracovního, klientského a celkového vyhoření než armádní zaměstnanci. Dalším cílem bylo ověřit, zda supervize vede ke snížení výskytu příznaků syndromu vyhoření. Výsledky této práce neprokázaly významné zlepšení míry vyhoření v zařízeních péče o seniory, které mají k dispozici supervizi. Při hledání toho, co vede nejčastěji ke změně oboru u pracovníků přímé obslužné péče se syndromem vyhoření, bylo zjištěno, že respondenti s vyšší mírou vyhoření hledají méně stresující práci. Délka praxe měla jen hraniční význam pro závažnost syndromu vyhoření u PPOP, zatímco dosažené vzdělání ani věk respondentů neměly významný vliv na závažnost tohoto syndromu. Závěrem lze konstatovat, že tato práce potvrdila důležitost vztahu respondenta k jeho práci, který byl nepřímo úměrný jeho míře vyhoření. Respondenti hledající méně stresující práci byli více vyhořelí než respondenti, kteří by hledali jiné kvality svého dalšího zaměstnání. Tento významný rozdíl byl nalezený ve všech zkoumaných souborech. Naopak ti, kdo nacházeli naplnění ve své práci, byli méně vyhořelí než respondenti, kdo nepovažovali svou práci za své poslání. Tyto nálezy jsou v souladu s představou, že výrazné pracovní zaujetí představuje určitou ochranu proti pracovnímu vyčerpání a vyhoření.
|
|
|
Analýza požadavků kladených na sociální pracovníky Mezinárodním etickým kodexem
HOJKOVÁ, Anna
Předložená diplomová práce se zabývá Mezinárodním etickým kodexem sociální práce. Nejprve se věnuje vzniku, historii, aktualizacím a také kritice etických kodexů. Poté následuje analýza jednotlivých principů Mezinárodního etického kodexu. Tato analýza byla provedena na základě odborné literatury sociální práce a článků publikovaných v České republice. Následně jsou u každého principu zpracovány výsledky provedeného výzkumu mezi sociálními pracovníky v Jihočeském kraji. Ty vyjadřují, jak samotní sociální pracovníci jednotlivé principy vnímají. Práci uzavírá stručný náhled do etických teorií.
|
|
|
Psychická zátěž a její zvládání v profesi sociálních pracovníků na Úřadu práce
ZELENKOVÁ, Lenka
Diplomová práce se zabývá psychickou zátěží a jejím zvládáním v profesi sociálních pracovníků na Úřadu práce ČR. Přibližuje hodnoty a základy na kterých je současná sociální práce postavená. Zabývá se rolí a náplní práce sociálního pracovníka na Úřadu práce ČR včetně předpokladů a kompetencí pro výkon této profese. Hlouběji se zabývá konkrétními a aktuálními problémy a zdroji psychické zátěže, se kterými se sociální pracovníci na Úřadu práce ČR nejčastěji potýkají. Dále popisuje důsledky psychické zátěže jako je například stres, únava, vyčerpání a syndrom vyhoření. Práce přináší náhled na vliv psychické zátěže na zdraví sociálních pracovníků, na jejich pracovní výkon, pracovní spokojenost, životní spokojenost a také motivaci pro výkon této profese. V závěru přináší diplomová práce náhled na možné techniky a strategie zvládání psychické zátěže. Cílem diplomové práce je analyzovat, pomocí výzkumné sondy, psychickou zátěž u sociálních pracovníků na Úřadu práce ČR, která s výkonem této profese souvisí, včetně možností, jak se s psychickou zátěží vypořádávají.
|
|
|
Psychosociální pomoc rodičům při perinatální ztrátě
KÜMMELOVÁ, Magda
Práce se zabývá možnostmi psychosociální pomoci rodičům při perinatální ztrátě. V úvodu je krátké pojednání o tématu smrti, následuje téma mrtvorozených dětí z pohledu lidské důstojnosti a vhled do teorie sociální práce a na úlohu (psycho)sociálního pracovníka. Je zmíněn také problém syndromu vyhoření v pomáhajících profesích. V krátkosti jsou představeny statistky z pohledu perinatálního úmrtí z období mezi lety 2013 až 2015 a definice či vysvětlení některých pojmů, použitých v textu práce. V dalších kapitolách je popsána situace matek před a po zjištění úmrtí dítěte. Následuje podrobné představení kritérií pro výzkum, který je proveden kvalitativní i kvantitativní formou a je doplněn kazuistikou. Vše je shrnuto a dáno do souvislostí v následné diskusi a obecněji shrnuto v závěru celé práce, která prokázala potřebnost odborníky doporučovaných možností psychosociální pomoci rodičům při perinatální ztrátě (pojmenování dítěte, fyzický kontakt rodičů s dítětem, pořízení upomínkových předmětů na dítě, pohřeb rozloučení se s dítětem, informace o místě uložení ostatků dítěte). Práce také poukázala na vhodnost zařazení psychosociálního pracovníka do multidisciplinárního týmu ve zdravotnických zařízeních. Přínosem této bakalářské práce je její možné praktické využití jako pomůcky ve zdravotnických zařízeních, kde k perinatálním úmrtím dochází.
|
|
|
Duševní hygiena sociálních pracovníků
DVOŘÁKOVÁ, Karolína
Duševní hygiena je v dnešní době stále více aktuální. Sociální pracovníci jsou díky své práci v oblasti duševní pohody a zdraví ohroženi. Proto je tedy vhodné, aby věnovali této části svého života dostatečné množství času. Duševní hygiena může zkvalitnit jejich práci, ale nejen ji. Vhodnou duševní hygienou se může zlepšit jejich zdraví, vztahy s okolím a pracovník může začít prožívat svůj život naplno. Cílem práce je zdůraznit potřebu duševní hygieny u této profese, zjistit, jakým problémovým situacím mohou být vystaveni, které ovlivňují jejich psychickou pohodu na pracovišti i v soukromí, a jaké nástroje duševní hygieny znají, a jak je na sobě aplikují. Výzkumný soubor byl tvořen sociálními pracovníky z vybraných sociálních zařízení v Jihočeském kraji, zaměřené na péči o seniory. Výzkumné šetření bylo provedeno kvalitativní výzkumnou strategií, metodou dotazování. Sběr dat byl proveden technikou polostrukturovaného rozhovoru. Z výzkumu je zřejmé, s jakými problematickými situacemi se sociální pracovníci při svém povolání setkávají. Nejvíce zatěžujícím problémem se pro ně stala administrativa. Pracovníci jsou si vědomi toho, že pokud se stane jejich práce stereotypní nebo se jen nashromáždí ve velkém množství, může vést k totálnímu pracovnímu vyčerpání. Dále objasnili, které nástroje duševní hygieny používají, aby se cítili dobře jak po fyzické, tak po psychické stránce.
|
|
|
Pracovní stres
Löblová, Klára ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Reichel, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zátěží, stresem a související problematikou v oblasti pracovního života. Pracovní stres přináší mnohé těžkosti, a to nejen jedincům, ale v důsledku také organizacím. Práce se věnuje projevům, účinkům, somatickým i psychickým aspektům stresu, jeho typům a také typům stresorů, které se podílejí na jeho vzniku. Pozornost je zaměřena na pracovní zátěž jako zásadní oblast problematiky pracovního stresu, individuální odolnost vůči zátěži, faktory, které pracovní zátěž a pracovní stres ovlivňují, a zvládání zátěžových a stresových situací. Souvisejícím specifickým tématem je burnout syndromu. Práce postihuje jeho vznik a rozvoj, příčiny, příznaky ve třech základních rovinách - psychické, fyzické a v rovině sociálních vztahů a dále vliv významných faktorů, jakými jsou osobnost a pracovní podmínky. Pozornost je věnována rovněž profesím ohroženým burnout syndromem a jeho prevenci. Klíčová slova: Stres, pracovní stres, zátěž, pracovní zátěž, stresory, pracovní podmínky, coping, zvládání stresu, stress management, syndrom vyhoření, burnout syndrom.
|
host ::
RSS.