|
|
Právo a ochrana lidských práv v komunikaci Evropské unie jako aktéra mezinárodní bezpečnosti
Peterka, Bohumil ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Cílem této multidisciplinární práce je určit, zda můžeme Evropskou unii považovat za relevantního aktéra vztahů mezinárodní bezpečnosti v kontextu ochrany lidských práv a práva regulujícího oblast mezinárodních bezpečnostních hrozeb. V práci je užita definice aktérství EU, která předpokládá, že pro to, aby EU mohla být vnímána jako aktér v některé z politických oblastí, je třeba, aby byla uznávána aktéry vně EU a byla schopna ovlivňovat jejich jednání. Že je tomu tak, dokazuji na oblasti protiteroristických sankčních seznamů, konkrétně případu Kadi, jehož prostřednictvím EU dosáhla institucionálních změn na úrovni Rady bezpečnosti OSN posilujících ochranu lidských práv. Směrem dovnitř, k členským státům EU, může být EU pokládána za aktéra tehdy, daří-li se jí rozšiřovat vlastní normativní vzorce mezi své členské státy. Na zmíněném případu Kadi a vývoji práva ochrany lidských práv pod vlivem judikatury Soudního dvora pomocí teorie normativního institucionalismu dokazuji, že unijní instituce, v tomto případě Soudní dvůr, dokázal přesvědčit členské země, že by měly stát o to, aby se Soudní dvůr utvářel jako silná instituce ochrany lidských práv, i na svůj mocenský úkor. Tento jev můžeme vysvětlit pomocí konstruktivistického konceptu logiky vhodnosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Fenomén terorismu, jeho možná rizika pro Českou republiku a problematika kritické infrastruktury jako atraktivního cíle teroristického útoku
Fus, Jan ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název: Fenomén terorismu, jeho možná rizika pro Českou republiku a problematika kritické infrastruktury jako atraktivního cíle teroristického útoku Cíle: Hlavním cílem této práce je popis největší bezpečnostní hrozby současnosti, terorismu, v souvislosti s Českou republikou. Dále identifikovat prvky teroristického jednání v průběhu vývoje lidské společnosti od starověku až po současnost, a přiblížit tak historické kořeny tohoto jevu, jeho vývojové tendence a současný stav. Dalším dílčím cílem je popis vývoje kritické infrastruktury jako potenciálního cíle teroristického útoku. Metody: Tato práce byla vytvořena na základě studia, deskripce, analýzy, syntézy a komparace odborné literatury a jiných tištěných i elektronických zdrojů. Výsledky: Práce vytváří ucelený přehled o problematice terorismu, jeho tendencích, současném stavu a především situaci ČR jako státu, který se aktivně zapojuje do mezinárodní protiteroristické politiky. Ukazuje nebezpečnost, nepředvídatelnost, bezcitnost teroristů, teroristických skupin a jejich nové metody, prostředky a objekty útoku, kterými se stále častěji stává kritická infrastruktura. Uvádí nejdůležitější kroky, které ČR učinila pro zvýšení úrovně bezpečnosti v oblasti ochrany kritické infrastruktury. Klíčová slova: Terorismus, protiteroristická politika, kritická...
|
|
|
The Impact of the Fall of the Berlin Wall on RAF
Matějková, Nikola ; Renner, Tomáš (vedoucí práce) ; Daňková, Šárka (oponent)
Teroristická skupina Frakce Rudé armády ("RAF"), která od 70. let svými útoky ohrožovala západoněmecké obyvatelstvo a zabila více jak tři desítky lidí, vydala 20. 4. 1998, tedy po 28 letech jejího působení, prohlášení o oficiálním ukončení činnosti. Tato práce se snaží zodpovědět otázku, zda pád Berlínské zdi způsobil definitivní rozpuštění skupiny. Vedle geopolitických změn je třeba zohlednit také státní prostředky bezpečností politiky a názorový rozkol uvnitř skupiny. Geopolitický zvrat v roce 1989 měl na RAF dva negativní dopady. Zaprvé to pro ně znamenalo zničující ideologickou porážku a to i přesto, že tehdejší NDR ani jiný stát východního bloku neodpovídal zcela jejich představám. Druhou ranou pro ně bylo zatčení deseti bývalých členů, kteří se v NDR ukrývali pod falešnou identitou. Ti nakonec podali rozsáhlé výpovědi, aby tak jejich trest mohl být zmírněn. Spolková republika Německo, která doposud úspěchy v boji proti terorismu příliš neoplývala, využila vnitřního oslabení RAF způsobené politickými okolnostmi a zavedla nakonec takové prostředky, které skupinu ještě více destabilizovaly a vedly k rozepři mezi uvězněnými a členy na svobodě. Zatímco jedno názorové uskupení prosazovalo pokračování v násilném boji proti státu, druzí zastávali myšlenku vytvoření jakési "sociální opozice zdola"...
|
|
|
Counter-terrorism policy in the EU and it's impact on human rights
Husárová, Katarína ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato práce se zaměřuje na prokázání vztahu mezi určitými aspekty protiteroristické legislativy v EU a jejího dopadu na základní lidská práva. Použili jsme příklad legislativy zadržení bez možnosti kontaktu s okolím ve Španělsku, aby jsme ukázali že odepření základních práv zadrženým, jako je například právo na obhajobu, může vést k systematickému porušování lidských práv pod Články 3,5 a 6 Evropské Úmluvy o Ochraně Lidských Práv. Ukázali jsme, že v EU, kde boj proti terorismu spadá většinou pod trestní právo, je často jediným způsobem jak účinné bojovat proti terorismu vytvoření výjimek ze zákona. Ukázali jsme, že tyto výjimky (například zadržení bez možnosti kontaktu s okolím zmíněné výše) mohou ohrozit lidská práva. Došli jsme k závěru, že v kombinaci s preventivním plošným sledováním občanů a možností zastavit a prohledat občany (Article 44 ve Velké Británii) může dojít právě k systematickému omezováni svobod ostatních, například politické opozice. Náš závěr je takový, že jednotlivě mají některé státy EU (hlavně Španělsko a Velká Británie) protiteroristickou legislativu vedoucí k porušování lidských práv. Hlavní hrozba však leží v možnosti, že by došlo ke zkombinování takové legislativy na celoevropské úrovni.
|
|
|
Protiteroristická politika Evropské unie: realita nebo fikce?
Čiháková, Barbara ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Cílem předkládané práce je nalézt odpověď na to, zda je EU schopná navrhnout a implementovat konzistentní, ucelená a vzájemně propojená protiteroristická opatření na území svých členských států. Poté, co došlo k teroristickým útokům v USA a následně i v Evropě, začali evropští politici mnohem intenzivněji diskutovat o větší spolupráci v boji s terorismem v rámci EU. Je však otázkou, zda jsou nově přijímaná opatření dostatečně efektivní a podporovaná, aby měla dopad na globální terorismus větší, než ten, jakého by mohly jednotlivé členské státy dosáhnout samostatně.
|
|
| |
host ::
RSS.