|
| |
|
|
Kolísání hladiny podzemní vody v horském vrchovišti Rokytka
Lencová, Kateřina ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Doležal, Tomáš (oponent)
Rašeliniště jsou celosvětově rozšířené ekosystémy mající zásadní vliv na hydrologické poměry povodí. Zvláštní význam pak mají právě horská vrchoviště, pro něž je charakteristický výskyt v pramenných oblastech vodních toků. I přes nesporný význam horských vrchovišť z hlediska odtokových poměrů však nebyl jejich vliv doposud jednoznačně objasněn. Obzvláště důležitým tématem jsou pak horská vrchoviště pro území Šumavy, kde představují zcela zásadní prvek krajiny. Zájmová lokalita této práce je tudíž situována do jedné z šumavských pramenných oblastí, a to konkrétně do povodí Rokytky. V rámci této práce bylo na problematiku hydrologické funkce sledovaného vrchoviště pohlíženo zejména prostřednictvím rozdílů v kolísání hladiny podzemní vody v různých částech horského vrchoviště. Zároveň byl sledován vliv příčinné srážky na změnu hladiny podzemní vody ve vrchovišti i na odtokovou odezvu Rokytky. Srážky jsou totiž pro vrchoviště jediným zdrojem vody a jejich vliv je tak zcela klíčový. Přestože se řada předešlých studií věnovala vlivu tohoto vrchoviště na odtokové poměry Rokytky, nebyly dosud analyzovány výšky hladiny podzemní vody z manuálně měřených vrtů. A právě tato data umožnila hodnotit velikost a charakter kolísání hladiny podzemní vod v různých hloubkách rašeliny, což je jedním z klíčových kroků...
|
|
|
Příspěvek k poznání mezolitického osídlení Čech
Čuláková, Katarína ; Oliva, Martin (vedoucí práce) ; Pavlů, Ivan (oponent) ; Płonka, Tomáš (oponent)
ČULÁKOVÁ, KATARÍNA. Příspěvek k poznání mezolitického osídlení Čech. Praha: Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, 2015, 742 s. (včetně příloh a plánů) Dizertační práce. Předmětem této práce je zpracování souborů kamenné štípané industrie. Část z nich pochází z východní části východních Čech a část z prostoru Šumavy. Nejprve je popsán způsob, jakým byly získány nálezové celky. Většina materiálu pochází z povrchové prospekce, část z drobných sondáží. Majorita materiálu byla poprvé zpracovávána pro potřeby této práce, menšina informací byla čerpána z publikované literatury. Jedná se o soubor téměř 25 000 kusů štípané industrie z regionu východních Čech a asi 3 500 kusů z oblasti Šumavy. V pasáži věnované popisu souboru jsou nejprve charakterizovány nejpočetnější koncentrace z hlediska polohy v terénu a skladby nalezených artefaktů. Následuje pak souhrnný popis souboru z hlediska surovinového spektra, typologické skladby i způsobu, jakým byly artefakty vyrobeny. Následně jsou nově získané poznatky začleněny do znalostí o českém mezolitu. Surovinové spektrum představuje poměrně zajímavou charakteristiku obou souborů, zvláště ve východočeském regionu je velmi pestré. Z hlediska technologických postupů je snad nejzajímavější charakteristikou souborů zahřívání místní nekvalitní suroviny před štípáním,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Koncepční nástroje územního plánování a jejich specifika ve zvláště chráněných územích Šumavy
Komárek, Matěj ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Koncepční nástroje územního plánování a jejich specifika ve zvláště chráněných územích Šumavy Práce se zabývá vztahem mezi ochranou přírody a územním plánování na Šumavě. Na Šumavě se nachází náš největší národní park a celé území je chráněno dalšími nástroji územní ochrany přírody a krajiny. Zároveň se však na Šumavě nachází velké množství obcí a katastry některých z nich zasahují i do nejpřísněji chráněných území. V roce 2017 byla zákonem č. 123/2017 Sb., schválena novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Práce vznikala na přelomu let 2019 a 2020, kdy se některé nástroje, jako jsou klidová území, zásady péče o národní park a především zonace podle novely nově vymezovaly. Tato novela významným způsobem změnila nástroje ochrany přírody a krajiny a na území národních parků jejich roli posílila. Proti této novele se otevřeně stavěli starostové některých šumavských obcí, kteří argumentovali tím, že v důsledku této novely bude omezen rozvoj šumavských obcí. Práce se zabývá specifiky koncepčních nástrojů územního plánování na Šumavě, tedy tím, jakým způsobem jsou obce při svém územním rozvoji omezeny existencí zvláště chráněných území a to i v souvislosti s možnými dopady předmětné novely. Dále se práce mimo jiné zabývá vztahem státní správy a samosprávy na úseku ochrany přírody nebo...
|
|
|
Vlk (Canis lupus) na Šumavě a v širším Pošumaví z pohledu místních obyvatel a návštěvníků
KOLÁŘ, Miroslav
V posledních letech lze v České republice pozorovat pozvolný návrat velkých šelem, mezi které patří i vlci. Tyto šelmy se převážně vyskytují v příhraničních oblastech republiky a nejinak je tomu i na Šumavě, kam se po letech ústupu vrátili v roce 2015 a dnes se zde pravidelně rozmnožují. Návrat vlků s sebou přináší mnohé pozitivní ohlasy ze strany ochránců přírody a široké veřejnosti. Nicméně pro některé lidi jsou vlci původcem obav a strachu. Cílem této práce bylo zjistit, jak přítomnost vlků vnímají místní obyvatelé Šumavy a širšího Pošumaví, a jaké názory mají návštěvníci neboli turisté. Data byla získávána za pomoci dotazníkového šetření prováděného terénním průzkumem i formou sdílení online dotazníku. Výstupem práce bylo grafické zpracování jednotlivých otázek dotazníku a porovnání výsledků s předchozími průzkumy veřejného mínění o velkých šelmách. Bylo zjištěno, že návštěvníci v průměru projevili k vlkům pozitivnější názory než místní obyvatelé. V závěru práce jsou zmíněna určitá doporučení, která by mohla pomoci zlepšit postoje k vlkům a jejich akceptaci v okolní krajině.
|
|
|
Strukturně-tektonická a morfometrická charakteristika povodí Roklanského a Modravského potoka
Burkytová, Šárka ; Hartvich, Filip (vedoucí práce) ; Coubal, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá strukturně-geomorfologickou charakteristikou a morfometrickou analýzou povodí Roklanského a Modravského potoka, které se nacházejí v rámci geomorfologického podcelku Šumavských plání. Úvodní rešeršní část je zaměřená na fyzicko- geografické charakteristiky území, druhá část se zabývá přehledem metod strukturně- geomorfologického výzkumu se zaměřením na morfostrukturní analýzu reliéfu. Geomorfologická analýza byla provedena pomocí puklinové analýzy vybraných lokalit, na kterých proběhlo měření směru puklinových ploch a jejich sklon. Byla provedena analýza morfolineamentů, zlomové tektoniky a analýza údolní soustavy. Z těchto analýz vyplývá, že reliéf zájmového území je tektonicky podmíněný. Klíčová slova Morfostrukturní analýza, strukturní měření, Šumavské pláně, morfolineamenty, podélné profily
|
|
|
Mapování historických technických staveb v příhraničním regionu
CIMBURA, Jan
Tato bakalářská práce se zabývá historickými technickými stavbami v příhraničním regionu. Na úvod je zařazen krátký popis technických staveb a budov a významné historické milníky ve vývoji práce se dřevem a dřevozpracujícího průmyslu. Jsou zde zmíněné i důležité historické osobnosti, které se zasadily o rozvoj v této oblasti. Hlavní část práce tvoří kapitoly o pilách, plavebních kanálech a elektrárnách. V práci jsou uvedeny jednotlivé technické stavby (pily, vodní kanály, elektrárny), případně místa, kde tyto objekty původně stály. Cílem je všechny tyto historicky významné objekty zmapovat a popsat je v regionálním kontextu.
|
|
|
Zaniklé obce Šumavy, jejich historie a současnost
MUSILOVÁ, Žaneta
Tato diplomová práce se zabývá tématem zaniklých obcí Šumavy. Práce je nejprve zpracována literární rešerší, ve které se v jednotlivých kapitolách popisuje průzkum Šumavy - poloha a rozloha, geologie, pedologie, fauna a flóra, hydrologie, podnebí, regionální členění reliéfu, turistika a ochrana přírody. Dále je zde zmíněna kapitola o historii Šumavy a jejím osídlení a následně ještě část o vojenských újezdech na Šumavsku, konkrétně o Boleticích a bývalém vojenském újezdu Dobrá Voda. Na literární rešerši navazuje kapitola stanovení cílů práce a následně metodika, ve které je zhodnoceno vybrané území pro praktickou část a popsané zvolené metody práce. V závěrečné fázi je sepsána historie vybraného území a následně je v v programu ArcMap zmapováno území se zaniklými obcemi a osadami bývalého vojenského újez-du Dobrá Voda. Posledním bodem práce je zhodnocení a podrobnější popsáni historie třech vybraných zaniklých obcí a osad společně se zhodnocením a porovnáním vývoje land usu v letech 1950, 2000 a 2021.
|
host ::
RSS.