|
| |
|
|
GENE EXPRESSION AND IMMUNOLOGICAL RESPONSE IN MICE EXPOSED TO ZnO NANOPARTICLES
Rössner ml., Pavel ; Vrbová, Kristýna ; Strapáčová, S. ; Rössnerová, Andrea ; Ambrož, Antonín ; Brzicová, Táňa ; Líbalová, Helena ; Javorková, Eliška ; Zajícová, Alena ; Holáň, Vladimír ; Kulich, P. ; Večeřa, Zbyněk ; Mikuška, Pavel ; Coufalík, Pavel ; Křůmal, Kamil ; Čapka, Lukáš ; Dočekal, Bohumil ; Šerý, Omar ; Machala, M. ; Topinka, Jan
We analyzed gene expression changes in the lungs and the immunological response in splenocytes of mice exposed by inhalation of ZnO nanoparticles - NP. Adult female ICR mice were treated for three days and three months, respectively. Analysis of differential expression in genes involved in oxidative stress was conducted using quantitative RT-PCR. The potential immunotoxic and immunomodulatory effects of ZnO NP were analyzed by phenotyping and cytokine production by splenocytes after three months exposure. Three days exposure resulted in down-regulation of GCLC, GSR, HMOX-1, NQO-1, NF-kB2, PTGS2 and TXNRD1 mRNA expression, three months exposure increased the expression of these genes. Three months exposure caused a significant decrease in the percentage of granulocytes in the spleen cells, and affected the production of IL-10 and IL-6 by lipopolysaccharide-stimulated leukocytes. In summary, our study revealed changes in the expression of genes involved in the oxidative stress response following acute ZnO NP exposure. Subchronic ZnO NP exposure induced immunomodulatory effects in the spleen.
|
|
|
Komplexní péče o pacienta s intoxikací metforminem
Zajícová, Alena ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Metformin je perorálním antidiabetikem první volby u pacientů s diabetes mellitus 2.typu. Vzhledem k tomu, že počet nově diagnostikovaných diabetiků meziročně vzrůstá, zvyšuje se i množství nemocných, kterým je metformin předepisován. Jen v České republice se roce 2015 s diabetem léčilo 858 010 pacientů. Z toho 786 586 s diabetem mellitem 2.typu. Intoxikace metforminem, která se podle hlavního příznaku nazývá též MALA (metformin-associated lactic acidosis) je vzácná (≤ 10 případů na 100 000 pacientů ročně) komplikace při léčbě metforminem s vysokou mortalitou (až 50%). Metforminem indukovaná laktátová acidóza se vyvíjí při nerespektování kontraindikací podání metforminu nebo v případě vzniku akutně probíhajícího onemocnění spojeného s dehydratací a hypoxií. Pacienti s MALA jsou hospitalizování na interní JIP či ARO pod obrazem multiorgánového selhání. Cílem této diplomové práce je ověřit, zda jsou v praxi, na lůžkách intenzivní péče, aktivně používány procesuální ošetřovatelské standardy, které jsou realizovány formou ošetřovatelského procesu. Metodologie: Empirická část je zpracována formou kvalitativního výzkumu- kazuistikou pacientky s intoxikací metforminem při suicidálním pokusu. Sběr dat probíhal formou studia ošetřovatelské dokumentace, pozorováním, rozhovorem s pacientkou a její rodinou....
|
|
|
Vliv růstových faktorů a bioaktivních látek na diferenciaci mezenchymálních kmenových buněk
Blahnová, Veronika ; Daňková, Jana (vedoucí práce) ; Zajícová, Alena (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (Mesenchymal Stem Cells, MSCs) jsou populací multipotentních buněk, které mají schopnost obnovovat poškozené tkáně pocházející z mezodermu. Mohou diferencovat např. do chondrocytů, osteocytů, adipocytů, myocytů či inzulin produkujících buněk, a to jak pod vlivem celé škály růstových faktorů, hormonů a dalších bioaktivních látek, tak i v závislosti na kontaktech se sousedními buňkami a extracelulární matrix. Tkáňové inženýrství hojně využívá zejména růstových faktorů. Růstové faktory fungují přes specifické povrchové receptory, které zprostředkovávají komunikaci mezi buňkami a mezibuněčnou hmotou a ovlivňují tak celou řadu buněčných procesů jako růst, proliferaci, diferenciaci a další. Díky specifickému účinku na buňky se v tkáňovém inženýrství, v závislosti na konkrétní aplikaci a typu tkáně, používají jak jednotlivě, tak v kombinacích. Látky stimulující buňky k proliferaci a optimální diferenciaci mohou být přidávány přímo do kultivačního média při kultivaci in vitro, nebo do nosiče, na který jsou buňky později nasazeny. Odhalení vlivu přesných kombinací a koncentrací jednotlivých růstových faktorů na diferenciaci MSCs by umožnilo efektivnější využití MSCs v oblasti regenerativní medicíny. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o vlivu růstových faktorů a dalších...
|
|
|
Imunomodulační vlastnosti vitaminu D3
Urbanová, Anna ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Zajícová, Alena (oponent)
1 Abstrakt Vitamín D3 je důležitý pro udržení správné koncentrace Ca2+ v plazmě. Je proto nezbytný pro správný vývoj a růst kostí. Vitamín D3 má ale i řadu imunomodulačních účinků. Cílem naší práce bylo ohodnotit a porovnat vliv vitamínu D3 na expresi vybraných povrchových markerů (CD14, CD54, HLA-DR, CD16, CD36 a CD163) u THP-1 buněk a monocytů získaných z lidské periferní krve. Dalšími cíli bylo posouzení vlivu vitamínu D3 na životnost THP-1 buněk a změření produkce solubilní CD14 a IL-8 u THP-1 buněk pod vlivem vitamínu D3. Buňky byly stimulovány pěti různými koncentracemi vitamínu D3 po dobu 24, 48 a 72 hod. Vyšší použité koncentrace vitamínu D3, tj. 100 nM a 1000 nM výrazně zvýšily expresi CD14 u THP-1 buněk v čase 48 a 72 hod trvání stimulace. U monocytů z periferní lidské krve bylo zvýšení exprese CD14 po stimulaci vitamínem D3 fyziologicky nevýznamné. Zároveň s rostoucí koncentrací vitamínu D3 výrazně rostla produkce sCD14 u THP-1 buněk. Množství sCD14 bylo nejvyšší v čase 72 hod po stimulaci nejvyšší použitou koncentrací vitamínu D3. Se vzrůstající koncentrací vitamínu D3 rostlo množství IL-8 u THP-1 buněk. Toto množství bylo nejvyšší v čase 48 hod trvání stimulace, poté kleslo. Vyšší koncentrace vitamínu D3 zvýšily u THP-1 buněk expresi CD54. U monocytů z periferní lidské krve nikoliv. Vitamín D3...
|
|
|
Impacts of chemotherapy on imunoregulatory gene expression in the tumor microenvironment
Paračková, Zuzana ; Reiniš, Milan (vedoucí práce) ; Zajícová, Alena (oponent)
Mikroprostredie nádoru je miesto, kde mnohokrát prevládajú lokálne imunosupresorové účinky a kde je aktívne bránené imunitnému systému vykonávať svoje fyziologické funkcie. Medzi mnohými bunkovými typmi majú významnú úlohu bunky imunitného systému infiltrujúce mikroprostredie, keďže produkujú veľké množstvo faktorov potláčajúcich imunitnú odpoveď. V našej práci boli imunologické zmeny v priebehu rastu a chemoterapie nádorov monitorované v mikroprostredí nádoru dvoma spôsobmi, analýzou zastúpenia a fenotypu jednotlivých populácií imunocytov a ďalej analýzou celkovej úrovne expresie vybraných génov, ktoré sú spojené s imunosupresiou alebo charakteristické pre jednotlivé populácie imunocytov. Cieľom našej práce bolo u dvoch typov myšacích nádorov TRAMP-C2 a TC-1/A9 zistiť, ako 5- azacytidín (5AC), cytostatikum s epigenetickými účinkami, mení percentuálne zastúpenie leukocytov infiltrujúcich nádor v jeho mikroprostredí a či je to sprevádzané zníženou expresiou imunosupresorových génov. Ďalej nás zaujímal vplyv 5AC na nádory, ktoré boli už liečené cyklofosfamidom (CY), DNA alkylačným činidlom a široko používaným chemoterapeutikom pri terapii nádorov. CY vo vyšších dávkach potláča imunitné reakcie tiež tým, že indukuje akumuláciu myeloidných supresorových buniek (MDSC). Okrem percentuálneho zastúpenia...
|
|
|
Modulace vlastností mezenchymálních kmenových buněk a jejich využití v regulaci transplantační imunity
Peřinová, Lucie ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zajícová, Alena (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (MSC) jsou heterogenní populací stromálních buněk vykazující pluripotentní diferenciační potenciál. Mohou být izolovány z mezodermálních tkání, jako jsou kostní dřeň, tuková tkáň, pupečníková a periferní krev a díky své schopnosti adherovat k plastovým povrchům se dají snadno externě namnožit. Tyto buňky vykazují významné imunoregulační vlastnosti, suprimují funkce T-, B- a NK-buněk, komunikují také s dendritickými buňkami a ovlivňují tak imunitní reakce během hojení a regenerace poškozené tkáně. Navíc byla prokázána migrační schopnost MSC do míst zánětu a poranění. Pro všechny tyto vlastnosti jsou MSC velmi slibným nástrojem pro klinické aplikace. Naším primárním cílem bylo identifikovat postupy, kterými by bylo možné podpořit imunoregulační vlivy MSC. Za tímto účelem jsme vytvořili schéma sestávající z in vitro preinkubace MSC s různými cytokiny a ligandy toll-like receptorů (TLR), s úmyslem připravit MSC s lepším terapeutickým účinkem při hojení poranění in vivo. Sledovali jsme změny ve vlastnostech MSC a následně i rozdílné působení takto ovlivněných MSC na buňky imunitního systému. Imunosupresivní vlivy MSC jsou do velké míry zprostředkovány solubilními faktory, jejichž produkce se v MSC indukuje kontaktem s cílovými buňkami. Uvádí se, že v inhibičních funkcích MSC...
|
|
|
Regulácia tvorby cytokínu IL-33 a jeho biologické účinky.
Kardošová, Miroslava ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Zajícová, Alena (oponent)
Interleukín 33 je proteín s duálnou funkciou, ktorý slúži súčasne ako prozápalový cytokín a zároveň funguje ako intracelulárny jadrový faktor. V úlohe cytokínu sa IL-33 naväzuje na ST- 2 receptor a v cieľových bunkách, medzi ktoré patria napr. mastocyty, bazofily, eozinofily, a NK-bunky indukuje produkciu cytokínov spojených s Th2 typom imunitnej odpovede. Ako jadrový faktor sa naväzuje na chromatín a reguluje transkripciu niektorých prozápalových génov. Regulácia týchto procesov zatiaľ nie je známa, uspokojivo objasnené nie sú ani mechanizmy zodpovedné za syntézu, štiepenie a sekréciu IL-33. Cieľom našej práce bolo preveriť viaceré mechanizmy, ktoré by sa mohli podieľať na regulácii produkcie IL-33 a jeho sekrécie mimo bunku. Najskôr sme zisťovali, či má na sekréciu IL-33 vplyv stimulácia prostredníctvom cytokínov TNFα, IFN γ, IL-1β, IL-13, IL-33, TGF-β a IL-10 alebo stimulácia prostredníctvom LPS izolovaného z E. coli. Ďalej sme overovali, či IL-33 patrí medzi tzv. alarmíny, takže by mal byť z buniek uvoľňovaný pri poškodení či nekróze. Bunky boli stimulované prostredníctvom LPS a nekrózu sme indukovali pomocou viacerých cyklov zmrazovania a rozmrazovania. Okrem prítomnosti IL-33 bola testovaná aj prítomnosť cytokínov IL-1α a IL-1β. V našich experimentoch sme ako modelové bunky používali bunkovú...
|
|
|
Imunologický profil experimentální autoimunitní encefalomyelitidy.
Novosádová, Iva ; Fišerová, Anna (vedoucí práce) ; Zajícová, Alena (oponent)
4 Český abstrakt Experimentální autoimunitní encefalomyelitida (EAE) je uznávána jako myší model lidského autoimunitního onemocnění roztroušené sklerózy. Myší EAE je aktivně indukována imunizací vhodným myelinovým antigenem. Po imunizaci dochází k akumulaci CD4+ pomocných T lymfocytů (angl. T helper cell) Th1 a Th17 v centrální nervové tkáni, které produkcí svých cytokinů zprostředkovávají zánětlivou reakci vedoucí k destrukci myelinu. Hlavním cílem této práce bylo navození EAE s klinicky pozorovatelnými příznaky a sledování změn v počtech a změně fenotypu buněk, především NK buněk a T lymfocytů. NK buňky na svém povrchu nesou širokou škálu inhibičních a aktivačních receptorů. V obou skupinách má své zastoupení skupina receptorů C-lektinové rodiny NKR-P1. Ligand aktivační formy NKR-P1C není dosud znám, z tohoto důvodu bylo sledováno jeho zapojení v EAE. Dalším cílem bylo použití léčiva s ohledem na zlepšení průběhu choroby. Pro účel diplomové práce byly nejprve použity dva inbrední kmeny myší lišící se expresí NKR-P1 receptoru na NK buňkách. SJL/J myši (exprimují inhibiční NKRP1B) a C57BL/6 (exprimují aktivační NKRP1C). U SJL myší byla pozorována střídavě recidivující encefalomyelitida a u C57BL/6 chronická forma EAE. U obou kmenů myší byly detekovány změny počtu NK buněk i v ...
|
|
|
Evoluční význam polymorfismu receptorů vrozené imunity
Bainová, Zuzana ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Zajícová, Alena (oponent)
Interakce hostitele s jeho parazity je důležitým zdrojem evolučních změn na obou stranách. Adaptační přizpůsobení na straně hostitele vzhledem k parazitům lze nalézt především v imunitním systému a obzvláště v jeho receptorovém aparátu, který se dostává do přímého kontaktu se strukturami parazitů. Mezi receptory vrozené imunity se řadí tzv. pattern recognition receptory (pattern recognition receptors, PRRs). PRRs detekují struktury parazita (tzv. pathogen-associated molecular patterns; PAMPs, například lipopolysacharidy, flagelin, peptidoglykany) či poškozené tkáně hostitele (damage-associated molecular patterns; DAMPs, například proteiny teplotního šoku, heat shock proteins). Přestože jsou tyto molekuly značně evolučně konzervativní, ukazuje se, že se jedná o poměrně polymorfní receptory a to na mezidruhové i vnitrodruhové úrovni. I minoritní alely se mohou vyskytovat v populacích v poměrně vysokých frekvencích. Byly prokázány asociace jednotlivých alel různých PRRs s rozmanitými infekčními i autoimunitními chorobami. Právě vztah daného polymorfního receptoru k různým chorobám by mohl představovat hnací sílu evoluce těchto receptorů. Zájem o studium polymorfismu PRRs v posledních letech rychle roste. Většina prací se ale omezuje pouze na studium lidských populací, nebo na laboratorní či hospodářská...
|
host ::
RSS.