|
| |
|
| |
|
|
Role NO v senescenci rostlin
Kramná, Barbara ; Wilhelmová, Naďa (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
1 Abstrakt Oxid dusnatý (NO) je plynný radikál lipofilního charakteru, který dokáže samovolně difundovat membránami, a tak ovlivňovat okolí svého vzniku bez ohledu na buněčná propojení. Přestože jeho poločas života je nejčastěji pouze v řádu vteřin, řadí se mezi významné regulátory rostlinného vývoje. Molekula NO svými účinky provází rostlinu skrze celý životní cyklus a pracuje převážně skrze ovlivnění genové exprese a posttranslační modifikace. Mimo její samovolný vznik v redukčních podmínkách byla dokumentována enzymatická produkce v apoplastu, cytoplasmě a některých organelách, např. mitochondrie, chloroplasty a peroxisomy. Výsledné toxické či ochranné působení NO je závislé na koncentraci, přičemž její vysoká hodnota znamená buněčné poškození. Senescenci rostlin ve většině případů provází rozsáhlé oxidativní poškození buněk projevující se zvýšením koncentrace některých ROS, jako O2∙- , H2O2, peroxidací lipidů a mj. i snížením aktivity antioxidačních enzymů. NO dokázal zvrátit či přímo zabránit tvorbě senescenčního fenotypu rostlin, které byly vystaveny mnoha stresovým podmínkám, které by bez jeho přítomnosti vedly k senescenci. Pro NO se tak nabízí role negativného regulátoru senescence. Nejčastějším postupem pro modulaci obsahu NO v rostlinných tkáních je, krom tvorby mutantních a transgenních rostlin,...
|
|
|
Oxidační poškození buněčných komponent po indukci oxidačního stresu specifickými herbicidy
Kramná, Barbara ; Wilhelmová, Naďa (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent)
1. Abstrakt Oxidační stres je způsoben nadměrnou produkcí a akumulací ROS (reaktivních forem kyslíku) a je častým důvodem buněčného poškození za nepříznivých environmentálních podmínek, např. za sucha, chladu, zasolení. Ve své práci jsem využila specifického působení herbicidů MV (methyl viologen) a 3-AT (3-aminotriazol) k přímé indukci oxidačního stresu u rostlin tabáku (Nicotiana tabacum cv. Xanthi). Míra oxidačního poškození byla sledována na úrovni DNA pomocí kometového testu, dále na peroxidaci lipidů, hladině karbonylovaných proteinů a modifikaci aktivit antioxidačních enzymů CAT (katalázy) a APX (askorbátperoxidázy). Konfokální fluorescenční mikroskopie zdokumentovala změnu redoxního stavu buněk po aplikaci herbicidů a při vyšších koncentracích byl pozorovaný signál specificky lokalizován do peroxizómů. Použité herbicidy působily v řádově odlišných koncentracích, MV v µM a 3-AT v mM a oba způsobily výrazné poškození jaderné DNA. Jako další průkazný marker oxidačního stresu po aplikaci MV se ukázala být karbonylace proteinů. Inhibice antioxidačních enzymů CAT a APX byla oproti 3-AT méně výrazná. Klesající stabilita membrán se ukázala být univerzálním markerem oxidačního poškození pro oba herbicidy, zatímco peroxidace lipidů byla neprůkazná. MV a 3-AT mají rozdílné módy účinku, a každý působí na...
|
|
| |
|
|
Studium vybraných podjednotek komplexu exocyst u rostlin a jejích interaktorů v autofagické dráze
Rácová, Denisa ; Žárský, Viktor (vedoucí práce) ; Wilhelmová, Naďa (oponent)
Exocyst je pútací proteínový komplex, ktorý je evolučne konzervovaný v živočíšnych, kvasinkových, ale aj rastlinných bunkách. Má dôležitú úlohu v riadení bunkovej morfogenézy a polarity. Funkciou tohto pútacieho komplexu je naviazať sekrétorickú vezikulu na správne miesto v plazmatickej membráne v predposlednom kroku exocytózy. Tento proces je pre fungovanie a prežitie bunky esenciálny. Ďalším dôležitým procesom prebiehajúcim v bunke, na ktorom sa podieľa exocyst je autofágia. V rastlinách má podstatnú úlohu v odpovedi na hladovanie, stárnutie, abiotický a biotický stres a dôležitú úlohu tu hrá podjednotka exocystu v Arabidopsis thaliana Exo70B1. RabG3b je malá GTPáza, ktorá má pozitívnu úlohu v iniciácii autofágie v Arabidopsis. Preto sa v tejto práci zaoberám interakciou tejto aj niektorých ďalších RabGTPáz s podjednotkami komplexu exocyst Exo70B1, Exo70B2 a Exo84b. Ďalej som sa v tejto práci venovala zmenám morfológie topnolastu pri indukcii a inhibícii autofágie a pri indukcii tvorby a ukladania antokyánov v Arabdopsis thaliana.
|
|
|
Antioxidant enzymes response to abiotic stress. Impact of decreased cytokinin level.
Lubovská, Zuzana ; Wilhelmová, Naďa (vedoucí práce) ; Prášil, Ilja (oponent) ; Kočová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta Katedra experimentální biologie rostlin Doktorský studijní program: Fyziologie a anatomie rostlin Abstarakt Odpověď antioxidačních enzymů na abiotický stress. Vliv snížené hladiny cytokininů. Zuzana Lubovská Supervisor: RNDr. Naďa Wilhelmová, CSc. Supervisor-consultant: RNDr. Helena Štorchová, CSc. Praha, 2015 V rostlinách tabáku se sníženou hladinou cytokininů (CK) jsem sledovala odpověď antioxidačního enzymatického systému vyvolanou suchem, horkem a kombinací těchto stresorů. Byly použity dvě transgenní linie se sníženou hladinou CK díky overexpresi cytokininoxidasy/dehydrogenasy, genu kódující enzym pro degradaci CK, pod promotorem WRKY6 aktivním v kořenech (linie W6:CKX1) nebo pod konstitutivním promotorem 35S (linie 35S:CKX1) a netransformované rostliny (WT). U rostlin overexprimujících CKX1 se vyvinul větší kořenový system, který přispěl k jejich zvýšené toleranci vůči stresu. Rostliny 35S:CKX1 za sucha také zvýhodnil jejich zakrslý fenotyp a změněná morfologie listu. Geny kódující chloroplastové antioxidační enzymy, stromatální askorbátperoxidasa (sAPX), tylakoidní askorbátperoxidasa (tAPX) a chloroplastová superoxiddismutasa (FeSOD), které odklízejí reaktivní formy kyslíku pocházející z fotosyntetického elektrontransportního řetězce, byly všechny za...
|
|
| |
|
| |
|
|
Effect of cytokinin deficiency on oxidative damage and antioxidant defence during ageing and abiotic stress
Mýtinová, Zuzana ; Wilhelmová, Naďa (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent) ; Prášil, Ilja (oponent)
Pouze několik prací se zabývó rodí|em mtioxi&ční ochay m€zi listy a kořeny (Cryprset al.,2002; Dixit et al.,200|: Liu d Huang' 2000).v tetopnácise o@věď dcivit AoE na stresv listech a kďeirech vášinou lišila"obecně lze říci' žev listeohbyla alrtivitaAPX vyššía dctivita cAT niŽšíve srovnánís kďeny u obou t5půrostlin, a to běhe,lrrnestesoých i *rcswýcn poamaac Aktivita SoD byla niXi v kořenect wT ďi koffro|níchporůrrínkach6 zmolení u ostabÍchstreslbyly *tivity SoD srovnde|név listech i kďenec,h.Attiúta GR byla zvýšenáv kďenech WT oproti lisům' a to při zasolenía suchrr. ZÁvěr l) Listy trmsg€mí€h rostlin se sníženouh|adinou CK ve srovnfoí s kontrolorr strfonou pomateji. AtcKx2 maji v nejstaršíchlistech vyššíobsah Ch| proteinůa takévyšší fotosyntetiďou účinnost. 2) lE tt nejň|adšíoh listů AtcKx2 by|a stmovena zr.ýš€ní mtioxidační o&ma (enzymatickái neenzynďická). 3\ zwšffi mtioxidační ocbÍana m]ůŽebýt inórkováoa jako kompenzace poklesu koncenÚaceCK považovanýchzapotencir{''lníneenzymďiclé antioxidanty,neboto může být ólsles oxidačníhostr€su způsob€néhonedosatk€n CKjiž v mlaóých listeoh. 4) Je takémofué'že vyššlantioxidačníochranav list€ch s nedo$*em cK můŽ'epřispívat . ke 4malenému strírnutíav dusledkutohoopožděnému&isfutrr senescence. 5) @ověď aktivit AoE na jednotlivé sÚesy s€ v listech a kořerech liší mezi...
|
host ::
RSS.