|
| |
|
|
Trestný čin vraždy a zabití podle § 140, § 141 tr. zák.
Kočka-Amort, Václav ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vraždou a zabitím podle § 140 a § 141 trestního zákoníku. Tuto problematiku není možné řešit komplexně, neboť téma je velmi široké. Práce se zaměřuje na § 140 odst. 3, jenž zahrnuje ustanovení kvalifikovaných případů vraždy. Na základě judikatury a literatury se autor pokouší popsat jednotlivé kvalifikační znaky takových vražd, následně se nad nimi zamýšlí. Kvalifikační znaky § 140 odst. 3 trestního zákoníku jsou členěny do sedmi kapitol. Autor v každé kapitole nepopisuje pouze kvalifikační znaky, ale pokouší se zároveň zkoumat možnost právní kvalifikace zabití v situacích, v nichž jsou formálně naplněny kvalifikační okolnosti § 140 odst. 3 trestního zákoníku. Každá kapitola rovněž obsahuje stručné srovnání s německou právní úpravou. Diplomová práce se skládá celkem z deseti kapitol. První kapitola je uvedením do problematiky vražd a úmyslných usmrcení obecně. Tato kapitola zahrnuje systém úmyslných usmrcení v českém trestním zákoníku, české právní dějiny těchto trestných činů, obligatorní znaky vražd a zabývá se rozdíly mezi afektivní a premeditativní vraždou. Druhá kapitola uvádí do právní úpravy kvalifikačních znaků § 140 odst. 3 trestního zákoníku. Jádrem práce je následujících sedm kapitol. Třetí kapitola charakterizuje právní případy vícenásobných úmyslných...
|
|
|
Odposlech a záznam telekomunikačního provozu
Frolková, Klára ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Resumé Diplomová práce je koncipována jako rozbor právní úpravy institutů odposlechu a záznamu telekomunikačniho provozu a zjišťování údajů o telekomunikačním provozu, jež se nachází v § 88 a § 88a zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů. Cílem této práce bylo co nejpodrobněji rozebrat platnou a účinnou právní úpravu s ohledem na ochranu lidských práv, a poukázat na to, že leckdy se užití těchto institutů nachází až na samotné hranici, kdy je ještě možné považovat zásah do osobní sféry jedince za oprávněný/ospravedlnitelný, a kdy již orgány veřejné moci tyto hranice, dle mého názoru, lehce překračují. Diplomová práce je rozčleněna do úvodu, čtyř na sebe navazujících kapitol a závěru. V kapitole první, jež je rozdělena na dvě podkapitoly, se zabývám nejdříve právním vývojem zkoumaných institutů, kdy poprvé byly tyto začleněny do platné právní úpravy a vzaty v život, průběhem jejich následného vývoje a nejdůležitějšími novelizacemi, které proběhly v průběhu let. Druhá podkapitola se zabývá nástinem technického vývoje od starších dob až po současnost, kde se zamýšlím nad rozvojem technických komunikací v průběhu času, kdy, dle mého, v dnešní době nejmodernějších komunikací nedokáže vždy legislativní úprava efektivně a ve správné míře reagovat na rychle měnící se technologie současného...
|
|
|
Podvod, pojistný podvod, úvěrový podvod, dotační podvod
Šenkýř, Emil ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Resumé (ČJ) Podvod, pojistný podvod, úvěrový podvod a dotační podvod Práce pojednává o jednom ze tří obohacovacích typů majetkových trestných činů, a to o trestném činu podvodu podle § 209 tr. zák. Dále se autor zabývá rozborem tří případů speciálních podvodů, a to podvodem pojistným (§ 210 tr. zák.), podvodem úvěrovým (§ 211 tr. zák.) a podvodem dotačním (§ 212 tr. zák.). Po úvodu, ve kterém autor vysvětluje význam zkoumaného tématu, přechází v prvé kapitole k širšímu výkladu kriminologických a sociologických souvislostí majetkové kriminality a trestného činu podvodu zejména. Ve čtyřech následujících kapitolách rozebírá autor znaky skutkové podstaty nejprve obecné skutkové podstaty podvodu podle § 209 tr. zák. a posléze tří speciálních případů podvodu podle § 210 až § 212 tr. zák. Výklad ve všech kapitolách zachovává stejnou strukturu: po vymezení objektu trestného činu, následuje výklad objektivní stránky, pojednání o tom, kdo může být pachatelem tohoto trestného činu a o subjektivní stránce příslušného trestného činu. Autor pojednává dále o možnostech přísnějšího postihu podle kvalifikované skutkové podstaty a také o možnostech souběhu s jinými trestnými činy. V závěru autor sumarizuje poznatky, ke kterým dospěl. Navrhuje u tří případů speciálních podvodů (pojistný podvod, úvěrový podvod a dotační...
|
|
|
Ukončení léčby s následkem smrti pacienta
Daňková, Klára ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Tato práce je věnována otázce ukončování a nezahajování život zachraňující léčby. Jedná se o složitou multidisciplinární problematiku, jejíž současná právní úprava v České republice vykazuje řadu nedostatků, které by bylo vhodné vyřešit. Dle platné právní úpravy lze život zachraňující léčbu nezahájit nebo ukončit buďto z důvodu marnosti a neúčelnosti dané léčby anebo z důvodu jejího odmítnutí pacientem prostřednictvím negativního reversu nebo dříve vysloveného přání. S uplatněním těchto důvodů v praxi je však spojena řada problémů. V případě protiprávního ukončení nebo nezahájení život zachraňující léčby hrozí lékaři trestní postih, a nově bude moci být za smrt pacienta trestně odpovědné i zdravotnické zařízení. Vzhledem k závažnosti důsledků spojených s ukončováním a nezahajováním život zachraňující léčby a v zájmu zvýšení právní jistoty lékařů i pacientů by bylo třeba vyřešit současné nejasnosti a jasně vymezit podmínky ukončování a nezahajování takové léčby, jejichž splnění by lékaři zaručovalo beztrestnost.
|
|
|
Vybrané otázky postavení poškozeného a obětí v českém právním řádu
Solil, Martin ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tématem této rigorózní práce je analýza postavení poškozeného a oběti v českém trestně-právním prostředí. Současně si pak tato práce klade za cíl identifikovat a z praktického pohledu zanalyzovat vybraná procesní práva poškozených a obětí zakotvená v českém právním řádu. Tato práce je pak rozčleněna do čtyř základních kapitol. První kapitola práce je věnována obecnému pojmu poškozeného a popisu jeho jednotlivých zvláštních nároků, které může v trestním řízení uplatňovat. Druhá kapitola obsahuje popis a analýzu adhezního řízení a dále zákonných podmínek, za nichž české soudy rozhodují o těchto nárocích poškozených. Třetí kapitola se věnuje vybraným procesním právům poškozených a to zejména z hlediska jejich problematické aplikace v praxi. Poslední kapitola pak upravuje jednak pojem obětí v českém právním prostředí a jednak opět jejich vybraná procesní práva, zejména ve světle relativně mladého zákona o obětech trestných činů.
|
|
|
Omyl v trestním právu
Tylšarová, Kateřina ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o omylu v trestním právu a jeho problematice. Cílem je vyzdvihnout důležitost tohoto institutu a objasnění jeho role v trestním právu. Vyplývá z ní také velmi úzké spojení právního omylu a zásady subsidiarity trestní represe, na kterou se v některých případech omylu musí klást zvláštní zřetel. Omyl pachatele trestného činu je pro právní teorii podstatný. A má význam i pro pachatele, jelikož má vliv na jeho trestní odpovědnost. V první části nejprve definuji některé pojmy, které jsou podstatné pro pochopení omylu a bez nichž se dále neobejdeme. V první kapitole je to trestný čin. V druhé kapitole pak subjektivní stránka trestného činu a pojmy jako zavinění, úmysl, nedbalost, pokus, příprava a další. Tedy pojmy hojně užívané v souvislosti s omylem v trestním právu. Ve třetí kapitole krátce představuji také okolnosti vylučující protiprávnost. Stručně uvádím, jaké to jsou a co si pod nimi můžeme představit. Ve čtvrté kapitole rozkrývám jednotlivé druhy omylu jako nesouladu něčí představy a reality v souvislosti s trestním právem. Jak se dělí a co znamenají. V jakých situacích se s nimi můžeme setkat v praxi. Představuji skutkový omyl, při němž se některé okolnosti neshodovaly s pachatelovou představou. Také právní omyl, který se týká pachatelovy představy o právu....
|
|
|
Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti /srovnání právní úpravy ČR, Anglie a Walesu/
Tomanová, Veronika ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Shrnutí Diplomová práce se zabývá porovnáním trestněprávní úpravy sexuálních trestných činů v prostředí českého a anglického práva. Při srovnání se práce snaží nalézt východiska de lege ferenda, která by byla aplikovatelná v právu České republiky. Kromě kritického přístupu k vytyčené problematice diplomová práce poskytuje také statistické srovnání výskytu sexuálních trestných činů. Diplomová práce se rozpadá do deseti kapitol, jedenáctou kapitolu pak tvoří závěr. Úvodní kapitola pojednává o rozdílech mezi typy právní kultury, pod které se srovnávané země řadí. Nastíněny jsou tak základní rysy angloamerického i kontinentálního typu právní kultury. Druhá kapitola se zabývá vymezením pojmu sexuálních trestných činů a jejich třízením. Kapitola třetí uzavírá úvod práce a věnuje se obecným otázkám vztahujícím se k sexuálním trestným činům. Úvodní kapitoly pak slouží jako terminologický základ celé práce. Následující kapitoly charakterizují jednotlivé sexuální trestné činy a kriticky přistupují k jejich právní úpravě. Koncepce práce sleduje systematiku trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti tak, jak ji zná český Trestní zákoník. Anglické sexuální trestné činy pak autor diplomové práce podřazuje činům českým a srovnává je. Kapitola čtvrtá tedy pojednává o znásilnění. Následuje kapitola věnovaná...
|
|
|
Aktuální otázky institutu dohody o vině a trestu
Hájek, Tomáš ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Institut dohody o vině a trestu byl implementován do českého trestního práva zákonem č. 193/2012Sb., který nabyl účinnosti 1. září 2012. Institut patří mezi odklony lišící se od standardního trestního řízení. Důvodem zavedení byla snaha o zvýšení efektivity trestního řízení. Obecně je tento institut typický pro common law, nicméně několik států s kontinentálním systémem práva již zavedlo dohodu o vině a trestu do trestního práva - například: Španělsko, Německo, Itálie a Slovensko. Obzvláště Slovenská dohoda o vině a trestu zásadně konstituovala podklad pro českou verzi dohody o vině a trestu. Inspirací pro vybrání tohoto tématu pro moji diplomovou práci se stala stáž na Obvodním státním zastupitelství pro Prahu 4. Zde jsem měl možnost osobně se zúčastnit procesu sjednávání dohody o vině a trestu. Práce je členěna do 6 kapitol, které jsou doplněny osobními zkušenostmi ze stáže. Každá z kapitol pojednává o odlišných aspektech institutu. Obsahem první a druhé kapitoly jsou důvody přijetí institutu, detailní analýza de lege lata a také zde řeším otázku, zda je dohoda v rozporu se základními zásadami trestního řízení. Rozlišujeme dvě fáze sjednávání dohody. První fáze je mezi státním zástupcem a obviněným, který je zastoupen obhájcem. Následující druhá fáze je soudní, kde soudce potvrdí nebo odmítne...
|
|
|
Trestný čin znásilnění podle § 185 trestního zákoníku
Dohnálková, Zuzana ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Diplomová práce Trestný čin znásilnění podle § 185 trestního zákoníku je rozdělena do dvou základních částí, které jsou následně dále členěny. První část práce, část trestněprávní, se zprvu krátce zaobírá prameny trestního práva. Dále pak uceleně předestírá vývoj právní úpravy trestného činu znásilnění na českém území od dob starověkých až po 20. století, přičemž na uvedených proměnách dané skutkové podstaty a samotného chápání trestnosti znásilnění lze velmi dobře demonstrovat rozvoj svobody jednotlivce. Větší pozornost je následně věnována aktuálnímu znění § 185 trestního zákoníku, z. č. 40/2009 Sb., jehož rozbor je zasazen do širšího kontextu III. hlavy zvláštní části trestního zákoníku - Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti. Detailně je zde zkoumána skutková podstata daného trestného činu (tedy jeho objekt, objektivní stránka, subjekt a subjektivní stránka), zároveň jsou tu řešeny i vztahy mezi základní skutkovou podstatou a kvalifikovanými skutkovými podstatami trestného činu znásilnění. Na závěr trestněprávní části jsou krátce zmíněny základní odlišnosti od trestných činů sexuálního nátlaku a pohlavního zneužití. Druhá část práce je částí kriminologickou. Nejprve je obecně definována mravnostní kriminalita, pod níž trestný čin znásilnění subsumujeme. Následuje shrnutí...
|
host ::
RSS.