|
|
Determination of honey authenticity and adulteration by anion exchange chromatography
Ždiniaková, Tereza ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
The purpose of this thesis is to determine the quality and composition of honey for the investigation of its botanical origin by analyzing a broad carbohydrate profile in honey. Honey is a natural product of high quality and due to its high consumption and market value it is also prone to adulteration. In order to facilitate the identification of fraud in honey and identify adulterants originating from sugar syrups, oligosaccharides and polysaccharides based on maltodextrins were analyzed. The theoretical part describes the chemical composition of honey and the main principles of the applied instrumental technique. It provides a literature overview of existing analytical methods for the determination of carbohydrates present in honey as well as for the detection of adulteration. The main characteristics of adulteration and authenticity are defined, including the legislative aspects and description of common type of adulterants. The experimental part includes the different steps followed in order to develop and optimize the chromatographic conditions and parameters of the electrochemical detector for the determination of carbohydrates and maltodextrins (oligosaccharides and polysaccharides) in honey samples. The analytical technique applied was high-performance anion-exchange chromatography (HPAEC) coupled with pulsed amperometric detection (PAD). The analytical methods were validated in terms of linearity, dynamic range, analytical limits, precision and trueness. The applicability of the analytical methods was successfully evaluated by the analysis of authentic and adulterated honey samples of different botanical origin collected by EU Member-States.
|
|
|
Charakterizace a průběh zrání sýrů eidamského typu
Dostálková, Andrea ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek a volných/vázaných mastných kyselin v modelových sýrech eidamského typu, tj. přírodní polotvrdé sýry s nízkodohřívanou sýřeninou. Pro výrobu sýrů byly použity různé kombinace mikrobiálních kultur; u všech jako základ mezofilní kultura a čtyři vybrané kmeny termofilních kultur Lactobacillus casei a Lactobacillus plantarum. Cílem bylo posoudit vliv různých mikrobiálních kultur na obsah měřených parametrů, zároveň byly sledovány jejich změny v průběhu zrání sýrů. Pro identifikaci a semikvantifikaci aromaticky aktivních látek byla vybrána metoda HS-SPME-GC-MS. Extrakce tuků ze sýrů byla provedena podle ČSN EN ISO 1735:2005 a mastné kyseliny byly identifikovány a kvantifikovány metodou GC-FID po převedení na methylestery kyselou esterifikací methanolickým roztokem bortrifluoridu jako katalyzátoru. Celkem bylo ve vzorcích sýrů identifikováno 50 těkavých sloučenin, z toho 11 alkoholů, 5 aldehydů, 7 ketonů, 6 karboxylových kyselin, 10 esterů, 3 laktony, 2 sirné sloučeniny a 6 zařazených do skupiny „ostatní“. Všechny lze považovat za prokazatelně aromaticky aktivní. V jednotlivých vzorcích bylo identifikováno 30–40 sloučenin, nejvíce zastoupeny byly alkoholy, karboxylové kyseliny a ketony. Počet i obsah identifikovaných sloučenin během zrání mírně klesal. Ve všech vzorcích bylo identifikováno 17 mastných kyselin, a to jak ve formě volné, tak esterově vázané, během zrání také došlo ke snižování jejich obsahu. Nejvíce zastoupeny byly kyseliny myristová, palmitová, stearová a olejová. Mezi vzorky byly nalezeny významné rozdíly (p
|
|
|
Vývoj metody pro stanovení kvalitativních ukazatelů kakaového prášku
Vránová, Petra ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Teoretická část diplomové práce je zaměřena na stručnou botanickou charakterizaci kakaovníku pravého a jsou také uvedeny jeho nejznámější odrůdy. Dále je popsáno chemické složení kakaových bobů s důrazem na theobromin a kofein. Je zmíněna i technologie zpracování kakaových bobů na kakaovou hmotu a kakaový prášek, které jsou pak dále využívány potravinářském průmyslu. Součástí je také krátký popis legislativních požadavků vztahujících se ke kakau. V této části práce jsou také uvedeny dvě kapitoly věnované popisu instrumentace vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) a optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES). Experimentální část se zabývá analýzami kakaového prášku, kakaových bobů, kakaové hmoty a odpadní drti z kakaových bobů prodávané jako „čajová směs“. V uvedených surovinách bylo stanoveno celkem 10 legislativou doporučených parametrů, např. obsah kofeinu, theobrominu a sacharózy, obsah těžkých kovů a draslíku, obsah tuku a další. Nejvyšší obsah theobrominu byl stanoven v kakaovém prášku 178,363 mgl-1, kofeinu v kakaových bobech 16,096 mgl-1. Všechny analyzované vzorky obsahovaly dle očekávání malé množství sacharózy, nejvíce jí bylo nalezeno ve vzorcích čajové směsi jak u stanovení vzorku ve směsi voda:ethanol 84,069 mgl-1, tak v roztoku vzorku ve vodě 65,897 mgl-1.
|
|
|
Možnost dalšího využití bezinkových výlisků
Sedláčková, Lucie ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá přípravou koncentrátu a lyofilizátu z extraktu bezových výlisků (bez černý, Sambucus nigra L.) a stanovením vybraných chemických charakteristik v těchto produktech. Teoretická část obsahuje botanickou charakteristiku rostlinného druhu Sambucus nigra L.. Dále je část věnována biologicky aktivním látkám obsaženým v černém bezu a možnostem využití bezu v potravinářství. Je také obecně popsána extrakce, purifikace a identifikace anthokyanových barviv. V další části je popsána analytická metoda HPLC včetně popisu instrumentace. Poslední kapitola je věnovaná popisu použitých metod: metody k zakoncentrování extraktu, UV-VIS spektrofotometrie, stanovení fenolických látek, stanovení sušiny, stanovení aktivní kyselosti a celkové titrační kyselosti. V experimentální části byl optimalizován postup výroby extraktu z bezových výlisků. Získaný extrakt byl zahuštěn pro následné uchování a byl charakterizován na základě vybraných chemických vlastností. Hlavním parametrem kvality extraktu byl celkový obsah anthokyanových barviv. Nejvhodnějším postupem pro přípravu extraktu byl stanoven poměr výlisků a rozpouštědla 1:2,4 (m/V), nejvhodnějším rozpouštědlem byla směs vody a ethanolu v poměru 1:1 (V/V). Podle požadavků zadavatele byl připraven také extrakt za použití vody jako extrakčního činidla. Připravený extrakt byl pro následné uchování zahušťován na vakuové odparce nebo lyofilizován. Degradace barviv při použití odparky byla nejnižší při teplotě vodní lázně 40 °C. Finální produkty byly charakterizovány stanovením rozpustné sušiny, pH, titrační kyselosti, celkových fenolických látek a celkových anthokyanových barviv. Kapalinovou chromatografií byly identifikovány obsažené anthokyanové pigmenty: kyanidin-3-sambubiosid, kyanidin-3-glukosid, kyanidin-3-sambubiosid-5-glukosid a kyanidin-3,5-diglukosid. Celkový obsah anthokyanů byl v koncentrátu stanoven jako ekvivalent kyanidinu-3-glukosidu na 2,8 gl-1 a v lyofilizátu 2,5 gl-1.
|
|
|
Příprava a charakterizace extraktu z bezových květů
Lukšová, Leona ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá definováním podmínek pro přípravu extraktu z květů černého bezu tak, aby si připravený extrakt zachoval co nejvíce biologicky aktivních látek pro další využití např. v lázeňství. Dále se práce se zabývá prostupností vybraných fenolických kyselin, jmenovitě kyseliny chlorogenové, kávové a ferulové, pokožkou prostřednictvím Francových difúzních cel. V teoretické části práce je uvedeno taxonomické zařazení, popis a využití černého bezu. Dále jsou zde zmíněny významné účinné látky, především fenolické kyseliny, které mají blahodárné účinky na pokožku. Detailně je popsána anatomie kůže a problematika prostupu fenolických kyselin pokožkou. A nakonec je uveden popis vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Experimentální část se věnuje ověření optimálních podmínek pro přípravu extraktu. Nejlepší variantou je extrakce květů vodou o teplotě 100 °C po dobu 10 minut v poměru 1 hmotnostní díl suchých květů a 10 objemových dílů vroucí vody. Jako způsob uchování extraktu bylo testováno jeho zakoncentrování na vakuové odparce. Byl také zkoumán poměr květů a stonků na obsah fenolických kyselin v extraktu. U extraktu z květů a jeho zahuštěné verze byla propustnost pokožkou zkoumána pomocí transdermální absorpce. Cílem tohoto experimentu bylo zjistit, jestli vůbec a jak mnoho procházejí výše uvedené fenolické kyseliny pokožkou. Jako kožní membrána byla využita vepřová kůže z ušního boltce. Všechna stanovení výše uvedených fenolických kyselin ve všech vzorcích byla realizována kapalinovou chromatografií.
|
|
|
Srovnání vlastností aroniových pomazánek různého původu, složení a různé technologie výroby
Kapiton, Ulyana ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá srovnáním vlastností aroniových pomazánek různého původu, jejich složením a různými technologiemi výroby. Teoretická část obsahuje stručnou charakteristiku aronie – Aronia melanocarpa, přehled nejdůležitějších látek obsažených v aronii a příklady využití aronie nejen v potravinářském průmyslu. Dále jsou popsány legislativní požadavky na výrobu pomazánek a samotná technologie výroby. V této diplomové práci je také popsána nová patentovaná technologie výroby pomazánek s využitím HTD technologií. Další součástí teoretické časti je literární rešerše stanovení anthokyanů v aronii metodou HPLC. V experimentální části jsou popsány využité postupy pro stanovení sušiny, sacharidů pomoci HPLC s ELSD detektorem, anthokyanových barviv, celkových fenolických látek a antioxidační aktivity. Další součástí práce je dotazníkový průzkum a senzorická analýza zvolených aroniových pomazánek. Hodnotitelům nejvíce chutnala aroniová pomazánka Lowicz, u které bylo stanoveno 29,39 % sušiny, 15,15 mg.g-1 anthokyanových barviv, 9,20 mg.g-1 celkových fenolických látek, 158,42 mg.g-1 fruktózy a 151,26 mg.g-1 glukózy a antioxidační aktivita byla stanovena na 5,94 mg.g-1.
|
|
|
Application of microextraction techniques for analysis of biological samples
Lučaj, Martin ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Dvořák, Miloš (vedoucí práce)
This bachelor thesis deals with the analysis of basic drugs in biological samples by in line coupling of supported liquid membrane (SLM) to capillary electrophoresis (CE). The tITP method was included as an on-line preconcentration step to achieve better detection limits with ammonium acetate as the tITP stacker and acetic acid as the CE background electrolyte. The practical part of the thesis focuses on the optimization of the tITP and the SLM extraction conditions in the analysis of basic drugs in complex biological samples (human urine). The best analytical results were achieved with hydrodynamic injection of ammonium acetate for 15 s and basic drugs for 15 s. The donor was alkalised with 10 mM sodium hydroxide and acceptor was acidified with 10 mM hydrochloric acid. From the results, the in-line coupling of SLM extraction to CE and stacking by tITP is an efficient method allowing direct analysis of complex samples with improved sensitivity of the analytical method.
|
|
|
Základní chemické parametry plodů několika odrůd třešní
Boberová, Jana ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením základních chemických parametrů v plodech peckovin, a sice třešní (Prunus avium). Teoretická část obsahuje taxonomické zařazení třešně, její botanickou charakteristiku a pomologii několika jejich odrůd. Zmíněna je také historie pěstování a vhodné podmínky pro pěstování třešní. V práci jsou také uvedeny nejčastější a nejvýznamnější choroby a škůdci. Poslední kapitola teoretické části je věnována chemickému složení plodů. V experimentální části byla provedena stanovení vybraných chemických parametrů v plodech odrůd Karešova, Napoleonova a Stark Gold. Obsah celkové sušiny byl stanoven v rozmezí 14,53–18,15 %, rozpustné sušiny 13,96–16,44 %, popela 0,34 až 0,44 %, redukujících cukrů 6,89–10,18 % a celkového dusíku 0,056–0,116 %. Obsah kyseliny askorbové byl stanoven na 26,1–44,1 mg/kg. Titrační kyselost byla stanovena v rozmezí 6,15–8,86 g převažující kyseliny jablečné v 1 kg třešní a formolové číslo od 194 do 297 ml 0,1 M NaOH na 1 kg jedlého podílu. Množství antokyanů bylo stanoveno na 4–686 mg kyanidin-3-rutinosidu/kg a celkových fenolických látek na 0,91 až 1,47 g kyseliny gallové/kg. Všechny údaje jsou vztaženy na hmotnost čerstvých plodů.
|
|
|
Ověření opakovatelnosti metody stanovení volných mastných kyselin
Buldra, Martin ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou stanovení volných mastných kyselin ve slunečnicovém oleji. Teoretická část se zabývá charakteristikou mastných kyselin a lipidů obecně. Dále jsou zde popsány experimentální metody vhodné ke stanovení mastných kyselin s důrazem na plynovou chromatografii, základní metodu jejich stanovení. V experimentální části byly porovnány dvě metody stanovení volných mastných kyselin: s/bez předchozí frakcionace, a ověřena opakovatelnost a reprodukovatelnost vybrané metody stanovení pomocí přímé esterifikace za použití BF3 jako katalyzátoru. Vlastní stanovení methylesterů mastných kyselin bylo provedeno na plynovém chromatografu s plamenovým ionizačním detektorem.
|
|
|
Využití druhotných surovin z výroby vína
Lajtman, Roman ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá možnosťami využitia hroznových matolín a následne optimalizáciou extrakcie hroznových matolín. Teoretická časť sa zameriava na charakteristiku hrozna, chemické zloženie vína, výrobu vína a hlavne na využitie odpadu z vína. Taktiež sú popísané fenolické látky, ich rozdelenie do jednotlivých skupín a nakoniec tejto časti sú popísané všeobecné informácie o použitých experimentálnych metódach. V experimentálnej časti boli prevedené extrakcie červených hroznových matolín. Extrakcie boli prevedené v rôznych rozpúšťadlách, a to v zmesi etanol-voda (pomery 20:80; 40:60 a 60:40), ďalej v zmesi glycerol-voda (pomery 10:90; 20:80 a 40:60) a nakoniec len v čistej deionizovanej vode. Extrakcie boli prevedené v rôznych časoch a účelom bolo optimalizovať extrakcie a získať najvyššie výťažky fenolických látok, teda antioxidantov. Časová a ekonomická stránka mali veľký význam pre zistenie a výber najvhodnejšieho rozpúšťadla. Čo sa týka výsledkov, ako najlepšie a najvhodnejšie rozpúšťadlo k extrakcii červených matolín bola vybraná zmes etanol-voda a to v pomere 60:40. Táto zmes vyextrahovala najviac fenolických látok a relatívne v najkratšom čase. Pri optimalizácii navážky sa zistilo, že optimálna navážka je 4 g matolín. Na konci bola prevedená opakovaná extrakcia, kde je zrejmé, že je prakticky zbytočná. Pri extrakcii do 2. stupňa je koncentrácia fenolických látok viac ako o polovicu nižšia než pri 1. stupni.
|
host ::
RSS.