|
| |
|
|
Změny v SZBP v Lisabonské smlouvě
Jirsenská, Lucie ; Tichý, Luboš (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent)
práce v českém jazyce Snaha o postavení Evropy jako významného globálního hráče v rámci systému mezinárodních vztahů provází evropskou integraci od jejího počátku. Společná zahraniční a bezpečnostní politika a její předchůdkyně, Evropská politická spolupráce, jsou mimořádně důležitou složkou procesu evropské integrace. Tato snaha se přetváří již v nutnost, stejně tak jako hledání cesty, jak nejlépe zefektivnit, zpružnit a nadále rozvíjet unijní vnější vztahy tak, aby Evropa mohla být silným, koherentním a důvěryhodným hráčem s náležitou vahou v mezinárodním systému. Pro účely diplomové práce jsem se pokusila nastínit hlavní změny v oblasti SZBP, které přinesla Lisabonská smlouva, přičemž oblast evropské bezpečnostní a obranné politiky, zejména vojenské aspekty, jsem záměrně ponechala stranou. V první části této práce jsem stručně shrnula historický vývoj procesu evropské integrace v zahraničně-politických vztazích, přičemž jsem se snažila zdůraznit specifické instituty v oblasti SZBP a poskytnout základní teoretická východiska, důležitá pro představu o postavení SZBP. Ve druhé kapitole jsem se pokusila ohraničit oblast SZBP, resp. vnějších vztahů prostřednictvím jejich avizovaných cílů ve smlouvě. Vzhledem k absenci smluvního zakotvení cílů, event. zásad explicitně stanovených pro oblast SZBP a...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Racionalizace evropského regulačního rámce
Šilhánová, Martina ; Zemánek, Jiří (vedoucí práce) ; Tichý, Luboš (oponent)
74 Závěr Následující kapitola shrnuje hlavní závěry v oblasti racionalizace evropského regulačního rámce, jichž se dosáhlo přijetím Lisabonské smlouvy a realizací iniciativ v rámci souhrnné strategie pro zlepšování právního prostředí. Za hlavní přínos Lisabonské smlouvy v oblasti harmonizace práva lze považovat lepší rozdělení a definování pravomocí mezi orgány EU a členské státy. Článek 3 SFEU uvádí úplný výčet oblastí spadajících pod výlučnou pravomoc evropských zákonodárců. Navazující článek 4 uvádí demonstrativní výčet hlavních oblastí náležejících pod sdílenou pravomoc doplněnou o negativní definici sdílených pravomocí, z níž vyplývá, že oblasti působnosti neupravené v čl. 3 ani v čl. 6 SFEU jsou zařazeny do kategorie sdílených pravomocí. Článek 2 SFEU posiluje roli orgánů EU při výkonu sdílených pravomocí, neboť z dikce tohoto ustanovení vyplývá, že primární úloha při plnění legislativní činnosti u sdílených pravomocí je delegována na orgány EU a členským státům je přenechána v takovém rozsahu, v jakém ji orgány EU nevykonávají. Členské státy mají možnost zabránit jejímu extenzivnímu pojetí použitím brzdy kontroly při tvorbě legislativního aktu vycházejícího z Protokolu o použití zásady subsidiarity a proporcionality, kdy je členským státům ponechána lhůta 8 týdnů pro předložení námitek ohledně...
|
|
|
Modely dohledu nad jednotným finančním trhem Evropské unie
Šťastný, Evžen ; Tichý, Luboš (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent) ; Musílek, Petr (oponent)
Modely dohledu nad jednotným finančním trhem Evropské unie Řešitel: JUDr. Evžen Šťastný, LL.M. Tato práce hledá optimální způsob dohledu nad jednotným finančním trhem Evropské unie. Východiskem přitom je vývoj finančních trhů v posledních letech, kdy vzájemné propojení trhů, moderní investiční nástroje a posílení nadnárodních finančních skupin umožnily rychlý a snadný převod kapitálu a rizik mezi státy a finančními sektory, což nás nutí přehodnotit vhodnost aktuálně používaného modelu. Práce analyzuje model orgánu dohledu domovského státu ve spojení s dohledem na konsolidovaném základě a dohledem finančních konglomerátů, model dohledu vedoucího orgánu dohledu a model jednotného orgánu dohledu se strukturou jediného orgánu dohledu a s duální strukturou unijního a národních dohledových orgánů. Jako kriteria hodnocení byla zvolena nákladovost pro finanční instituce, efektivita dohledu, důvěra spotřebitelů a politická přijatelnost. Analýza dochází k závěru, že nejvhodnějším modelem dohledu jednotného finančního trhu Evropské unie je model jednotného orgánu dohledu se strukturou jediného orgánu. Práce se člení do osmi kapitol s cílem představit důvody, proč je problematiku třeba zkoumat, analyzovat možná řešení a analýzu vyhodnotit. V první kapitole jsou popisovány důvody, proč je třeba dohlížet...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.