|
| |
|
|
Právní aspekty těžby zlata a její vliv na životní prostředí
Sladkovská, Leona ; Humlíčková, Petra (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Předmětem diplomové práce je popis a analýza právních aspektů týkajících se těžby zlata. Práce se člení na 7 kapitol včetně úvodu a závěru. Druhá kapitola seznamuje se základními poznatky o zlatu, jeho těžbě a metodách zpracování. Třetí kapitola podává výklad o pramenech horního práva upravujícího využívání nerostného bohatství a připomíná vývoj tohoto právního odvětví v českých zemích. Čtvrtá kapitola podrobně zkoumá jednotlivé fáze těžby vyhrazených nerostů. Pátá kapitola představuje nejvýznamnější vlivy těžby zlata a těžby nerostných surovin obecně na jednotlivé složky životního prostředí a lidské zdraví. Šestá kapitola se potom zabývá jednotlivými prostředky ochrany životního prostředí v hornictví, zaměřuje se na způsob jejich aplikace a zkoumá jejich vhodnost pro účely zajištění ochrany životního prostředí. Závěr je zaměřen na zhodnocení v předchozích kapitolách probíraných témat, zejména shrnuje vyložené aspekty těžby zlata a problematiku právní úpravy hornictví a ochrany životního prostředí při této činnosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Deliktní odpovědnost fyzických osob v ochraně životního prostředí
Žejšková, Pavlína ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Deliktní odpovědnost fyzických osob v ochraně životního prostředí Příroda je všude kolem nás a je nezbytným předpokladem existence všeho živého na Zemi, tedy i člověka. Jeho činností se bohužel stav životního prostředí postupně zhoršuje, proto je nutné životní prostředí cíleně chránit, neboť samočistící schopnosti přírody nejsou neomezené. Jako téma své diplomové práce jsem si vybrala deliktní odpovědnost fyzických osob v ochraně životního prostředí, neboť se jedná o významný právní nástroj pro ochranu životního prostředí. Normy práva životního prostředí jsem propojila s právem trestním a správním. Práce tvoří tři hlavní kapitoly. První z nich zahrnuje pojem odpovědnosti, jako nutnosti každého nést následky svého jednání, dále právní odpovědnost a charakteristiku a zvláštnosti právní odpovědnosti na úseku ochrany životního prostředí. Opomenuty nejsou ani ústavní základy práva na příznivé životní prostředí a deliktní odpovědnosti. Kapitola o trestněprávní odpovědnosti fyzických osob v ochraně životního prostředí se nejdříve zaměřuje na mezinárodní a evropskou komunitární právní úpravu v této oblasti, neboť by měla být východiskem pro naše právo. V historickém shrnutí ochrany životního prostředí prostředky trestního práva v našem právním řádu je zmapován postupný vývoj skutkových podstat trestných činů proti...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Právní ochrana životního prostředí a lidského zdraví před účinky vybraných fyzikálních faktorů
Pokorná, Lucie ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent) ; Smolek, Martin (oponent)
Tato dizertační práce se zaměřuje na problematiku právní ochrany životního prostředí a lidského zdraví před účinky vybraných fyzikálních faktorů, především hluku, vibrací a ionizujícího i neionizujícího záření. Práce úvodem věcně vymezuje jednotlivé fyzikální faktory, připomíná jejich účinky na životní prostředí a na zdraví a život člověka a především pak předestírá možná opatření k eliminaci negativních účinků těchto faktorů s tím, že důraz je kladen na objasnění provázanosti těchto opatření s právními prostředky ochrany. Následují samostatné kapitoly, které se podrobně věnují postupně evropským, českým a vybraným zahraničním právním nástrojům ochrany před jednotlivými vybranými zdroji ohrožení a jejich vzájemnému srovnání. Mezi klíčové otázky, na které se snaží práce hledat odpovědi, patří snaha o objasnění toho, zda a jak právní úprava v různých zemích využívá fyzikální podobnosti mezi jednotlivými zkoumanými faktory. Dále je předmětem zájmu také to, do jaké míry je pro účinnou ochranu životního prostředí, života, zdraví a dalších hodnot užitečné přesně identifikovat a pojmenovávat příčiny ohrožení a zda převážně kasuistiky pojímaná právní ochrana před těmito zdroji ohrožení zakotvující značně detailní pravidla pro každý doposud známý zdroj ohrožení skutečně vede k vyšší efektivitě ochrany před...
|
|
| |
|
|
Právní úprava ochrany podzemních vod
Rybka, Jakub ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Právní úprava ochrany podzemních vod Tématem této diplomové práce je problematika právní úpravy ochrany podzemních vod v kontextu české a evropské právní úpravy. Úvodem se práce zabývá historickým vývojem právní úpravy ochrany vod na území České republiky a právní povahou vod, s níž souvisí i úprava jejich vlastnictví. Hlavní důraz této práce je kladen na administrativně-právní, koncepční a ekonomické nástroje ochrany podzemních vod a zaobírá se také Rámcovou směrnicí o vodách, která je hlavním unijním předpisem v této oblasti. Představeny jsou také hlavní změny navrhované novely vodního zákona. Tato práce tak poskytuje přehled aktuální právní úpravy ochrany podzemních vod, její hodnocení a závěrem i autorovu prognózu pro světový vývoj v této oblasti v 21. století.
|
|
|
Územní plánování jako nástroj ochrany životního prostředí
Hromek, Tomáš ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
95 7 Závěr Již v úvodu této práce bylo nastíněno, že územní plánování je nutnou činností vycházející z potřeby plánovaně a systematicky využít zemský povrch (půdu), nezbytnou plochu pro veškerou ekonomickou a jakoukoliv jinou společenskou činnost. Základními znaky půdy jsou její polyfunkční charakter, omezená rozloha, s tím související nerozmnožitelnost a nenahraditelnost a dále to, že se užíváním neopotřebovává a nespotřebovává.170 Dospět při plánování ideální podoby a uspořádání určitého území, při zastoupení všech zájmů k danému území se vztahujících, i čistě v teoretické rovině k jednomyslnému a nespornému řešení je jistě nemožné. Jistě je na místě zamýšlet se nad pořadím jednotlivých hodnot s konkrétním způsobem využití území souvisejících. Zkoumat, zda je prioritou snaha o maximální výrobu, maximální využití veškerých přírodních zdrojů nebo zdravé, esteticky kvalitní a přírodě blízké životní prostředí (ŽP). Na rozhodování o podobě uspořádání území působí různé zájmy, které mnohdy nejsou spolu zcela slučitelné a často působí proti sobě navzájem. Za nejzákladnější a vůči sobě se velmi často do opozice dostávající zájmy lze označit právě zájem na ochraně ŽP a obecný zájem na zabezpečení základních lidských potřeb. Tyto zájmy formují hlediska, podle kterých lze vytvářet priority pro územně plánovací...
|
host ::
RSS.