|
|
Ecological Effects of Climate Change on Snakes
Veverková, Barbora ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Klimatické změny momentálně představují jednu z největších hrozeb, se kterými se živočišné druhy musí potýkat. Zvyšující se teploty ohrožují spoustu populací po celém světě. Ektotermní živočichové by mohli díky své ekologii, která je dělá závislými na okolní teplotě, patřit mezi organismy nejvíce ohrožené klimatickými změnami. Hadi se jako ektotermní živočichové pravděpodobně budou muset přizpůsobit měnícím se klimatickým podmínkám, nebo vyhynou. Aby hadi unikli vzrůstajícím teplotám a klesajícím srážkám, mohou se přesunout do míst s vhodnějšími klimatickými podmínkami. Hadi však mají omezenou schopnost disperze, což by mohlo vést k redukci areálu výskytu a u některých populací až k extinkci. Klimatické změny také s největší pravděpodobností ovlivní kondici a chování hadů. Zvýšená teplota může ovlivnit dobu inkubace a embryonální vývoj. Hlavně u vejcorodých druhů pak mohou změny v embryonálním vývoji a zkrácení doby inkubace způsobit různé malformace. Tyto malformace mohou v závislosti na jejich závažnosti negativně ovlivnit fitness jedince. Některé druhy hadů mohou však využít klimatické změny ve svůj prospěch. Zvýšená teplota prostředí dovoluje hadům být více či déle aktivní a v některých případech dokonce zkrátit dobu hibernace. Hadi dokážou při vyšších teplotách také lépe uniknout predátorům....
|
|
|
Vztah druhové rozmanitosti různých taxonomických skupin v nelesních biotopech
Koštíř, Vojtěch ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Vztahy mezi různými taxonomickými skupinami jsou jedním z hlavních faktorů ovlivňujícím ekosystémy na Zemi. Tato práce shrnuje korelace druhového složení a korelace druhové bohatosti na různých prostorových škálách. Znalost těchto tzv. cross-taxon congruences je zásadní pro ochranu přírody a managment druhově bohatých lokalit nelesních biotopů. Jedním z hlavních cílů této práce bylo najít zástupné taxony vhodné pro ochranu biodiverzity na nelesních biotopech. Bezobratlí a cévnaté rostliny jsou obecně dobré zástupné taxony pro ochranu biodiverzity. Například, střevlíci mají dobré korelace druhové bohatosti na širokých prostorových škálách. Na jemných prostorových škálách však jejich důležitost výrazně klesá. Na obou typech škál druhová bohatost mravenců a motýlů pozitivně koreluje s druhovou bohatostí. Obratlovci se naproti tomu ukázali jako nevhodný zástupný taxon, vyjma ptáků, které je možné vložit do "shopping basket" s bezobratlými a cévnatými rostlinami. Na jemných škálách se druhové složení mění s typem hospodaření na studovaných lokalitách. Z těchto specifických druhových společenstev můžeme vybrat vhodné deštníkové druhy. Nejlepší deštníkové druhy nelesních biotopů jsou bezobratlí herbivoři jako motýli a rovnokřídlí, mezi kterými najdeme habitatové specialisty. Definování těchto zástupných a...
|
|
|
Biodiverzita zelených střech
Matoušková, Kateřina ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Šípek, Petr (oponent)
Zelené střechy díky své multifunkčnosti nabízí zajímavé řešení mnoha problémů najednou. Na malé ploše přináší výhody lidem i přírodě. Tepelně izolují budovy, zlepšují lokální mikroklima a zmírňují efekt městského tepelného ostrova. Zvyšují kvalitu ovzduší a také pomáhají zadržovat vodu v krajině. V kombinaci se solárními panely a retenčními nádržemi mohou zelené střechy přispívat k modernímu trendu výstavby zelených - udržitelných - budov. Dále mohou sloužit k pěstování plodin a k rekreačním aktivitám. Kromě člověkem sázených rostlin vytváří zelené střechy prostor i pro volně rostoucí rostliny. Divoké rostliny mohou zelené střechy spontánně kolonizovat a tím rozšiřovat svůj areál výskytu. Přítomné rostliny vytváří životní prostor pro mnoho živočichů (především bezobratlých) a poskytují potravu opylovačům. Ptactvu slouží kromě potravních stanovišť i k hnízdění a jako odpočinkové místo během migrace. V této práci byl zhodnocen přínos zelených střech se zaměřením na podporu biodiverzity. V současnosti se však většina vědeckých studií zabývá výhodami zelených střech v souvislosti s ochranou životního prostředí či technickou stránkou realizace střech. Menší část studií zkoumá biodiverzitní funkčnost zelených střech. Mým cílem bylo zjistit, jaké faktory nejvíce ovlivňují biodiverzitu zelených střech a...
|
|
|
Vliv pastvy na travní porosty s důrazem na znalosti z České republiky
Marek, Matouš ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá aplikací pastevních managementů na polopřirozené trávníky České republiky. Jedním z jejích účelů je představit koncept využívání nevědecké literatury a zkušeností ochranářů "Evidence based conservation", kterým je bakalářská práce inspirovaná. Tento koncept funguje na principu tvorby systematických review, využívajících mimo jiné i široké spektrum nepublikovaných zdrojů včetně osobních pozorování. Práce má dvě základní části. První část se formou rešerše věnuje vědecky podloženým vlivům pastvy na biodiversitu a jednotlivé její složky, především rostliny. Druhá část zpracovává praktické poznatky a názory jednotlivých ochránců přírody, kteří se pastvou zabývají. Představuje jednotlivé způsoby pastevních managementů, konkrétní problémy pastvy a jejich řešení. Zabývá se i často podceňovaným faktorem, a to komunikací s veřejností. Práce rozděluje pastevní ochranu přírody do dvou základních složek, aplikující a institucionální, které mezi sebou srovnává. Rozebírá aktuální stav pastevních managementů a ochrany polopřirozených trávníků v České republice. Tato práce umožňuje srovnání vědecké lieratury a prakticky využívaných informací v kontextu pastevních managementů.
|
|
|
Methodological problems of the analyses of insect decline
Chlup, Petr ; Storch, David (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
V posledních letech se dostalo značné pozornosti studiím, které přinesly svědectví o významném úbytku hmyzu. Ve skutečnosti se však parametry, které tyto studie měřily a o jejichž poklesu informovaly, mnohdy liší. Je nutné rozlišovat závěry o snížení biomasy, abundance, diverzity anebo zmenšení geografického rozšíření. Tato práce shrnuje, jak jsou naše poznatky o úbytku hmyzu ovlivněny použitými metodami, především tím, jaké parametry jsou měřeny. Důraz je kladen na možné metodologické problémy a omezení, na něž naráží různé aspekty úbytku hmyzu. Dále práce nabízí stručný přehled těch nejzásadnějších systematických chyb a interpretačních překážek, které provázejí studium hmyzích populací. V neposlední řadě nabízíme i přehledové shrnutí současného stavu poznání hmyzích populačních trendů. Klíčová slova: hmyz, úbytek hmyzu, populační trendy hmyzu, metodologie, metodologické problémy
|
|
|
Polymer carriers for nuclear medicine
Sedláček, Ondřej
V rámci této disertační práci byl vyvinut a studován nový polymerní systém pro cílený transport a řízené uvolné uvolňování DNA-interkalátoru nesoucího radionuklid jód- 125. Radioizotopy emitující Augerovy elektrony (např. jód-125 nebo indium-111) jsou studovány jako nový prostředek léčby onkologických onemocnění. Pro zajištění jejich protinádorové účinnosti musí být dopraveny do těsné blízkosti DNA, kde působí její dvouřetězcové zlomy vedoucí ke smrti buňky. Tento typ terapie může být vylepšen spojením s polymerními systémy pro cílený transport léčiv. DNA interkalátory se osvědčily jako efektivní cílení Augerových zářičů do DNA. Proto byly připraveny a charakterizovány nové radiojodované deriváty DNA-interkalátoru elipticinu. Tyto sloučeniny byly navázány na kopolymer N-(2-hydroxypropyl)methakrylamidu s úzkou distribucí molárních hmotností pomocí kysele štěpitelného hydrazonového můstku. Chemická struktura spojky hraje zásadní roli pro biologickou efektivitu systému, proto byla optimalizována pro maximální stabilitu při pH 7,4 (pH krevní plazmy), zatímco v mírně kyselém prostředí endozómu po internalizaci do buňky bude radiojodovaný biologicky aktivní interkalátor uvolněn velmi rychle ze svého polymerního nosiče. Interkalační schopnost aktivní jodované látky byla potvrzena titracemi roztokem DNA,...
|
|
|
Polymer carriers for nuclear medicine
Sedláček, Ondřej
V rámci této disertační práci byl vyvinut a studován nový polymerní systém pro cílený transport a řízené uvolné uvolňování DNA-interkalátoru nesoucího radionuklid jód- 125. Radioizotopy emitující Augerovy elektrony (např. jód-125 nebo indium-111) jsou studovány jako nový prostředek léčby onkologických onemocnění. Pro zajištění jejich protinádorové účinnosti musí být dopraveny do těsné blízkosti DNA, kde působí její dvouřetězcové zlomy vedoucí ke smrti buňky. Tento typ terapie může být vylepšen spojením s polymerními systémy pro cílený transport léčiv. DNA interkalátory se osvědčily jako efektivní cílení Augerových zářičů do DNA. Proto byly připraveny a charakterizovány nové radiojodované deriváty DNA-interkalátoru elipticinu. Tyto sloučeniny byly navázány na kopolymer N-(2-hydroxypropyl)methakrylamidu s úzkou distribucí molárních hmotností pomocí kysele štěpitelného hydrazonového můstku. Chemická struktura spojky hraje zásadní roli pro biologickou efektivitu systému, proto byla optimalizována pro maximální stabilitu při pH 7,4 (pH krevní plazmy), zatímco v mírně kyselém prostředí endozómu po internalizaci do buňky bude radiojodovaný biologicky aktivní interkalátor uvolněn velmi rychle ze svého polymerního nosiče. Interkalační schopnost aktivní jodované látky byla potvrzena titracemi roztokem DNA,...
|
|
|
Diverzita a abundance ptáků podél výškového gradientu Kamerunských hor
Dubský, Marek ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Cílem této práce je popsat změny druhové diverzity ptačích společenstev podél elevačního gradientu na šesti kamerunských horách a na blízkém ostrově Bioko. Výsledky analýzy většinou potvrzují stanovené hypotézy, zejména ukazují, že druhová diverzita klesá s nadmořskou výškou a je závislá na rozloze. Shluková analýza ukazuje podobnost jednotlivých hor v konkrétních nadmořských pásech. Navzdory původní hypotéze vykazuje Kamerunská hora největší podobnost s horou Kupé, ačkoliv horská společenstva Kamerunské hory a ostrova Bioko se navzájem také podobají. Absolutně nejvyšší diverzita byla zaznamenána na Kamerunské hoře a na hoře Kupé, ale ve výšce nad 2100 m n. m. jsou druhově nejpestřejší hory Oku a Manenguba. Výsledky této práce přispívají k utvoření jasnější představy o faktorech ovlivňujících druhovou diverzitu, nicméně obsáhlejší data (zejména z hory Nlonako) a rozšíření dat např. o ptačí abundance by práci obohatily a umožnily podrobnější zkoumání druhové diverzity, zejména pak konkurenčních vztahů mezi jednotlivými druhy. Klíčová slova Druhová diverzita, Kamerun, ptačí společenstva, elevační gradient
|
|
|
The role of interspecific competition in ecological differentiation and speciation in two passerine species, Luscinia megarhynchos and Luscinia luscinia
Sottas, Camille Pauline ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Krist, Miloš (oponent) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
(in Czech) Předpokládá se, že mezidruhová kompetice hraje důležitou roli v morfologické a ekologické diferenciaci druhů s překrývajícím se areálem a může také přispět k posílení reprodukční izolace mezi druhy. Nicméně, empirických dokladů ukazujících přímou souvislost mezi kompeticí, ekologickou divergencí a specifickými morfologickými adaptacemi je stále velmi málo. Tato práce se zaměřuje na roli mezidruhové kompetice v ekologické diferenciaci a evoluci reprodukční izolace u dvou blízce příbuzných druhů pěvců, slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) a slavíka tmavého (Luscinia luscinia). Oba druhy jsou hmyzožraví a mají podobné ekologické niky. Divergovali před 1.8 miliony let a v současné době se jejich areály střetávají v oblasti sekundární kontaktní zóny, kde oba druhy příležitostně hybridizují. Předchozí studie na tomto systému ukázaly zvýšenou divergenci ve velikosti zobáku v sympatrii ve srovnání s alopatrií. To naznačuje, že mezidruhová kompetice mohla vést k divergenci potravní niky v oblasti překryvu areálů. V rámci této dizertační práce jsem studovala možnou souvislost mezi divergencí v morfologii zobáku, složením potravy, habitatem a složením střevní mikrobioty. Ukázali jsme, že oba druhy slavíků se liší potravní nikou v sypatrii a že tyto potravní rozdíly mohou částečně vysvětlit...
|
|
|
Druhové charakteristiky a ekologické podmínky související s průnikem ptáků do měst
Grünwald, Jan ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Lidská sídla představují nový typ prostředí, na jehož rychlou expanzi musí organismy reagovat. Pro ochranu biodiverzity je klíčové pochopit, jaké mechanismy tuto reakci podmiňují. Tato práce se zaměřuje na urbanizaci u ptáků, a to jak z pohledu společenstva, tak z pohledu jednotlivce. Cílem práce je zjistit, zda jsou některé druhy "předurčeny" k úspěchu v městském prostředí, nebo zda do měst mohou potenciálně proniknout všechny druhy na základě lokálních podmínek. Rešerší dostupných literárních pramenů jsem zjistil, že nelze definovat univerzální mechanismus, kterým urbanizace ptáků probíhá, existují však společné vlastnosti, které sdílí většina ptáků obsazujících města. Úspěšné městské druhy jsou většinou omnivorní nebo granivorní, hnízdí na stromech nebo v dutinách a celkově jde spíše o ekologické generalisty. Velmi často jde o druhy nepůvodní, které se vyskytují ve městech po celém světě.
|
host ::
RSS.