|
| |
|
|
Doněcká a Luhanská lidová republika: úspěšné budování státu?
Bojić, Filip ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mezinárodně neuznanými entitami Doněcké a Luhanské lidové republiky. Cílem práce je na základě empirického měření atributů vnitřní a vnější suverenity analyzovat, zda entity svou existencí odpovídají konceptu de facto state anebo puppet state. Zvolenou metodologií lze analyzovat faktické vnitropolitické fungování entit a jejich postavení v mezinárodním systému s ohledem na významnou roli vnějšího aktéra, Ruskou federaci. Zatímco de facto state je produktem domácího obyvatelstva a deklarovaným cílem je dosažení mezinárodního uznání, puppet state je etablován vojenským konfliktem a kontrola, vliv vnějšího aktéra dosahuje na vojenské, ekonomické, politické úrovni takové míry, že lze hovořit v podstatě o tzv. skryté okupaci (covert occupation). Z důvodu odlišení zkoumaných entit je důležitým definičním bodem nezávislost. Pokud deklarovaná formální nezávislost kryje skutečnou nezávislost entit, bude entita dle definice považována za puppet state. Výsledky měření potvrzují absenci skutečné nezávislosti, entity jsou výrazně podřízeny, závislé na podpoře vnějšího aktéra, sponsor state, zároveň naplňují všechny definiční znaky puppet state. Materiální (finanční, vojenská) podpora Ruské federace je vitální pro existenci obou analyzovaných entit. Ve svém vnitropolitickém...
|
|
| |
|
|
Svoboda moří a bezpečnost plavby v Jihočínském moři
Horvátová, Karolína ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Tato bakalářské práce nabízí zhodnocení významových faktorů oblasti Jihočínského moře pro důležité aktéry mezinárodních vztahů - USA a Čínu. Na základě podaného historického rámce a popisu základních atributů mezinárodního mořského práva identifikuje dlouhodobý historický význam této oblasti a dává základní podněty k současným politickým výzvám. Práce dokumentuje důležité změny v zahraniční orientaci obou států od 80. let 20. století až po poměrně nedávnou historii, končící druhým volebním obdobím amerického prezidenta Baracka Obamy, v roce 2017. Na základě neorealistického přístupu k mezinárodním vztahů popisuje hlavní principy v americko-čínských vztazích v oblasti Jihočínského moře, které mají bezpečnostně-ekonomický charakter. Pro hlubší analýzu a lepší identifikaci významových faktorů oblasti přidává v metodologickém rámci také koncepty "rising power" a "soft power" Josepha Nyeho. Díky nim odhaluje další vrstvy významové analýzy této oblasti pro Čínu a USA založené na politicko-ideologických, případně kulturně-sociálních faktorech. Výstupy práce mohou být použity v dalším výzkumu této oblasti i případných sino-americkým vztahům.
|
|
|
Zahraničně-politická orientace Komunistické strany Čech a Moravy ve vztahu k Rusku a v kontextu strategických zájmů České republiky
Merc, Jakub ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Hlavní téma této práce se zaměřuje na problematiku zahraniční politiky Komunistické strany Čech a Moravy, a to zejména ve vztahu k ruským a českým strategickým zájmům. Práce přitom vychází z předpokladu, že KSČM v zahraničně- politických otázkách hájí stanoviska blízká Ruské federaci, čímž narušuje strategické zájmy České republiky. Tato skutečnost je pak v práci chápána jako závažný problém zejména kvůli propojenosti s vlivem ruské hybridní strategie, o níž hovoří i Výroční zpráva BIS za rok 2017. V tomto kontextu si pak tato práce klade dva základní cíle. Prvním je popis zahraničně-politické orientace KSČM v kontextu hybridních hrozeb, a to včetně jejího vývoje. Druhým cílem pak je zjištění motivací, které vedou k tomuto postoji strany. Samotný kvalitativní výzkum v práci stojí na analýzách tří základních zdrojů. Prvním zdrojem jsou oficiální stranické dokumenty KSČM. Druhým zdrojem jsou mediální výstupy zástupců KSČM k relevantním otázkám. Třetím zdrojem pak jsou analýzy polostrukturovaných rozhovorů se zástupci komunistické strany.
|
|
|
Vliv geopolitiky a konfliktu v Sýrii na status syrského Kurdistánu
Kolář, Josef ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku Rojavy v průběhu syrské občanské války. Zkoumá především teritoriální a politický vývoj Rojavy. Klade důraz na zapojení syrských Kurdů do války, jejím cílem je analyzovat pozici Kurdů v konfliktu z geopolitického hlediska. Práce si primárně klade za cíl propojit vývoj autonomie Rojavy s účastí Kurdů ve válce, penetrací teritoria a postoji vyjádřenými centrální syrskou vládou. Popsány jsou též další externí faktory mající vliv na vztah centrální vlády a Rojavy.
|
|
|
Vztahy Evropské unie a Ruska mezi lety 1994 - 2017
Leišová, Lucie ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato bakalářská práce za zabývá vztahy Ruska a Evropské unie mezi lety 1994-2017 a klade si za cíl identifikovat a zanalyzovat největší mezníky spolupráce či konfliktu mezi těmito dvěma aktéry. Je rozčleněna do tří kapitol. První kapitola se zabývá zahraničními politikami Evropské unie a Ruska. Druhá kapitola obsahuje tři malé případové studie největších mezníků z hlediska vzájemné spolupráce mezi Ruskem a Evropskou unií. Třetí kapitola obsahuje taktéž tři malé případové studie, ale řeší naopak mezníky z hlediska vzájemných konfliktů. Tato práce dochází k závěru, že spolupráce mezi těmito dvěma aktéry není uspokojivá, neboť oba tito aktéři sledují odlišné cíle a fungují na základě zcela jiných pravidel a panuje mezi nimi tak spíše konfliktní atmosféra. Práce také dochází k závěru, že vzájemné prostředky komunikace mezi oběma aktéry jsou často neúčinné a nepomáhají řešit vzájemné problémy.
|
|
|
Bezpečnostní aspekty námořní trasy Nové hedvábné cesty
Krejčová, Lucie ; Karmazin, Aleš (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Projekt Hedvábné stezky byl v roce 2013 představen čínským prezidentem Xi Jinpingem jako reakce na hospodářskou krizi a následnou snahu o nalezení nových trhů a obchodních partnerů. Iniciativa obnovuje myšlenku starověké Hedvábné cesty a má dvě části, námořní a pozemní. Tato bakalářská práce pojednává o Nové hedvábné cestě a specificky se zaměřuje na Námořní hedvábnou cestu 21. století, a to na oblast Indického oceánu. Na začátku práce věnuji také krátkou kapitolu postojům hlavních aktérů v Indickém oceánu k iniciativě Pásmo a Stezka. V rámci analýzy byly vybrány čtyři přístavní zařízení. Jedná se o přístav Gwadar na jihozápadě Pákistánu, přístav Hambantota na jižním cípu Srí Lanky, přístav Kyaukpyu na severozápadě Myanmaru a vojenská námořní základna v Džibutsku. V práci se využívají dva teoretické koncepty. Prvním jsou geopolitické teorie v podání Mahana, Mackindera a Spykmana. Jako druhý koncept jsem využila analytického rámce pro oblast bezpečnosti od Barryho Buzana, Ole Wævera a Jaapa de Wilde, představitelů Kodaňské školy. Jejich sektorové dělení jsem upravila pro účely mého výzkumu. Každý ze zkoumaných případů byl analyzován na základě následujících kategorií: Vojenský sektor, Politický sektor, Ekonomický sektor a Environmentální sektor.
|
|
| |
|
|
Russia's Pivot to Asia: prospects and limits
Čechová, Barbora ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
Ruský obrat zájmu směrem k Asii se stal jedním z často diskutovaných témat mezi teoretiky světové politiky a mezinárodních vztahů. Avšak existují rozdílné názory na to, jak vymezit tento proces časově a jaká je míra úspěšnosti nové politiky ruského obratu na východ. Převážně se má za to, že zintenzivnění vztahů mezi Ruskem a zeměmi Asijsko-Pacifického regionu koreluje s uvalením Západních sankcí na Rusko po Ukrajinské krizi v roce 2014. Akademické diskuse se také zaobírají příležitostmi a výzvami Ruska v regionu. Narůstající spolupráce, předně s Čínou, je zmiňována především v souvislosti s rostoucím světovým významem Asijských zemí: rapidní růst čínské ekonomické a vojenské síly proměnily Čínu v jasného kandidáta na významnou světovou mocnost. Na druhou stranu, pokud mají vztahy s Asijskými státy nadále růst, Rusko by se mělo zaměřit na rozvoj a modernizaci regionů Sibiře a Dálného východu. Rusko by mělo zlepšit svou infrastrukturu v těchto regionech, aby bylo schopné spojit se a spolupracovat s Čínou a dalšími zeměmi v oblasti Asie a Tichomoří. Mezi všemi případnými kandidáty se Čína jeví v rámci regionu jako nejpravděpodobnější a nejvhodnější ekonomický a politický partner pro Rusko. Avšak mnoho autorů se shoduje na tom, že se Rusku nedaří aktivně se zapojovat do projektů na Středním Východě a v...
|
host ::
RSS.