|
|
Aplikace pro algoritmické obchodování
Šalovský, Vojtěch ; Pecinovský, Rudolf (vedoucí práce) ; Suchan, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá analýzou a implementací aplikací pro algoritmické obchodování na základě požadavků zadavatele. Aplikace by měly sloužit pro sběr a správu dat z burzy, pro sledování informací o aktivních obchodních příkazech a pro posílání obchodních příkazů na burzu přes API od Interactive Brokers. V první kapitole se nachází rešerše několika vybraných knih zaměřených na vývoj aplikací pro C# a analýzu. Poté jsou představeny pojmy UML, OOAD a UP. V další kapitole jsou definovány požadavky zadavatele. Dále na základě výsledků rešerše a definovaných požadavků zadavatele, vytvořen výchozí architektonický návrh a případy užití s následnou specifikací. Následuje hledání analytických tříd, vytvoření doménového modelu, realizace některých případů užití pomocí sekvenčních diagramů. Poslední dvě kapitoly se zaobírají implementačními detaily - použitý jazyk, použité knihovny a uživatelskou příručkou.
|
|
| |
|
|
Design a simple SEO optimization Content Management System
Fabišík, Filip ; Pecinovský, Rudolf (vedoucí práce) ; Rais, Aziz (oponent)
Tématem diplomové práce je návrh a implementace takového redakčního systému, díky kterému mají publikované stránky již v základě možnosti SEO optimalizace. Cílem práce je zlepšit úroveň produkovaných webových stránek a rozšířit povědomí o disciplíně SEO optimalizace. Na základě definovaného problému práce analyzuje existující redakční systémy. Následně je navrženo řešení, které sestává z existujícího redakčního systému OctoberCMS a pluginu, který tento systém rozšiřuje o potřebnou funkcionalitu. Poslední část práce je věnována návrhu implementací a testování výsledného řešení.
|
|
|
Pokročilé programové konstrukce a programovací techniky jazyka Swift
Čislinský, Jan ; Pecinovský, Rudolf (vedoucí práce) ; Oraný, Vladimír (oponent)
Tato práce se zaměřuje na představení pokročilých programových konstrukcí a programovacích technik jazyka Swift. Také rozebírám programová paradigmata, která koncepce jazyka Swift podporuje (objektově-orientované a funkcionální). Popisuji konkrétní koncepty jednotlivých paradigmat s následným zhodnocením, jak Swift dané paradigma podporuje. Podrobně vysvětluji pokročilé konstrukce následujících oblastí: práce s proměnnými, použití typu s možnou prázdnou hodnotou, výčtových typů, funkcí a uzávěrů. Dále vytváření vlastních operátorů a subskriptů. Představuji jak se pracuje s protokoly a generickými typy. Také popisuji jak na paralelní vykonávání programů a jak ošetřit chybové stavy pomocí vyhazování chyb. Zevrubně vysvětluji hodnotové typy a rozdíly oproti referenčním typům. Dále zanořování typů a nechybí ani popis všech funkcí vyššího řádu v jazyce Swift. Nakonec představuji práci s rozšířeními, konkrétně rozšíření o vypočítanou proměnnou, inicializační metodu, funkci, subskript, zanořený typ a také rozšiřování protokolů a generických typů. Z pohledu pokročilých programovacích technik probírám následující: řetězení a kompozice funkcí, ukládání struktur, optimalizace výkonu hodnotových typů, reflexe v jazyce Swift. Dále popisuji způsob fungování modulů a jmenných prostorů a na závěr protokolově-orientované programování.
|
|
|
Tvorba pluginů pro NetBeans
Vondráček, Ladislav ; Pecinovský, Rudolf (vedoucí práce) ; Vondráček, Martin (oponent)
Tématem této diplomové práce je analýza technologií zásuvných modulů, pluginů. Cílem práce je popis této technologie se zaměřením na využití ve vývojovém prostředí NetBeans, a demonstrace technologie formou příkladového vývoje pluginu pro NetBeans. První část je věnovaná teoretické analýze obecných principů pluginů, důvodům a způsobům využití této technologie v současných softwarových aplikacích. Dále jsou rozebírány možnosti využití pluginů ve vývojovém prostředí NetBeans a způsoby jejich návrhu, vývoje a distribuce. Druhá část je věnována implementaci pluginu pro NetBeans demonstrující popsané technologie a postupy. Výsledkem implementace je plugin pro NetBeans, který umožňuje pokročilou editaci dokumentačních komentářů Javy v editoru HTML typu WYSIWYG přímo z prostředí NetBeans. Výsledný plugin, zdrojové kódy a dokumentace, je součástí přílohy této práce. Práce je součástí kolekce závěrečných prací věnované tématu platformy NetBeans, na tyto práce je v textu odkazováno.
|
|
|
Analýza architektury a nadstavbových možností frameworku JUnit
Havelka, Arnošt ; Pecinovský, Rudolf (vedoucí práce) ; Pavlíčková, Jarmila (oponent)
Diplomová práce se věnuje frameworku JUnit, který v současné době představuje nejpopu-lárnější nástroj pro tvorbu jednotkového testování na platformě Java. Na začátku práce krátce vymezuje základní teorii testování, s cílem uvést čtenáře do pro-blematiky testů (např. klasifikace testů, náklady chyb atd.). V druhé části teorie testování se již práce zaměřuje na problematiku jednotkového testování. Po úvodním seznámení s problematikou testování se práce věnuje samotnému frameworku JUnit. Nejprve jde o seznámení s frameworkem JUnit, následované popisem architektury a detailním popisem (včetně použití) jednotlivých vlastností frameworku JUnit verze 5. Část věnovanou frameworku JUnit uzavírá pasáž zaměřená na možnosti rozšíření frameworku JUnit (pro verzi 4 a 5). Popis frameworku JUnit doplňují další informace (souhrn změn, očekávaný plán dokončení a hlavní přínosy verze 5.0) a popis integrací frameworku JUnit na okolí (další testovací frameworky na platformě Java). Práce navíc doplňují tyto přílohy: - Koncepce uspořádání zdrojových kódů pro vzorové příklady (jejich umístění, použité technologie a dekompozici projektu). - Komplexní příklad použití frameworku JUnit, od založení projektu po jednotlivé jed-notkové testy. - Návod pro nastavení podpory frameworku JUnit 5 ve vývojovém nástroji Eclipse 4.7 (Oxygen).
|
|
|
Interface-Based Software Development
Rais, Aziz ; Pecinovský, Rudolf (vedoucí práce) ; Lacko, Branislav (oponent) ; Merunka, Vojtěch (oponent)
Přesto, že existuje mnoho metodik vývoje softwaru a řízení IT projektů, výzkumy a praxe ukazují, že projekty vývoje softwaru stále selhávají a kvalita softwarových produktů často nesplňuje očekávání zákazníků. Faktorů selhání IT projektů vývoje softwaru je mnoho, avšak některé faktory ovlivňují nebo vytváří další. Jedním z cílů této práce je právě hledání a analýza zásadních faktorů čerpající z výzkumů vycházejících z rozsáhlých dat o různých IT projektech. Některé faktory jako např. velikost projektu nebo dislokace jednotlivých projektových týmů (distribuovaný vývoj, využití outsourcingu, atd.) zvyšují sice složitost řízení IT projektu, ale přestože nejde o faktory nejdůležitější, jsou důležitou motivací této práce. Hlavním cílem této dizertační práce je věnovat se identifikovaným zásadním faktorům selhávání projektů vývoje softwaru. Na základě této analýzy je v práci vyvinuta Metodika vývoje softwaru založená na rozhraních (Interface based software development methodology). Aplikace této metodiky přináší zlepšení sběru požadavků na software a jejich popis objektově orientovaným způsobem pomocí rozhraní. Metodika umožňuje lépe řídit vývoj softwaru pro servisně orientovanou architekturu (SOA) a komponentově založený vývoj (CBD). Aplikace metodiky zvyšuje a zlepšuje testovatelnost a udržovatelnost softwaru. Dalším efektem navržené metodiky je usnadnění paralelní realizace jednotlivých procesů vývoje softwaru.
|
|
|
Google Web Toolkit
Remiš, Michael ; Pecinovský, Rudolf (vedoucí práce) ; Šlajchrt, Zbyněk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem enterprise aplikací pomocí sady nástrojů GWT (Google Web Toolkit). GWT je platforma pro vývoj webových aplikací pomocí jazyka Java, původně vyvíjená společností Google Inc. Jedná se o moderní sadu nástrojů pro tvorbu tzv. Rich Internet Applications (v překladu bohatá internetová aplikace), což jsou internetové interaktivní aplikace, které mají podobné vlastnosti a ovládání jako grafické desktopové aplikace. V teoretické části je čtenář nejdříve seznámen s historií platformy GWT a základním principy práce s tímto nástrojem včetně kompilace a ladícího režimu. Podrobně jsou pak popsána pokročilá témata z oblasti vývoje aplikací: tvorba uživatelského rozhraní, lokalizace logování, MVP architektura, komunikace se serverem a ukládání dat. V závěru práce je diskutována vhodnost začlenění platformy GWT do výuky. V praktické části jsou jednotlivá témata demonstrována na praktických ukázkách. Ukázky tvoří možný základ budoucí enterprise aplikace. Funkčnost dílčích ukázek je předvedena na ukázkové aplikaci z bankovního prostředí.
|
|
|
Zobecnění objektově orientovaného paradigmatu zavedením morfologie objektů
Šlajchrt, Zbyněk ; Pecinovský, Rudolf (vedoucí práce) ; Merunka, Vojtěch (oponent) ; Virius, Miroslav (oponent)
Modelování objektů, které mohou měnit svoji strukturu a chování dynamicky s ohledem na změny v prostředí, je v tradičních objektově orientovaných jazycích velmi obtížné. Podle autora tkví problém v konceptuálním rámci, který je základem objektově orientovaného paradigmatu. Navrhované paradigma nazvané morfologie objektů (MO) je výrazně ovliv-něno teorií prototypů z oblasti kognitivní psychologie. MO opouští pojem třída a navrhuje, aby se abstrakce proměnlivých objektů vytvářely sestavováním tzv. modelů proměnlivosti, které popisují možné formy modelovaných objektů. Práce definuje teoretické základy pa-radigmatu, které jsou použity pro následnou specifikaci metodiky analýzy a návrhu aplika-cí. Součástí práce je také referenční implementace rámce vybudovaného nad zmíněným paradigmatem v jazyce Scala.
|
|
|
Doplnění interaktivního režimu vývojového prostředí BlueJ o podporu práce s datovody
Pešat, David ; Pecinovský, Rudolf (vedoucí práce) ; Pavlíčková, Jarmila (oponent)
Hlavním cílem této práce je rozšířit stávající funkcionalitu vývojového prostředí BlueJ o možnost práce s datovody v interaktivním režimu. Tato nová funkcionalita napomáhá usnadnit a vylepšit výuku programování v rámci metodiky Architecture First. V první části se práce zabývá vývojovým prostředím BlueJ a rozebírá problémové progra-mové konstrukce, které nemají dostatečnou podporu v interaktivním režimu. Hlavní důraz je přitom kladen na datovody. Následující část práce navrhuje případné možnosti rozšíření, které by bylo vhodné zakomponovat do stávající funkcionality. Další část práce se zabývá analýzou navrhnutých změn. Závěrečná část práce se pak věnuje samotné realizací, kde je popisováno jakým způsobem autor při řešení postupoval.
|
host ::
RSS.