|
|
Pojetí objektu jakožto komplexu percepcí u Davida Huma
Fršlínek, Jan ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Práce pojednává o objektu (jakožto komplexu percepcí) a s daným tématem souvisejícími otázkami v kontextu filosofie Davida Huma, jak je obsažena především v první knize jeho díla Treatise of Human Nature a rovněž s přihlédnutím k dílům Enquiry Concerning Human Undestanding a An Abstract of A Treatise of Human Nature a dalším titulům primární a sekundární literatury. Tematizováno je v tomto kontextu tedy nejprve Humovo pojetí percepcí jako takové (a to na základě první kapitoly Treatisu, Of ideas, their origin, composition, connexion, abstraction etc.). Poté je v souvislosti s předchozím pojednáno i o Humově pojetí identity (především objektu-tělesa) a jeho koncepce individuace, resp. i stálosti a koherence. (a to na základě čtvrté kapitoly Of scepticism with regard to senses). Na konci práce jsou kontrastovány různé možné typy objektů, jež lze (dle autora této práce) chápat jako komplexy percepcí a poté je nabídnuto schéma hypotézy o individuaci tzv. materiálních těles (bodies) v prostoru.
|
|
|
Od Descartovy mysli ke Kantovu rozumu
Dekastello, Petr ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Primárním východiskem zkoumání je dílo R. Descarta Meditace o první filosofii a zkoumání pojmu chápavosti (intellectus) a jeho postavení v rámci mysli (mens) ve vztahu k myšlení (cogitatio). K tomu je třeba tematizovat a brát v úvahu také smyslové vnímání (sentio) a představivost (imaginatio), které zprostředkovávají chápavosti "materiál" k souzení. Cílem práce je ukázat, jakou má chápavost funkci v "rozumu" a předložit interpretaci, jakým způsobem se nám může jevit struktura mysli v závislosti na rozumu (ratio), a to v pojednání R. Descarta, jeho díle a odpovědích na námitky. Postavení a funkce chápavosti bude konkrétně zkoumána náčrtem logické struktury vzájemné závislosti uvedených hlavních pojmů, které jsou zásadní pro chápání podstaty lidské mysli. V závěru bude na prozkoumaných základech ukázáno, že systém "rozumu" R. Descarta lze chápat jako východisko transcendentálního pojetí rozumu u Kanta, které vede k idealistickému pojetí světa a vychází z apriorních forem myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Sebevědomí a sebepoznání. Studie k roli subjektu a vědomí myšlení v Descartově filosofii
Kollert, Lukáš ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Předložená práce se snaží prozkoumat z širší perspektivy Descartovo cogito především v kontextu Meditací o první filosofii (1641) a dalších pro zkoumané téma relevantních spisů. S cílem nabídnout komplexní podání Descartova prvního poznatku se přitom nezaměřuje pouze na rozbor samotného cogito, na analýzu jeho logické struktury apod., nýbrž nahlíží na něj také optikou dalších klíčových doktrín tvořících součást Descartovy filosofie. Z toho důvodu se práce postupně věnuje určení totožnosti meditujícího a představení metodické skepse, otázce zpochybnění logických zásad v První meditaci, problematice karteziánského kruhu, výkladu rozdílu implicitního a explicitního vědění, nauce o vrozenosti idejí a konečně také otázce po tom, jak jsme si podle Descarta vědomi našeho myšlení. Především v souvislosti s problematikou přítomnosti ego v cogito a vědomosti myšlení se pak práce uchyluje k dílčím úvahám systematické povahy překračujícím rámec interpretace Descartova myšlení. Tak jsou např. v poslední kapitole práce věnované objasnění vědomí myšlenek a mentálních stavů představeny a konfrontovány tři různé typy přístupů k tomuto problému. Důvodem zvoleného postupu je v případě uvedeného tématu ta okolnost, že se zde Descartovo stanovisko k dané problematice zdá být více než v jiných případech nezřetelné....
|
|
|
Spinozovo pojetí individua
Petříček, Jan ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
SHRNUTÍ Předkládaná práce se pokouší zčásti rekonstruovat teorii individua, kterou Spinoza vypracovává ve své Etice. Tato jeho teorie sestává ze tří složek: z nauk o tělesných individuích, o singulárních esencích a o conatu. Předmětem této práce je ona posledně zmíněná doktrína; protože jsou však všechny tyto koncepce navzájem spjaté, dotkneme se stručně i obou zbývajících. Výchozím problémem práce je skutečnost, že conatus Spinoza v Etice označuje několika různými pojmy, které se na první pohled nezdají být ekvivalentní: ztotožňuje jej s "mocí jednat", "silou existovat" a "aktuální esencí". Nejprve tak předkládáme stručné vysvětlení těchto pojmů a posléze se je pokoušíme smířit. K tomuto jejich sjednocení dospíváme za pomoci výkladu o Spinozově pojetí esencí; ukazujeme pak, že ony pojmy lze navzájem smířit tehdy, chápeme-li conatus jako sílu, skrze kterou esence produkuje své nutné vlastnosti. Následně se však ukazuje, že tuto koncepci conatu je ještě zapotřebí modifikovat, neboť není práva skutečnosti, že esence může být afikována vnějšími věcmi. Abychom z tohoto faktu vydali počet, zavádíme pojem konstituce esence. Ten pak vysvětlujeme na základě četby "fyzikálního exkursu", textu, v němž Spinoza prezentuje svou nauku o tělesných individuích. Výsledkem těchto zkoumání je pak konkrétnější vymezení conatu:...
|
|
|
G. E. Moore: Kritika metafyzické etiky
Kolomý, Vojtěch ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je vyložit kritiku metafyzické etiky, o které mluví G. E. Moore ve IV. kapitole své knihy Principia Ethica. Protože jádrem této kritiky je tzv. naturalistický klam, je nutné nejprve vysvětlit, co se tímto klamem myslí. V první části práce je tedy ukázáno, že naturalistický klam spočívá ve ztotožnění vlastnosti, kterou nazýváme "dobré", s jinou vlastností, která dobrotu doprovází, ale není s ní identická. V druhé části práce se pak analyzuje, co Moore myslí metafyzickými etikami, jakým způsobem je v nich podle něj tento naturalistický klam přítomen, co konkrétně tyto etiky k tomuto klamu vedlo a jaký vůbec vliv může mít metafyzika na etiku.
|
|
|
Analýza osobní identity v Humově Pojednání o lidské přirozenosti
Sýkorová, Tereza ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Karásek, Jindřich (oponent)
Tato práce předkládá interpretaci Humovy analýzy osobní identity v Pojednání o lidské přirozenosti a interpretaci jeho následných pochyb vyjádřených v Dodatku. V první části práce je po představení filosofického diskurzu týkajícího se osobní identity, Humova pojetí filosofie a jeho revizionistické ontologie předložena interpretace Humovy teorie mysli jakožto "svazku percepcí" a jeho vysvětlení našeho sklonu považovat tento svazek za synchronně a diachronně identickou entitu. V druhé části práce je předložena interpretace pasáže z Dodatku, v níž Hume se svou analýzou osobní identity vyjádřil nespokojenost. V práci hájím názor, že hlavním zdrojem Humovy nespokojenosti je fakt, že idea mysli jakožto souboru všech aktuálně přítomných percepcí navzájem propojených kauzálními vztahy, již považoval za pravdivou a jež je implicitním východiskem celé první knihy Pojednání, se ukázala být fiktivní, stejně jako všechny ostatní metafyzické ideje. Jeho vysvětlení našeho sklonu považovat soubor percepcí za synchronně a diachronně identickou entitu, založené na vztahu kauzality a podobnosti, pravdivou ideu mysli jakožto souboru všech aktuálně přítomných percepcí nejen nevysvětluje, ale vylučuje. Klíčová slova David Hume, novověká filosofie, empirismus, osobní identita, ontologie, já, mysl
|
|
|
Tělesný svět v systému předzjednané harmonie
Kožíšek, Jakub ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
V práci se budu zaobírat Leibnizovou koncepcí materiálního světa v systému předzjednané harmonie. V Leibnizově filosofii existují těla a tělesa minimálně na dvou různých úrovních reality. Jednak je můžeme chápat jako agregáty jednoduchých, nerozlehlých substancí - monád, jednak na úrovni jevové, totiž jako dobře založené fenomény, které jsou jen jakýmisi reprezentacemi monád. Cílem jest prozkoumat, jaký je mezi těmito dvěma polohami chápání tělesného světa vztah.
|
|
|
Pojetí mysli na počátku novověké tradice
Kadlec, David ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Práce se zabývá pojetím mysli u Johna Lockea a René Descartese. Hlavní pozornost je věnována schopnostem lidské duše, čili chápavostí a vůli, a též její ontologické povaze. Jsou kladeny otázky o druhu substance, kterou mysl je, o identitě osobnosti, svobodě vůle a způsobech poznávání. Systémy jsou po uvedení kriticky zkoumány, a srovnávány co do jejich silných a slabých stránek. Rozdíly mezi oběma filosofy se nejzjevněji ukazují ke konci práce v názoru na nehmotnost či hmotnost mysli. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Does consciousness exhaust the nature of thought? The meaning of Descartes's term "cogitare"
Sedláková, Jana ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Práca sa venuje problémom interpretácií Descartovho pojmu "cogitare". V jej hlavnom obzore stojí spochybnenie ortodoxného čítania, ktoré stotožňuje pojem myslenia s "byť si vedomý". Ako alternatívy čítania sú v práci predstavené tri interpretácie z českej akademickej pôdy: Jamesa Hilla, Petra Glombíčka a Tomáša Marvana. Na základe rozboru zmyslového vnímania, emócií a sna, ktoré sú Descartom radené medzi módy myslenia, je poukázané nie len na problémy ortodoxného čítania, ale aj na výhody a nevýhody predstavených iných interpretácií. Cieľom práce nie je priniesť jednoznačnú odpoveď na otázku, čím je myslenie. Jej úlohou je oboznámiť čitateľa s danou problematikou a s plausibilnejšími interpretáciami ako je tá ortodoxná. Pojem vedomia sa ukáže ako príliš komplexným pojmom, ktorý skôr ako niečo vysvetľuje, potrebuje sám ozrejmenie. Kľúčové slová: Descartes, myslenie, vedomie, zmyslové vnímanie, emócie, sen, sebareflexia, súdenie, propozičný obsah
|
|
|
Pojmy subjekt a objekt, duše a tělo a jejich vztah v Descartových Meditacích o první filosofii
Rabas, Martin ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Cílem práce je na základě Descartových Meditací o první filosofii analyzovat obsah pojmů duše a tělo a z této analýzy odvodit jaký význam lze z jejich hlediska dát moderním pojmům subjekt a objekt. Otázka zní primárně takto: z čeho sestává esence res cogitans a z čeho esence res extensa. Tohoto cíle má být dosaženo interpretací příslušných pasáží Descartova spisu, především vyzdvižením jeho východisek a hlavních ontologických rozhodnutí, jež zde Descartes činí. Smyslem tohoto tázání je pochopit výklad vztahu člověka a světa, s nímž Descartes přichází, a který se stal pro moderní dobu určující. Pozdější filosofie až do současné doby často považuje dualismus, jejž Descartes mezi duši a tělo klade, za filosofickou koncepci, jíž je třeba opustit. Cílem práce je proto pochopit, jaká negativa z toho výkladu plynou.
|
host ::
RSS.