|
|
Žurnalistická reflexe vybraných děl Jiřího Hubače
Václavíková, Jana ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Diplomová práce Žurnalistická reflexe vybraných děl Jiřího Hubače se věnuje pohledu, který na díla Jiřího Hubače měla dobová média. Jiří Hubač byl významným českým scenáristou, dramatikem a dramaturgem, který za dobu svého působení v Československé a České televizi napsal značné množství scénářů k původním televizním filmům a seriálům, věnoval se i divadelní tvorbě a napsal scénáře k úspěšným kinofilmům. Mezi jeho nejznámější filmy patří Ikarův pád, Babí léto, Fany, Nezralé maliny a za seriálylze jmenovat například úspěšný seriál z nemocničního prostředí Sanitka. V této diplomové práce budu věnovat pozornost filmům ze 70. let a dobovým periodikům hodnotícím filmy po jejichtelevizní premiéře. Mezi vybranými filmy je Dlouhý podzimní den, Pozdní léto, Lístek do památníku a Ikarův pád. Analyzované recenze či kritiky pochází jak z deníků, jakými je například Rudé právo, Mladá fronta, Zemědělské noviny či Práce, tak ze zdrojů s nižší periodicitou (Tvorba, Československá televize). Časové určení (70. léta) bylo vybráno s ohledem k více faktorům - problémy Jiřího Hubače v ČST, významná ocenění získaná za scénáře k uvedeným filmům. Určení výběru jednotlivých periodik bylo dáno jejichdostupností, roli hrálo i celkové zaměření periodika.
|
|
|
Požár v Měděnci: od reality a novinových a TV zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze
Meixnerová, Karolína ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem "Požár v Měděnci: od reality a novinových a TV zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze" pojednává o kriminálním případu Evy Kováčové, která v noci 1. listopadu roku 1984 zapálila Ústav sociální péče v Měděnci, a připravila tak o život dvacet šest mentálně postižených dívek. Motiv byl útěk z ústavu, kam byla chybně zařazená, a pomsta zaměstnankyním ústavu, jež k její výchově podle Kováčové používaly drsné metody a tresty. Za tento čin byla odsouzená k pětiletému trestu odnětí svobody. V roce 1990 vyšla publicistická kniha s názvem Brutalita novináře Josefa Klímy, ve které se případem detailně zabýval. Kniha dále sloužila jako předloha pro scénář k filmu Filipa Renče Requiem pro panenku, který měl premiéru v roce 1991. Podle zaměstnanců ústavu tento film překrucuje realitu a z vychovatelek vytvořil krutá monstra, naopak z Evy Kováčové oběť. Práce má za cíl prezentovat výsledky referování o této kauze od novinových článků, Klímovy Brutality, filmu Filipa Renče, až po filmové recenze a bulvární boom po roce 2009, kdy případ opět otevřel novinář Tomáš Poláček. Součástí práce je i hloubkový rozhovor s páterem Františkem Líznou, u kterého Eva Kováčová pobývala po propuštění z věznice a se kterým udržovala vřelý vztah až do její smrti v roce 2014.
|
|
|
Přístup filmových recenzentů k adaptacím tří románů Michala Viewegha
Berková, Pavlína ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Diplomová práce s názvem "Přístup filmových recenzentů k adaptacím tří románů Michala Viewegha" si klade za cíl postihnout způsob, jakým čeští filmoví recenzenti přistupují k adaptacím knižních děl. Filmové zpracování se často od knižní předlohy výrazně liší nebo ji naopak kopíruje až příliš věrně, čímž může docházet k ovlivnění kvality samotného díla. Znalost knižní předlohy proto může výrazně pozměnit divákovo vnímání filmu a jeho následné hodnocení. Pokud tak recenzent chce čtenáři předložit plnohodnotné posouzení filmu, měl by vždy vzít v potaz všechny aspekty filmového díla, které mohou být pro budoucího diváka relevantní. Na základě analýzy tří zfilmovaných románů Michala Viewegha (Báječná léta pod psa, Román pro ženy, Účastníci zájezdu) a jejich filmových recenzí hledá práce odpověď na otázku, jak filmoví recenzenti posuzují filmové adaptace - zda znají a zohledňují knižní předlohu při svém hodnocení nebo zda k filmům přistupují spíše jako k autonomním dílům. První část práce se teoreticky zabývá pojmem recenze, definicí filmového umění, zejména rozdílům mezi filmem a literaturou, a specifikům filmových adaptací. V druhé, praktické části je metodou kvalitativní analýzy obsahu zkoumáno devět recenzí od různých publicistů ze tří celostátních deníků.
|
|
|
Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera
Zemánková, Markéta ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce nesoucí název Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera pojednává o kauze, která se odehrála na konci devatenáctého a na počátku dvacátého století. V lese Březině u obce Polná byla zavražděna mladá dívka Anežka Hrůzová. V době, kdy ve společnosti panovala protižidovská nálada, byl za vraha označen polenský Žid Leopold Hilsner, který byl za tuto vraždu a později ještě za další, odsouzen, ačkoliv chyběly relevantní důkazy a svědectví. Tehdejší tisk výrazně přispěl k šíření antisemitských nálad. Tato práce popisuje průběh reálného případu a soustředí se na způsob, jakým tehdejší média o kauze informovala. Na toto téma byl v roce 2016 natočen film Zločin v Polné režiséra Viktora Polesného, který tato práce taktéž rozebírá a zpracovává recenze, které byly k tomuto filmu napsané včetně diváckých reakcí. Práce porovnává reálný případ s jeho filmovým zpracováním a mediální ohlasy, které událost i film provázely. Součástí této práce je také historický kontext a prameny tehdejšího antisemitismu, teoretická část je věnována filmové dramaturgii a tvorbě scénáře. Vlastní kapitoly jsou věnovány dokumentu Případ Leopolda Hilsnera v režii Petra Buriana, který téma hilsneriády...
|
|
|
Gulliver na hřbetě velryby: Mediální obraz tvorby Pavla Juráčka v 60. a 70. letech a po roce 1989
Kokta, Josef ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje mediálnímu obrazu tvorby scenáristy a režiséra Pavla Juráčka v dobových československých a českých tištěných médiích. Juráček byl jednou z klíčových osobností tzv. československé nové filmové vlny, jehož kariéra byla zastaven nástupem tzv. normalizace nastolené po invazi Československa vojsky Varšavské smlouvy po srpnu 1968. Proto je první zkoumané období zasazeno do 60. let a počátku 70. let, kdy procházel tvůrčím zráním, vrcholem a nakonec i nuceným odchodem z filmového průmyslu. Hlavní část práce je věnována mediální reflexi filmů: Auta bez domova (1959), Hlídač dynamitu (1960), Černobílá Sylva (1961), Ikarie XB 1 (1963), Postava k podpírání (1963), Bláznova kronika (1964), Nikdo se nebude smát (1965), Každý mladý muž (1965), Konec srpna v hotelu Ozon (1966), Kinoautomat (1967) a Případ pro začínajícího kata (1969). Druhé zkoumané období je zasazeno do období po Juráčkově smrti a proměně mediálního obrazu především s vydáváním jeho literární pozůstalosti, především deníkové tvorby.
|
|
| |
|
|
Kauza Cervanová: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze
Zajíčková, Monika ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce "Kauza Cervanová: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze" pojednává o kriminálním případu, který se stal v létě roku 1976. Došlo k únosu, znásilnění a vraždě mladé studentky Ľudmily Cervanové. Pachatelé byli dopadeni až v roce 1981 a soudní procesy se táhly až do roku 2006. Na toto téma vyšlo několik literárních děl a byly natočeny dva filmy, Bolero a Kauza Cervanová. Práce se zaměřuje na literární díla i oba filmy, kde zkoumá, v jakém kontextu autoři příběh podali a jak pracovali s fakty. U obou filmů je zároveň kladen důraz na to, jak byly přijaty a hodnoceny médii a veřejností, práce tedy zkoumá recenze i názory diváků. Důraz je kladen i na dobová periodika a jejich interpretaci případu. Výzkumný vzorek obsahuje všechna relevantní data. Tedy červen 1981 až říjen 1982 (doba zatýkání a odsouzení pachatelů), společně s dubnem 1983 (rozhodnutí v odvolacím řízení). Výzkumný vzorek této doby obsahuje čtyři hlavní deníky, které v té době vycházely: Mladá fronta: deník mladých lidí; Lidová demokracie: Orgán československé strany lidové; Rudé právo: Orgán Československé sociálně demokratické strany dělnické a Svobodné slovo. Dalším relevantní dobou pro zpravodajství je leden 2004 a prosinec 2006, kdy vyšly rozsudky v obnoveném procesu. V této době se...
|
|
|
Kauza Olgy Hepnarové v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze
Kotoučová, Ditta ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem "Kauza Olgy Hepnarové v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze" pojednává o kriminálním případu Olgy Hepnarové, která v úterý 10. července 1973 úmyslně najela nákladním automobilem do skupinky lidí postávající na stanici tramvaje a osm jich usmrtila. Jejím motivem byla pomsta společnosti za údajná příkoří, kterých se na ní měla dopustit. Olga Hepnarová byla odsouzena k trestu smrti a popravena v březnu 1975 jako poslední žena v Československu. V roce 2016 měl v kinech premiéru celovečerní hraný film Já, Olga Hepnarová režisérů Petra Kazdy a Tomáše Weinreba, který byl natočen na motivy této kriminální kauzy. Práce se zaměřuje jak na tento film a jeho adaptaci skutečnosti, tak na recenze, které vyšly ve vybraných denících a odborných filmových magazínech po premiéře snímku. Práce dále představuje dobové zpracování tématu ve vybraných denících v týdnu následují po zločinu, tedy od 10. do 17. července 1973. Cílem práce je komplexně popsat informování o kriminálním příběhu Olgy Hepnarové, který se zapsal do historie Československa.
|
|
| |
|
|
Mediální obraz Salónu Cimrman a jeho srovnání s Divadlem Járy Cimrmana
Hedbávný, Marek ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zájmem médií o Divadlo Járy Cimrmana během prvních dvou sezon jeho působení (1967 až 1969). Přibližuje okolnosti založení divadla a příčiny odchodu jeho zakladatele Jiřího Šebánka a režisérky Heleny Philippové. Text se dále zaměřuje na dobovou kritiku prvních tří her Divadla Járy Cimrmana: Aktu, Vyšetřování ztráty třídní knihy a Domácí zabijačky. Práce nabízí ucelený materiál o Salónu Cimrman, jeho divadelních hrách, hercích, novinářských ohlasech, porovnává ho s Divadlem Járy Cimrmana a představuje osobnost Jiřího Šebánka. Součástí je i teoretická kapitola o literární mystifikaci v souvislosti s Divadlem Járy Cimrmana.
|
host ::
RSS.