|
|
Circulation types and flux of moisture in the Czech Republic
Benco, Milan ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Kakos, Vilibald (oponent)
Predložená diplomová práca sa zaoberá tokom vlhkosti v atmosfére a typizáciou poveternostných situácií kolektívu ČHMÚ na území Českej republiky. Na hodnotenie toku vlhkosti sú použité dáta reanalýz ERA-40. Skúma sa časové obdobie od septembra 1957 až do augusta 2002. Tok vlhkosti sa hodnotí na štyroch izobarických hladinách 300, 500, 700, 850hPa v gridovom bode so súradnicami 15ř v. d., 50ř s. š. Výsledky nám potvrdzujú prevládajúce západné prúdenie na území Českej republiky. Pri extrémnych tokoch vlhkosti je zjavná dominancia západných typov synoptických situácií. V ročnom chode toku vlhkosti je badateľný neskorý nástup miním a maxím vplyvom Atlantického oceánu. Pomocou rozptylovej analýzy je dokázaný vzájomný vzťah medzi typizáciami poveternostných situácií a tokom vlhkosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Aktuální stav problematiky klasifikace klimatu
Minářová, Jana ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Huth, Radan (oponent)
Cílem této práce je vytvořit přehled v současnosti existujících klasifikací klimatu a prokázat závislost těchto klasifikací na použitých datech, resp. studovaném zvoleném období. V první části vycházející z rešerše dostupné literatury jsem dodržela standardní dělení klasifikací klimatu na efektivní a genetické, početnější první jsem dále rozdělila podle jejich převažujících znaků do čtyř skupin - na klimatické klasifikace (i) termické, (ii) vymezené podle vegetace, meteorologických a klimatických prvků, (iii) určené podle mezních hodnot vytvořených indexů a (iv) podle znaků krajiny. Druhá část demonstruje pomocí metody komparace vliv vybraných dat (staniční vs. gridová) na výslednou podobu klasifikace klimatu při použití publikovaných výsledků podnebných klasifikací. Dále pak, na základě online dostupných staničních dat za ČR a Německo doplněných pro starší období o excerpci z tištěných publikací, je prokázána závislost celkového výstupu z klasifikace klimatu na zvoleném období. Nejčastěji byl mezi sledovanými obdobími zaznamenán přechod z klimatického typu "Dfb" - (klimatu boreálního bez suchého období s teplým létem) - na "Cfb" - (klima mírné bez suchého období s mírným létem). Čtenář tak získá informace o složitosti problematiky vytváření podnebných klasifikací a jejich dobrém využití pro dokumentování...
|
|
|
Short-term intensities of strong precipitation at the Milšeovka Mt.
Kakalejčík, Matej ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Minářová, Jana (oponent)
Krátkodobé intenzívne zrážky v miernych zemepisných šírkach primárne vznikajú zo zrážkových systémov vertikálne mohutnej konvekcie a oblastí zvýšených intenzít viazaných na atmosférické fronty, tzv. zrážkové pásy. Intenzita a množstvo zrážok, ktoré spadne na danom mieste je ovplyvnené pohybom a veľkosťou zrážkového systému. Ak je os zrážkového systému usporiadaného do línie rovnobežná s vektorom pohybu alebo sa nové bunky v multicelárnej konvekcií obnovujú nad daným miestom a dosahujú štádium zrelosti, hovoríme o tzv. kvazistacionarite systému. Kvazistacionarita zapríčiňuje vysoké intenzity zrážok a môže spôsobovať prívalové povodne. Intenzity zrážok sa merajú automatickými zrážkomermi alebo meteorologickými radarmi. V práci je kladený dôraz na automatický člnkový zrážkomer, z ktorého boli analyzované jednominútové úhrny. Spracované krátkodobé maximálne intenzity od roku 1998 do 1992 sú z meteorologickej stanice Milešovka. Z výsledkov vyplýva, že v teplej časti roka, sú krátkodobé intenzívne zrážky najintenzívnejšie v mesiaci júl, no celkové maximá z väčšej časti pripadajú na mesiac máj, čo súvisí s ročným chodom instability atmosféry v kontinentálnej Európe a vývojom vertikálne mohutnej konvektívnej oblačnosti. Na maximálnych 24 h úhrnoch majú však miernejšie intenzity väčší podiel. Kľúčové slová:...
|
|
|
Tok vlhkosti a atmosférické srážky v Evropě
Lemarie, Petr ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Šmídová, Jana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá vlivem toku vlhkosti a veličin, ze kterých je odvozený, na srážkové úhrny v Evropě. Práce vychází z reanalýz NCAR/NCEP, ERA-40 a databází srážkových úhrnů GPCC a ECA&D. Na studované izobarické hladině 850 hPa převládá tok vlhkosti od západu, největších intenzit dosahuje nad Atlantikem okolo 55. rovnoběžky. Nejvyšší korelace mezi velikostí toku vlhkosti a měsíčními úhrny srážek je v zimě na západním pobřeží Evropy, směrem k východu a během léta klesá. V některých oblastech Evropy, zejména ve východním Středomoří, je korelace velmi slabá nebo žádná. V různých oblastech Evropy souvisejí mimořádně vlhké měsíce s intenzivními toky vlhkosti z různých směrů, např. v České republice je korelace měsíčních srážkových úhrnů nejvyšší s tokem vlhkosti od severu. V práci je dále představeno několik vybraných epizod silných srážek v Evropě - při všech je zaznamenána anomálie toku vlhkosti, avšak liší se orientací a intenzitou. Tato anomálie je častěji způsobena vysokou rychlostí větru než vlhkostí vzduchu. To neplatí u všech událostí, k vyvození obecných zákonitostí chování toku vlhkosti v době silných srážek je potřeba další výzkum.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv charakteristik větru a vlhkosti vzduchu na velikost a směr toku vlhkosti
Lemarie, Petr ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Pop, Lukáš (oponent)
Vliv charakteristik větru a vlhkosti vzduchu na velikost a směr toku vlhkosti Abstrakt Tato bakalářská práce se věnuje vlivu větru a vlhkosti vzduchu na velikost a směr toku vlhkosti. Práce vychází z reanalýz ERA-40, zájmovou oblastí je Evropa a přilehlá část Atlantského oceánu. Použita jsou data ze čtyř vybraných tlakových hladin z období od září 1957 do srpna 2002. Pro výzkum vlivu větru a specifické vlhkosti vzduchu na velikost toku specifické vlhkosti je vytvořen normovaný podíl obou veličin a na jeho základě je zkoumáno regionální rozdělení, vertikální rozdělení a roční chod vlivu veličin na velikost toku vlhkosti. S rostoucí zeměpisnou šířkou a výškou nad zemským povrchem roste vliv rychlosti větru na velikost toku vlhkosti. Vliv rychlosti větru je také větší v zimě než v létě. Rozdíl v normovaném podílu mezi zimou a létem roste s rostoucí vzdáleností od oceánu. Klíčová slova: tok vlhkosti, směr větru, rychlost větru, specifická vlhkost vzduchu, reanalýzy ERA-40, euroatlantická oblast
|
|
|
Orografické vlnové proudění v Česku
Kloubová, Martina ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Kerum, Jacek (oponent)
Orografické vlnové proudění v Česku Abstrakt Práce je z větší části rešeršního charakteru. Z dostupných českých i zahraničních zdrojů jsou v ní shrnuty nejdůležitější teoretické i praktické poznatky o orografickém vlnovém proudění, okrajově jsou rozvedeny další jevy a typy proudění spojené s pohybem vzduchové hmoty přes překážku. V samostatné kapitole je představeno využití vlnového proudění pro bezmotorové létání. Ve druhé části práce jsou pak podrobněji analyzovány oblasti v Česku, kde se orografické vlnové proudění může vyskytovat, a jsou zmíněny také podmínky jeho výskytu pro každou oblast. Nejvyhledávanější oblastí jsou Jeseníky při jihozápadním proudění, neboť létání ve vlně v jejich závětří umožňuje dosáhnout velkých vzdáleností i převýšení. Tomu napomáhá existence vlnových prostorů, kde se mohou větroně pohybovat v jinak zakázaných výškách. Na závěr jsou představeny možnosti předpovědi výskytu vlnových pohybů v atmosféře, přičemž úspěšnost předpovědi je demonstrována na konkrétním modelu propojeném se záznamem přeletu. Hlavním nástrojem predikce jevu je v současnosti numerický model WRF, jenž pro vybraný případ správně předpověděl polohu stoupání, a to bez ohledu na zvolené horizontální rozlišení 1 nebo 2 km. Klíčová slova: vlnové proudění, orografická oblačnost, závětří, atmosférická turbulence,...
|
|
|
Prostorové a časové rozložení srážek v oblasti Vogéz
Minářová, Jana ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Šmídová, Jana (oponent)
Prostorové a časové rozložení srážek v oblasti Vogéz Abstrakt Cílem práce je studovat klimatologii atmosférických srážek v oblasti pohoří Vogéz na severovýchodě Francie. První část pojednává o faktorech, např. všeobecná cirkulace atmosféry, které ovlivňují prostorové a časové rozložení atmosférických srážek v mírných zeměpisných šířkách od makro po mikroúroveň s důrazem na západní Evropu a orografii. Objasňuje termín ombrické kontinentality, resp. oceánity a předkládá základní fyzicko-geografický popis zkoumané lokality, např. vysokou asymetrii mezi návětrnými a závětrnými svahy Vogéz či rozdíly mezi pohořím a Hornorýnskou nížinou. Druhá část demonstruje pomocí standardních klimatologických metod na zkoumaném období 1950-2011 a na 14 meteorologických stanicích v rámci sítě Météo-France, že pohoří Vogézy svojí polohou regionálně výrazně mění jak prostorovou, tak časovou distribuci srážek. Pro odlišnosti v ročním chodu srážek byly jednotlivé stanice rozděleny do tří kategorií: (i) horské stanice s jedním výrazným srážkovým maximem v zimě, (ii) stanice na závětrných svazích se dvěma srážkovými maximy - letním a zimním a (iii) stanice ryze závětrné nacházející se v nížině východně od Vogéz s jedním letním srážkovým maximem. Metody kvantitativního hodnocení stupně ombrické kontinentality vedou ke zjištění, že...
|
|
| |
host ::
RSS.