|
|
Pojatie politiky v realistickej tradícii teórie medzinárodných vzťahov
Laššuth, Juraj ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent) ; Barša, Pavel (oponent)
Pojetí politiky v realistické tradici teorie mezinárodních vztahů. Juraj Laššuth Abstrakt: Tématem dizertační práce je rekonstrukce pojetí politiky v kontextu tradice (klasického) realismu, primárně v textech Hanse Morgenthaua, v rámci teorie mezinárodních vztahů. Děje se tak ve čtyřech krocích - čtyřech kapitolách. Obsahem první kapitoly je vztah antropologických (morálních) východisek politického myšlení Hanse Morgenthaua k politickému jednán: jsou identifikovány čtyři obrazy vztahu antropologie a hodnocení politického jednání (obraz "emancipace", "radostné politiky", "katechón" a "kruhů a antinomií") přičemž právě poslední obraz je spojen s myšlením Hanse Morgenthaua. Morgenthau, navazující na tradici myšlení začínající listy apoštola Pavla, považuje zlo (určené touhou po moci) za inherentně přítomné, neoddělitelné od každého jednání člověka ve světě. Právě politická sféra, definována podle Morgenthauovha "druhého principu realismu" zájmem definovaným odkazem na moc, je oblastí, kde se mravně ambivalentní moc projevuje v nejčistší podobě a představuje samotný cíl i logiku jednání. Druhá kapitola, na podkladě interpretace projektu a smyslu weberovské sociální politické vědy, rekonstruuje Morgenthauovo pojetí politické vědy, její smyslu, étosu, vztahu s objektem svého zkoumání, dilemata, se kterými se...
|
|
|
Politization and depolitization in European integration
Laššuth, Juraj ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Európska únia je pre politickú vedu zvláštna výzva pre obtiažnu zaraditeľnosť pod tradičné pojmy teórií politických vied. Táto obtiažnosť sa ešte zvýrazňuje, ak chceme skúmať EÚ ako politickú entitu a hľadať v nej prvky politična a politickej praxe. Doteraz sa totiž o politike rozmýšľalo v kontextu štátnosti, klasické texty vysvetľujúce, ale aj spoluvytvárajúce naše porozumenie politike a politickej praxi implicitne počítali so štátnosťou. Európska únia ale pojem a prax štátu presahuje. Intuitívne je zrejmé, že politické jednanie sa v nej určitej forme odohráva, alebo aspoň by sa malo odohrávať. Otázka kde, a akým spôsobom, je otázkou tejto práce. Na základe analýzy diel klasických teoretikov politického jednania sme získali predstavu o charaktere politického jednania, ktorá bola porovnaná s praxou vládnutia v EÚ. Ďalej sme na základe debaty o demokratickom deficite, ktorá je aj debatou o deficite politiky, získali predstavu o politizácií inštitúcií a tém na európskej úrovni. Známky politického jednania boli nájdené v politizácii inštitúcií EÚ, hlavne Európskeho Parlamentu - vo vzniku súdržných európskych strán a straníckeho systému, ktorého ústredná os je podľa ekonomického štiepenia a z toho plynúcich dôsledkov na predsedníctvo a teda na vedenie Komisie a taktiež na jej zloženie. Taktiež sme známky...
|
|
|
Zahraniční politika Baracka Obamy k BRIC(S) v prvním funkčním období (2009-2012)
Kučerová, Petra ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Laššuth, Juraj (oponent)
Diplomová práce se zabývá oblastí zahraniční politiky prezidenta B. Obamy. Cílem práce je zhodnocení zahraniční politiky USA k zemím uskupení BRICS v období prvního prezidentského mandátu B. Obamy (2009 až 2012). Pod akronymem BRICS se skrývá spolupráce světových velmocí Ruska a Číny s regionálními mocnostmi Brazílie, Indie a Jihoafrické republiky. Úvod se věnuje základním charakteristikám hlavních aktérů, tedy USA, prezidenta Obamu a země BRICS. Prostřední část představuje výchozí předpoklady zahraniční politiky USA, faktory, které tuto politiku limitují a postavení prezidenta v zahraniční politice USA. Analýza zahraniční politiky B. Obamy k zemím BRICS je obsahem závěrečné kapitoly. Z analýzy vyplynul rozdílný přístup v zahraniční politice B. Obamy vůči supervelmocím Rusku a Číně na straně jedné, a Brazílii, JAR a Indii jako mocnostem druhého řádu na straně druhé.
|
host ::
RSS.