|
|
Stavitelé a obránci dělostřeleckých tvrzí československého opevnění 1935 - 1938
Kužel, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Stále živá otázka možností obrany Československa v září roku 1938 nenechává spát mnoha badatelům i po více než sedmdesáti letech od podepsání potupného mnichovského diktátu. Nejmohutnějšími prvky pevnostního systému, dosud největší stavby na našem území, byly takzvané dělostřelecké tvrze zahrnující rozsáhlé podzemní prostory, spojující povrchové pevnosti projektované pro nejvyspělejší technické mechanismy meziválečného období. Kapitoly bakalářské práce se snaží otevřít nové pohledy na důvody výstavby opevnění v našich zeměpisných šířkách, exponovat stavby dělostřeleckých tvrzí v kontextu prvorepublikové fortifikace, přiblížit vynikající organizovanost složek zajišťujících jejich výstavbu a zdůraznit vynikající výběr vojáků zvláštních útvarů hraničářských pluků, který se projevoval nejen během příprav tvrzí na obranu, ale i po rozpuštění těchto útvarů. Klíčová slova Československo 1938, Mnichovská dohoda, opevnění, dělostřelecká tvrz
|
|
|
Václav Kopecký (1897-1961) - portrét komunistického politika
Pávová, Jana ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Tématem této rigorózní práce je portrét komunistického politika Václava Kopeckého (1897 - 1961), který byl jedním z předních představitelů a propagátorů stalinismu v Československu. Svou činností přispěl nejen k nástupu komunistů k moci v únoru 1948, ale také se následně zásadně podílel na jejím upevňování. Svou roli sehrál i jako ideolog. Práce je založena především na studiu archivních materiálů a dobového tisku. Je chronologicky rozdělena na pět kapitol. První kapitola zahrnuje období let 1897 - 1938 a nastiňuje politické formování mladého Václava Kopeckého. Přibližuje jeho vstup do KSČ, kde se posléze stal - jako jeden z tzv. karlínských kluků - předním podporovatelem Klementa Gottwalda. Podílel se tak i na bolševizaci strany v roce 1929. Další část této kapitoly pojednává o aktivitách Václava Kopeckého jako komunistického poslance a končí jeho odjezdem do exilu do SSSR. Druhá kapitola (1938 - 1945) - moskevské období - popisuje život a činnost Václava Kopeckého v době exilu, který strávil v Moskvě, Ufě a Kujbyševu. Na závěr pojednává o Kopeckého aktivitách v souvislosti s jednáním o Košickém vládním programu. Končí odjezdem do vlasti. Třetí kapitola ( 1945 - 1948) představuje Václava Kopeckého jako ministra informací a ukazuje, jak se svými skutky a jednáním podílel na postupném prosazování...
|
|
|
Československo-italské vztahy od pochodu na Řím do locarnské konference
Černá, Zuzana ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Zahraniční politika fašistické Itálie patří k nejoblíbenějším tématům historiků italského fašismu. Mussoliniho zahraniční politika poutá pozornost pro svůj expanzivní rozměr, středem zájmu jsou hlavně vztahy související s Mussoliniho mocenskými ambicemi. Tuto podobu italská zahraniční politika ale plně získala až v druhé polovině dvacátých let a v letech třicátých. Oproti tomu zahraniční vztahy Itálie v Mussoliniho "učebním období", jak bývají také někdy označována první tři léta Mussoliniho vlády, zůstávají pro zatím mimo hlavní proud zájmu, obzvláště pokud se týká vztahů se státy pro Itálii menšího významu. Moje diplomová práce má proto přispět k poznání zahraniční politiky Itálie ve zmiňovaném období. Mým cílem bylo prozkoumat vazby, které poutaly Itálii a Československou republiku v prvních třech letech od nástupu Mussoliniho k moci, tj. od října 1922 do října 1925. Zvolila jsem si časové mezníky pochod na Řím a konferenci v Locarnu. Pochod na Řím je důležitým pře dělem v historii moderní Itálie, který otevřel zcela novou etapu italských dějin, období vlády fašismu. Locarno naopak symbolizuje počátek nového poválečného evropského řádu, politické zrovnoprávnění Německa, konec rozdělování států na vítěze a poražené. Pozornost jsem věnovala především vztahům politickým, a to takovým, které se týkají...
|
|
|
Život a dílo Josefa Thomayera
Janečková, Olga ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Předložená diplomová práce se snaží přispět k většímu poznání života a díla Josefa Thomayera. Vznikla na základě důkladného studia mnoha pramenů a literatury. Josef Thomayer je zobrazen jako člověk (od dětství do své smrti), lékař (internista i praktik), vědec, pedagog, beletrista i kulturní činitel. Je typickým představitelem své doby, zároveň si však zachovává svou originální jedinečnost. Úvodní kapitola přináší podrobné zhodnocení dochovaných pramenů a literatury. Následují kapitoly líčící Thomayerovo dětství v Trhanově a gymnaziální studia v Klatovech. Další kapitola je všeobecná, snaží se nastínit dobu, plnou existenčních problémů mediků, lékařů a vědců, v níž Thomayer žil. Práce pokračuje kapitolami věnujícími se Thomayerovi studujícímu v Praze a Thomayerovi po promoci až do jeho skonu. Kapitola Thomayerova vědecká škola vytváří obraz Thomayera zakladatele, pedagoga a vychovatele. Dvě následující kapitoly rozebírají Thomayerovo odborné a beletristické dílo. Poslední dvě kapitoly jsou plné zajímavostí z Thomayerových zápisníků a ze vzájemné korespondence s Aloisem Jiráskem. Závěrečná kapitola je zamyšlením nad Thomayerovou všestranností a jeho přínosem. Následuje podrobný poznámkový aparát. Práci uzavírají seznam vydaných odborných knih a statí Josefa Thomayera, seznam prací Thomayerových žáků na...
|
|
|
Historik Karel Kazbunda a jeho rodné město Jičín
Bílková, Jitka ; Čornej, Petr (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Jméno českého historika a archiváře Karla Kazbundy (1888 Jičín-1982 tamtéž) je v dnešní době známo již jen úzkému okruhu odborníků. Absolvent dějepisu a zeměpisu na filosofické fakultě v Praze se po první světové válce podílel na československo-rakouské archivní rozluce. V té době také intenzivně zkoumal materiály vídeňských archivů a opsal tisíce stran dokumentů. Díky tomuto studiu se stal jedním z největších odborníků rakouských a českých dějin druhé poloviny 19. století (zabýval se především osobností Karla Havlíčka Borovského). Byl zaměstnán v Archivu Ministerstva zahraničních věcí vPraze a přednášel jako soukromý docent na Karlově univerzitě. Publikoval několik odborných studií, knižně vyšlo například České hnutí roku 1848 a tři svazky Stolice dějin na pražské univerzitě.Většina dělzůstala v rukopise. Některé práce se dočkaly vydání po autorově smrti. Tato práce se zaměřuje na Kazbundův silný vztah k rodnému městu, popisuje prostředí, které jej v mládí utvářelo (gymnázium a studentský spolek Akademická čtenářská jednota) a přibližuje historikův málo známý soukromý život. Kazbunda rodné město miloval, ale velkého vděku se od spoluobčanů nikdy nedočkal. Celý život musel hájit odkaz svého otce, středoškolského učitele a inspektora, který byl neprávem považován za německy smýšlejícího. Po smrti...
|
|
|
Vývoj pravoslavné církve v českých zemích od počátku 20. století do vyhlášení protektorátu Čechy a Morava
Bráza, Oldřich ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Předmětem mé diplomové práce je analýza zformování a vývoje pravoslavné církve na území Čech a Moravy od zahájení činnosti organizované skupiny pravoslavných věřících v Praze na počátku 20. století po zánik československé republiky vyhlášením protektorátu Čechy a Morava. Na rozdíl od východní části Československa, Podkarpatské Rusi, kde pravoslavná církev působila od christianizace území v 9. století kontinuálně a nepřerušeně a, byť ze strany vládních kruhů uherského království byla preferována církev katolická, později uniatská, většina rusínského i ukrajinského obyvatelstva zůstávala věrna pravoslaví, byla pravoslavná církev v českých zemích novým fenoménem sklonku 19. a počátku 20. století, neboť po pádu Velké Moravy ovládla pole církev latinská, když Metodějovi a Cyrilovi žáci odešli na Balkán a Kyjevskou Rus.
|
|
|
NEDÁME SE! - Působení Mladého hlasatele v letech 1937-1938 a jeho role při obraně republiky
Nožička, Josef ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Tématem diplomové práce je časopis Mladý hlasatel, vydávaný v nakladatelství Melantrich v letech 1935-1941, v období od září 1937 do září 1938. Práce rozebírá zásadní aspekty jeho dějin a zaměřuje se na jeho působení na čtenáře ve smyslu rozhodné obrany vlasti. Rozbor se zaměřuje na aktuální publicistiku, beletrii, instruktážní a naučné články. Je provedena sonda do vztahů s ostatními novinami a časopisy, vydávanými Melantrichem, byl sestaven profesní i osobní životopisný přehled odpovědného redaktora Břetislava Mencáka a upozorněno na řadu omylů a nepřesností, o kterých se doposud nevědělo. Podstatnou měrou práce přibližuje jinak těžko dostupný časopis i po visuální stránce. Chce být příspěvkem k dějinám Mladého hlasatele, k dějinám českých časopisů pro mládež a chce poukázat na opomíjené téma úlohy a možností dětí v době československé krise.
|
|
|
Moravské Budějovice v letech 1881-1918. Nástin politického a spolkového profilu maloměsta
Beroun, Zdeněk ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Velek, Luboš (oponent)
Diplomová práce pojednává o politickém a spolkovém životě v Moravských Budějovicích v letech 1881 - 1918. Toto období mě zaujalo především ze dvou hledisek. Byly v něm završeny letité buditelské snahy české společnosti o odstranění německé nadvlády, vzápětí vystřídané úsilím nastupující mladé generace vtisknout městu moderní pokrokový ráz. Nejdůležitější momenty, které tyto dějinné linie provázely, jsem se pokusil zachytit v předkládaném textu. Práci jsem rozdělil do čtyř hlavních kapitol. V první z nich se věnuji událostem, které předcházely klíčovému roku 1881, kdy byla zavedena česká správa. Popisuji vznik místní spolkové scény a průběh nacionálního zápasu mezi českou a německou komunitou. Druhý blok je zaměřen na situaci uvnitř obou národnostních proudů po postupném zklidnění vzájemných vztahů. Všímá si vzniku prvních politických spolků a následné vnitřní diferenciace českého tábora, vedoucí ke střetu tzv. konzervativců s pokrokáři. Ve třetí části popisuji atmosféru, která ve městě nastala poté, co se pokrokové skupině podařilo převzít veřejnou iniciativu. Přibližuji stěžejní okamžiky, které se v této souvislosti odehrály na politické, spolkové a kulturní úrovni a poznamenaly i místní náboženské poměry. Zabývám se rovněž otázkou, do jaké míry zasáhla společenské dění válečná léta 1914 - 1918. Závěrečnou...
|
|
|
Od kramářské písničky k Osvobozenému divadlu (společenský vývoj v jednom literárním žánru)
Vašková, Drahomíra ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Naši předkové v dávných staletích vnímali slovesné umění jinak než my dnes. Jak uvádí Emanuel Frynta, poezie totiž nebyla záležitostí literární, ale orální. Kramářská píseň byla vždy považována za jedinečnou - chvílí prezentace i jedinečností své produkce. Byla znovu a znovu předváděna, zpěvák nepovažoval přednášené dílo za nedotknutelné, konečné. Ani autor to určitě nevyžadoval, spolupráci považoval za přirozenou. Chápal své dílo jako něco víc než osobní projev. Text byl pouhý počátkem všeho. Kramářská písnička se zrodila jako druh letákové literatury na přelomu 15.116. století. Byla tradována ústně nebo písemně. Měla veřejný charakter. Často bývá odrazem lidového myšlení, často se však také stává ideologickým nástrojem, který se svou formální stránkou pouze lidu pokouší přiblížit. Obecně jsou druhem publicistiky. Kramářské písně byly dokumentem všeho, co člověka obklopovalo: politických událostí, hospodářských novot, mordů a lidských neštěstí. Samozřejmě byly ale spíš dokladem způsobu vnímání daných skutečností, samotný fakt historický šel často stranou. Nebyl uměleckým výkvětem, mnohdy byla píseň zajímavější svým skladebním nápadem, vypointováním, jazykovou hříčkou. Rozhodně však nejsou důkazem jazykového úpadku, jak bývá často podsouváno. Především byly svědectvím živého lidového jazyka. Mnohý jazykový...
|
|
|
Obrana národa do jara 1940
Kocábek, Pavel ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Obrana národa byla jednou z řady odbojových organizací, které působily za okupace na území bývalého Československa. Bývá zařazována do tradičního trojlístku centrálních nekomunistických organizací- ON,PÚ a PVVZ. Oproti ostatním dvěma převážně civilním organizacím to byla převážně organizace vojenská. Zasahovala svojí organizační strukturou z centra až do malých městeček a vesnic. Za svůj hlavní cíl měla obnovu ČSR v před mnichovských hranicích. Snažila se systematicky připravovat na ozbrojené vojenské vystoupení a tomuto úkolu věnovala největší pozornost. V prvním roce okupace byla bezesporu největší a nejaktivnější organizací domácího od boje. Tato práce by chtěla alespoň malým dílem přispět k poznání aktivity a půso bení ON v prvním roce oku pace. Celá práce je rozdělena do čtyř částí. První část je věnována počátkům odboje. V krátkosti je vylíčeno formování a působení ostatních (civilních) organizací domácího odbojePÚ, PVVZ a založení vojenské odbojové organizace Obrana národa. Druhá část pojednává o vytváření ON, o organizační a personální výstavbě a formování rámcové podzemní armády. Třetí část se zabývá politickým programem ON- s nahami sjednotit nekomunistický odboj pod svým vedením a získat tak vliv na poválečné politické uspořádání republiky. Popisuje i radikální názory vojáků na řešení německé...
|
host ::
RSS.