|
|
Comparative analysis of client's protection in banking and insurance services within the EU
Vacková, Markéta ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Kunertová, Tereza (oponent)
Cílem práce je srovnat prostředky ochrany spotřebitele a její úroveň napříč Evropskou unií při poskytovaní pojistných a bankovních služeb. Výchozí tezí práce je předpoklad, že prostředky ochrany jsou v obou sektorech velmi podobné, neboť patří mezi finanční služby, které jsou regulovány podobným způsobem. První část práce se věnuje analýze Směrnice o distribuci pojištění, zkoumá její přínos pro ochranu spotřebitele a také ji z tohoto hlediska porovnává se Směrnicí o zprostředkování pojištění, která je platnou a účinnou v době uzavření manuskriptu práce. Druhá část práce se zabývá analýzou a srovnáním evropského práva týkajícího se spotřebitelských úvěrů, konkrétně Směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru a Směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení. Obě směrnice jsou porovnány z hlediska aplikovaných prostředků ochrany spotřebitele a toho, jak ochranu spotřebitele zajišťují celkově. Třetí část práce se věnuje srovnání právní úpravy, která byla zkoumána v předchozích dvou částech, dále také zdůvodňuje rozdíly v přístupech k ochraně spotřebitele zvolených v jednotlivých směrnicích a jejich zaměření na jednotlivé oblasti. Výsledkem provedené analýzy je to, že prostředky ochrany spotřebitele jsou v bankovnictví a pojišťovnictví velmi podobné, vyskytují se ovšem i...
|
|
|
Market access approach in relation to the internal market
Machovičová, Tereza ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Kritérium "přístupu na trh" je využíváno Soudním dvorem EU k výkladu pojmu omezení volného pohybu v rámci vnitřního trhu, resp. základních tržních svobod. Jak vyplývá z rozsudku ve věci Komise v. Itálie (přípojné vozíky), základní myšlenkou kritéria je tvrzení, že jakékoliv opatření, které brání v přístupu na trh členského státu, spadá pod pojem omezení, a je tedy prima facie zakázanou překážkou základních tržních svobod neslučitelnou s právem EU, ledaže by takové omezení bylo ospravedlnitelné a přiměřené. Zdá se, že uplatňováním kritéria "přístupu na trh" se SDEU odchýlil od své původní judikatury zejména v tom smyslu, že pro závěr o neslučitelnosti s právem EU již nevyžaduje, aby posuzované opatření bylo jakkoliv diskriminační. Naproti tomu je pro takový závěr SDEU dostačující, že dané opatření odrazuje ekonomické subjekty od přístupu na trh členského státu nebo činí přístup na trh méně atraktivní či obtížnější. Interpretace pojmu omezení ve světle kritéria "přístupu na trh" na jedné straně umožňuje SDEU prohloubit evropskou integraci a přispět tak k vytvoření a zajištění fungování vnitřního trhu, v rámci kterého budou veškerá omezení odstraněna. Na druhé straně však tato interpretace výrazně rozšiřuje rozsah pojmu omezení, a tedy obecně rozsah aplikace práva EU. Zejména pak umožňuje SDEU...
|
|
|
Sporting nationality in the light of European Union law
Exner, Jan ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Sportovní národnost ve světle práva Evropské unie Jan Exner Abstrakt Tato diplomová práce hodnotí jev označovaný jako sportovní národnost z pohledu práva EU. Jejím cílem je posoudit soulad pravidel mezinárodních sportovních organizací, která upravují příslušnost sportovců k národním týmům, s konkrétními ustanoveními unijního práva. Jedná se především o ta ustanovení, která rozvíjejí zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti v oblastech unijního občanství, svobod vnitřního trhu a hospodářské soutěže. Tato diplomová práce zároveň formuluje konkrétní doporučení pro mezinárodní sportovní organizace, jak lépe přizpůsobit jejich pravidla požadavkům práva EU. Tato diplomová práce ukazuje, že právo EU je aplikovatelné na pravidla upravující příslušnost sportovců k národním týmům vzhledem k jejich ekonomickému dopadu. Tato pravidla navíc představují překážku konkrétním oprávněním, které garantuje sportovcům unijní právní řád. V důsledku toho je třeba zvážit jednotlivé důvody a způsoby ospravedlnění těchto překážek. Soudní dvůr nabídl sportovnímu světu užitečný návod jak překonat test souladu sportovních pravidel s právem EU ve svém rozsudku Meca-Medina & Majcen z roku 2006. Soudní dvůr se v tomto rozsudku částečně odchýlil od své předchozí judikatury, rozšířil skupinu sportovních pravidel spadajících pod...
|
|
|
Uznatelnost kvalifikace získané v jiném členském státě EU
Vlková, Lenka ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Resumé Má diplomová práce podává souhrn právních dokumentů týkajících se uznatelnosti a možnosti právní praxe v jiném než domovském členském státě. Evropské unijní právo je z tohoto pohledu pro ČR závazné již od jejího vstupu do EU v roce 2004. Práce je členěna do jednotlivých kapitol podávajících ucelené a souvislé informace. V úvodu práce je zdůvodněna má volba tématu a nastínění jednotlivých kapitol. První kapitola je věnována přeshraniční advokacii a s tím souvisejícím pojmům evropský advokát či unijní prvek. Druhá kapitola začíná s výkladem obsahu primárního práva ve vztahu k advokátům a jejich činnosti. Třetí kapitola uvádí relevantní právní dokumenty sekundárního unijního práva - směrnice. Čtvrtá kapitola přibližuje základní českou právní úpravu, tedy zejména zákon o advokacii. Pátá kapitola pojednává o právní úpravě ve Francii. Šestá kapitola obsahuje dva případy z české a unijní judikatury. V kapitole přílohy je seznam profesních označení domovského státu stanovený sdělením ministerstva spravedlnosti, jedná se tedy o seznam titulů osob oprávněných poskytovat právní služby, a druhou přílohou je graf udávající počet jednotlivých evropských usazených advokátů v ČR. Diplomová práce poskytuje ucelený soubor informací pro možné uplatnění advokáta v rámci EU, pokud takový advokát zamýšlí výkon praxe mimo...
|
|
|
Accession of the European Union to the European Convention on Human Rights
Brabcová, Anna ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
SHRNUTÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE V ČESKÉM JAZYCE Otázka přistoupení Evropské unie (dále jen "EU") k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "EÚLP") je po desetiletí žhavým tématem odborných právních a akademických diskusí. Dne 18. prosince 2014 vydal Soudní dvůr Evropské unie (dále jen "SDEU") dlouho očekávány posudek 2/13, ve kterém prohlásil, že Dohoda o přistoupení EU k ECHR (dále jen"Dohoda") není slučitelná s unijním právem. SDEU vydal rozhodnutí, které vzbudilo řadu právních otázek. Mnoho zejména pobouřených komentářů a článků bylo od dne vydání posudku publikováno. Troufám si tvrdit, že problematika přistoupení EU k EÚLP je zvlášť v poslední době velmi čerstvá a aktuální. To je jeden z hlavních důvodů, proč jsem si téma přistoupení EU k EÚLP vybrala pro svou diplomovou práci. Obecně se mi toto téma zdá velmi zajímavé, neboť je možné na otázku přistoupení nahlížet z mnoha různých pohledů. Vedle toho jsem si k problematice přistoupení vytvořila zvláštní vztah, protože jsem měla příležitost osobně se účastnit ústního jednání SDEU v Lucemburku o slučitelnosti Dohody s Evropským právem. Ráda bych předeslala, že ve své diplomové práci nezaujímám ani kritický ani obranný postoj k posudku 2/13. Hlavním cílem a doufám, že i přínosem mé diplomové práce je: 1) rozebrat historii a celý...
|
|
|
Horizontal direct effect of the Treaty freedoms
Merjavá, Veronika ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
v slovenskom jazyku: Vyjadrenie Angely Merkelovej z novembra 2014, že by radšej videla EU bez Veľkej Británie ako kompromitovala voľný pohyb v EU (ktoré sa nakoniec do dňa uzavretia rukopisu tejto práce zhmotnilo v potenciálne vystúpenie Veľkej Británie z EU) bolo jedným z motívov, ktoré primäli autorku k tomu, aby vo svojej práci analyzovala dosah pravidiel upravujúcich voľný pohyb, konkrétne horizontálny priamy účinok slobôd voľného pohybu. Autorka sa v práci zameriava na otázky vyplývajúce zo širšej problematiky legitimity integrácie európskeho trhu, ktoré premietla do konceptu rozdelenia legislatívnych (a širšie povedané regulačných) právomocí medzi EU a členskými štátmi a z toho vyplývajúceho rozdelenia medzi adresátmi jednotlivých ustanovení Zmluvy, teda členskými štátmi a súkromnými subjektmi. Táto práca sa teda zaoberá nasledujúcou otázkou: Do akej miery sa podarilo SDEU rozšíriť európsku integráciu prostredníctvom rozvinutia princípu horizontálneho priameho účinku slobôd voľného pohybu? Podľa tradičného vnímania prevládajúceho po založení Európskeho hospodárskeho spoločenstva boli jedinými adresátmi ustanovení upravujúcich voľný pohyb v rámci EU členské štáty a súkromným osobám mohli vznikať povinnosti len na podklade európskeho súťažného práva. Avšak ako vyplýva z analýzy obsiahnutej v...
|
|
|
Přemístění sídla obchodní společnosti v rámci Evropské unie
Jirková, Pavla ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Myšlenka vnitřního trhu je jedním ze základních pojmů evropské integrace. Vnitřní trh Evropské unie je jednotným trhem, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Tato práce se zabývá volným pohybem právnických osob v Evropské unii, konkrétně svobodou usazování a z ní plynoucí možnosti přeshraničního přemístění sídla společnosti. Tato podnikatelsky zaměřená svoboda je upravena především primárním právem v článcích 49 a 54 SFEU a jejím hlavním účelem je umožnit výkon hospodářské činnosti i na území jiných členských států. Cílem této práce je zkoumání právní úpravy a vývoje judikatury v oblasti svobody usazování obchodních společností a podaní jejich ucelenější analýzy. Dále práce poukazuje na skutečnost, že volba sídla společnosti a jeho změna často souvisí s výhodností podmínek stanovených vnitrostátní právní úpravou. Společnosti si nezřídka vybírají ke svému usazení zemi, ve které jsou kladeny minimální požadavky na jejich zřízení a existenci. Státy jsou si tohoto chování vědomy. Některé z nich proto své právní standardy snižují a snaží se společnosti na své území přilákat. Může tak docházet k tzv. souboji právních řádů. Práce obsahuje kromě úvodní a závěrečné části čtyři hlavní kapitoly. První kapitola práce se zabývá vymezením pojmu svobody usazování. Druhá představuje různé...
|
|
|
Separatistické tendence v jednotlivých členských státech EU a případný dopad na volný pohyb občanů EU
Hřivna, Vít ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Separatistické tendence v jednotlivých členských státech EU a případný dopad na volný pohyb občanů EU Tato diplomová práce se zabývá separatistickými tendencemi v rámci členských států Evropské Unie. Jedná se tedy o případ, kdy se určitý region v rámci členského státu rozhodne od něj odtrhnout. Toto je potřeba odlišit od situace, kdy se celý členský stát rozhodne z Unie vystoupit. Cílem práce je pak analyzovat jednotlivé možné scénáře v případě, kdy dojde k separaci takového regionu od členského státu, v kontextu jeho případné kontinuity v rámci Unie; dále bude práce zkoumat rozdíly mezi dvěma nejožehavějšími ohnisky secese v současné Evropě: Katalánskem a Skotskem, nejpravděpodobnější scénáře v obou případech a následný subjektivní dopad takové secese na občany dotčeného území a na jejich práva v kontextu Unie, zejména na právo volného pohybu. První kapitola práce se věnuje definici pojmu separatismus a obecným charakteristikám praktického chování dotčených regionů a mateřských států v jednotlivých případech a následně v návaznosti a v kontextu EU, zejména pak pohledu na vztah mateřského státu a regionu a EU a dotčeného regionu, zde na příkladu Kosova. Druhá kapitola pak v návaznosti analyzuje otázku vnitřního rozšíření Unie a následků, které tento krok přináší v kontextu primárního práva. Dále...
|
|
|
Prevence domácího násilí v evropském a mezinárodním právu
Krajíčková, Sabina ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Forejtová, Monika (oponent) ; Kunertová, Tereza (oponent)
Prevence domácího násilí v evropském a mezinárodním právu Abstrakt Tato disertační práce si klade za úkol zanalyzovat právní úpravu na ochranu před domácím násilím, a to jak z mezinárodněprávní perspektivy, tak především z pohledu relevantních evropskoprávních norem. Cílem analýzy těchto předpisů je pak zhodnocení, zda je současná úprava pro oběti násilného jednání dostatečná a zda skutečně nabízí efektivní nástroje k jejich ochraně. Jelikož oběti domácího násilí tvoří převážně ženy, je první kapitola věnována samotné problematice násilí na ženách, a to především s ohledem na specifika genderově podmíněného násilí a jeho projevů zejména v podobě sexuálního násilí, včetně analýzy a aplikace principu souhlasného projevu vůle (affirmative consent) a vražd páchaných z důvodu pohlaví (femicida). Podkladem pro disertační práci byly pro tyto účely mimo jiné výsledky průzkumu v oblasti shromažďování dat o násilí na ženách v jednotlivých členských státech nazvaném Violence against women: an EU-wide survey, který v roce 2012 provedla Agentura pro lidská práva. Zvláštní důraz je kladen na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám (Istanbulská úmluva) včetně popisu okolností její ratifikace a zamyšlení se nad některými ustanoveními, jejichž aplikace může být pro některé ze zavázaných zemí...
|
|
|
Občanství EU: vývoj, využití a perspektivy po Brexitu
Rampas, Jan ; Kunertová, Tereza (oponent)
v českém jazyce: Práce se zabývá institutem občanství Evropské unie. Sleduje nejprve jeho počátky, institucionální zakotvení a vymezení jeho obsahu, aby se následně zaměřila nejprve na soudobé problémy, se kterými se institut potýká při své aplikaci, a poté na využití občanství Unie jako jednoho z možných řešení problematického právního postavení občanů Unie a občanů Spojeného království po uskutečnění Brexitu. Autor předkládá návrhy na řešení postavení nejrůznějších skupin osob, jejichž postavení se po Brexitu výrazně změní, a to především v souvislosti s jejich místem pobytu, státní příslušnosti a skutečnosti, zda budou po Brexitu stále státními příslušníky členského státu Evropské unie nebo již nikoliv. Autor uvádí možná řešení problémů, které takovýto stav nejistoty přináší a s odkazy na judikaturu, aktuální odbornou literaturu a průběh brexitových vyjednávání předkládá návrhy nového vymezení občanství Unie a možnosti jeho využití na ochranu práv britských státních příslušníků na území členských států EU po Brexitu, ale naopak také pro unijní občany žijící, pracující nebo studující po Brexitu na území Británie. Pozornost je také věnována specifickému prostoru Severního Irska - problematickému prostoru, na němž hrozí v souvislosti s Brexitem vznik široké škály variant občanství s rozdílnými...
|
host ::
RSS.