|
|
Keramický inventář z východního a jižního křídla Vízmburku
Dvořáková, Michaela ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Bláha, Radek (oponent)
Hrad Vízmburk byl ve 13.-15. století významným centrem na horním toku řeky Úpy a jeho výzkum v letech 1972 - 1983, vedený Antonínem Hejnou, získal cenný nálezový fond. Tento fond byl však dosud zhodnocen jen zčásti. Bakalářská práce se bude zabývat keramickými nálezy z východního a jižního křídla hradu Vízmburku. Jejím základem se stane nálezový katalog, který kriticky naváže na dosavadní hodnocení keramiky z Vízmburku. Deskripční systém rozliší základní technologické a morfologické kategorie a vytvoří základ pro diskusi o zásobování hradu keramikou a o jeho výbavě užitkovými a stolními nádobami. Tato problematika bude začleněna do představy o středověké keramice v severovýchodních Čechách, především na Trutnovsku a Náchodsku. KLÍČOVÁ SLOVA Keramika; Vízmburk; Trutnovsko; Náchodsko; vrcholný středověk; každodennost.
|
|
| |
|
|
The case-study of early medieval settlement in north-western Slovakia
Odler, Martin ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Sláma, Jiří (oponent)
V predloženej bakalárskej práci sa zaoberáme osídlením časti Turčianskej kotliny v 8. - 9. storočí po Kr. Hlavným prínosom práce by malo byť publikovanie výskumu Antona Petrovského - Šichmana na sídlisku v polohe Kratiny v katastri obce Ivančiná, ktorý sa konal v rokoch 1963 a 1964. Táto práca by mala byť základom pre spracovanie osídlenia celého Turca od príchodu Slovanov do regiónu v 8. stor. až po prelom 12. a 13. stor. Z iného uhla pohľadu je pokusom o popis krajinného kontextu lokality, ktorej nálezy sa zaraďujú do blatnicko - mikulčického horizontu, mohyly pri Malom Čepčíne.
|
|
|
Mladá Boleslav - příspěvek k dějinám osídlení
Nechvíle, Martin ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Sláma, Jiří (oponent)
Tato práce, která se v prvé řadě soustřeďuje na zhodnocení pramenné základny, byla koncipována nejen jako pouhé zpracování rozsáhlého 14 let starého archeologického výzkumu a tím smazání části pomyslného dluhu, ale právě prostřednictvím poznatků získaným zpracováním otevřít několik zásadních témat a pokusit se je řešit.
|
|
| |
|
|
Raně středověké hradiště v Praze - Butovicích. Příspěvek k poznání významu hradišť v období vytváření přemyslovského státu
Dostálová, Kateřina ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Klápště, Jan (oponent)
Pokusím se přiblížit hradiště Nové Butovice z archeologických pramenů, mám k tomu k dispozici materiál z 38 sběrů a jednoho výzkumu. Většina materiálu, s kterým jsem pracovala pochází ze sběrových akcí, tento fakt je nutno si uvědomit kvůli vypovídací hodnotě nálezů. Protože o většině zlomků nemůžeme říci ani to, zda pochází z akropole či předhradí, natož je nějak ještě lépe lokalizovat, bylo by marné snažit se určit osídlení hradiště prostorově. Hlavní přínos mojí práce bude zřejmě pokusit se určit osídlení časově, kromě archeologických nálezů mám k dispozici i několik článků. Celkové zhodnocení literatury o hradišti N.Butovice provádím níže, ale ráda bych poukázala na fakt, že v určení stáří hradiště se většina autorů shoduje, počátek tohoto hradiště autoři kladou do doby starohradištní. Neshodují se ale ani v době, ani ve způsobu zániku. Co se pak týká vypovídací schopnosti jednotlivých nálezů při jejich rozboru se orientuji podle nálezů z jiných pražských hradišť, hlavně z hradiště Praha - Šárka a BohniceZárnka, které shodně publikovala N.Profantová (Profantová1999, 1996), Pražského hradu (např. Boháčová -Frolík 1991,Boháčová 1996a, 1996b) ale nevynechávám ani nálezy z hradišť vzdálenějších jako Doubravčice (Profantová 1998), Klučova (Kudrnáč 1970) a obecně hradiště tzv. "klučovského horizontu" (Kudrnáč...
|
|
|
Vývoj pohřbívání v raně středověkých aglomeracích a lokačních městech na příkladu Žatce
Marethová, Barbara ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Sláma, Jiří (oponent)
Rozsáhlé archeologické výzkumy, které proběhly v minulém desetiletí především na žatecké ostrožně, odkryly několik očekávaných i dosud nemámých raně středověkých pohřebišť. Do té doby bylo v žatecké sídelní aglomeraci evidováno jen několik dokladů pohřbívání, pocházejících především ze starších výzkumů, často bez bližších nálezových okolností. Naopak ze středověkých písemných pramenů se vědělo o více než tuctu sakrálních staveb, které stávaly v městském jádru a na okolních předměstích. To vedlo k tomu, že rekonstrukce osídlení přemyslovského správního centra donedávna postrádala pevnější opory, a to především pro lokalizaci jednotlivých kostelů a jejich souvislostí s hrobovými celky. Zpracování nově prozkoumaných pohřebišť v Dvořákově ulici, na Chelčického náměstí a na náměstí Jana Žižky otevírá možnost porovnání vývoje pohřebního ritu pro období raného i vrcholného středověku a zároveň dovoluje zaměřit se na problematiku počátku pohřbívání při sakrálních stavbách. Díky proměně raně středověké aglomerace v institucionalizovaný městský útvar, lze v Žatci pozorovat vliv postupující urbanizace na uspořádání jednotlivých funerálních areálů. K posouzení se dále nabízí komparace s topografickou situací pohřebních areálů v jiných výmarnných centrech přemyslovských Čech.
|
|
|
Hrady doby husitské
Sýkora, Milan ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Plaček, Miroslav (oponent)
Diplomová práce zabývá českými hrady období husitských válek (1419-36 a 1467-85). Jejím cílem bylo prozkoumat a zhodnotit skupinu vybraných objektů a výsledky porovnat s vývojem hradní architektury v Evropě. Výzkum ukázal, že v souvislosti s nástupem raných palných zbraní na konci 14. stol. docházelo k radikální proměně vojenské taktiky a hradní architektury. Hrady byly vybaveny novým typem fortifikací, které byly nejen odolné vůči artilérii, ale také umožňovaly jejich účinnou obranu palnými zbraněmi. S pronikáním husitských vojsk do okolních zemí se šířily také vojenské znalosti, které si postupně osvojila celá střední Evropa. Zdejší vojenská architektura stojí na počátku novověkého pevnostního stavitelství a předbíhá o téměř sto let italské a německé fortifikace. Klíčová slova: střední Evropa - pozdní středověk - raný novověk - hrady - pevnosti - palné zbraně
|
|
|
Stavební aktivity pražských měšťanů na jejich venkovských statcích ve středověku
Hůrka, Martin ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Klápště, Jan (oponent)
V práci pojednávám o stavební činnosti na venkovských statcích, kterou iniciovali pražští měšťané či osoby, které se již mezi měšťany nepočítaly, ale které v pražských měšťanských rodech měly své kořeny. Zabývám se obdobím přibližně od prvních zmínek o aktivitě těchto osob na venkově v polovině 13. století až po konec století patnáctého. Stavební činnost je dnes patrná a vysledovatelná téměř výlučně na dvou typech staveb - na sídlech (tvrze, hrady) a na kostelech. Největší rozmach stavební činnosti na venkovských statcích "měšťanů" lze vidět od poloviny 14. století do vypuknutí husitských válek. Nejatraktivnějším regionem, kde sledované osoby investovaly své prostředky se ukázal region východně od Prahy.
|
|
|
Dlaždice vyšehradského typu
Křenková, Klára ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Sláma, Jiří (oponent)
Dlaždice, které v minulosti kryly podlahy sakrálních staveb, klášterů a v mladších dobách zřejmě i obytných budov, tvoří zcela specifickou část hmotné kultury. Jejich provedení, vzhled a ikonografický obsah byl dán v prvé řadě funkčním hlediskem. V rámci předmětů každodenní potřeby i součástí architektury se jedná o jeden z prvků nejvíce vystavených různým destruktivním vlivům již v době užívání. Přesto se můžeme dodnes obdivovat rozmanitým obrazům, pečlivě otištěným do keramické hmoty, jejichž význam se snažíme rozpoznat. Cílem práce je blíže popsat problematiku nejstarších reliéfních dlaždic vyšehradského typu, zejména možnosti jejich chronologické, funkční a ikonografické interpretace. Oporou tohoto záměru je nálezový soubor románských dlaždic z archeologického výzkumu Žatce.1 Práce je členěna do dvou větších okruhů. Prvním z nich je otázka ikonografického obsahu dlaždic vyšehradského typu, dosud uváděný výklad totiž můžeme vnímat jako poněkud jednostranný. Následuje část zaměřená zejména na revizi datování nálezů z českých lokalit, ale i na jejich konkrétní specifika. Dlaždice vyšehradského typu tvoří v rámci českých zemí uzavřenou a jasně definovanou skupinu. Ačkoliv se jim zatím dostalo nepřerušené téměř stoleté pozornosti včetně dvou syntetických prací (Hejdová- Nechvátal 1970; Merhautová 1988),...
|
host ::
RSS.