|
|
Morfologie údolního uzávěru Moravice, Hrubý Jeseník
Steffanová, Petra ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Křížek, Marek (oponent)
V Hrubém Jeseníku se vyskytuje několik velkých amfiteatrálních údolních uzávěrů. Velká kotlina situovaná od pod Vysokou Holí je předmětem zájmu již od konce 19. století. Na možnost pleistocénního zalednění bylo poukázáno několika geomorfologickými výzkumy oblasti. Cílem diplomové práce je rozšířit poznatky o morfologii a genezi Velké kotliny. Sledované území bylo ohraničeno rozvodnicí po první pravostranný přítok Moravice. Morfometrie karového uzávěru byla zpracována analýzou morfometrických charakteristik v prostředí GIS 9.3. Identifikace tvaru a rozsahu glaciálních akumulačních forem, při kterých bylo využito především podélného a příčného profilování v terénu, poukázala na možnost kvartérního zalednění. Kar Velké kotliny je budován méně pevnými horninami, důkazy zalednění tedy nejsou tak signifikantní jako například u karů na Šumavě a v Krkonoších. V údolí Moravice byly identifikovány dva relikty morén. Výše položený relikt morény byl vytvořen během posledního ústupu ledovce a dělí dno karu na dva stupně. Relikt čelní morény, který představuje maximální dosah zalednění, přesahuje přes dno karu. Identifikace obou reliktů morén byla podpořena analýzou sedimentů a georadarovou metodou. Přestože popsané relikty morén potvrzují úvahu o zalednění, bylo by dobré v budoucnu ověřit jejich genezi také...
|
|
|
Geomorfologické termíny v současných českých učebnicích pro vyšší ročníky víceletých gymnázií a střední školy
Lukášová, Vendula ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
S různými geomorfologickými pojmy se setká každý z nás, je tedy nutné, aby každý člověk znal alespoň základní geomorfologické pojmy. V českých školách je geomorfologie vyučována v rámci hodin zeměpisu. Tato práce studuje geomorfologické pojmy v českých středoškolských zeměpisných učebnicích. Cílem bylo zhodnotit učebnice z hlediska kvantity, ale i kvality výskytu geomorfologických pojmů. Byly vybrány knihy různého zaměření i stáří od roku 1989 určené pro různé typy středních škol. Knihy byly hodnoceny na základě několika kritérií, následně byla provedena jednoduchá statistická analýza. Výsledky práce mohou pomoci středoškolským učitelům rozhodnout se, jakou učebnici použijí pro výuku geomorfologie. Klíčová slova: geomorfologické pojmy, učebnice, hodnocení.
|
|
|
Srovnání mrazových kopečků v Hrubém Jeseníku a na Islandu
Vejrostová, Monika ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
This paper is focused on comparation of frost hummocks in the Hrubý Jeseník Mts. and in the Mosfellsheiði area in Iceland in terms of their external and internal characteristics as well as their thermal characteristics. Field work in Mosfellsheiði provided height, length, and width data of more than 120 frost hummocks which were analyzed and compared to frost hummocks in Keprník and Tabulové skály location in the Hrubý Jeseník Mts. Soil samples from frost hummocks were taken to determine frost susceptibility of soils. Based on ground temperature measurements at depth of 15 and 30 cm in the frost hummocks in Iceland and the Hrubý Jeseník Mts., freeze-thaw cycles were investigated. The results show that frost hummocks in the Hrubý Jeseník Mts. are larger but less domed-shaped than those in Mosfellsheiði. Further, soils in frost hummocks are frost susceptible. The highest numbers of freeze-thaw cycles were identified in Iceland. It was also found out that freeze-thaw processes occurred in the frost hummocks in Tabulové skály but in Keprník location were very few freeze-thaw cycles observed. Short term freeze-thaw cycles at the end of regelation seasons mostly show diurnial frequency. At the 30 cm depths only one or two regelations were observed during a single season. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Morfologie fosilních tříděných strukturních půd Krkonoš
Uxa, Tomáš ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Tříděné strukturní půdy představují skupinu periglaciálních mikrotvarů, které vytvářejí více či méně symetrické vzory v důsledku působení mrazu a zejména opakovaných cyklů mrznutí a tání. Vznik tříděných půd v Krkonoších je předpokládán v pozdním pleistocénu a v současnosti jsou považovány za neaktivní (s výjimkou tříděných kruhů). Jejich výskyt je vázán na nejvyšší lokality s plochým reliéfem a intenzivním působením větru, které způsobuje nízkou sněhovou pokrývku a umožňuje hluboké promrzání půdy. Předkládaná diplomová práce pojednává o vlivu lokálních charakteristik (mikroklimatická extremita, morfologie terénu či litologie) na morfologii a stupeň vytřídění tříděných strukturních půd. Terénní výzkum byl proveden podél transektu sledujícího gradient mikroklimatické extremity (reprezentované nadmořskou výškou a tzv. relativní výškou sněhu) v oblasti Luční hory ve východních Krkonoších, který je relativně homogenní z hlediska litologie a expozičních charakteristik. Transekt byl prodloužen dále přes Modré sedlo na Studniční horu, kde se rovněž vyskytují různé typy fosilních tříděných strukturních půd, resp. kvazi-aktivní tříděné kruhy v Modrém sedle. Zde však dochází k variabilitě litologických a výškových poměrů. U jednotlivých tříděných půd byly měřeny jejich morfometrické charakteristiky (délka...
|
|
| |
|
|
Promrzání, teplotní a vlhkostní trendy v půdních kopečcích
Kodríková, Anna ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Půdní kopečky jsou netříděné tvary strukturních půd. Předkládaná bakalářská práce se primárně zabývá jejich teplotním režimem zejména při promrzání a faktory podílejícími se na jeho nerovnoměrnosti. Sekundárně je řešen vztah teplotního režimu a vlhkosti v půdních kopečcích, dále jejich morfometrická charakteristika a geografické rozšíření ve světě. Poznatky z rešeršní části práce jsou aplikovány na výsledky měření teplotního a vlhkostního režimu půdních kopečků v hloubkách 5 - 40 cm na Keprníku v Hrubém Jeseníku v letech 2005 - 2010. Výsledky tohoto měření ukazují, že existuje řada faktorů, které ovlivňují teplotní režim půdních kopečků a nerovnoměrnost chodu teplot v různých jeho částech. Mezi tyto nejdůležitější faktory patří zejména - tvar půdního kopečku, rozdílná expozice vzhledem k převládajícímu směru větru, orientace ke světovým stranám, rozdíly v distribuci a mocnosti sněhové pokrývky a přítomnost vegetace. Obsah vlhkosti je v těsném vztahu s chodem teplot v půdním kopečku a oba tyto faktory se vzájemně ovlivňují. Poznatky získané v praktické části bakalářské práce jsou porovnány s výsledky výzkumů půdních kopečků na různých světových lokalitách. Klíčová slova: strukturní půdy, půdní kopeček, teplotní režim, vlhkost, regelace, Keprník, Hrubý Jeseník
|
|
|
Využití schmidthammeru jako nástroje pro určení relativního věku glacigenních sedimentů.
Procházková, Barbora ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Vočadlová, Klára (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje využití Schmidt Hammeru jako nástroje relativního datování glacigenních tvarů reliéfu. Využití této datovací metody je založeno na předpokladu, že existuje vztah mezi stupněm zvětrání horniny a délkou jejího odkryvu. Aplikací Schmidt Hammeru na testovaný povrch lze získat informace o stupni zvětrání tohoto povrchu v podobě R hodnot. Čím je povrch starší (více zvětralý), tím nižší jsou naměřené R hodnoty. Vztah mezi R hodnotami a absolutním stářím povrchu zjištěným pomocí numerických metod datování lze vyjádřit v podobě věkové kalibrační křivky. Na základě rešerše odborné literatury je provedena charakteristika principů, podmínek a limitů metody Schmidt Hammer testu v prostředí glacigenní modelace reliéfu. Převážná část publikovaných studií se zabývá lokalitami v Evropě, zejména ve Skandinávském pohoří. Výsledky statistické analýzy dat ukázaly, že R hodnoty signifikantně korelují s nadmořskou výškou i klimatickými charakteristikami (průměrná roční teplota vzduchu, průměrný roční úhrn srážek) daných lokalit. U morén tvořených granitickým materiálem bylo prokázáno, že se zvyšující se nadmořskou výškou roste velikost R hodnot. Naopak, s narůstajícím ročním úhrnem srážek a narůstající průměrnou roční teplotou vzduchu velikost R hodnot klesá. Za nejvhodnější...
|
|
|
Morfologické charakteristiky polygonů ledových klínů arktické zóny
Kysilka, Tomáš ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Morfologické charakteristiky polygonů ledových klínů arktické zóny Abstrakt Bakalářská práce se zabývá polygony ledových klínů a jejich morfologickými charakteristikami. Analyzuje podmínky nutné pro jejich vznik respektive podmínky umožňující nebo naopak zamezující mrazovému pukání. Úvodní část shrnuje publikované poznatky ve vědecké literatuře o permafrostu, mrazovém pukání, stavbě ledových klínů a jejich morfologickému projevu a diskutuje závislost na klimatu a litologii. Následně práce analyzuje morfologické znaky polygonální sítě ledových klínů ve zvolené lokalitě situované na ostrově Banks Island v Kanadském Arktickém archipelagu a porovnává je s publikovanou periglaciální literaturou. Klíčová slova: ledový klín, polygony ledových klínů, mrazové pukání, permafrost, Banks Island, arktická zóna
|
|
|
Kamenná moře v Krkonoších
Smolíková, Jana ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
Krkonoše jsou pro svůj charakter předmětem zájmu mnoha vědců. Během své dlouhé historie prošly různými epochami vývoje včetně období pleistocenního zalednění. To také Krkonošům vtisklo dnešní podobu reliéfu a zanechalo zde bohaté dědictví v podobě rozličných glaciálních tvarů a periglaciálních povrchových forem. Jedním z nejrozšířenějších zjevů jsou kamenná moře, o kterých pojednává předkládaná diplomová práce. Studie kamenných moří obecně pomáhá osvětlit historický vývoj paleoklimatu, rozsah a dynamiku pleistocenního zalednění, vývoj tvaru reliéfu a také může dopomoci při prognóze vývoje prostředí do budoucnosti. Kamenná moře v Krkonoších se nacházejí ve vrcholových partiích této hornatiny a jejich rozmístění je ovlivněno především charakterem reliéfu a typem geologického podloží. Většina kamenných moří v Krkonoších se vyvinula na žule a na fylitu, méně pak na kvarcitu a dalších horninách. Vlivem všech těchto faktorů vykazují jednotlivá kamenná moře odlišné znaky vnější struktury i vnitřní uspořádání bloků v rámci kamenného moře. Cílem této práce bylo určit vztah rozmístění kamenných moří v Krkonoších vzhledem k morfometrické charakteristice reliéfu, na jeho základě vyšetřit znaky vnější struktury a zjistit, zda se vnitřní uspořádání kamenných moří odráží v celkové charakteristice kamenného moře. Popřípadě...
|
|
|
Vliv fluviálně-morfologických makrostruktur na fyzický habitat vodních toků.
Strachota, Pavel ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Křížek, Marek (oponent)
Cílem práce je najít hlavní parametry popisující fluviálně-morfologické makrostruktury vzhledem k fyzickému habitatu vodních toků na příkladu toku Zlatého potoka a Mandátu. K tomuto účelu byla použita technika neuronových sítí, která umožňuje kvantitativně i kvalitativně posoudit váhu jednotlivých parametrů. Základní podklady pro práci byla získány mapováním zájmového území s využitím metodik ekohydromorfologického mapování EcoRivHab a RHS. Informace o fyzickém habitatu mapovaných vodních toků byla získána z mapových podkladů (ZABAGED) a vlastním mapováním (mj. pro fily údolí toku laserovým sklonoměrem, korytové akumulace, břehové nátrže). Zpracování proběhlo ve dvou fázích. V první fázi bylo území posouzeno na základě obou metodik. Jako učební data pro neurální síť byly použity výsledky mapování Zlatého potoka. Ve druhé fázi proběhlo srovnání výsledků mapování na dalších tocích pomocí techniky neuronových sítí. Tímto bylo možno určit rozdíly mezi přirozenými úseky vodních toků v geografi cky odlišných oblastech a také hlavní, vedlejší a nepodstatné parametry obou metodik pro mapování.
|
host ::
RSS.