|
|
Srovnání imunitního systému novorozenců a dospělých
Dusilová, Adéla ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Zajícová, Alena (oponent)
Ve srovnání s imunitním systémem (IS) dospělých jedinců je možné IS novorozenců obecně charakterizovat jako nezralý. Z klinického pohledu novorozenci vykazují zvýšenou náchylnost k infekcím. Kojení může přispívat ke snížení výskytu onemocnění, neboť dodává do intestinálního slizničního systému protilátky z krve matky, důležité živiny a další imunoregulační komponenty. Mateřské mléko nahrazuje v krvi novorozence specializované imunoglobuliny - zejména IgA, jehož koncentrace dosahuje hodnot dospělých jedinců nejdříve za dva roky, ale i déle (až období puberty). Ostatní třídy protilátek se v pupečníkové krvi nacházejí pouze sporadicky s výjimkou IgG, který je přenášen transplacentárně. Omezená schopnost B lymfocytů produkovat protilátky je způsobena nedostatečnou expresí kostimulačních signálů na povrchu Th2 buněk. T lymfocyty obecně vykazují mnohem menší schopnost reagovat na nízké dávky stimulátorů (polyklonálních aktivátorů - rostlinných lektinů: ConA nebo PHA), vážících se na receptory T buněk v komplexu s CD3 a proliferovat v odpovědi na anti-CD3 monoklonální protilátky. Většina T lymfocytů v pupečníkové krvi vykazuje "naivní" fenotyp CD45RA. V průběhu intrauterinního vývoje dochází ke styku IS novorozence s IS matky, a jelikož by prozánětlivá buněčná odpověď Th1 mohla vést k potratu, je...
|
|
|
Porovnání tvorby cytokinů novorozeneckými leukocyty dětí zdravých a alergických matek.
Dusilová, Adéla ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Janatková, Ivana (oponent)
Rostoucí incidence alergických onemocnění u dětí by mohla být způsobena senzibilizací nezralého imunitního systému během intrauterinního vývoje. Několik významných vědeckých prací prokázalo schopnost buněk pupečníkové krve odpovídat zvýšenou proliferační aktivitou na stimulaci běžnými alergeny. V návaznosti na tyto poznatky předkládaná studie sleduje tvorbu cytokinů hrajících roli v pro i proti alergenním ladění imunitního systému. Buňky pupečníkové krve byly stimulovány polyklonálními aktivátory (fytohemaglutinin) a běžnými alergeny (ovalbumin, bojínek, bříza, roztoč). Následně pak byla sledována tvorba cytokinů využitím vybraných metod, které odrážejí různá stádia aktivace buňky - na úrovni mRNA pomocí kvantitativního real time PCR (qRT-PCR), detekcí přítomnosti intracelulárních cytokinů v jednotlivých buněčných subpopulacích průtokovou cytometrií a měřením koncentrace cytokinů v supernatantech kultur CBMC pomocí ELISA metody. Dosažené výsledky poukazují na velmi slabou schopnost uvedených běžných alergenů (bojínek, bříza, roztoč, ovalbumin) stimulovat CBMC k tvorbě cytokinů sledovaných všemi uvedenými metodickými postupy. Ačkoliv jsme nepozorovali signifikantní rozdíly v produkci cytokinů (IL-2, IL-4, IL-10, IL-12, IL-13, IL-17, IFN-γ, TGF-β) CBMC po stimulaci alergeny (OVA, BOJ, BRI, ROZ) mezi...
|
|
|
Vliv podávání progesteronu na T regulační buňky ve vztahu k předčasným porodům
Škvorová, Anna ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Během těhotenství se mateřský organismus musí vypořádat s přítomností cizorodých paternálních antigenů, umožnit a podporovat v sobě vývoj semialogenního plodu, a přitom zachovat svou obranyschopnost vůči patogenům. Tento stav umožňuje dynamická rovnováha komplexních imuno-endokrinních interakcí. Na tolerogenním nastavení mateřského organismu v těhotenství se podílí množství buněk se specifickými vlastnostmi. Velmi významnou je populace T regulačních lymfocytů (Treg). Množství Treg v průběhu těhotenství fyziologicky stoupá a jejich pokles je spojen s porodem termínovým i předčasným. Předčasný porod představuje závažný socioekonomický problém, který se celosvětově týká přibližně 10 % porodů. V případě zvýšeného rizika předčasného porodu se v klinické praxi s úspěchem využívá podávání progesteronu. Jednou z hypotéz je, že progesteron indukuje zvýšení populace Treg a touto cestou oddaluje předčasný porod. Cílem diplomové práce bylo sledovat vliv progesteronové terapie in vivo na množství a funkční vlastnosti CD4+ CD25+ FoxP3+ Helios+/- Treg a ověřit, zda dlouhodobé vaginální podávání progesteronu pozitivně koreluje se zvýšením počtu Treg. Dalším cílem bylo zjistit, zda progesteron podporuje vznik Treg a tvorbu imunoregulačních cytokinů in vitro. Hlavní použitou metodou je průtoková cytometrie....
|
|
|
IL-25 jako nový terapeutický cíl u léčby alergických onemocnění
Lišková, Kateřina ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Boháčová, Pavla (oponent)
Interleukin (IL) 25 patří mezi prozánětlivé cytokiny podporující buněčnou odpověď typu Th2. Jeho alternativní název je IL-17E a společně s dalšími 5 členy patří na základě podobnosti aminokyselinových sekvencí do cytokinové rodiny IL-17. Zdrojem a cílovými buňkami IL-25 jsou mnohé typy buněk. IL-25 není produkován pouze různými druhy imunitních buněk, ale na jeho produkci se podílí i epiteliální a Panethovy buňky. Jeho receptory tvoří heterodimery složené z 2 podjednotek - IL-17RA a IL-17RB. Oba receptorové proteiny jsou pro IL-25 zprostředkované aktivity vyžadovány a vyskytují se i u jiných členů rodiny IL-17. IL-25 hraje mimo jiné důležitou roli v alergiích - jedné z nejčastějších nemocí obyvatel vyspělých zemí. Cytokin IL-25 je zkoumán především v souvislosti s astmatem. Opomenout však nelze další velmi časté typy alergií, mezi které patří např. potravinové alergie, atopická dermatitida a alergická rýma. I v těchto případech je úloha IL-25 nezanedbatelná a studovaná. Na základě poznatků o biologii IL-25 a jeho roli v alergiích může být právě onen cytokin významným terapeutickým cílem při léčbě alergických onemocnění. Jednou z možností je například použití neutralizační protilátky a následné blokování aktivity IL-25. Klíčová slova: interleukin-25, cytokiny, alergická onemocnění, zánět, astma, Th2...
|
|
|
Terapeutický potenciál mezenchymálních kmenových buněk v myším experimentálním modelu
Hájková, Michaela ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent) ; Šírová, Milada (oponent)
Díky svému imunomodulačnímu a regenerativnímu potenciálu představují mezenchymální kmenové buňky (MSCs, mesenchymal stem cells) slibný terapeutický prostředek pro buněčnou terapii, transplantace orgánů a tkáňové inženýrství. V posledních letech bylo testováno mnoho metod pro zlepšení klinické použitelnosti MSCs, ale přesný mechanismus pozorovaných efektů ještě nebyl popsán. V předkládané práci jsme se zaměřili na studium několika faktorů, které mohou terapeutickou úspěšnost MSCs významně ovlivnit. Nejprve jsme na myším modelu transplantace alogenní kůže analyzovali terapeutický efekt MSCs aplikovaných lokálně na nanovlákenných nosičích s inkorporovaným cyklosporinem A (CsA). Naše výsledky ukázaly, že aplikace MSCs a CsA směřuje M1/M2 polarizaci makrofágů směrem k regulačnímu fenotypu. Tato změna fenotypu je doprovázena sníženou produkcí oxidu dusnatého (NO) a interferonu (IFN-) a zvýšenou produkcí IL-10 a může vést k potlačení lokální zánětlivé reakce. Dalším cílem předkládané studie bylo analyzovat efekt podání MSCs v kombinaci s imunosupresivními látkami s různým mechanismem účinku na rovnováhu mezi jednotlivými populacemi T lymfocytů. Ukázali jsme, že MSCs snižují nežádoucí účinky imunosupresivních látek a v kombinaci s těmito léky modulují aktivaci a apoptózu buněk. Tento kombinovaný přístup...
|
|
|
Targeted differentiation and transdifferentiation of stem cells and their therapeutic application
Chudíčková, Milada ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Bernášková, Klára (oponent) ; Hrdý, Jiří (oponent)
Mesenchymální kmenové buňky (MSC) přirozeně vytváří a regenerují mezodermální tkáně, jako je chrupavka, kost nebo tuková tkáň. Vlivem specifických podnětů z okolního prostředí jsou však do určité míry schopny transdiferencovat do endodermálních či ektodemálních typů buněk. Kromě toho mají schopnost regulovat zánětlivé procesy a přispívat k hojení a regeneraci. Jsou tedy vhodným nástrojem pro buněčnou terapii a tkáňové inženýrství. Vlastnosti MSC se liší v závislosti na tom, z jaké tkáně pocházejí, zejména pak jejich diferenciační a proliferační potenciál a spektrum sekretovaných cytokinů. Tyto odlišnosti mohou být dále zvýrazněny specifickými nároky prostředí, v němž mají MSC působit. Proto je vhodné optimalizovat v závislosti na prostředí výběr MSC tak, aby byl maximalizován jejich přínos. Hlavním úkolem této práce bylo vyvinout in vitro protokol pro transdiferenciaci MSC do buněk podobných neuronům. V tomto případě se nejlépe osvědčily MSC získané z tukové tkáně, což může být zdůvodněno jejich vyšší schopností produkce bazického fibroblastového růstového faktoru, klíčového činitele ve vývoji nervového systému. Výsledné buňky podobné neuronům vykazovaly typickou neuronální morfologii, exprimovaly geny pro neuronální markery a produkovaly proteiny kódované těmito geny. Zároveň vykazovaly...
|
|
|
Metody detekce snížené imunitní odpovědi u pacientů po kardiochirurgické operaci
Kormundová, Nikola ; Koláčková, Martina (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent)
U pacientů po kardiochirurgické operaci dochází ke zvýšení hladiny molekul s prozánětlivým i protizánětlivým účinkem. Tento vzestup je ovlivněn klinickým stavem pacienta, ale také samotným charakterem operace, kdy je použitý konvenční mimotělní oběh. Tato technika vede k poškození krevních elementů přímým kontaktem se vzduchem a částmi mimotělního oběhu, a rovněž k ischemicko- reperfuznímu poškození. Specifika kardiochirurgické operace pak mají vliv na pooperační komplikace jako je multiorgánové selhání nebo septický šok. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsán princip a vliv kardiopulmonálního bypassu na lidský organismus a komplikace, které jsou s jeho použitím spojovány. Dále je zde popsaný IFN-γ, jako potenciální marker septických stavů, který by mohl odrážet klinický pooperační stav pacientů. V praktické části diplomové práce byla sledována procentuální změna vybraných buněčných populací a produkce IFN-γ v periferní krvi pacientů před a po kardiochirurgické operaci. Dále byla zkoumána odpověď jednotlivých izolovaných populací zdravých dobrovolníků na vybrané stimulátory. Procento sledovaných buněčných populací i produkce IFN-γ u kardiochirurgických pacientů byly výrazně snížené v pooperačním období oproti stavu před operací. Tento pokles...
|
|
|
Cellular and molecular mechanisms of immunoregulatory action of stem cells and their effect on adaptive immune cells
Boháčová, Pavla ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent) ; Kalina, Tomáš (oponent)
Regulace imunitní odpovědi představuje komplexní systém, který slouží k udržení homeostázy, imunologické tolerance a obrany proti patogenům. Znalosti týkající se regulace imunitních reakcí však navzdory intenzivnímu výzkumu zůstávají omezené a nedostatečné. Proto jsme se zaměřili na studium různých možností indukce, expanze a aktivace immunoregulačních buněk. První studie sledovala na spolupůsobení mesenchymálních kmenových/stromálních buněk (MSC) a imunosupresivních léků na podíl jednotlivých populací T lymfocytů. Zjistili jsme, že nežádoucí účinky imunosupresiv na aktivaci T lymfocytů byly pomocí MSC sníženy a došlo ke změně poměru mezi jednotlivými populacemi T lymfocytů během jejich vývoje. Byl utlumen rozvoj pomocných T (Th) lymfocytů typu 1, Th2 a Th17 lymfocytů, naopak došlo k podpoře vývoje protizánětlivých regulačních T lymfocytů. Následně jsme se zabývali imunomodulačními vlastnostmi MSC a jejich vlivem na B lymfocyty se zaměřením na efekt MSC ovlivněných cytokiny na B lymfocyty produkující interleukin (IL)-10. Výsledky ukázaly, že MSC, které byly ovlivněny interferonem (IFN)-γ a IL-4, signifikantně potlačovaly produkci IL-10 pomocí aktivovaných B lymfocytů, přičemž tota suprese byla závislá na přímém kontaktu mezi buňkami. V případě MSC ovlivněných IFN-γ byla inhibice sekrece IL-10 B...
|
|
|
Lidská výživa, Bacteroides fragilis a imunitní systém
Veigertová, Tereza ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Podzimek, Štěpán (oponent)
Přítomnost bakterií v lidském těle je významným determinantem pro vývoj a funkci imunitního systému. Tato bakalářská práce se soustředí na prospěšné vlivy Bacteroides fragilis a zkoumá, zda dietární intervence může změnit množství této bakterie ve střevě. Téma je zpracované rešerší české i zahraniční literatury, pro praktickou část bylo použito dotazníkové šetření. Z rešerše vyplývá, že proporční zastoupení Bacteroides fragilis ve střevě je možné ovlivnit jednotlivými nutrienty a stravovacími zvyklostmi. Dále teoretická část popisuje prospěšné působení Bacteroides fragilis na lidský imunitní systém. Tato bakterie produkuje mastné kyseliny s krátkým řetězcem, antimikrobiální látky a polysacharid A, což jsou hlavní komponenty působící na hostitele. Praktická část vychází ze závěrů rešerše a zjišťuje povědomí náhodně vybraných obyvatel České republiky o vlivu stravy na složení střevní mikrobioty. Zjišťuje také názor lidí na probiotika a informovanost o složení potravin. Závěrem celé práce je korelace mezi teoretickou a praktickou částí. Střevní mikrobiota je relativně soudržná jednotka s komplexními interakcemi. Strava nemůže změnit množství pouze jednoho bakteriálního druhu. O mikrobiotě musíme uvažovat jako o komunitě, jejíž jednotliví členové jsou závislí na sobě i na celkovém zdraví člověka. Další...
|
|
|
Schopnost probiotik ovlivnit přirozené lymfoidní buňky typu 3
Věcek, Jan ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Schwarzer, Martin (oponent)
Přirozené lymfoidní buňky typu 3 (ILC3) jsou skupinou relativně nově popsaných lymfocytů, které postrádají antigenně specifický receptor. Přes to se ukazuje jejich důležitá úloha imunitních regulátorů na sliznicích. ILC3 se kromě vývoje lymfoidní tkáně při embryogenezi a následně i v průběhu ontogeneze jedince v postnatálním období podílejí na udržování vzájemných homeostatických interakcí mezi složkami mikrobioty a imunitním systémem hostitele. ILC3 produkují různé cytokiny, které stimulují okolní buňky střeva k produkci antimikrobiálních peptidů a udržují integritu epiteliální stěny. Hlavní cytokin tvořený ILC3 je IL-22. Th17 lymfocyty a ILC3 si jsou v mnoha ohledech podobné, ale v některých funkcích se výrazně liší. ILC3 mají schopnost regulovat buňky adaptivní imunity směrem k antimikrobiální odpovědi bez indukce zánětu. Také jsou přímo spojené s buňkami nervové soustavy. Některé probiotické kmeny bakterií produkují metabolity, které přímo ovlivňují ILC3. Tento mechanismus by se mohl využít při nových terapeutických postupech u onemocnění, při jejichž patogenezi dochází ke změně složení a funkce mikrobioty vedoucí k indukci prozánětlivých imunitních odpovědí hostitele. Klíčová slova: přirozené lymfoidní buňky, IL-22, antimikrobiální peptidy, probiotika, mikrobiota
|
host ::
RSS.