|
|
Uzavření smlouvy na veřejnou zakázku
Drdák, Josef ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
Uzavření smlouvy na veřejnou zakázku Abstrakt Tématem této práce je uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, kdy tato problematika je v současné době stále velmi aktuální zejména s ohledem na novou komplexní právní úpravu zadávání veřejných zakázek, která do této oblasti práva vnesla relativně zásadní změny. Cílem této práce je pak především podat ucelený výklad procesu, jehož výsledkem je uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a zároveň analýza přípustnosti změn takového právního jednání. Práce je rozdělena na tři části. První z nich je zaměřena především na prameny právní úpravy zadávání veřejných zakázek. Rozboru je podrobena národní regulace společně s unijní legislativou. Dílčí pozornost je taktéž věnována mezinárodnímu právu veřejnému. V první části práce jsou dále relativně podrobně analyzovány základní zásady zadávání veřejných zakázek, neboť mají výrazný vliv na celou kontraktaci. Na závěr této části jsou pak, s přihlédnutím k nezanedbatelným terminologickým změnám, krátce vyloženy základní pojmy veřejná zakázka a její zadání a zadávací řízení. V druhé části práce, kterou lze označit za stěžejní, je analyzován vlastní proces uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Tento lze rozdělit do dvou základních fází. Pozornost je proto věnována předkontraktační i kontraktační fázi společně s jejich úskalími. V...
|
|
|
Relevantní trhy v energetice (v rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže)
Kujaníková, Tereza ; Eichlerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
Relevantní trhy v energetice (v rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže), Abstrakt Cílem této rigorózní práce je analyzovat problematiku vymezování relevantních trhů v energetice. Konkrétně určit, jaké relevantní trhy byly v tomto sektoru vymezeny Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, příp. Evropskou komisí. Důvodem pro zvolení tohoto tématu byla absence jeho předchozího komplexního zpracování navzdory jeho nezpochybnitelnému významu jak pro soutěžitele, tak pro samotnou hospodářskou soutěž. Vymezení relevantního trhu je nezbytným předpokladem pro vydání rozhodnutí soutěžním úřadem ve věci samé (při posuzování spojení soutěžitelů, zneužití dominantního postavení i protisoutěžní dohody). Rigorózní práce je rozdělena do tří částí, které se věnují různým aspektům identifikování relevantních trhů v energetice. První, úvodní část, je věnována vymezení rozsahu zkoumané problematiky a základnímu objasnění terminologie používané při jejím zpracování, tj. pojmům hospodářská soutěž, soutěžitel a energetika. Druhá část blíže zkoumá metodologii vymezování relevantních trhů. Tato část se skládá z pěti kapitol. První z nich se zaměřuje na definici relevantního trhu a jeho význam. Kapitola druhá až čtvrtá pojednávají o jednotlivých rovinách vymezování relevantního trhu, tj. o hledisku věcném,...
|
|
|
Kogentnost a dispozitivnost nového práva obchodních společností
Szmuda, Jozef ; Horáček, Tomáš (oponent)
Název, abstrakt a klíčová slova v českém jazyce Kogentnost a dispozitivnost nového práva obchodních společností Abstrakt Disertační práce vychází ze základní premisy, že stěžejní zásadou soukromého práva je autonomie vůle, právo obchodních společností nevyjímaje. Proto pokud má být předmětem zkoumání kogentnost a dispozitivnost práva obchodních společností, musí být zkoumáno to, jakým způsobem se v právu obchodních společností projevuje autonomie vůle a jak je omezována. Veškerá omezení autonomie vůle disponovat se svým soukromoprávním vztahem jsou realizována prostřednictvím určitých limitů, stanovujících hranice, které subjekty právního vztahu nemůžou svým jednáním překročit. V práci je proto provedena kategorizace druhů omezení autonomie vůle a limitů, skrze které se druhy omezení autonomie vůle v právu obchodních společností realizují. Zkoumání limitů autonomie vůle vede v práci k dílčímu závěru, že všechny jejich kategorie lze podřadit pod obecný požadavek, aby právní jednání bylo v souladu se smyslem a účelem zákona. Smysl a účel právní normy proto lze považovat za základní kritérium pro identifikaci právní normy jakožto kogentní nebo dispozitivní. Nutno však zdůraznit, že autonomii vůle neomezují jen kogentní normy, ale i normy dispozitivní. Limity autonomie vůle se neprojevují pouze ve formě...
|
|
|
Veřejnoprávní regulace provozu tzv. dopravních aplikací sdílené ekonomiky
Krupa, Matěj ; Patěk, Daniel (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
1 Abstrakt Veřejnoprávní regulace provozu tzv. dopravních aplikací sdílené ekonomiky Předmětem této práce je analýza české veřejnoprávní regulace dílčího sektoru spadajícího pod obecný pojem tzv. sdílené ekonomiky zabývajícího se osobní přepravou. Úvodem tato práce vymezuje pojmy sdílené ekonomiky a tzv. Transportation Network Companies, které na sdílené ekonomice podle svých tvrzení participují. Práce se pak zabývá otázkou, zda se činnosti Transportation Network Companies (v práci označených jako dopravní aplikace) nabízejících své služby na území České republiky týká veřejnoprávní regulace, zejména upravující práva a povinnosti subjektů podnikajících v silniční dopravě. Úvodem jsou přiblíženy skutkové okolnosti provozu popisovaných dopravních aplikací, když právě tento specifický a novátorský způsob poskytování osobní dopravy vyplývající z aplikace moderních technologií je příčinou společenských a právních kontroverzí provázejících jejich činnost. Práce se zabývá dopravními aplikacemi s názvy BlaBlaCar, Uber a Taxify. Analýza stávajícího právního stavu začíná na úrovni práva Evropské unie a rozhodovací činnosti Soudního dvora Evropské unie. Práce nabízí dvě varianty interpretace činnosti dopravních aplikací ve smyslu unijního práva a nastiňuje právní problémy vyplývající z případného zvolení jedné z...
|
|
|
Změna smlouvy na veřejnou zakázku
Chlupáč, Martin ; Horáček, Tomáš (oponent)
Změna smlouvy na veřejnou zakázku Tato diplomová práce se zabývá regulací možností provedení změny smlouvy na veřejnou zakázku v průběhu jejího trvání. Jejím cílem je kriticky analyzovat pravidla pro provádění změn obsažená v právu unijním (zejména ve směrnici 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES) i vnitrostátním (zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek). Práce se skládá ze tří kapitol. První kapitola se zaměřuje na vývoj právní úpravy změny smlouvy na veřejnou zakázku z českého i unijního pohledu a zdůrazňuje důležitost rozsudku Soudního dvora Evropské unie, známého pod jménem Pressetext. Druhou kapitolu lze označit jako nejdůležitější část práce, jelikož je v ní proveden kritický rozbor účinné právní úpravy. Kapitola je rozdělena na dvě části - v první jsou analyzovány případy podstatné změny smlouvy ve světle související rozhodovací praxe. Ve její druhé části jsou zdůrazněny výkladové problémy spojené s novými pravidly, která definují situace, kdy se změna smlouvy za podstatnou nepovažuje, a lze ji tedy realizovat bez provedení nového zadávacího řízení. Třetí kapitola nastiňuje způsob, jakým byla transpozice tzv. zadávacích směrnic provedena v dalších dvou členských státech Evropské unie (Slovensko a Spojené království Velké Británie a Severního...
|
|
|
Neplatnost, nicotnost a neúčinnost usnesení valné hromady a dalších orgánů kapitálové obchodní společnosti.
Šutko, David ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
Neplatnost, nicotnost a neúčinnost usnesení valné hromady a dalších orgánů kapitálové obchodní společnosti Abstrakt Předložená diplomová práce se věnuje tématu neplatnosti usnesení valné hromady kapitálových společností v platném soukromém právu České republiky. Úvodu této diplomové práce je věnován nastínění historického vývoje právních předpisů na území Československé republiky a jejích nástupnických státních útvarů týkajících se obecně úpravy společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti s určitým zaměřením na dobré mravy a neplatnost usnesení valné hromady kapitálových společností. Na toto historické vymezení navazuje kapitola věnující se otázce právní povahy usnesení valné hromady. Podobně jako v případě historického vývoje i zde je v úvodu směřována pozornost na právní povahu usnesení valné hromady před v historickém kontextu, jmenovitě před rokem 2014, kdy účelem této analýzy je vymezení základních teoretických předpokladů, které jsou dále použitelné i na právní povahu usnesení valné hromady za účinnosti občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Zjištěním na závěr této kapitoly je skutečnost, že změna v právní povaze usnesení valné hromady nemá většího významu pro posouzení platnosti usnesení valné hromady. Logicky navazující kapitolou na předcházející text je poté část věnována...
|
|
|
Hodnotící kritéria veřejné zakázky
Černá, Anna ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je komplexní analýza právní úpravy hodnotících kritériích veřejné zakázky s akcentem na kvalitativní hodnotící kritéria, přičemž zohledňuje rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, judikaturu správních soudů a tuzemskou i zahraniční praxi zadávání veřejných zakázek. Diplomová práce se člení do pěti kapitol, které jsou následně rozděleny na dílčí podkapitoly. První kapitola představuje stručný exkurz do právní úpravy zadávání veřejných zakázek a snaží se popsat základní smysl a účel zadávání veřejných zakázek. Druhá kapitola je zaměřena na právní úpravu kvalitativních hodnotících kritérií. Předmětem třetí kapitoly je postup zadavatele před zahájením zadávacího řízení a s ním související institut předběžných tržních konzultací a zadávacích podmínek. Čtvrtá kapitola pojednává o jednotlivých hodnotících kritériích, včetně kritérií zákonem nepojmenovaných a předkládá nástin zahraniční praxe hodnocení metodou Best value. Dále se pak zabývá subjektivními hodnotícími kritérii ve světle judikatury správních soudů a rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Poslední pátá kapitola je věnována hodnocení nabídek a změnám v procesu hodnocení nabídek v souvislosti s umožněním hodnocení nabídek před provedením posouzení splnění podmínek účasti v...
|
|
|
Obchodní podmínky a doložky v obchodních vztazích
Ševečková, Jelizavěta ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Pelikán, Robert (oponent)
Obchodní podmínky a doložky v obchodních vztazích Tato diplomová práce je zaměřená na téma obchodní podmínky a doložky v obchodních vztazích. Právní úprava institutu obchodních podmínek zůstává stručná, ovšem oproti předchozí právní úpravě platné do 1. 1. 2014, obsahuje řádu novinek. Významnou novinku představuje problematika kolize obchodních podmínek, dále jsou to pravidla pro jednostrannou změnu, a také nově zakotvené obsahové korektivy v podobě překvapivých ujednání. Tato skutečnost poskytuje prostor pro odbornou literaturu k vytváření různých názorů a odpovědí na otázky, které poskytuje právní praxe. Při tom jsou dneska obchodní podmínky běžnou součástí smluv. Používání obchodních podmínek velice urychluje kontraktační proces a snižuje náklady. Kromě obchodních podmínek se v praxi hodně používají smluvní doložky obsažené ve vykládacích pravidlech, a to zejména ve sféře mezinárodního obchodu. Cílem této práce je analyzovat, jak na otázky týkající se problematiky obchodních podmínek odpovídají znalci obchodního práva. V rámci své práce jsem se podívala i na legislativní řešení zahraniční literatury - na Vídeňskou úmluvu o mezinárodní koupi zboží CIGS, na Principy mezinárodních obchodních smluv UNIDROIT a na Principy evropského smluvního práva PECL. V první kapitole jsem vymezila pojetí...
|
|
|
Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti po účinnosti zákona o zadávání veřejných zakázek a srovnání s předchozí právní úpravou
Herout, Štěpán ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti po účinnosti zákona o zadávání veřejných zakázek a srovnání s předchozí právní úpravou Abstrakt Rigorózní práce je zaměřena na rozbor právní úpravy vztahující se k zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti. Převážná část práce se věnuje zvláštním specifickým pravidlům pro zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti. Velký prostor je však věnován též vybraným ustanovením, jež nejsou uvedena v části deváté Zákona, ale přesto významně souvisí s tématikou obrany a bezpečnosti. Pro ucelený a dostatečně podrobný rozbor předmětné právní oblasti tato práce čerpá nejen z osobní zkušenosti autora této práce s tématem, ale též z odborné literatury, vybraných rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Krajského soudu v Brně, Nejvyššího správního soudu a evropské judikatury. Jelikož problematika zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti doznala významných změn v souvislosti s přijetím zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, obsahuje tato práce v příslušných kapitolách srovnání předchozí právní úpravy s tou současnou. Zároveň tato práce obsahuje srovnání vnitrostátní právní úpravy s úpravou obsaženou v příslušných zadávacích směrnicích EU, z nichž zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných...
|
|
|
Aplikace soutěžního práva na trzích s vícestrannými platformami
Mikeš, Stanislav ; Černá, Stanislava (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
1 Aplikace soutěžního práva na trzích s vícestrannými platformami Abstrakt Rigorózní práce se zabývá problematikou tzv. vícestranných platforem z pohledu soutěžního práva se zaměřením na online vícestranné platformy. V práci je vysvětlen pojem vícestranných platforem a jeho relevance pro soutěžní právo. Následně je zkoumáno, jak tržní struktura vícestranné platformy ovlivňuje vymezování relevantního trhu a posuzování tržní síly, jakožto dvou základních pilířů soutěžně-právní analýzy. Teoretické poznatky jsou srovnány i s aplikační praxí ve vybraných rozhodnutích unijních a tuzemských soutěžních orgánů, které se danou problematikou zabývaly. Práce je strukturována do čtyř hlavních kapitol. První kapitola obsahuje stručný úvod do problematiky a vytyčuje cíle rigorózní práce. Těmi jsou představení fenoménu vícestranných platforem, prozkoumání jejich specifik a rozvedení toho, jak je potřeba upravit metody soutěžně-právní analýzy tak, aby bylo možno jejich prostřednictvím korektně posoudit specifika vícestranných platforem. Druhá kapitola podává přehled definic vícestranných platforem v odborné literatuře. V kapitole je uvedeno možné dělení vícestranných platforem a tento pojem je rovněž odlišen od pojmu sdílené ekonomiky. V kapitole jsou prezentovány i kritické názory na regulaci vícestranných platforem. Třetí...
|
host ::
RSS.