|
|
Josef Liboslav Ziegler
Balcarová, Jana ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Práce pojednává o životě katolického kněze Josefa Liboslava Zieglera (1782-1846) v první polovině 19. století. Důraz je kladen na jeho vlasteneckou činnost ve východních Čechách, kde také Ziegler působil. Významnou složkou jeho práce byla redakční činnost v českých časopisech, kolem nichž shromažďoval východočeské literáty. Důležitá je i jeho překladatelská činnost do českého jazyka. Druhá část práce pojednává o Zieglerově tzv. druhém životě, kde je nastíněno vnímání a náhled pozdějších generací právě na život a působení Josefa Liboslava Zieglera. Práce vychází z dochované Zieglerovy korespondence a dobových periodik a literatury zabývající se českou vlasteneckou společností v první polovině 19. století. Klíčová slova První polovina 19. století Kněz Východní Čechy Vlastenectví Česká literatura
|
|
|
Boj o národní identitu v 80. letech 19. století.
Kutová, Karolina ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Cílem rigorózní práce je rozebrat společenskou a ekonomickou situaci v českých zemích s přihlédnutím k nacionalismu jako základní politické konstrukci obou českých liberálních politických stran, a tak zmapovat proměnu ve vedoucích pozicích v české liberální politice. Zároveň tento rozbor umožní posoudit cíle mladočechů a staročechů, v 80. letech 19. století jediných reprezentantů českého národa, s ohledem na snahy německé liberální politiky v Čechách.
|
|
|
Hrabě Leo Thun a revoluce 1848/49
Madlová, Ivana ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Záměrem předložené práce je nástin významu revoluce 1848/49 pro tradiční aristokratickou vrstvu společnosti. Na základě komparace spisů hraběte Leo Thuna z předbřeznového i porevolučního období se autorka pokouší o vystižení role prožité revoluce v příštích strategiích české konzervativní šlechty, konfrontované v revoluci 1848/49 s radikalizací a politizací slovanských národních hnutí, jejichž kulturní a intelektuální rozvoj podporovala v předchozím období svým patriotickým mecenášstvím i osvícenským úsilím o obecný prospěch společnosti. Klíčová slova revoluce 1848/49 Leo Thun šlechta
|
|
|
Eduard Albert a realisté. Osobnost Eduarda Alberta a jeho role v české politice v 80. a 90. letech 19. století
Kokešová, Helena ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent) ; Galandauer, Jan (oponent)
Disertační práce se zabývá Eduardem Albertem (1841-1900), významnou osobností českého a rakouského vědeckého, kulturního, ale i politického života konce 19. století. Můj výzkum se prioritně soustředil na nepříliš prozkoumané oblasti Albertova života, tedy na jeho soukromí a politickou činnost. Moje stěžejní otázka byla: Jakou roli hrál muž, který ve Vídni dosáhl oslnivé profesní kariéry a získal i odpovídající společenské postavení, v českém politickém životě? Ačkoli se otevřenému angažování v politice bránil, zcela stranou stát nedokázal. Na konkrétním příkladě Albertových vztahů ke skupině realistů ukazuji, že Albert byl člověkem živě se zajímajícím o soudobé politické dění, že nebyl pouze pasivním pozorovatelem, ale mnohdy aktivně zasahoval do české politiky. Dalším tématem mého zájmu byl Albertův postoj k České akademii věd a umění. Ani v tomto případě totiž nešlo o otázku čistě vědeckou, naopak založení České akademie byl krok z velké části politický. Práce je strukturována do šesti hlavních kapitol, jejichž základní rozvržení kombinuje chronologické a tematické hledisko. V úvodu jsem se pokusila vymezit téma a stanovit koncepční rámec, shrnula jsem dosavadní stav bádání a rozebrala nejdůležitější prameny a literaturu. V první kapitole Homo privatus nastiňuji Albertův stručný životopis včetně...
|
|
|
Dostihový sport a česká společnost (na příkladu závodišť v Pardubicích, ve Velké Chuchli a v hřebčíně Napajedla)
Votavová, Šárka ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá okolnostmi a průběhem vzniku dostihového sportu v Čechách od 70. let 19. století do 20. let 20. století. Práce se dělí na tři části, z nichž první se zabývá vznikem pardubického závodiště, druhá je věnována závodišti ve Velké Chuchli a poslední je zaměřena na Hřebčín Napajedla. Ke každé kapitole je vypracována historie subjektu a následné odvození společenských souvislostí jako byla móda, postavení ženy při dostizích, vytvoření nových pracovních míst či formování určitého nového typu člověka. Hlavní cíl práce je snaha poodkrýt dostihový sport jako společenský fenomén, ale také konglomerát institucí, které nelze od sebe oddělit. Bez Hřebčína v Napajedlích by těžko byl zajištěn přísun kvalitních koní a bez Velké pardubické a její tradici díky šlechtě by se těžko vytvořilo dostihové závodiště ve Velké Chuchli. Práce není zaměřena na jednostranný popis dostihů, ale uchopení problematiky celkově. Mnoho prací zabývajících se prostředím dostihů zcela opomíjí provázanost a rovněž sociální stránku tohoto sportu. Na příkladech módy, dražeb či pořádání dostihového mítinku je ukázáno jak na jedné straně byly dostihy elitní záležitostí a na straně druhé vytvořili nová místa pro zábavu i pro podnikatele.
|
|
|
Návrat do emigrace. Osudy československých příslušníků RAF po druhé světové válce ve Velké Británii
Polley, Ivana ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Kudrna, Ladislav (oponent) ; Konečný, Karel (oponent)
Předmětem disertační práce je popsání a analyzování tématiky poválečných osudů československých letců ve Velké Británii v poválečných letech. Úvod práce nastiňuje atmosféru doby a proces integrace západních letců v Československu po osvobození. Práce se rovněž zabývá snahou britských manželek těchto letců o asimilaci do československé společnosti. Proměny politických okolností však donutily letce RAF začít opět uvažovat o odchodu za hranice Československa. Po únoru 1948 byla perzekuce vůči RAF důstojníkům již zcela evidentní. Politické čistky v armádě je donutily k opětovnému odchodu z Československa. Práce typologizuje odchody letců RAF do zahraničí do podskupin a na každé z této podskupiny demonstruje různé a přeci velmi podobné osudy letců, které spojuje odchod do Velké Británie, kde za války sloužili v Královském letectvu. Typologii odchodů rozlišuje ty letce, kteří zůstali ve Velké Británii a nevrátili se po skončení války do Československa, ty, kteří odešli legální cestou, a ty, kteří odešli ilegální cestou po zemi do emigrace. Pro osvětlení problematiky únosů letadel je zvolena forma zpětné reflexe obsažená v německých, francouzských a anglických dobových periodikách. Následující část disertační práce se zabývá uplatněním československých letců ve Velké Británii. Hlavním úkolem této kapitoly...
|
|
|
České dívčí školství ve Znojmě ve 20. století
Drozdová, Anna Marie ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
česky Vývoj českého školství ve Znojmě, vývoj dívčího školství ve Znojmě, české dívčí školství ve Znojmě, německé dívčí školství ve Znojmě, ženská emancipace, národní obrození ve Znojmě, Odborná škola pro ženská povolání Vlasta ve Znojmě, osobnosti českého a dívčího školství ve Znojmě, životopisy, Jan Vlk, Eduard Krechler, Karel Polesný
|
|
|
Vývoj správy Československých státních drah v letech 1918-1938
Lexa, Jaroslav ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Cílem této práce je prezentovat vývoj správní struktury Československých státních drah (ČSD) v letech 1918 až 1938. V úvodu práce se budu věnovat historii železnic v období let 1918 - 1938, včetně postátnění největších soukromých železničních společností a vliv těchto událostí na správní strukturu Následovat bude stručný popis správy rakouských a uherských státních drah na území budoucího Československa, ze které vyšla i struktura správy budoucích ČSD. Poté se budu věnovat počátkům správní struktury ČSD po vzniku republiky a jejímu vývoji v celém sledovaném období. Tato část práce bude zejména o členění Ministerstva železnic, jednotlivých Ředitelství státních drah a dalších organizačních složek ČSD. Doplněna bude krátkými medailonky všech ministrů železnic a rozčleněním tratí mezi jednotlivá Ředitelství státních drah. Celou práci bych chtěl zakončit vlivem mnichovských událostí na zmíněnou strukturu, stručným vývojem správy v následujících obdobích a porovnáním se současným stavem.
|
|
|
Augustin Navrátil a jeho disidentská činnost
Kordíková, Marta ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Augustin Navrátil Tato diplomová práce se zabývá osobností Augustina Navrátila (1928-2003), moravského katolického aktivisty z Lutopecen na Kroměřížsku. Navrátilovi dosud nebyla uceleně věnována žádná publikace, ačkoliv se jedná o autora největší petice požadující náboženskou a s ní rovněž spojenou občanskou svobodu v socialistickém Československu (1988, 600 000 signatářů). Jedná se tedy o první pokus biograficky postihnout postavu a motivace tohoto rolníka, hradlaře, lidoveckého politika, chartisty ale i manžela a otce devíti dětí od jeho narození, rodinného zázemí až po počátky a vrchol jeho společenského působení. V textu se budeme věnovat dvaadvaceti otevřeným dopisům, v nichž upozorňoval na nelegální jednání komunistické moci, rovněž jeho třem peticím (1978, 1985 a 1988) i samizdatovému časopisu Křesťanské obzory, který vydával se skupinou spolupracovníků od června 1988 až do července 1990. Za své aktivity nebyl jako většina českých disidentů odsouzen k pobytu ve vězení, ale musel nedobrovolně podstupovat psychiatrická vyšetření a následovná léčení. Diagnostikována mu byla tzv. paranoia querulans, v českém prostředí častá duševní nemoc bojovníků za spravedlnost. Nepředstavíme však jenom Navrátila, ale i okruh jeho nejbližších pomocníků a zmíníme se i celosvětové podpoře, jež se katolíkovi z...
|
|
| |
host ::
RSS.