|
|
Vlastnictví bytů a nebytových prostor
Brinda, Pavol ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Předmětem zájmu disertační práce jsou vybrané otázky bytového vlastnictví. Práce detailně rozebírá historický vývoj institutu ve světě od dob antiky až po moderní právní úpravy 21. století. Zvláštní pozornost je věnována historickému vývoji bytového vlastnictví na území dnešní České republiky. V další části autor přibližuje legislativně-teoretické koncepce bytového vlastnictví používané v různých právních řádech Evropy. Ve světle těchto zahraničních právních úprav následně hodnotí i právní konstrukci bytového spoluvlastnictví zavedeného novým českým občanským zákoníkem. Po definování bytového spoluvlastnictví a vymezení jeho základních znaků se autor zaměřuje na detailní rozbor jednoho ze základních prvků tohoto institutu - jeho předmětu. V této části se práce zabývá zejména otázkou, jak nový občanský zákoník vymezil jednotku, byt a společné části nemovité věci. Relativně podrobně se autor zabývá i novými možnostmi při určení velikosti spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech nemovité věci. V rámci analýzy předmětu bytového spoluvlastnictví se autor neomezuje pouze na popis stávající právní úpravy, nýbrž přistupuje rovněž k její komparaci s předchozí českou právní úpravou, jakož i vybranými evropskými právními úpravami. Práce je zakončena zhodnocením zkoumaných aspektů nové...
|
|
|
Surogační mateřství
Hlaváčová, Markéta ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Cílem této práce je analýza postojů, názorů a současné legislativy týkající se surogačního mateřství. Tato práce má být doporučením ideální právní úpravy surogačního mateřství pro Českou republiku. Zvolený problém je řešen metodou komparace se zahraniční legislativou a připomenutím laických i odborných názorů na danou problematiku. Důvody pro právní zakotvení surogačního mateřství v České republice jsou zejména nejlepší zájem dítěte, ochrana práv surogační matky a zamýšlených rodičů a mnoho dalších. Legislativní zakotvení surogace by znamenalo novelizaci mnoha právních předpisů, jejichž základní změny tato práce navrhuje. Klíčová slova Náhradní mateřství, surogační mateřství, surogace, právní úprava náhradního mateřství, určování a popírání mateřství, biologická matka, sociální matka, genetická matka, právní matka, zájem dítěte, osvojení, právo na rodinu a rodinný život Název práce Surogační mateřství
|
|
|
Právní aspekty asistované reprodukce
Thalerová, Nicol ; Hendrychová, Michaela (oponent) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Reprodukční medicína v současnosti představuje jeden z nejdynamičtěji se rozvíjejících léčebných oborů. Historickým mezníkem rozvoje léčebných metod v oblasti asistované reprodukce bylo právě narození Louise Joy Brown jako prvního dítěte počatého mimotělním oplodněním, čili in vitro. V souvislosti s technologickým pokrokem v léčbě sterility se rozvinuly diskuze ohledně etické přípustnosti těchto metod. Na aktuální stav medicíny a dostupných technologií byla nutná odpovídající reakce platného práva. Vznikla tak potřeba právně regulovat tento obor, ať už se jedná o zakotvení paternitní domněnky, pokud jde o určení otcovství k dítěti počatému pomocí umělého oplodnění, tak také úpravu základních podmínek přístupu k metodám asistované reprodukce. Původně byla právní úprava umělého oplodnění zakotvena pouze v prováděcím právním předpise Ministerstva zdravotnictví, jelikož se na reprodukční technologie nahlíželo jako na oblast zcela novou. Dnes je oblast asistované reprodukce komplexně upravena v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Práce se zabývá právní úpravou asistované reprodukce a zaměřuje se na kontroverzní metody a postupy, spočívající ve výběru pohlaví potomka (tzv. laboratorní sexting), dárcovství gamet, dárcovskou anonymitou, právní úpravu náhradního mateřství, jelikož...
|
|
|
Rozvod v českém a francouzském právu
Mrázek, Miroslav ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent) ; Spoustová, Ivana (oponent)
Tato disertační práce se zabývá jedním ze stěžejních institutů českého i francouzského rodinného práva, rozvodem manželství. Rozvod není pouhým pojmem z učebnice práva. Jsou s ním spojeny konkrétní osudy manželů, ba celých rodin. Komparativní studie českého a francouzského rozvodového práva je rozdělena do pěti hlavních kapitol a statistického exkurzu. Práce nejprve pojednává o historicko-právním vývoji rozvodu manželství v obou komparovaných zemích. Následně analyzuje aktuální hmotněprávní i procesněprávní úpravu rozvodu v České republice. Těžištěm práce je rozbor hmotněprávních a procesních reforem rozvodového práva ve Francii a jeho základních odlišností od českého rozvodu. Následně je pojednáno o následcích rozvodu, o možné české právní úpravě rozvodu a novinkách francouzské rozvodové úpravy. Práce je zakončena relevantními statistickými údaji. Teoretický rozbor institutu rozvodu je doplněn praktickými příklady, aktuální judikaturou, koncepčními řešeními specialistů z oboru, jakož i hodnoceními autora disertační práce.
|
|
|
Náhradní péče o dítě v České republice
Trnková, Lucie ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent) ; Radvanová, Senta (oponent)
Práce se zabývá problematikou náhradní péče o dítě v České republice a předkládá rozbor její právní úpravy obsažené jak v předpisech soukromého práva, tak v předpisech veřejnoprávních. Pojem náhradní péče o dítě v sobě zahrnuje několik samostatných právních institutů, jež společně tvoří systém sloužící k ochraně ohrožených dětí, které nemohou vyrůstat ve vlastní rodině. Systém náhradní péče se dělí na individuální péči rodinného typu a péči kolektivní zajišťovanou v ústavních zařízeních. Práce sleduje historický vývoj forem náhradní péče, rozebírá jejich aktuální právní úpravu včetně té procesní a hodnotí provázanost a vzájemnou souladnost jednotlivých právních předpisů. Cílem práce je analyzovat fungování systému náhradní péče a vymezit práva a povinnosti subjektů, které jím v různých rolích procházejí s důrazem na to, jak je zajišťováno naplňování práv nezletilého dítěte a sledován jeho nejlepší zájem. K tématu práce je vzhledem k jeho obsahu přistupováno víceoborově, neboť interdisciplinární spolupráce jednotlivých osob vystupujících jménem státu ve sledovaných právních vztazích náhradní péče, je v zájmu dítěte zcela nezbytná. Klíčová slova dítě, náhradní péče, osvojení, pěstounská péče, ústavní výchova, poručenství, opatrovnictví
|
|
|
Právo stavby a jiné možnosti realizace stavby na cizím pozemku
Lupač, Petr ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Tématem této diplomové práce je právo stavby a jiné možnosti realizace stavby na cizím pozemku, kdy hlavní pozornost je věnována především institutu práva stavby. S účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník byla do českého právního řádu opět zavedena zásada "superficies solo cedit". Spolu s ní byl také po více než 50 letech obnoven institut práva stavby. Cílem této práce zejména poskytnout ucelený výklad práva stavby, přiblížit jednotlivá práva a povinnosti z práva stavby vyplývající a porovnat institut práva stavby s obdobnými možnostmi provedení stavby na cizím pozemku. V první kapitole jsou vymezeny některé základní pojmy, díky nimž je v následujících kapitolách snazší vysvětlit jednotlivé problémy a pochopit dané souvislosti. V druhé části této práce je přiblížena historie práva stavby, jejíž kořeny sahají až do dob starověkého Říma. Zároveň je zde provedena charakteristika předchozích právních úprav platných na území dnešní České republiky, kdy docházelo nejen k různým obměnám práva stavby, ale i k úplnému vymizení tohoto institutu z české právní úpravy. Následující tři kapitoly tvoří jádro této práce. Jsou přiblíženy právní důvody vzniku práva stavby, a to především smlouva o zřízení práva stavby, která v praxi představuje nejčastější důvod vzniku práva stavby. Dále zde jsou charakterizovány...
|
|
|
Promítnutí práva znát svůj původ do českého právního řádu (kritická studie)
Morongová, Tereza ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Abstrakt, klíčová slova Práce se zabývá analýzou platné a účinné české právní úpravy ve vztahu k právu dítěte znát svůj původ. Samostatně je pojednáváno o obsahu práva dítěte znát svůj původ, adresátech právní úpravy, čl. 7 Úmluvy o právech dítěte a české výhradě k tomuto článku, dále pak o dotčených českých právních předpisech a jejich reformách. Pozornost je věnována problematice určování rodičovství. Obsahem práce je především rozbor problematiky asistované reprodukce, náhradního (surogátního, surogačního) mateřství, osvojení, anonymních a utajených porodů, a babyboxů ve vztahu k ochraně práva dítěte znát svůj původ. Cílem je kriticky zhodnotit účinnou právní úpravu, upozornit na její nedostatky a nastínit možnosti jejího dalšího vývoje, neboť právu dítěte znát svůj původ a jeho ochraně není v českém právním řádu věnována dostatečná pozornost. Některé výše uvedené instituty nejsou zákonem upraveny vůbec, u jiných je upřednostňována anonymita biologických rodičů dítěte. Pouze u osvojení došlo rekodifikací občanského práva k pozitivnímu vývoji, nicméně i v této oblasti lze spatřovat určitá pochybení a nedostatky zákonné úpravy. Klíčová slova: právo znát svůj původ, asistovaná reprodukce, náhradní mateřství, surogátní mateřství, osvojení, anonymní a utajené porody, babybox
|
|
|
Statusové poměry stejnopohlavních párů
Štýbnarová, Nicole ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce je zmapovat právní možnosti homosexuálních párů založit rodinu. V první části se nejprve snažím vyjasnit, jaký společenský útvar je v současné době považován za rodinu. Dále se věnuji všeobecné analýze obvyklých prostředků homosexuálů k založení rodiny a způsobu, jakým jsou právně regulovány v České republice, případnému vlivu judikatury štrasburgského soudu na vývoj právní úpravy v Evropě. Stěžejním prostředkem homosexuálních párů k získání potomků pro tuto práci je metoda umělého oplodnění, kterou podrobně rozebírám v části druhé. Věnuji se této metodě jednak z historického hlediska a jednak z hlediska společenského obrazu, který má. Dále pak zužuji svoje zaměření na aplikování této metody u lesbických párů a prezentuji studie, které nám odkrývají, jak rodiny se dvěma matkami fungují. Představované studie jsou provedeny z hlediska sociologického i psychologického a odkrývají, zda má homosexuální orientace rodičů vliv na výchovu a zdraví dítěte a jakým způsobem. Ve třetí části se věnuji umělému oplodnění z hlediska právní úpravy. Nejprve představuji úpravu liberálních evropských zemí, kterou potom konfrontuji s úpravou v ČR. Úprava umělého oplodnění v České republice je velmi tradiční a staví na vzorci nukleární rodiny jako jediného správného typu rodinného vzorce. V...
|
|
|
Dítě a rozvod jeho rodičů - vybrané otázky
Dlouhý, Vojtěch ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Dítě a rozvod jeho rodičů - vybrané otázky Tato diplomová práce se zabývá vývojem právní úpravy svěřování dítěte do péče na dobu po rozvodu jeho rodičů. V první části práce je popsán historický vývoj této úpravy, a to jak po stránce hmotněprávní a procesní tak také po stránce veřejného práva. V další části se práce zaměřuje na současný právní stav a to včetně vzniku manželství, jeho rozvodem včetně otázek mediace V této části práce je rovněž popsána sociálně-právní ochrana dětí. V návaznosti na to je v další části popsáno řízení o úpravě poměrů nezletilého dítěte a to včetně postavení dítěte před soudem v rámci tohoto řízení. Diplomová práce ve svém závěru poukazuje na vývoj judikatury Ústavního soudu ČR se zaměřením na nález I. ÚS 2482/13, jeho zhodnocení a kontext s některými dalšími nálezy Ústavního soudu ČR. Cílem této práce je popsat proces, ke kterému dochází při soudním rozhodnutí o svěření dítěte do péče na dobu po rozvodu jeho rodičů. Práce popisuje jak hmotněprávní, tak procesněprávní vývoj v této oblasti a kriticky se staví k výše jmenovanému nálezu.
|
|
|
Náhrada nemajetkové újmy u tzv. sekundárních obětí
Přenosilová, Klára ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
RESUMÉ V této diplomové práci "Náhrada nemajetkové újmy u tzv. sekundárních obětí" jsem se zabývala problematikou sekundárních obětí. Sekundární oběť jsem si definovala jako poškozeného, který utrpěl nemajetkovou újmu v důsledku toho, co se přihodilo jiné osobě (primární oběti), jež byla porušením povinnosti ze strany škůdce poškozena bezprostředně. Zaměřila jsem se přitom výlučně na sekundární oběti podle ustanovení § 2959 o. z. 2012. Na základě ustanovení § 2959 o. z. 2012 mohou sekundární oběti po škůdci požadovat peněžitou náhradu za újmu, již utrpěly v důsledku usmrcení nebo zvlášť závažného ublížení na zdraví své osoby blízké (primární oběti). Při komplexní analýze ustanovení § 2959 o. z. 2012 jsem se vypořádala zejména s povahou újmy primární oběti, s otázkou okruhu oprávněných sekundárních obětí a kvalitou jimi utrpěné újmy i s rozsahem náhrady újmy sekundárních obětí. Využila jsem přitom komparativní metodu. Právní úpravu občanského zákoníku 2012 jsem porovnávala s předchozí občanskoprávní úpravou a související judikaturou českých soudů. Za účelem mezinárodního srovnání jsem doplnila jednotlivé kapitoly o poznatky o právním postavení sekundárních oběti (osob blízkých) v rakouském právu. Provedená analýza ukázala, že nová právní úprava občanského zákoníku 2012 situaci sekundárních obětí obecně...
|
host ::
RSS.