|
|
Opomenutá místa a prostorové aspekty voleb: nativismus, populismus a geografie nespokojenosti
Suchánek, Jonáš ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Kostelecký, Tomáš (oponent) ; Maškarinec, Pavel (oponent)
Téma migrace se po uprchlické vlně v letech 2015 a 2016 dostává do popředí evropského mediálního a politického diskurzu a spolu s ním také anti-imigrační a nativistické narativy. Populistické radikálně pravicové strany v následujících letech v mnoha zemích dosáhly na svá volební maxima a po výhře Donalda Trumpa v prezidentských volbách 2016 a po referendu Brexit rovněž v akademické sféře enormně narostl zájem o studium populismu. Jedním z hlavních konceptuálních přístupů, který významně přispěl do akademické debaty zkoumající příčiny radikalizace a polarizace společnosti a z nich plynoucí volebních manifestací, bylo kontextuální pojetí specifických periferních oblastí skrze optiku takzvaných opomenutých míst, potažmo skrze geografii nespokojenosti. Navzdory tomuto kontextuálnímu chápání volebních procesů ale dané výzkumy jen zřídka využívají moderní prostorové metody a navíc se z valné většiny zaměřují primárně na Spojené státy americké a země západní a severní Evropy. Tato disertační práce tak přináší do disciplíny volební geografie důkladnou časoprostorovou analýzu českého (a slovenského) volebního prostoru na detailní úrovni obcí, což umožňuje ověřit validitu výše zmíněných konceptů, jež nachází uplatnění v jiných zemích. Kromě identifikace volebních vzorců radikální pravice a jejich stability...
|
|
|
Analýza studijních výsledků žáků zahraničního původu ve vybraných státech Evropy
Čakovská, Hana ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Kostelecká, Yvona (oponent)
Cílem diplomové práce je kvantitativně hodnotit postavení žáků zahraničního původu na školách. To je analyzováno prostřednictvím velikosti rozdílů studijních výsledků mezi žáky-přistěhovalci a rodilými žáky v osmi odlišných vzdělávacích systémech. Hlavní snahou je zachytit heterogenitu mezi vybranými státy, které byly zvoleny z důvodu rozdílů v integračních strategiích, velikosti objemu financí směřovaných do vzdělávání a organizaci vzdělávacích systémů. Pro účel analýzy byla využita mezinárodní databáze šetření PISA o rozsahu 49 687 respondentů. Vliv zahraničního původu je analyzován společně s dalšími determinanty za účelem odhalit jeho relevanci na vysvětlení úspěšnosti výkonů žáků ve škole. Autorce není známo, že by byly rozdíly studijních výsledků žáků-přistěhovalců a rodilých žáků uchopeny v jiném podobném komparativním výzkumu. Na základě literatury byly jednotlivé faktory rozděleny do tří úrovní - úrovně žáků, škol a států. Pro tento účel je využit víceúrovňový lineární model, který dokáže očistit vliv úrovně škol od role individuálních charakteristik jedince. Vliv přistěhovaleckého původu byl prokázán, je však ovlivněn dalšími faktory jako je ekonomický, sociální a kulturní kapitál, vzdělávací aspirace žáků či kázeňské...
|
|
|
Postoje žáků českých základních škol vůči ukrajinským uprchlíkům
Obořilová, Tereza ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Volný, Vít (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na zkoumání postojů žáků českých základních škol vůči ukrajinským uprchlíkům. Hlavním cílem práce je zjistit, jaké postoje mají žáci vůči této skupině a co jejich postoje vůči nim může ovlivňovat. Téma je velmi aktuální vzhledem k probíhající válce na Ukrajině. Práce by mohla být nápomocná pedagogům pracující s mládeží a organizacím, které se zabývají začleňováním válečných uprchlíků do české společnosti. Teoretická část se věnuje faktorům ovlivňující tvorbu předsudků. Tyto faktory jsou rozděleny na kontextuální (regionální a školní kontext) a individuální (kontaktní hypotéza, teorie skupinové hrozby, média, náboženství a socioekonomický status rodiny). Na základě těchto faktorů bylo stanoveno sedm hypotéz a podle nich byly sestaveny otázky do dotazníkového šetření, které sloužilo jako podklad pro praktickou část bakalářské práce. Podařilo se získat data z 18 tříd od 349 žáků ze sedmi okresů České republiky. Pomocí Pearsonova korelačního koeficientu bylo zjištěno, že postoje souvisejí nejvíce s vnímanou hrozbou vnější skupiny a s kontaktem se členy vnější skupiny. Naopak překvapivým zjištěním bylo, že téměř žádný vliv na tvorbu předsudků nemá víra respondentů a média, která využívají pro zisk informací o ukrajinské problematice. Zároveň se ukázalo, že v České...
|
|
|
Dlouhodobé tendence časoprostorové diferenciace nezaměstnanosti v Česku s důrazem na sezónnost
Havej, Petr ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Hasman, Jiří (oponent)
Diplomová práce patří tematicky k výzkumu dlouhodobých tendencí časoprostorové diferenciace v Česku. V rámci tohoto se tématu se zaměřuje na několik cílů. První z nich se týká hledání vhodných způsobů vymezení regionů pro časoprostorové analýzy nezaměstnanosti v Česku a vymezení co nejvíce homogenních regionů z hlediska míry nezaměstnanosti. Následně se práce na takto vymezené vhodné úrovni zaměřuje na další cíl a tím je odhalit a popsat vývoj sezónnosti v nezaměstnanosti v Česku. V rámci tohoto cíle je snaha zjistit významnost fenoménu sezónnosti v nezaměstnanosti, jeho vývoj v prostoru a čase a vymezit skupiny regionů, které jsou tímto jevem více či méně ovlivněny. Jedním z dílčích cílů je také odhalení vývoje prostorové diferenciace v nezaměstnanosti v posledních několika letech. Práce využívá podrobná měsíční data o míře nezaměstnanosti v Česku na úrovni obcí za roky 2002-2021 vydávaná MPSV. Metody využívané v této práci jsou veskrze kvantitativní povahy, pocházejí ze skupiny (časo)prostorových analýz, kam patří např. LISA, i neprostorových statistických metod, z nichž je využit např. Theilův index (a jeho rozklad) nebo shluková analýza. Klíčová slova: prostorová analýza, nezaměstnanost, sezónnost
|
|
|
Analýza efektu strany uvnitř koaličních kandidátek ve volbách do PS PČR 2021
Křivohlávek, Tomáš ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Pink, Michal (oponent)
Cílem diplomové práce je představit nový teoretický koncept s názvem efekt strany. Efekt strany popisuje situaci u koaličních kandidátek, kdy volič uděluje preferenční hlasy podle toho, jakou stranou byl daný kandidát navržen. Tento efekt je zkoumán na případu voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021. Tyto volby, díky úspěchu dvou předvolebních koalic, představují ideální příležitost pro analýzu efektu strany uvnitř koaličních kandidátek. Autorovi není známo, že by se tímto aspektem preferenčního hlasování uvnitř předvolebních koalic doposud někdo nezabýval. Cílem práce je kromě představení konceptu také navržení metodiky jeho měření. Tato metodika je následně aplikována pro empirické ověření přítomnosti a síly efektu strany u jednotlivých stran koalice SPOLU a u kolice PIRÁTI a STAROSTOVÉ. V rámci analytické části práce bylo zjištěno, že efekt strany je přítomný u všech zkoumaných stran. Síla efektu se liší nejen napříč stranami, ale i v prostoru. Jedná se primárně o metodickou práci, jejíž cílem není detailní analýza každého jednotlivého zjištění.
|
|
|
Analýza migračních toků v subsaharské Africe v roce 2019
Petřek, Martin ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Pavelková, Lenka (oponent)
Analýza migračních toků v subsaharské Africe v roce 2019 Abstrakt Cílem této práce bude analýza migračních toků v subsaharské Africe v roce 2019. Na základě výzkumu můžeme konstatovat, jaké faktory nejvíce ovlivňují prostorovou migraci v subsaharské Africe. Základní faktory jsou stanovené na základě studia literatury a jsou přehledně rozděleny na kulturní, politické, socioekonomické a geografické faktory. Následně je analýze podrobeno padesát čtyři nejintenzivnějších migračních toků v tomto regionu. Na základě charakteristik zdrojových a cílových zemí dostaneme odpověď na otázky, jaké faktory nejvíce ovlivňují migrační toky, a jaké je ovlivňují nejméně. Výsledkem je potvrzení důležitosti převážně kulturních a geografických faktorů, například společného náboženství, úředního jazyku nebo společných hranic a vzdálenosti. Menší vliv byl prokázán u socioekonomických a politických faktorů, zejména u míry svobody nebo indexu chudoby a nejmenší vliv se ukázal u společných historických vazeb. Klíčová slova: cílová země, geografie migrace, migrační toky, zdrojová země
|
|
|
Populistická radikální pravice a její vliv na prezidentské volby v USA v letech 2012, 2016 a 2020
Šusta, Filip ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Solik, Martin (oponent)
Diplomová práce zkoumá volební chování v prezidentských volbách ve Spojených státech amerických mezi lety 2012 a 2020. Zaměřuje se hlavně na to, jak jejich výsledky ovlivnila populistická radikální pravice. Srovnávány jsou proto výsledky voleb v roce 2012, kdy kandidoval Mitt Romney, který je považován za tradičního republikána, s těmi v letech 2016 a 2020, kdy kandidoval představitel populistické radikální pravice Donald Trump. Práce vychází zejména z konceptů národní nostalgie, teorie konfliktních linií a popisuje i charakteristiku amerického nativismu. Prostřednictvím dvouúrovňové binární logistické regrese je posuzován vliv jednotlivých proměnných na individuální a kontextuální úrovni, za kterou jsou považovány státy USA. Výsledky odhalují velmi důležitý vliv postojů k neoprávněné migraci na podporu zejména Donalda Trumpa. I na základě tohoto výzkumu se podařilo zjistit, že americká společnost se během Trumpova prezidentství výrazně zradikalizovala. Demografické charakteristiky voličů se projektovaly do postojových otázek ohledně imigrace a ty pak podmiňovaly náklonnost k Donaldu Trumpovi. Prostřednictvím modelů se také podařilo potvrdit, že jeho podpora odpovídá obecné podpoře populistické radikální pravice. Klíčová slova: nativismus; národní nostalgie; populistická radikální pravice;...
|
|
|
Zhodnocení plnění Cílů udržitelného rozvoje zaměřených na zdraví v zemích s nízkým příjmem
Ratajová, Natalie ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Preis, Jiří (oponent)
Práce zkoumá úspěšnost naplňování Cílů udržitelného rozvoje (dále SDGs) na příkladu 46 států skupiny Nejméně rozvinutých zemí světa. Konkrétně se práce zabývá SDGs věnovaným zdraví - SDG 3.1. a SDG 3.2. a jejich indikátorům. Na základě výzkumných otázek jsou představeny klíčové strategie pro dosažení cílů ve sledované skupině zemí. Následuje hodnocení vybraných ukazatelů a jejich indikátorů, ze kterých je v rámci poslední výzkumné otázky vybráno šest nejúspěšnějších zemí (zemí s největším pokrokem v rámci nejhůře naplňovaného indikátoru). Na jejich příkladu jsou představeny zavedené intervence, které zemím nejvíce pomohly. Motivací k tomuto zaměření práce je aktuálnost a nezpracovanost tohoto tématu. SDGs jsou nyní ve své polovině a málokterá literatura se věnuje analýze mnou zvoleného SDG 3 ve vybrané skupině Nejméně rozvinutých zemí světa. Text vychází z poznatků představených SDGs a jejich kontextu ve sledovaných zemích. Pro potřeby práce bylo zpracováno množství dat z různých datových zdrojů, z nichž byly vyhodnocovány výzkumné otázky. Práce potvrdila zlepšení hodnot ve sledovaných indikátorech SDGs v Nejméně rozvinutých zemích světa. Byl však zaznamenán velký rozdíl v plnění SDGs v rámci vybrané skupiny a rozdílný přístup v zaváděných intervencích indikátoru mateřské úmrtnosti v šesti...
|
|
|
Vliv glokalizace na původ surovin minipivovarů a jejich zapojení do globálních produkčních sítí
Beneš, Adam ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Materna, Kryštof (oponent)
Minipivovarnický průmysl je jedním z nejvíce dynamicky se rozvíjejících odvětví v posledním desetiletí. Celý minipivovarnický průmysl se rozmohl jako odpověď na globalizovanou pivní výrobu s unifikovanou chutí a snaží se rozvíjet pivní průmysl světovými trendy. Minipivovary se tak díky tomu stávají zajímavým objektem pozorování, jelikož se jejich produkce často bez zahraničních surovin neobejde. Zajímavé je tak napojení na globální produkční sítě i v takto malém odvětví, které vzniklo nejprve jako protipól těchto tendencí ve světě globalizovaného pivního průmyslu. V průběhu výzkumu jsem získal data o původu surovin vybraných minipivovarů, které jsem oslovil a společně s nimi pak vedl polostrukturované rozhovory. Vybrány byly pivovary s nejvyšším počtem hodnocení na serveru Untappd, největším serveru s hodnocením piv na světě. Ze 16 oslovených minipivovarů se jich do výzkumu zapojilo 9. Výsledky výzkumu ukazují, že v podstatě žádný minipivovar se neobejde bez zahraničních surovin. Nicméně mezi pivovary byly v míře jejich integrace rozdíly. Za účelem demonstrace těchto rozdílů byla provedena kategorizace minipivovarů na základě jejich zapojení do globálních produkčních sítí. Klíčová slova: globalizace, globální produkční sítě, glokalizace, minipivovary
|
|
|
Vliv migrace na geografii volební podpory populisticko-nacionalistických stran: příklad strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura
Suchánek, Jonáš ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Maškarinec, Pavel (oponent)
Analytické zkoumání možného výskytu migrantů v dané lokaci na volební výsledky populisticko-nacionalistických stran představuje relativně nový fenomén geografie voleb. Mediální i politický zájem o migraci a uprchlictví razantně narostl teprve v posledních pár letech a stále nabízí široký prostor pro potenciální a relevantní vědecký výzkum. Tato diplomová práce vychází z literatury, která zkoumá reálný podíl migrantů a jeho vliv na volební výsledky protiimigračních stran ve sledovaném území. Výzkum se zaměřuje na český kontext, když ověřuje případný vliv podílu skupin migrantů v Česku na volební výsledky parlamentních voleb strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) na dvou zvolených řádovostních úrovních (obce s pověřeným obecním úřadem a samotné obce). Za inovativní lze považovat individuální analýzy jednotlivých skupin migrantů a uvedení agregátu cizinců sestaveného ze zemí s podstatným zastoupením muslimů v populaci. Ty mají za cíl pomoci odhalit, zdali jsou volební zisky SPD, jakožto silně protiimigrační strany, zapříčiněny nadprůměrným výskytem či naopak nepřítomností migrantů ve sledovaných územních jednotkách, nebo zdali faktor migrace nehraje důležitou roli. Výzkum si rovněž klade za cíl zkoumat, zdali v případě SPD došlo ke změně geografie volební podpory ve srovnání se...
|
host ::
RSS.