|
|
Obraz evangelické liturgie na území Čech a Moravy od Tolerančního patentu do 80. let 20. stolení na základě bohoslužebných agend.
Chalupski, Michal ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Jurík, Milan (oponent) ; Kolář, Pavel (oponent)
Tato práce, jež nese název Obraz evangelické liturgie na území Čech a Moravy od Tolerančního patentu do 80. let 20. století na základě bohoslužebných agend se zabývá zkoumáním českých a moravských evangelických bohoslužebných agend a liturgických příruček ve vymezeném údobí. Nesnaží se podat vyčerpávající obraz o liturgické situaci českého a moravského evangelictví v daném období, nýbrž zpracovává omezené množství pramenů a zaměřuje se na to, jaká liturgie je v nich zachycena i na to, z jakých zdrojů jejich tvůrci přejímali materiál nebo jakými zdroji byli inspirováni. Nejde tedy o to, jak přesně liturgie ve skutečnosti vypadala, ale jak ji předepisují zkoumané texty. V našem zkoumání jsou použity různé druhy pramenů: rukopisné i tištěné, soukromé i oficiálně schválené, autorské i anonymní bohoslužebné knihy. Ty pocházejí z prostředí luterského i reformovaného a později také z prostředí sjednocené Českobratrské církve evangelické. Počátek práce je věnován liturgické situaci na počátku vymezeného období a také vzniku a rozboru obsahu luterské Vídeňské agendy, která představovala po jistou dobu pro naše, nejen luterské, prostředí významný pramen.
|
|
|
Odraz učení o sedmi svátostech v liturgickém díle Tobiáše Závorky Lipenského
Matějovský, Ondřej ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Kolář, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Odraz učení o sedmi svátostech v liturgickém díle Tobiáše Závorky Lipenského obsahuje transkripci a analýzu liturgických úkonů, které odpovídají katolickým sedmi svátostem. Příslušné liturgické texty jsem dohledal v Závorkově agendě Pravidlo služebností církevních, kancionálu Písně chval Božských a zpěvníku Zpívání pohřební. V úvodu práce je stručný životopis a deskripce díla Tobiáše Závorky Lipenského, novoutrakvistického kněze a doubravnického děkana, který působil na počátku sedmnáctého století na Moravě. Těžištěm práce je popsání specifik jednotlivých zvláštních či svátostných liturgických úkonů, které demonstrují ráz Závorkovy teologické a liturgické práce.
|
|
|
Pronikání humanismu a renesance do české knižní kultury
Fernández Couceiro, Eduardo ; Voit, Petr (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent) ; Halama, Ota (oponent)
Předkládaná disertační práce zkoumá proces pronikání humanismu a renesance do české knižní kultury od zavedení knihtisku až po rok 1547. Kriticky se staví proti převažující interpretační linii, vedoucí od národního obrození až po marxistickou literární vědu, která se snažila za každou cenu uchovat velkolepý obraz 16. století jako "zlatého věku". Studie se opírá o poslední práce Petra Voita o českém knihtisku 1. poloviny 16. století a sleduje recepci humanismu a renesance z komplexního hlediska (ediční profily; typografie; ilustrace a knižní dekor; čtenářská recepce). Rozbor ukazuje, že ve sledovaném období žila česká převážně reformačně orientovaná společnost v sebestředném náboženském mesianismu a stavěla se rezervovaně až odmítavě k jakýmkoliv kulturním novinkám, zejména těm, které pocházely z Italie jakožto sídla nenáviděného papežství. Knihtiskařská produkce velmi zřetelně odrážela konzervatismus a mravní rigorismus utrakvistické společnosti, která ignorovala zábavnou literaturu, protože ji považovala za samoúčelnou anebo dokonce za nežádoucí. V tomto rigidním náboženském schématu nenašly do české knižní kultury cestu renesanční literární žánry (petrarkovská poezie, novela, básnický epos atd.) ani humanistický textově-kritický přístup k antickým textům. Po celé sledované období jsou překlady z...
|
|
|
Evangelíci na Jindřichohradecku od Tolerančního patentu po vznik ČCE
Peltanová, Anna ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Macek, Ondřej (oponent)
Má diplomová práce se zabývá historií evangelíků na Jindřichohradecku v době od vydání Tolerančního patentu po vznik Českobratrské církve evangelické. První kapitola se zabývá situací na Jindřichohradecku hned po vydání Tolerančního patentu. Následující kapitoly se zabývají vznikáním a vývojem jednotlivých sborů a kazatelských stanic. Cílem práce je seznámit čtenáře s vývojem evangelické zbožnosti na Jindřichohradecku mezi lety 1781-1918
|
|
|
Memorandum Puncta Bohemiae
Macek, Jan ; Wernisch, Martin (vedoucí práce) ; Halama, Ota (oponent)
Tato bakalářská práce Memorandum Puncta Bohemiae se zabývá prosbou českých tajných evangelíků z roku 1723 k pruskému králi Fridrichu Vilému I., aby se přimluvil za zatavení jejich pronásledování a jejich práva u císaře. V práci jsou analyzovány čtyři dokumenty, které se pojí k této žádosti, které přepsal a ve svém archivu uložil Daniel Arnošt Jablonský. Práce se ptá po přínosu těchto dokumentů pro historické bádání. To je založeno na důkladné analýze samotných dokumentů a nejtěsnějších historických souvislostí. Mezi hlavní témata patří struktura, způsob fungování a vnitřní propojení tehdejší tajné evangelické církve a kazatel Martin Rohlíček. Součástí práce je také doslovný přepis zkoumaných dokumentů a jejich překlad do češtiny.
|
|
|
Superintendent Ferdinand Císař
Groll, Vlasta ; Wernisch, Martin (vedoucí práce) ; Halama, Ota (oponent)
Diplomová práce se zabývá osobou posledního moravského superintendenta evangelické církve helvétského vyznání Dr. Theol. Ferdinanda Císaře. Vykresluje situaci evangelické církve helvétského vyznání v Předlitaví v dané době a dále se věnuje jeho osobě. Ferdinand Císař se stal po vikariátu ve Vanovicích farářem v Novém Městě na Moravě a poté v Kloboukách u Brna. Byl zvolen seniorem západního obvodu moravské superintendence h. v. a později jejím superintendentem. Na svou dobu měl velké jazykové znalosti a výborný přehled o světové situaci. Byl známou osobou nejenom v evropských církvích presbyterního zřízení. Spoluvydával církevní časopis Hus. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Počátky křesťanského mnišství
Lavický, Jan ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
Mnišství je zvláštní způsob vedení života, který se prosadil ve všech světových náboženstvích. Jeho podoba se liší podle geografické, kulturní a časové situace, nicméně existuje několik aspektů, společných všem mnichům. Je to především přerušení kontaktu se svým okolím a odchod do ústraní, zřeknutí se osobního vlastnictví, dodržování celibátu a přísná askeze. V křesťanství je mnišství chápáno jako odpověď na Boží výzvu, jeho cílem je lépe následovat příklad Ježíše Krista, v čemž jiným křesťanům brání jejich světské starosti. Tato práce zkoumá křesťanské mnišství v jeho rané podobě před vznikem velkých řeholních řádů. Zvláštní pozornost je věnována osobnímu rozměru mnišství, tj. motivům, které přivedly Pouštní otce a jejich učedníky k mnišství, zvláštnostem a důrazům jejich spirituality, etiky i každodenního života. Dalším cílem práce je ukázat nadčasovost spirituality prvních mnichů, a v čem může být inspirací pro dnešního křesťana. To však není možné bez zevrubného seznámení s historickými reáliemi, což je třetí úkol této práce.
|
|
|
Johannes Mathesius a Jáchymov
Mikschik, Jan ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Wernisch, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá osobou luteránského kazatele a rektora latinské školy Johanna Mathesia, jenž byl blízkým přítelem Martina Luthera, a který v průběhu 16. století působil jako rektor a později kazatel v krušnohorském pohraničním horním městě českého království Jáchymově. Zabývá se též hospodářskými, politickými a kulturními vlivy, které formovaly nejen život tohoto města v době jeho největší slávy spojené s těžbou stříbrné rudy, ale i život samotného Johanna Mathesia, který byl s tímto městem a jeho děním velmi úzce spjat a velmi se zasadil o jeho kulturní a především církevní povznesení v duchu reformační víry. Tato práce se také zabývá i osobním a tvůrčím životem Johanna Mathesia a jeho dílem.
|
|
|
Anonymní protibratrská polemika z konce 15. století
Tomášová, Anna ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Uhlíř, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce představuje vhled do náboženského smýšlení české středověké společnosti na sklonku 15. století. V první části práce je věnována pozornost náboženskému vývoji v Čechách. Pojednává o významných postavách českého utrakvismu a jejich učení. Mezi osobnosti ovlivňující Jednotu bratrskou v prvních desetiletích její existence se řadí M. Jan Rokycana a Petr Chelčický. Dále je pojednáváno o různých náboženských skupinách a sektách, s kterými byla Jednota bratrská na svém počátku v kontaktu. V této části práce je také vylíčen vznik Jednoty bratrské pod vedením bratra Řehoře a další dějinný vývoj Jednoty až do dob Lukáše Pražského. Druhá část práce je věnována bodům učení Jednoty bratrské od počátku vzniku Jednoty do konce 15. století. Konec práce se věnuje fragmentu Zpráv o Jednotě bratrské od neznámého autora. Je zde uvedena jeho transkripce, souhrn tezí a analýza textu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.