Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Ichtyologický průzkum stavu třecího hejna bolena dravého v nádrži Švihov v roce 2017
Šmejkal, Marek ; Blabolil, Petr ; Bartoň, Daniel ; Kolařík, T. ; Soukalová, Kateřina ; Děd, Vilém ; Boborová, K. ; Michalička, P. ; Zemanová, Z. ; Kočvara, Luboš ; Duras, J. ; Kubečka, Jan
Cílem práce bylo odlovení části třecího hejna hlubinným elektrickým agregátem a označení ulovených jedinců bolena dravého individuálními čipovými značkami (PIT-tagy). Na základě značení byl proveden odhad početnosti třecího hejna bolena dravého v nádrži Švihov pomocí metody mark-recapture. Dále jsme stanovili meziročních délkové a hmotnostní přírůstky pohlavně dospělých jedinců. Značení jedinci byli monitorováni pomocí pasivní telemetrie na přítoku nádrže Švihov.
Tříleté dobrodružství výzkumu rybníka Dehtář aneb s rybníkem mezi jezerní badatele projektu NETLAKE
Potužák, Jan ; Šumberová, Kateřina ; Fránková, Markéta ; Fabšičová, Martina ; Ducháček, M. ; Císař, K. ; Duras, J.
V letech 2014–2016 jsme pomocí systému senzorů sledovali základní parametry prostředí v rybníce Dehtář na Českobudějovicku, z dalších parametrů jsme studovali např. chemismus vody a biomasu a druhové složení společenstev fytoplanktonu a zooplanktonu. Díky této metodě se podařilo zachytit velmi výrazné fluktuace v některých parametrech prostředí, zejména v koncentracích kyslíku. Propojením vysokofrekvenčního monitoringu pomocí systému senzorů s tradičními metodami výzkumu jsme byli schopni objasnit, proč k velmi výrazným změnám postihujícím celý ekosystém došlo. Na několikadenním kyslíkovém deficitu se podílelo několik faktorů: teplé a bezvětrné počasí s náhlým přechodem studené fronty, doprovázeným mícháním vodního sloupce a zataženou oblohou, hospodaření (vysoký obsah živin souvisejícíc s hnojením) a změny v biomase fytoplanktonu (náhlý rozklad velké biomasy sinic). Naše výsledky umožňují předcházet podobným situacím v budoucnu, např. snížením vstupu živin.
Dlouhodobý vývoj kvality vody rybníka Svět ve vztahu k rybářskému hospodaření
Altmann, Martin ; Duras, Jindřich (vedoucí práce) ; Vrba, Jaroslav (oponent)
Rybniční ekosystémy plní vedle produkce ryb řadu dalších funkcí. Jednou z nich je i retence živin a tudíž změna kvality protékající vody, čímž ovlivňují celkovou kvalitu povrchových vod. V případě rybníku Svět u Třeboně je to navíc i funkce částečně rekreační, kdy je rybník nedílnou součástí cestovního ruchu města. Kvalita vody v rybníku a jeho retenční schopnost fosforu je kromě rybářského hospodaření úzce spjata s přísunem živin z povodí, zejména v rámci soustav rybníků a hustě osídlených či zemědělských oblastí. V této práci byl hodnocen sezónní (2013, 2015) a dlouhodobý (2007-2015) vývoj kvality vody rybníka Svět u Třeboně ve vztahu k rybářskému hospodaření. Dále byla vypočítána látková bilance pro rok 2015 a její odhad pro rok 2013. Roky 2015 a 2013 (první horka) se značně lišily v množství srážek. Rok 2015 byl extrémně suchý a rok 2013 naopak vodný. Rozdílné hydrologické podmínky způsobily odlišné sezónní průběhy chemismu i koncentrací. Kvalita vody rybníku Svět je ve většině parametrů ze srovnávaných produkčních rybníků na Třeboňsku nejvyšší a intenzita hospodaření poměrně nízká, přesto lze rybník klasifikovat jako silně eutrofní až hypertrofní a nesplňuje normy pro koupání. V roce 2011 proběhla změna v intenzitě hospodaření a přestala se aplikovat organická hnojiva. Tato změna se však...
Růst vodní vegetace v rekreačně využívaných rybnících Bolevecké soustavy v Plzni
Pták, Martin ; Duras, Jindřich (vedoucí práce) ; Potužák, Jan (oponent)
Cílem práce bylo vysvětlit rozdíly růstu vodní vegetace mezi třemi rybníky (Velký Bolevecký, Třemošenský, Šídlovský). Všechny tři slouží k rekreačním účelům. Velký Bolevecký rybník je místem, kde od roku 2006 probíhá komplexní projekt za zlepšení kvality vody prostřednictvím řady opatření (používání Fe a Al koagulantů, regulace rybí obsádky, mechanická regulace porostů makrofyt), zatímco na ostatních dvou rybnících byla pouze snížena rybí obsádka. Zásadní rozdíl mezi lokalitami je v tom, že ve Velkém Boleveckém rybníce došlo k jen velmi pozvolnému růstu submerzních druhů makrofyt, zatímco v Třemošenském a Šídlovském rybníce došlo k jejich expanzi (hlavně stolístku klasnatého). Voda všech tří nádrží vykazuje téměř shodné vlastnosti, ale rozdíly byly nalezeny ve složení sedimentu. Frakcionační analýza potvrdila, že všechny lokality jsou chudé fosforem (P). Rozdíl je však v obsahu Fe a P vázaného na Fe (především v redox labilní BD frakci), který je pro organismy dostupný. Výsledky frakcionační analýzy tak naznačily, že P je pro kořeny makrofyt v Třemošenském a Šídlovském rybníce potenciálně mnohem dostupnější než v rybníce Boleveckém. To potvrdila i analýza pórové (intersticiální) vody v sedimentu, kterou byl zjištěn v sedimentu Boleveckého rybníka velmi nízký obsah dostupného P, zatímco v obou ostatních...
Metody predikce aktivních míst v proteinech
Duras, Jan ; Provazník, Ivo (oponent) ; Maděránková, Denisa (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá metodami vyhledávání aktivních míst v proteinech. V teoretické části je popsáno složení proteinových rozhraní jako i aktivních míst. Jsou zde uvedeny základní principy vyhledávání aktivních míst. V praktické části je vybraná metoda, využívající S-Transformaci, navržena do pseudokódu a následně implementována do programového prostředí Matlab. Program je po té ověřen na souboru vybraných dat a porovnán s dostupnými metodami.
Rybniční sediment - nový pohled na recyklaci živin v zemědělské krajině
Potužák, Jan ; Duras, J. ; Kröpfelová, L. ; Šulcová, J. ; Chmelová, I. ; Benedová, Z. ; Svoboda, T. ; Novotný, O.
Práce diskutuje možnosti využití rybničního sedimentu při zúrodňování zemědělské půdy. Tento přístup má mimo jiné velký potenciál při recyklaci fosforu v zemědělské krajině. Proto navrhujeme soubor konkrétních opatření, která jsme testovali v našem terénním experimentu.
Rybníky a jakost vody
Duras, J. ; Potužák, Jan ; Marcel, M.
Většina našich rybníků spadá do kategorie silně eutrofních až hypertrofních. Tento stav je způsoben vstupy živin z povodí, ale i hnojením v rámci rybničního hospodaření. Dlouhodobý monitoring kvality vody je komplikován velkou prostorovou i časovou variabilitou měřených parametrů prostředí.
Hodnocení ohroženosti vodních nádrží sedimentem a eutrofizací podmíněnou erozí zemědělské půdy
Krása, J. ; Rosendorf, P. ; Hejzlar, Josef ; Borovec, Jakub ; Dostál, T. ; David, V. ; Ansorge, L. ; Duras, J. ; Janotová, B. ; Bauer, M. ; Devátý, J. ; Strouhal, L. ; Vrána, K. ; Fiala, D.
Tato metodika si klade následující cíle:Umožnit libovolnému řešiteli co nejspolehlivěji vyhodnotit transport splavenin a erozního fosforu ve velkých povodích.Umožnit řešiteli odhadnout význam eroze pro eutrofizaci cílové nádrže.Umožnit řešiteli odhadnout význam ostatních zdrojů fosforu v povodí.Umožnit řešiteli odhadnout další chování nádrže při současném stavu dotace fosforu z povodí.Metodika je doporučenými metodami zaměřena především na řešení ve velkých povodích.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Duras, J.
3 Duras, Jan
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.