|
| |
|
|
Právní režim nakládání s komunálním odpadem
Pečeňová, Veronika ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Drobník, Jaroslav (oponent)
ZÁVĚR Ve své práci jsem se zabývala právní úpravou nakládání s komunálním odpadem, přičemž jsem vycházela z odborné literatury, judikatury i textu právních předpisů komunitárního a vnitrostátního práva. Na základě provedené analýzy jsem dospěla k následujícím závěrům: Nakládání s komunálními odpady v ČR se řídí ucelenou právní úpravou, jež vychází z legislativy evropské, přičemž pravidla regulující nakládání s komunálním odpadem se v jednotlivých členských státech EU liší. Jistý problém odpadové legislativy ČR můžeme spatřovat v její často dosti komplikované a nepřehledné úpravě. Ta je způsobena četnými novelizacemi vyplývajícími převážně z našeho členství v EU. Jako vcelku racionální se z tohoto pohledu jeví úvahy MŽP při přípravě budoucí odpadové legislativy, kdy by současný zákon o odpadech měly nahradit dva právní předpisy. Jeden by byl čistě odpadový, stanovující pravidla pro nakládání s odpady. Druhý by převzal současnou část právní úpravy týkající se zpětného odběru výrobků včetně obalů. V ČR, stejně jako v ostatních členských zemích EU, se nedaří oddělit růst měrné produkce komunálního odpadu na jednoho obyvatele a rok od růstu životní úrovně občanů, přičemž jeho celková produkce má vzestupný charakter. Česká ekonomika spotřebuje enormní množství přírodních surovin a je v jejich zpracování málo...
|
|
|
Vyvlastnění nemovitostí
Šebestová, Renata ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Obsahem diplomové práce je vyvlastnění nemovitostí. Práce zkoumá obecně institut vyvlastnění a podmínky jeho uplatnění. Práce se soustředí na omezení výkonu vlastnického práva a na zákonnou úpravu náhrady za tato omezení. Popisuje historický vývoj a současnou právní úpravu této oblasti se zdůrazněním nutných podmínek vyvlastění - veřejný zájem, účel vyvlastnění a náhradu za vyvlastnění. Závěrečná část práce se zabývá řízením o vyvlastnění jako administrativním procesem a jeho náležitostmi. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. Úvodní kapitola pojednává obecně o institutu vyvlastnění a dále o specifických vlastnostech půdy a jejich důsledků na výkon vlastnického práva. Druhá kapitola se soustředí na omezení vlastnického práva. První část se zabývá příčinami omezení, druhá část pak popisuje věcná břemena. Třetí kapitola pojednává o historickém vývoji právní úpravy vyvlastnění na území České republiky. Popisuje vývoj v letech 1918 až 1989 a následné změny až k současné právní úpravě. Hlavní částí práce je kapitola čtvrtá a pátá. Kapitola čtvrtá zkoumá institut vyvlastnění a jeho současnou právní úpravu. V první části se zabývá ústavními podmínkami pro omezení a odnětí vlastnických práv, část druhá pak pojednává o pramenech právní úpravy vyvlastnění. Třetí část specifikuje a objasňuje předmět...
|
|
|
Omezení vlastnického práva k pozemkům
Kaláb, Tomáš ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Tato práce se věnuje omezení vlastnického práva k pozemkům. To je omezováno intenzivněji než vlastnická práva k jiným věcem především díky specifičnosti pozemku jako předmětu tohoto vlastnického práva. Omezení vlastnického práva k pozemkům může vznikat jednak ze zákona, jednak na základě rozhodnutí správního orgánu a jednak na základě smluv. Způsobem omezení je pak vždy povinnost něco strpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Omezení vlastnického práva k pozemkům je institut, jehož existence přímo souvisí s vyspělostí dané společnosti, a tak určitá omezení vlastnického práva k pozemkům lze vyčíst již z Chamurappiho zákoníku. Tato práce ale hlavně pojednává o jednotlivých omezeních vlastnického práva k pozemkům vyplývajících ze zákonné úpravy, konkrétně z Listiny základních práv a svobod, z předpisů o ochraně přírody, z lesního zákona, z předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu, z vodoprávních přepisů, ze stavebního zákona, z předpisů o pozemkových úpravách, ze zákona o pozemních komunikacích a z předpisů upravujících sousedské vztahy. Nakonec se práce věnuje i omezení vlastnického práva k pozemkům vyplývajících z věcných práv k věcem cizím a ze smluv se závazky inter partes.
|
|
|
České atomové právo
Křížek, Tomáš ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Damohorský, Milan (oponent)
6. Závěr Problematika využití jaderné energie a ionizujícího záření prošla od svého vzniku výrazným vývojem. Původně značně roztříštěná a neúplná úprava této oblasti neposkytovala dostatečnou záruku ochrany životního prostředí. Za poslední roky prošla právní úprava využití jaderné energie a ionizujícího záření složitým vývojem, který ji kvalitativně přiblížil na úroveň právních úprav vyspělých států, což bylo výsledkem dlouholeté účasti na mezinárodní spolupráci v oblasti využívání jaderné energie a ionizujícího záření. Je třeba si uvědomit, že je jaderná energie mnohostranně využitelná, jak v energetice a zdravotnictví, tak se zároveň naskýtá možnost jejího zneužití pro vojenské účely. Toto zneužití by mohlo znamenat fatální důsledky nejen pro životní prostředí, ale i pro lidstvo samo. Z těchto důvodů je potřebné danou oblast právně regulovat nejen na národní, ale i mezinárodní úrovni. Atomový zákon samozřejmě nemůže vyloučit všechna rizika, která jsou spojena s využíváním jaderné energie a ionizujícího záření. Využívání jaderné energie a ionizujícího záření je vždy potenciálně nebezpečné, a proto se v atomovém zákoně neuplatní zásada předběžné opatrnosti, ale speciální zásada odůvodněného přínosu, v jejímž rámci je posuzováno, zda přínos činnosti pro lidskou společnost vyváží možná rizika této činnosti na...
|
|
| |
|
|
Katastr nemovitostí
Vitula, Milan ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
ZÁVĚR Katastr nemovitostí je poměrně široké téma, ale rozsah diplomové práce nedovoluje, aby v ní byla zahrnuta veškerá materie. V souladu s diplomním úkolem jsem se nicméně snažil zachytit alespoň její podstatný základ, z něhož je možno vycházet při podrobnějším rozboru dílčích otázek právní úpravy katastru nemovitostí. Důvodem poněkud větší pozornosti, která je v práci věnována zápisům právních vztahů do katastru nemovitostí, byl můj osobní zájem o tuto problematiku, s níž se v rámci podnikatelské činnosti svého otce velice často setkávám. Studium celkové právní úpravy katastru nemovitostí mě přimělo uvědomit si nejen rozsah údajů vedených v katastru, náročnost jeho vedení a procesů spojených s vkladovým řízením, ale i mnohé vzájemné souvislosti mezi jednotlivými údaji v něm obsaženými a činnostmi při jeho vedení. Na některé z nich chci v závěru práce upozornit. Katastr nemovitostí je ve své podstatě pokračovatelem předchozí evidence nemovitostí, která byla založena zákonem č.22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí. To znamená, že i katastr nemovitostí je jednotným, multifunkčním a komplexním nástrojem evidence a pokračovatelem spojení dvou historicky vzniklých linií evidence na území ČR, pozemkového katastru a veřejných knih. V porovnání s evidencí nemovitostí však z nich přebral většinu principů vedení a...
|
|
|
Právní režim nakládání s komunálním odpadem
Sádlo, Jan ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Drobník, Jaroslav (oponent)
Právní režim nakládání s komunálním odpadem V úvodu této práce o právním režimu nakládání s komunálním odpadem seznamuji pro lepší představu čtenáře s věcnými aspekty komunálního odpadu, zejména jeho produkovaném množství a způsoby, kterými se s ním nakládá, včetně limitů, kterých se má u jednotlivých způsobů nakládání s komunálním odpadem dosáhnout. Tomu, jakým způsobem by se dalo dosažení limitů zajistit, se věnuji v kapitole o nakládání s vybranými složkami komunálního odpadu. Porovnávám zejména odpady z obalů, s nimiž nakládáme vzorově, a biologicky rozložitelný komunální odpad, množstevně významnou složku komunálního odpadu, kde to tak dobře nejde. I proto, že o odpady z plastů a dalších obalů je mnohem větší zájem, jelikož se dají znovu použít ve výrobním procesu. Další část práce je zaměřena na právní úpravu odpadového hospodářství. Začíná unijní úpravou, výchozí pro členské státy. Česká právní úprava je s unijní v souladu, zákon o odpadech byl i tak připravován. Rozpor najdeme u pojmu komunální odpad v zákoně o odpadech. Zatímco Katalog odpadů má komunální odpad definován stejně jako je tomu v unijní úpravě, zákonná definice je trošku odlišná. Právě pojmům odpad a komunální odpad se věnuje další kapitola. Čtvrtá kapitola je věnována obci jako původci komunálního odpadu. Již předešlé zákony...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.