|
|
Diferenciace stability lokálních elit v obcích a mikroregionech Jihočeského kraje
Řezníčková, Pavla ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Váně, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o vnitřní diferenciaci Jihočeského kraje. Podstatou celé práce je posoudit možnosti hodnocení územní diferenciace venkovů z hlediska stability lokálních elit a ověřit nově navrženou metodiku hodnocení stability lokálních elit v zájmovém území. Na základě tohoto hodnocení jsme zjistili, že v modelovém území Jihočeského kraje dochází k územní diferenciaci stability lokálních elit a to v dichotomii kontinuálně se vyvíjející vnitrozemí versus pohraniční oblasti dosídlené po druhé světové válce. Hlavním zjištěním této práce je však souvislost diferenciace stability lokálních elit se sídelní strukturou obcí. Klíčová slova: Rozvoj venkova - periferie/jádro - venkov - lokální aktéři - elity
|
|
|
Diferenciace územních identit obyvatel na Karlovarsku
Dufková, Kateřina ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Osoba, Petr (oponent)
Diferenciace územních identit obyvatel na Karlovarsku Abstrakt Bakalářská práce se zabývá regionální identitou obyvatel Karlovarského kraje. Jeho příhraniční poloha a specifický historický a demografický vývoj (odsun tzv. českých Němců a téměř kompletní výměna obyvatelstva po druhé světové válce) z něj činí ideální modelové území pro zkoumání vztahu obyvatel k oblasti, v níž žijí. Na základě vyhodnocení dotazníkového šetření je posuzována zakořeněnost místních obyvatel a pocit sounáležitosti s územím kraje. Pozornost je pak věnována diferenciaci územních identit v jednotlivých typech mikroregionů, vzájemně se lišících svým ekonomickým a populačním vývojem. Klíčová slova regionální identita, Karlovarsko, pohraničí, periferie
|
|
|
Historicko-geografické příkladové studie o rozvoji oblasti a sídel při komunikaci Praha - Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Mareš, Miroslav ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Chromý, Pavel (oponent)
- Práce si klade za cíl posoudit historickou cestu jako na významný faktor, který v různých obdobích lokalizuje ve svém bezprostředním okolí určité aktivity socioekonomického charakteru, a popsat, jak se tyto aktivity ve vazbě na dobové okolnosti a místní geografické podmínky modifikují či mění. Tedy jakým způsobem tato cesta v předindustriálním období, v období průmyslové revoluce a též v době transformační a současné ovlivnila území, nejbližší okolní krajinu, přes kterou spojuje dvě významná sídla. V předindustriálním období byla pozornost věnována dobovým podmínkám a možnostem výskytu zájezdních hostinců a velkoobchodů se zemědělskou produkcí, pro období průmyslové revoluce byla vzhledem k příznivým fyzicko-geografickým podmínkám předpokládána lokalizace potravinářských průmyslových podniků a v kapitole ze současnosti bylo snahou přiblížit suburbanizační procesy ve sledovaných obcích. V práci byly porovnávány dostupné informace získané z citovaných pramenů a rozhovorů, s cílem vytvořit ucelený obraz o sledovaném jevu v daném období a formulovat závěr k předložené hypotéze. klíčová slova - socioekonomické aktivity, geografické podmínky, cesta, dopravní komunikace, suburbanizace
|
|
| |
|
|
Integrace marginálních území do regionálního systému: příklad vojenského újezdu Brdy
Pechal, Jindřich ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Dokoupil, Jaroslav (oponent)
4 Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou marginálních oblastí na území ýeska a možnostmi jejich zp tné integrace do regionálního systému. Mezi marginální oblasti, jakožto oblasti určitým zp sobem (nap íklad hospodá sky) vyloučené z regionálního systému, adíme v podmínkách ýeska vojenské újezdy. První část práce se zabývá vybranými teoreticko-metodologickými rámci výzkumu v oblasti polarizace prostoru, p ičemž se zam uje na objasn ní pojmu "marginalita" a problematiku vnit ních periferií. V následující empirické části jsou vybrané teoretické a metodologické koncepty aplikovány na modelové území vojenského újezdu Brdy a jeho zázemí. Na základ zvolených socioekonomických ukazatel jsou zhodnoceny vybrané podmínky pro rozvoj čty typ kapitálu (p írodního, člov kem vytvo eného, lidského a sociálního) v zájmovém území a diskutována jejich souvislost s polarizací prostoru. Implicitn jsou pak vymezeny periferní oblasti se zhoršeným rozvojovým potenciálem. Pozornost je v této práci v nována také názor m p edstavitel ve ejné správy okolních obcí a dalších aktér /subjekt regionálního rozvoje na proces konverze a budoucího využití vojenského újezdu Brdy. Klíčová slova: polarizace prostoru - marginalita - vojenský újezd - rozvojový potenciál - vnit ní periferie - lidský a sociální kapitál
|
|
|
Regionální aspekty transformačního vývoje nových spolkových zemí Německa
Říha, Ivo ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Chromý, Pavel (oponent)
výsledky, představuje časté téma odborných diskusí, i když převážně v rámci ekonomické obce. Podobně je tomu v případě komparace použitých strategií a privatizačních metod. Pozoruhodné však je, že v české odborné literatuře je poněkud opomíjen příklad transformace východoněmecké ekonomiky, pravděpodobně pro její unikátní podmínky. V rámci transformačního procesu, který se vyznačoval obrovskými náklady, byla pak věnována jen minimální pozornost jeho regionálním (geografickým) aspektům. Monografie zabývající se transformačním procesem z tohoto pohledu se objevují až od poloviny 90. let minulého století (Pohl 2002, Blien, Wolf 2001, Moravcová 2000, Niebuhrová 1999, Eckart 1998, Bosch 1995). Průběh ekonomické transformace nových spolkových zemí Německa a s ní souvisejících dopadů na německé hospodářství je v SRN stále jedno z často diskutovaných témat. V současnosti - ve světle nepříznivé ekonomické situace nejen východní části země, ale i Německa jako celku -již jednoznačně převažuje negativní hodnocení přijaté šokové transformační strategie. Je také zřejmé, že u vědomí těch nejvýznamnějších sociálně ekonomických (i politických) konsekvencí nezdařilé transformace jsou otázky regionálního vývoje vnímány jako druhořadé. Přesto není nezajímavé se jimi, zejména ve srovnání s vývojem v jiných transitivních...
|
|
|
Potenciál rozvoje vnitřních periferií Česka: příklad Příbramska
Váně, Petr ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Jančák, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vnitřních periferií Česka. Vnitřní periferie je vnitrozemské území, které specifickým způsobem (například hospodářsky) zaostává za svým okolím. První část práce se zabývá vybranými teoretickometodologickými rámci výzkumu polarizace prostoru. V následující empirické části jsou vybrané teoreticko-metodologické koncepce aplikovány na modelovém území Příbramsko. Na základě vybraných socioekonomických a polohových ukazatelů jsou vymezeny periferní oblasti a následně zhodnocen jejich vývoj po roce 1989. V dalších částech práce pak jsou zhodnoceny vybrané podmínky pro rozvoj čtyř typů kapitálu (přírodního, člověkem vytvořeného, lidského a sociálního kapitálu) ve vymezených periferních oblastech a jejich souvislost s polarizací prostoru. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Principy a problémy geografického studia krajiny
Kučera, Zdeněk ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Jeleček, Leoš (oponent) ; Hynek, Alois (oponent)
Z. Kučera: Principy a problémy geografického studia krajiny 6 Abstrakt Principy a problémy geografického studia krajiny Krajina je jedním z klíčových geografických konceptů. Nicméně její definici nelze považovat za zcela ujasněnou a stává se proto předmětem diskuze. Současný geografický výzkum krajiny je výrazněji rozdělený mezi humánní a fyzickou geografii, resp. přesněji kulturní geografii a krajinnou ekologii. Obě tyto disciplíny se dnes v geografii rozvíjejí, byť třeba v odlišných geografických a oborových kontextech. V otázce definice krajiny však spolu velmi málo komunikují. V posledních desetiletích se krajina navíc stala vedle geografie součástí výzkumného zaměření mnoha dalších vědeckých oborů. Což je vývoj, který k vyjasněnosti její definice příliš nepřispívá. V práci je diskutována role geografie ve výzkumu krajiny, jsou srovnávána různá pojetí krajiny v geografii a učiněn pokus o formulaci souhrnné definice krajiny. Nakolik se diskutované přístupy doplňují či rozcházejí? Jsou neslučitelné, nebo je možné vymezit jednu geografickou disciplínu zvanou "geografie krajiny"? Abstract Principles and problems of the geographic study of landscape Landscape is one of the core geographic concepts. However, its definition can not be regarded as absolutely clear. Thus it is the subject of discussions....
|
|
|
Formation and maintenance the identity of Slovak migrants in the former Hungarian Kingdom from 1711 to present: Case study Báčsky Petrovec
Filadelfi, Samuel ; Jeleček, Leoš (vedoucí práce) ; Chromý, Pavel (oponent)
Diplomová práca predstavuje slovenskú menšinu v štátoch bývalého Uhorska, so zameraním na slovenskú menšinu v Báčskom Petrovci. Pozorovaná slovenská menšina sa nachádza v nasledovných krajinách: Maďarsko, srbská Vojvodina, Chorvátsko, Rumunsko. Výskum je urobený v štyroch dimenziách, v historicko-geografickej, v zameraní na súčasný stav, formovanie a udržanie identity menšiny a pri anketových šetreniach prevedených v slovenskej komunite v Báčskom Petrovci a medzi Srbmi v Novom Sade. Cieľom práce je poskytnúť komplexnú analýzu sociálnej a kultúrnej situácie Slovákov v nástupníckych krajinách Uhorska, kam slovenskí migranti prúdili po porážke Osmanskej ríše hlavne od 17. do 19. storočia. Sú predstavené regióny, kde mala slovenská menšina významné zastúpenie ako aj situácia slovenskej menšiny v týchto regiónoch v priebehu času. Najvýznamnejšie regióny, ktoré si zachovali slovenský ráz do súčasnosti, sú Južná Báčka a Južný Banát vo Vojvodine, Piliš, Békeš a pohorie Buk v Maďarsku a Bihorské vrchy v Rumunsku. Podľa posledných sčítaní ľudu sa k slovenskej národnosti v pozorovaných oblastiach prihlásilo 96,3 tisíc ľudí, čo však nepredstavuje ani polovicu pôvodného počtu Slovákov v Maďarsku pred sto rokmi. Bola zistená vysoká asimilácia vo všetkých pozorovaných regiónoch. Dôležitú časť práce tvorí...
|
host ::
RSS.