|
| |
|
|
Narace a rétorika v krimi filmech
Majtánová, Martina ; Kladný, Tomáš (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Práce Narace a rétorika v krimi filmech je koncipována jako formálně analytická případová studie, ve které jsou zkoumaným objektem právnické filmy, jejich žánrová specifika a jejich narativní odlišnosti vůči detektivním příběhům a krimi žánru obecně. Cílem zkoumání je demonstrovat způsob, jakým narativní specifika definují žánry jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti. Právnické filmy jsou tak zkoumány nejen prostřednictvím teorie žánru, ale také prostřednictvím vybraných narativních struktur a prostřednictvím obecných narativních principů. Práce se soustředí pouze na právnické filmy a nezohledňuje právnickou tematiku prezentovanou v televizních seriálech, stejně tak je vzorek zkoumaných filmů výhradně z americké, popř. britské produkce. Stěžejním zkoumaným filmem je Anatomie vraždy (1959), další vzorek tvoří filmy Svědek Obžaloby (1957), Případ Paradineová (1947), Kdo seje vítr (1960), Jak zabít Ptáčka (1962). Klíčová slova Právnické filmy, soudní drama, literární naratologie, filmová naratologie, vyprávění, žánr krimi, detektivní román, fabule, syžet, hrdinova cesta, Anatomie vraždy, tří aktová struktura, narativní struktura 1
|
|
|
Móda v rozepři
Schambergerová, Lucie ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Práce nazvaná Móda v rozepři předkládá požadavky kritiků módy a ukazuje, že jsou v rozepři s její definici, tak jak ji v kontextu postmoderní situace definuje J. - F. Lyotard. Obhajuje tvrzení, že diskurz zastřešující požadavky kritiků módy je nesouměřitelný s diskurzem, v rámci kterého je móda definována. Ukazuje, že zde vyvstává logický paradox s ohledem na podstatu módy, kterou je pomíjivost či rychlá proměna (a to minimálně tak rychlá jako je změna ve společnosti) a na vznášený požadavek po zpomalení, stabilitě a další kritiky, které jsou na proměnu jejího tempa navázány.
|
|
|
Milan Kundera a intertextualita
Grušová, Mariana ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce Milan Kundera a intertextualita se zabývá aspekty intertextuality v jeho románech. V první části práce je nastíněna intertextualita obecně, teorie románu a přístupy několika literárních teoretiků k této problematice. Druhá polovina práce analýzou intertextuality v Kunderové síle v různých podobách, převážně na základě motivů snu a tělesnosti. Největší důraz je kladen na zkoumání odkazu Kafky v kontextu Kunderova díla, zejména v románech Žert a Kniha smíchu a zapomnění.
|
|
| |
|
|
Etika postmoderního subjektu a vztah k sobě samému
Homola, Matouš ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Tato práce je zaměřena na etiku a subjekt v postmoderním myšlení a poststrukturalismu. Výklad tématu je orientován na rozbor, interpretaci a komparaci převážně autorů francouzského myšlení druhé poloviny 20. století. Za pomoci užité literatury práce odpovídá na otázky: "Jak společnost, vědění a myšlení dané doby ovlivňuje svobodu lidské bytosti? Jaké mechanismy jsou přítomné při fungování jazykových struktur, ovlivňujících lidské myšlení? Jaké jsou možnosti jedince ve společnosti emancipovat se od vlivu mocenských strategií vládnoucích institucí?" Záměrem práce je formulovat pravidla etiky, která bude alternativou ke kodifikované, normativní morálce. Celou prací prostupuje rozlišení mezi moderním univerzalismem a postmoderní pluralitou. Tento dualismus je zde interpretován především na základě myšlenek J.-F. Lyotarda. Ve výkladu filosofie Deleuze a Guattariho je toto rozlišení formulováno skrze teorie arborescentních a rhizomatických struktur. Autorem dominujícím v tematickém výkladu práce je Michel Foucault. Pomocí myšlenek tohoto autora je zde interpretována normalizace a disciplinace subjektu, potažmo autoritativně ustanovená etika. Stěžejním motivem celé práce je návrh Foucaultovy etiky, založené na vztahu k sobě samému. Tato sebe-reflexivní etika, péče o vlastní bytí, má původ v antice, na kterou se...
|
|
|
Tělesnost v rámci nabývání dovedností
Adámková, Anna ; Ivan, Michal (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Tématem diplomové práce je proces učení, nabývání a osvojování dovedností. Nabývání dovedností a učení se je nedílnou součástí lidského života. Problematika tohoto významného procesu je nahlížena z pohledu pravidel a jejich fungování. Jde především o rozbor několika rozdílných přístupů k tématu pravidel a jejich významu v lidském životě. Úvod do tématu je doplněn tvrzením S. Blackmoreové o roli a fungování memů v rámci lidského života. Po výkladu díla J. Peregrina a myšlenek obsažených v jeho knize Člověk a pravidla následuje další kapitola, ve které je rozebráno dílo M. Merleau-Pontyho Fenomenologie vnímání. Autor vyzdvihuje význam těla a tělesnosti - podstaty lidského bytí ve světě. Studie S. Curtiss a A. S. Benzaquen se staly zdrojem pro konkrétní příklady, jež navazují na souvislosti z předcházejících kapitol a zároveň uzavírají diplomovou práci.
|
|
|
Téma úniku, nomádství a teritorializace v díle Gillese Deleuze a Michela Maffesoliho
Bílková, Barbora ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá studiem témat úniku, nomádství a teritorializace s ohledem na postmoderní společnost. Tyto koncepty jsou rozebírány na základě děl dvou francouzských postmoderních autorů: Gillese Deleuze a Michela Maffesoliho. Analýza zdánlivě podobných způsobů vypovídání o těchto tématech má však dokázat jejich značnou odlišnost s ohledem na jejich chápání ve vztahu života, světa a společnosti. V teoretické části práce se výzkum zaměřuje na Deleuzovy koncepty stávání se, multiplicit a dělení prostoru na hladký a rýhovaný a Maffesoliho koncepty postmoderní společnosti spojované s neotribalismem, jeho pud bloudění a dynamické zakořeněnosti. Analytická část práce si dává na základě těchto konceptů interpretovat dokumentární cyklus Kmeny, který se vztahuje k tématu městských subkultur v rámci České republiky.
|
|
|
The form of frame in motion picture and animated cartoon movie
Ďurec, Peter ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Práca sa zaoberá rozdielnymi formami záberu a obrazu v rámci animovaného kresleného filmu a filmu hraného. Animovaný kreslený film je schopný po fyzickej stránke operovať s úplne novým konceptom mediálne určeného obsahu, čo následne otvára nekonečné množstvo možných interpretácii a prežívania filmu. Práca bude vychádzať z koncepcie filmu G. Deleuza spolu s teóriami H. Bergsona, Jurijho Lotmana a s teóriami sémiotiky kresby a fotografie (Barthes, Eco). Cieľom tejto práce je využitie filmovej teórie G. Deleuza a jej rozšírenie a animovaný film.
|
|
|
Tělo, dohled a etika
Charvát, Martin ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent) ; Strobachová, Ingrid (oponent)
Tělo, dohled a etika Dizertační práce Mgr. Martin Charvát, Ph.D. Abstrakt Cílem předložené dizertační práce je analýza předpokladů nenormativní etiky tak, jak je předložena v díle M. Foucaulta, G. Deleuze a J. Derridy. Hypotéza předložené práce zní, že nenormativní etika musí být myšlena skrze interpretaci a tematizaci významu vztahu mezi tělem, dohledem, událostí a experimentem. To, co sdružuje Foucaulta, Deleuze a Derridu je kritika externě konstituovaných morálních kódu, které vytváří vždy historicko-ekonomicko- politicko-sociálně determinovaný typ subjektu, respektive určité normy chování a jednání, které jsou považovány za "dobré" či "správné". Výše zmínění autoři vycházejí z přesvědčení, že to, čím by se měl lidský život vyznačovat, je svoboda, respektive potenciál artikulace jedince (či jeho chování/jednání) bez ohledu na externí morální určení. Tím Foucault, Deleuze a Derrida bytostně vyznačují možnosti neustálého překračování daných institucionálně- společensky zakotvených omezení s cílem konstantního utváření vlastního života, který by nebyl omezován normativními a preskriptivními pravidly.Téma svobody je dáno do kontextu experimentálního utváření nás samotných, které se odehrává v okamžiku nejistoty, radikální trhliny schemat myšlení a jednání, což vede k tematizaci vztahu mezi etikou a událostí....
|
host ::
RSS.