|
|
Komunikační strategie NASA během vesmírných programů Mercury, Gemini a Apollo v letech 1958-1972
Dorňáková, Nikol ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Magisterská diplomová práce "Komunikační strategie NASA během vesmírných programů Mercury, Gemini a Apollo v letech 1958-1972" je souhrnem práce National Aeronautics and Space Administration (NASA) v oblasti externí komunikace. Diplomová práce mapuje komunikační strategii během prvních vesmírných programů Mercury, Gemini a Apollo v 50.- 70. letech 20. století. Zároveň ji zasazuje do širšího historického, sociálního i mediálního kontextu. Věnuje se také vzniku NASA, jednotlivým programům a vzniku zájmu o vesmír v USA.
|
|
|
Filmový odbor ministerstva informací 1945 - 1953
Stavárková, Kateřina ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Filmový odbor ministerstva informací v letech 1945 - 1953" se zabývá kulturní politikou v Československu po druhé světové válce. V úvodní části byl nastíněn vývoj jednání o poválečném uspořádání v obnoveném Československu. V této části byly zmíněny historické souvislosti se zaměřením na zahraniční a domácí odboj. Významná část práce je věnována vzniku a vývoji ministerstva informací a jeho vlivu na kulturní politiku státu, zejména pak činnosti filmového odboru, který se po zestátnění filmového průmyslu v létě roku 1945 stal jedním z nejdůležitějších odborů v rámci ministerstva. Komunistická strana Československa využila odbor a kinematografii pro šíření komunistické ideologie ve společnosti. V kontextu historických souvislostí byla analyzována také role Kulturně - propagačního oddělení ÚV KSČ a problematika dovozu a distribuce zahraničních filmů. Vývoj role ministerstva informací a filmového odboru v rámci kulturní politiky státu je v diplomové práci nastíněn také v souvislosti s událostmi v únoru roku 1948 a sleduje jej až do zrušení ministerstva informací a osvěty v roce 1953.
|
|
|
Novinář a publicista Rostislav Korčák
Sychra, Michael ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o životě novináře a publicisty Rostislava Korčáka. Během druhé světové války vedl Korčák dvojí život, kdy navenek působil jako loajální redaktor deníku enkov, ale mimo to vydával ilegální časopis Český kurýr, jeden z nejvýznamnějších československých odbojových časopisů za druhé světové války. Za svou ilegální činnost byl gestapem vězněn, perzekuován a následně transportován do koncentračních táborů Terezín a Mauthausen. Po druhé světové válce vstoupil do Komunistické strany Československa a stal se členem redakce Zemědělských novin. Zemřel ve věku 90 let v roce 1984.
|
|
|
Produktová reklama 70. - 80. let v Československu a její návrat
Vomelová, Petra ; Vošahlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Cílem práce Produktová reklama 70. 80. let v Československu a její návrat je najít odpověď na otáz co stojí úspěšným návratem produktů z , respektive produktů prodávaných v původním " " rámci kampaně RETRO Týden potravinového řetězce Lidl. Jedná se pouze o nostalgii a příjemné vzpomínky spojené s ými výrobky, nebo existují i jiné důvody, které činí toto zboží atraktivním? Odpovědi autorka práce hledá prostřednictvím sémiotické analýzy třiceti potravinových obalů tuzemských produktů přičemž porovnává patnáct produktů současných patnácti " " stejných produktů které jsou řetězci Lidl Odpovědi přináší také dotazníkové šetření přihlédnutí k historickým prostředí, ve kterém Zatímco současné obaly se snaží upoutat odlišit daný produkt od konkurenčních výrobků prostřednictvím nápaditého výrazných velké množství informací , kterých je na trhu nepřeberné množství, výrobky z víceméně neměly a jejich obaly byly velmi specifické
|
|
|
Tisk na Jáchymovsku v letech 1936-1958
Rešetarová, Liliana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá regionálním tiskem na Jáchymovsku v letech 1936 - 1958. Jejím cílem je zmapovat vývoj tisku v této lokalitě. Přibližuje historii místa, sociální, hospodářské a demografické aspekty po vymezené období, které je důležité nastínit pro pochopení provázanosti s tiskem. První část práce předkládá základní údaje o lokalitě z geografického a historického hlediska. Dále je zobrazeno období po první světové válce, vznik Československa a nové vymezení hranic státu spojené se změnou statutu německého obyvatelstva v příhraničí, třicátá léta dvacátého století a druhá světová válka, po níž nastala opětovná redefinice hranic Československa. Poté je zmapován konec druhé světové války a demografické změny v Sudetech, klíčový rok 1948 a nástup komunistického režimu. V další části práce je přikročeno k výzkumu periodik v kontextu historických událostí. Nejprve je popsán tisk v meziválečném období. Poté postupný přechod tisku od německých periodik k českým, spojený s kompletní proměnou tiku jak po stránce ideologického směřování ke komunistickému režimu, tak v souvislosti s demografickými změnami v příhraničí.
|
|
|
Radio Stalin jako příklad českého pirátského rozhlasového vysílání
Prágrová, Šárka ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce "Rádio Stalin jako příklad českého pirátského rozhlasového vysílání" si klade za cíl komplexně představit rozhlasovou stanici Rádio Stalin, která vysílala v říjnu 1990 v Praze. Práce zasazuje vysílání Rádia Stalin do kontextu dobových událostí a s nimi souvisejících změn v oblasti politiky, ekonomiky, společnosti a médií, ale také do kontextu pirátského rozhlasového vysílání. Důraz je kladen především na mediální transformaci a změny legislativního rámce v oblasti rozhlasového vysílání po roce 1989. Vysílání Rádia Stalin je popsáno zejména prostřednictvím metody orální historie, kdy byly vedeny osobní rozhovory s několika jeho spoluzakladateli. Volba této metody je dána především absencí či nedostupností jiných zdrojů. Částečně je však využit dobový tisk. V této práci se podařilo vytvořit celkový obraz Rádia Stalin, kdy je možné blíže si představit situaci a podmínky, v nichž rádio vznikalo, období před začátkem vysílání, průběh vysílání, ukončení vysílání a jeho následné pokračování. Přínosem této práce je připomenutí tohoto často opomíjeného rádia, které má své místo v historii českého rozhlasového vysílání. Rádio Stalin je zároveň první soukromou rozhlasovou stanicí u nás, jejíž příběh je souhrou mnoha šťastných náhod. Vysílání tohoto rádia, jehož cílem bylo vyplnit chybějící...
|
|
|
Mediální obraz napadení Sovětského svazu v protektorátním tisku
Hadaš, Jiří ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Napadení Sovětského svazu nacistickým Německem v červnu roku 1941 znamenalo velký průběhu 2. světové války. Německá agrese označovaná jako "Operace Barbarossa" byla prolomením stavu, který nelze přímo označit za spojenectví, ale určitou Je tak otázkou, jakým způsobem bylo informováno v protektorátním tisku o průběhu válečných operací proti Sovětskému svazu (z počátku vítězných) a zejména pak, jaké bylo "ideologické" zdůvodnění nastalého obratu vzájemných vztahů v podobě prolomení Molotovova paktu, který určoval sféry vlivu a zejména vzájemnou dohodu o neútočení mezi Německem a Sovětským svazem. Je zřejmé, že v Protektorátu nebyla možnost svobodného způsobu informování. Naopak. Tisk nzuře příslušných říšských orgánů a institucí. Lze dále předpokládat, že obsah zpravodajství byl sestavován zejména oficiálními říšskými agenturami a zpravodajství tak bylo tvořeno úředně schválenými zprávami. Přesto je třeba očekávat přínos zpracování rámci této práce bude představena komparace způsobu informování ve - České slovo, Lidové noviny a Národní politika. Současně bude vymezen způsob informování v době před útokem a po útoku v až k obratu při obléhání Moskvy v Ke komplexnímu zpracování tématu je pak potřeba náležitého historiografického vhledu, který představí dějinné události a konotace, včetně přehledu způsobu...
|
|
|
Novinářská organizace v kontextu událostí Pražského jara a jeho následků v době normalizace
Suková, Jana ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá situací ve Svazu českých novinářů v období Pražského jara a normalizační době. Cílem práce je objasnit čtenáři, jakým způsobem se vyvinula situace po intervenci Sovětských vojsk v srpnu 1968. Pražské jaro je obecně pojímáno jako období, ve kterém došlo k uvolnění režimních opatření a nastolení progresivních myšlenek. Naopak po okupaci nastala doba normalizace, jež s sebou přinesla mnohá represivní opatření. To vše se odrazilo i ve fungování Svazu novinářů, potažmo v celém mediálním odvětví. Na funkci Svazu je pohlíženo především z hlediska politického a ideového ukotvení. Pozornost je věnována i organizaci Svazu. Text se týká let 1968 až 1972 a pojímá tak část historie od Pražského jara po VI. sjezd Svazu, který prezentoval oddanost novinářské obce Komunistické straně Československa. Popisuje, jak novináři přizpůsobovali svou činnost režimu. Důraz je kladen na to, jakým způsobem se novináři prezentovali, jaké vztahy ve Svazu panovaly a jak se měnilo postavení a prestiž novinářského povolání ve společnosti před, ale i během normalizačního období. To vše je pevně historicky ukotveno tak, aby se případný čtenář mohl lépe zorientovat a pochopit celkové dobové souvislosti.
|
|
|
Analýza témat v časopise Svět Sovětů se zaměřením na téma sovětské ženy
Dzeraviaha, Hanna ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje tematické agendě časopisu Svět sovětů v předválečné (1934 - 1938) a poválečné době (1945 - 1946) a jím formovanému obrazu sovětské ženy. Základním výzkumným záměrem bylo zpracovat komplexní soustavu témat časopisu ve zvolených časových úsecích, dále zachytit případné rozdíly v popisu v rámci zkoumaných období a následně zanalyzovat podíl tematiky o sovětské ženě v této soustavě, zejména s ohledem na následující rozbor jejího obrazu, tak jak byl uměle konstruován zkoumaným časopisem. Práce si kladla za úkol rekonstruovat podobu "obrazu" sovětského ženy a srovnat jeho proměny v období před II. světovou válkou a následně po jejím skončení. Předpokladem bylo, že vytváření obrazu záleželo na propagační a agitační politice komunistické strany Československa i Sovětského svazu samotného a že tento obraz procházel změnami v závislosti na politických cílech KSČ i Sovětů, které se měnily v souladu s odehrávajícími se historickými události. Těžiště této práce tedy představuje obraz sovětské ženy, záměrně tvořený jako prostředek agitace a propagandy, podřízený úkolům politického boje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Mediální obraz útoků Anderse Behringa Breivika v českém tisku
Fulínová, Renata ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem "Mediální obraz útoků Anderse Behringa Breivika v českém tisku" se zabývá událostmi, které se odehrály 22. července 2011 v Norsku, kdy norský občan Anders Breivik odpálil bombu v centru Osla, která zabila 8 lidí a následně zastřelil 69 převážně mladých lidí na ostrově Utøya. Práce zkoumá, jak o událostech informovaly čtyři nejčtenější deníky v České republice Aha!, Blesk, Mladá fronta DNES a Právo. Zkoumané období je 22. července - 22. září 2011. Dalším zkoumaným obdobím je také duben - srpen 2012, kam spadá první výročí událostí a také soudní proces s Andersem Breivikem. Práce kombinuje kvantitativní a kvalitativní analýzu a mimo jiné zjišťuje, že nejvíce článků z celkových 287 publikovala v daném období Mladá fronta DNES. Nejvíce fotografií k článku vydal deník Blesk, konkrétně 2.9 fotografie na článek. Hlavními tématy fotografií byly portréty obětí útoků a fotografie Anderse Breivika. Mezi nejdůležitější témata patřil soudní proces, informace o Breivikovi a pietní a vzpomínkové akce. Kvalitativní část práce se zaměřuje na použité jazykové prostředky a mimo jiné ukazuje, že obrazový materiál má velký vliv na celkové vyznění článku a jeho emoce.
|
host ::
RSS.