|
|
Problematika nebezpečného pronásledování v moderní době
Novak, Olivia ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
"Problematika nebezpečného pronásledování v moderní době" Nebezpečné pronásledování nepředstavuje nový fenomén, avšak moderní doba, a zejména velmi dynamický vývoj moderních technologií, které se postupně staly součástí našeho života, posouvá tento druh trestné činnosti do zcela jiných rozměrů. Tato rigorózní práce pojednává především o přečinu nebezpečného pronásledování podle § 354 trestního zákoníku a s ním spojenou problematiku zneužití moderních technologií při pronásledování oběti, rovněž se zaměřuje na motivaci pachatele i chování oběti dané trestné činnosti. Teoretická část práce shrnuje legislativní zakotvení nebezpečného pronásledování, popisuje způsoby možného využití dostupných technologií k pronásledování oběti. Rovněž se zabývá typologií pachatelů nebezpečného pronásledování a jejich kriminální motivací. Praktickou část práce tvoří sedm případových studií tohoto negativního fenoménu z českého prostředí. První případová studie je zaměřena na soudní spor, který řešil Městský soud v Praze začátkem roku 2008. Popsaný případ nemohl být právně kvalifikovaný jako trestný čin nebezpečného pronásledování podle § 354 trestního zákoníku, avšak měl zcela zásadní vliv na právní úpravu stalkingu v České republice. Navazující případové studie popisují případy, ve kterých již pachatelé byli pravomocně...
|
|
|
Agreement on guilt and punishment
Alakšová, Lucia ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
v slovenskom jazyku Táto rigorózna práca sa zaoberá inštitútom dohody o vine a treste, ktorý bol do českého právneho poriadku zakotvený novelou trestného poriadku vykonanou zákonom č. 193/2012 Sb. s účinnosťou od 01.09.2012. Hlavným účelom zakotvenia tohto inštitútu do českého právneho poriadku bolo zrýchlenie a zefektívnenie trestného konania a odbremenenie súdov. Táto práca je okrem úvodu a záveru členená do siedmych kapitol. Prvá kapitola sa zaoberá odklonmi v českom trestnom konaní v ich všeobecnej rovine. Druhá kapitola je určitým exkurzom do celosvetovej histórie vývoja inštitútu dohody o vine a treste, zatiaľ čo tretia kapitola pojednáva o počiatočných etapách vývoja inštitútu dohody o vine a treste v Českej republike. Ďalšia štvrtá kapitola popisuje a rozoberá podrobne úpravu inštitútu dohody o vine a treste v podmienkach českého právneho poriadku. Nasledujúca piata kapitola sa zameriava na vybrané zahraničné úpravy, širšie predovšetkým na slovenskú a nemeckú úpravu dohody o vine a treste. Šiesta kapitola vymedzuje najčastejšie prezentované a diskutované argumenty v prospech a v neprospech inštitútu dohody o vine a treste. Posledná siedma kapitola sa zaoberá praktickými skúsenosťami s využívaním dohody o vine a treste, ktoré boli získané od štátnych zástupcov v Českej republike a od...
|
|
|
Trestná činnost v souvislosti s veřejnými zakázkami
Richter, Martin ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent) ; Kalvodová, Věra (oponent)
Trestná činnost v souvislosti s veřejnými zakázkami Práce se věnuje trestné činnosti v souvislosti s veřejnými zakázkami. Zadávání veřejných zakázek představuje velmi komplexní a organizovanou činnost, při jejímž trestněprávním posuzování však nelze na základě dosavadní doktríny spolehlivě dojít k uspokojivým výsledkům. Primárním cílem práce je proto identifikace rolí a rozsahu trestní odpovědnosti jednotlivých aktérů rozhodovacího procesu veřejné správy a na tomto základě učinění rozboru, která typová jednání týkající se zadávání veřejných zakázek mohou být podle zvláštní části trestního zákoníku postihována. Význam efektivního postihování trestných činů týkajících se veřejných zakázek přitom vyplývá již ze skutečnosti, že veřejné zakázky dlouhodobě tvoří více než desetinu hrubého domácího produktu. Pro snazší orientaci čtenáře byla zvolena formální struktura tak, aby se podle možností co nejvíce blížila standardní trestněprávní nauce o znacích trestného činu. Konkrétně pak jsou kapitoly členěny na jednání ve veřejné správě, jeho trestněprávní relevanci, následek ve veřejné správě, subjekt, subjektivní stránku, okolnosti vylučující protiprávnost a nakonec skutkové podstaty trestných činů souvisejících s veřejnými zakázkami. Z věcného hlediska práce postupně rozděluje role aktérů rozhodovacího procesu...
|
|
|
Trestní odpovědnost právnických osob
Felix, Adam ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Fenyk, Jaroslav (oponent) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Trestní odpovědnost právnických osob Abstrakt Trestní odpovědnost právnických osob je stále aktuálním tématem české právní teorie i praxe. Pro správné uchopení tohoto nového institutu v rámci českého právního řádu je potřeba rozumět povaze právnických osob, jejich vzniku a existenci. Historicky byly právnické osoby vnímány rozličně a k dovození jakékoli jejich deliktní odpovědnosti vedla poměrně složitá právně-filozofická cesta. Ačkoli není trestní odpovědnost právnických osob institutem v kontinentálním právu neznámým, jeho upozadění v průběhu 18. a 19. století způsobilo vymizení právní kontinuity. I proto se dnes může zdát, že zavedení pravé trestní odpovědnosti právnických osob, je něco naprosto nového a právnímu řádu státu s kontinentální právní tradicí naprosto neznámého. V rámci této práce autor předkládá řadu historických argumentů, proč tomu tak není a demonstruje, že tento institut byl znám v napříč právními řády v celé Evropě. Pro lepší pochopení celé problematiky je výklad veden od samých filozofických a právně-historických základů korporačních teorií, přes jejich pozdější vývoj až po aplikaci recentním právem. Jádrem zkoumání je pak zákon č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim ve znění pozdějších zákonů (dále jen "zákon o TOPO"), s akcentem na rozbor...
|
|
|
Sankcionování právnických osob
Gvozdek, Filip ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent) ; Fenyk, Jaroslav (oponent)
Abstraktv českém jazyce Předmětem a cílem této disertační práce je analýza pozitivní trestněprávní úpravy sankcionování právnických osob ve světle zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen "ZTOPO"), její kritické posouzení a de lege ferenda navržení možných změn a úprav. Proto je možné na tuto práci nahlížet jako na komplexní zhodnocení aspektů sankcionování právnických osob v České republice. Disertační práce je rozdělena do jedenáctičástí.V prvníčástijsou zohledněny mezinárodněprávníaspekty deliktní odpovědnosti právnických osob, koncepce trestní odpovědnosti právnických osob, argumenty pro a proti přijetí ZTOPO a legislativní proces vedoucí k přijetí ZTOPO. Otázkami spjatými se sankcionováním právnických osob se zabývají části 2 až 11, které nejprve pojednávají o základních pojmech sankcionování, následně rozebírají jednotlivé tresty a ochranná opatření, které je možné právnickým osobám uložit, dále rovněž rozebírají upuštění od potrestání, výkon trestů a zahlazení odsouzení. Zajímavá je zejména část osmá,která kromě pojednání o Rejstříku trestů obsahuje statistické přehledy dosavadní aplikační praxe ZTOPO. Tyto statistiky jsou v disertační práci pro snazší přehled důsledně rozděleny podle spáchaných trestných činů, uložených sankcí a soudů ukládajících...
|
|
|
Trestné činy spáchané z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek
Štůsek, Jaromír ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent) ; Kalvodová, Věra (oponent)
Trestné činy spáchané z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek Abstrakt v českém jazyce Disertační práce je zaměřena na problematiku trestných činů spáchaných z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek, jenž jsou v dnešní době běžně označovány jako trestné činy z nenávisti neboli hate crimes. Disertační práce komplexně zpracovává podstatu problematiky hate crimes a myšlenky, na nichž je tato trestná činnost založena. Práce poukazuje na poměrně bohatou ale velmi nejednotnou a stále se vyvíjející terminologii a vymezuje související pojmy jako jsou extremismus, rasismus, antisemitismus, antiislamismus či předsudečná nenávist. Je třeba připomenout, že ani pojem trestný čin z nenávisti není pro danou problematiku zcela přiléhavý. Bližší interpretace jednotlivých pojmů je důležitá pro správný výklad příslušných skutkových podstat, kterých se tato problematika dotýká. Rozborem souvisejících skutkových podstat trestných činů a související judikatury je demonstrováno, na jaká jednání tyto trestné činy mohou dopadat. Musíme si uvědomit, že daná problematika velmi úzce souvisí s ústavně zaručenou svobodou slova a projevu a vzájemně se velmi těsně prolínají. Vymezit hranici mezi trestným činem a právem jednotlivce svobodně vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným...
|
|
|
Aktuální aspekty trestného činu podvodu podle § 209 TZ
Hruška, Jiří ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Aktuální aspekty trestného činu podvodu podle § 209 TZ Abstrakt Autor práce se zabývá teoretickými i praktickými otázkami spojenými s trestným činem podvodu, který náleží mezi obohacovací majetkové trestné činy. Po trestném činu krádeže a poškození cizí věci je podvod dlouhodobě třetím nejčastěji páchaným majetkovým trestným činem na území ČR. Důvodem výběru tématu diplomové práce je kromě jeho aktuálnosti především značná variabilita tohoto protiprávního jednání. V praxi se orgány činné v trestním řízení totiž setkávají s rozličnými způsoby spáchání (modus operandi) tohoto trestného činu. V předkládané práci jsou blíže popsány vývojové tendence kodifikace podvodného jednání z hlediska historického a následně je dán prostor jednotlivým změnám, jichž doznala trestněprávní úprava trestného činu podvodu na území ČR. Dále je zde provedena podrobná analýza skutkové podstaty trestného činu podvodu podle § 209 TZ a výklad vybraných zákonných znaků. Za tímto účelem bylo čerpáno zejména z aktuální judikatury, která byla zdůrazněna pro její značný vliv na praxi orgánů činných v trestním řízení. Autorem práce je ve vztahu k trestnému činu podvodu následně prezentován koncept zjevné neopatrnosti, které se mohl poškozený snadno vyvarovat v rámci právní kvalifikace skutku. Zmíněný koncept byl navíc doplněn o teoretický...
|
|
|
Kriminologické aspekty kybernetické kriminality
Ševčíková, Jana ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Kriminologické aspekty kybernetické kriminality Abstrakt Diplomová práce se zabývá pachateli a oběťmi kybernetické kriminality jako vybranými kriminologickými aspekty kybernetické kriminality. Cílem práce bylo zejména analyzovat a shrnout kriminologické poznatky o pachatelích a obětech kybernetické trestné činnosti a odhalit a poukázat na specifika oproti pachatelům a obětem trestné činnosti, ke které nedochází v kyberprostoru. Při zpracování diplomové práce byly použity jak tuzemské, tak zahraniční zdroje. V první části jsou objasněny základní pojmy, se kterými tato diplomová práce pracuje, tedy pojem kybernetické kriminality, pachatele a oběti včetně zvláště zranitelné oběti. Druhá část je věnována vývoji představ o pachateli kybernetické kriminality, jeho charakteristice ve srovnání s pachateli kriminality, k níž nedochází v kyberprostoru a jeho kategorizaci. Zvláštní pozornost je věnována organizovaným zločineckým skupinám v oblasti kybernetické kriminality a motivaci pachatele jako jednomu z kriminogenních faktorů této trestné činnosti. Ve třetí části jsou diskutovány různé aspekty viktimologie zaměřené na oběti kybernetické kriminality včetně otázky dopadů této trestné činnosti na zvláště zranitelné oběti. V souvislosti s latencí kybernetické kriminality jsou vedle dalších příčin latence zkoumány...
|
|
|
Narovnání v trestním řízení
Skolil, Ondřej ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Narovnání v trestním řízení - Abstrakt Tématem této diplomové je práce je narovnání v trestním řízení, což je jeden z odklonů, který má v našem trestním právu procesním místo již více než 20 let. Narovnání je odklonem, který v sobě nese nejvíce prvků restorativní justice. Z tohoto důvodu text práce nepojednává pouze o narovnání, ale též o dalších odklonech, stejně jako o principu restorativní justice. Hlavním účelem tohoto principu není potrestání pachatele, ale urovnání narušených vztahů mezi pachatelem a poškozeným. Navzdory skutečnosti, že narovnání je výhodné pro jak obviněného, neboť při jeho schválení dochází k zastavení trestního stíhání, tak poškozeného, který má snazší možnost domoci se náhrady škody, i pro společnost, a to z důvodu speciální prevence, není v praxi využíváno tak často, jako např. podmíněné zastavení trestního stíhání. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola je věnována samotnému pojmu odklon, principu fungování restorativní justice a následně všem typům odklonů, které se v našem trestním právu procesním vyskytují. Na statistikách u jednotlivých odklonů jsou poté demonstrovány někdy až markantní rozdíly ve využití jednotlivých odklonů. Na tuto kapitolu navazuje kapitola druhá, která je věnována samotnému institutu narovnání, jeho podstatě, účelu, postavení v rámci...
|
|
|
Vybrané otázky trestní odpovědnosti právnických osob v České republice a ve Spolkové republice Německo
Kučerová, Kateřina ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Vybrané otázky trestní odpovědnosti právnických osob v České republice a ve Spolkové republice Německo Abstrakt V předkládané diplomové práci se autorka zabývá trestní odpovědností právnických osob v České republice a ve Spolkové republice Německo. Cílem práce je vymezit některé klíčové otázky právní úpravy trestní odpovědnosti právnických osob v České republice a v jejich rámci rozebrat sporné body včetně navržení možných variant řešení de lege ferenda. V této souvislosti je práce zaměřena rovněž na souhrnné pojednání o právní úpravě deliktní odpovědnosti právnických osob ve Spolkové republice Německo. Práce se skládá ze tří kapitol. První kapitola je věnována obecnému vymezení pojmu trestní odpovědnosti právnických osob a jeho základním koncepcím, historickému vývoji trestní odpovědnosti právnických osob v rámci kontinentální a anglosaské právní kultury a mezinárodněprávním závazkům České republiky vyplývajícím z mezinárodních smluv a legislativy Evropské unie. Druhá kapitola je zaměřena na hmotněprávní úpravu trestní odpovědnosti právnických osob v České republice, konkrétně na její základní charakteristiky, oblast působnosti zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, podmínkám vzniku trestní odpovědnosti právnické osoby, možnosti jejího vyvinění, přechodu trestní...
|
host ::
RSS.