|
| |
|
|
K analýze vojenského významu olomoucké pevnosti v období válek o rakouské dědictví a sedmileté války
Borovský, Jiří ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent) ; Fiala, Jiří (oponent)
K analýze vojenského významu olomoucké pevnosti v období válek o rakouské dědictví a sedmileté války Jiří Borovský Abstrakt Disertační práce přibližuje roli pevnostního města Olomouc ve válkách o rakouské dědictví (1740-1748) a sedmileté války (1756-1763). V letech 1741-1742 se téměř celá Morava stala hlavním operačním prostorem vojsk pruského krále Fridricha II. Prusové obsadili rovněž město Olomouc, které plnilo funkci jejich nejdůležitější vojenské a logistické základny na obsazeném území. Po ukončení válek o rakouské dědictví došlo k zásadní přestavbě olomoucké pevnosti. Olomouc se během desetiletí neobyčejného stavebního úsilí stala nejmodernější bastionovou fortifikací na území podunajské monarchie. V roce 1758, krátce po dokončení přestavby, vstoupili Prusové na Moravu opět s cílem město obsadit. Základem práce je analýza obou tažení pruských vojsk na Moravu. Zabývá se především podmínkami, za jakých rakouská i pruská strana vstupovaly do války, srovnáním obou vojsk, dále průběhem vojenských kampaní a konečně jejich výsledky. Autor se zaměřuje na srovnání úlohy pevnosti v obou konfliktech a rozdíl mezi taženími. V práci jsou rovněž popsány strategie a taktiky bojujících armád a v šíři odpovídající potřebám práce také historie olomoucké fortifikace a její přestavby. Pozornost je věnována také...
|
|
|
Vznik pruského království
Judina, Valerija ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje vznik pruského království v kontextu mezinárodních vztahů. Sleduje vývoj braniborského kurfiřtství a hohenzollernského rodu před nástupem Fridricha III., přičemž vzestup země ovlivnil nejvíce jeho předchůdce Fridrich Vilém - Velký kurfiřt. Fridrich pak otcovo dílo dokonal, když se mu obratným vyjednáváním s podporou císaře Leopolda I. podařilo vytvořit nezávislé pruské království.
|
|
|
Panství Albrechta z Valdštejna po roce 1618
Hamplová, Veronika ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Šedivá Koldinská, Marie (oponent)
Práce se věnuje postupnému územnímu vývoji panství v držení Albrechta z Valdštejna, a to nejen jako přímého vlastníka, nýbrž též jako lenního pána. Významná část pozornosti byla zaměřena na studium správního vývoje frýdlantského vévodství a jeho specifické postavení v rámci českých zemí. Za počáteční bod byl zvolen rok 1618, kdy vypuklo povstání českých stavů, díky jehož porážce přišel Valdštejn k většině svých majetků. Práce sleduje zisky nejen v rámci Čech, ale zabývá se také epizodní držbou vévodství Meklenburského či slezských knížectví.
|
|
|
Keltové a jejich vliv na moderní evropské kultury
Zavřelová, Barbora ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Diplomová práce Keltové a jejich vliv na moderní evropské kultury se zabývá keltskou civilizací, popisuje její historii a uvádí pozůstatky její kultury v kulturách moderních. Práce se zaměřuje na vliv Keltů na oblast francouzské Bretaně a na Českou republiku. Popisuje především odkaz keltské kultury v soudobé společnosti v podobě druidismu, svátků, vnímání přírody a dalších tradic. Práce si klade za cíl nastínit komplexní obraz keltské civilizace. Druhým cílem práce je potvrdit či vyvrátit originální návaznost moderních keltských kulturních prvků na historicky doloženou kulturu Keltů. Těchto cílů práce dosahuje na základě analýzy, syntézy a následné komparace získaných informací o historických a soudobých Keltech. Diplomová práce dochází k závěru, že všechny studované kulturní prvky mají reálný historický základ, nicméně většina z nich, ve své moderní podobě, je uměle vytvořená. Přesto tato skutečnost neubírá na významu kulturního dědictví Keltů. KLÍČOVÁ SLOVA Keltové, Bretaň, Česko, megality, druidové, svátky, tradice, kulturní dědictví Keltů
|
|
|
Jednání o míru na konci třicetileté války
Vokřínek, Lukáš ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Práce se soustředí na problematiku vestfálských mírových jednání na konci třicetileté války s cílem zjistit, do jaké míry je ovlivnila paralelně probíhající švédská vojenská tažení. V domácím prostředí jde přitom o návrat k širší analýze této významné dějinné události ústící do Vestfálského míru v roce 1648. V posledních letech ji totiž nebylo věnováno dostatek pozornosti, ačkoliv v zahraničí (typicky v Německu) její výzkum kontinuálně pokračuje s velkou intenzitou. Struktura textu je následující. Autor se nejprve obrací k hlavním vývojovým rysům třicetileté války a následně rekapituluje cestu k vestfálským mírovým jednáním od prvních návrhů na konečné urovnání stále se protahujícího konfliktu po zahájení diplomatické činnosti na kongresu ve vestfálských městech Münsteru a Osnabrücku v (první) polovině čtyřicátých let 17. století. Následně pojednává o základních kongresových charakteristikách, mj. také o hlavních delegacích a jejich významných (či jen zajímavých) členech účastnících se jednání. Poté výklad pokračuje svou jádrovou částí, skládající se ze dvou kapitol. V první z nich jde o průběh mírových jednání v rovině analýzy jednotlivých hlavních řešených problémů ve vztahu ke konfliktu v římskoněmecké Říši a ve druhé o otázku vlivu paralelně s kongresem probíhajících švédských vojenských...
|
|
| |
|
|
Pedagogové ve službách trůnu. Privátní učitelé následníků trůnu Rakousko-Uherska
Mádrová, Kamila ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent) ; Krejčík, Tomáš (oponent)
- Pedagogové ve službách trůnu. Privátní učitelé následníků trůnu Rakousko- Uherska Během dlouhé vlády Františka Josefa I. vyrůstali jeho možní následníci. Dva z nich, císařův syn a korunní princ Rudolf a synovec František Ferdinand, ale kvůli své tragické smrti na trůn nikdy neusedli. Prasynovec Františka Josefa I., arcivévoda Karel František Josef, se vlády ujal ve vypjaté situaci během první světové války jako císař Karel I. Pro potenciálního nástupce bylo kromě vojenské výchovy důležité vzdělání v jazycích a předmětech, které měl vládce územně rozlehlého a národnostně rozrůzněného státu ovládat: v historii, právu, ekonomii atd. Práce sleduje životní osudy učitelů, kteří docházeli na dvůr císařské a arcivévodské rodiny. Popisuje, jak vnímali své vznešené svěřence a jaké výhody, ale i těžkosti jim tato "dvorská služba" přinášela.
|
|
|
Sternbergové - aristokratická společnost v "dlouhém 19. století"
Tomsová, Petra ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Diplomová práce Sternbergové. Aristokratická společnost v "dlouhém 19. století" se soustředí na výzkum života příslušníků mladší, českošternberské linie hraběcího rodu Sternbergů. Autorka sleduje osobnost Zdeňka Sternberga († 1900) jako vlastníka a úspěšného správce dominií Radnice, Český Šternberk a Jemniště. Na příkladu jeho synů Aloise († 1907) a Filipa († 1924) se snaží poukázat na problematiku šlechtických sňatků, zabývá se mimo jiné hodnotami, jež hrály důležitou roli při výběru vhodné životní družky aristokrata a sleduje osud svobodného Aloise i rodinný život jeho mladšího bratra Filipa. Stranou nezůstává ani soukromý svět tří Zdeňkových dcer. Na příkladu Zdenky Schönbornové († 1915) a Kunhuty Lobkowiczové († 1916) líčí autorka život vdaných šlechtičen, v případě jejich nejmladší sestry Karolíny († 1930) je nastíněn osud svobodné a bezdětné dámy z urozené společnosti. Projevy svébytného životního stylu aristokracie jsou rovněž sledovány ve šlechtických zájmech a zábavách (cestování, lov, jezdectví, umělecké zájmy, sport, hry, četba, divadlo aj.). Závěr studie odkrývá dědické spory po roce 1900.
|
|
| |
host ::
RSS.