| |
|
Vliv složení mastných kyselin v lipidech séra a/nebo tukové tkáni na metabolismus lipidů a sacharidů u obézních osob různých věkových kategorií
Metelcová, Tereza ; Kunešová, Marie (vedoucí práce) ; Müllerová, Dana (oponent) ; Štich, Vladimír (oponent)
Obezita je chronické onemocnění, které je podmíněno mnoha faktory. Nadměrné zmnožení tukové tkáně se podílí na rozvoji řady metabolických a kardiovaskulárních onemocnění. K léčbě obezity a prevenci kardiometabolických rizik patří úprava životního stylu, včetně zvýšeného příjmu omega 3 polynenasycených mastných kyselin (PUFA). Kromě vnějších vlivů se na ovlivnění sacharidového a lipidového metabolismu podílejí i genetické faktory. Ve studii A jsme sledovali 670 subjektů (336 dívek a 334 chlapců), u kterých jsme pomocí real-time PCR zjistili genotyp ve dvou jednonukleotidových polymorfismech (SNPs) v genu FADS1 (rs174546, rs174537) a následně stanovili spektrum mastných kyselin (FAs). Výsledky ukazují, že SNPs v genu FADS1 ovlivňují účinnost syntézy prostřednictvím změny aktivity delta 5 desaturázy. Abnormální zastoupení jednotlivých FAs může ovlivnit kardiometabolické zdraví jedince. Studie B zkoumala kohortu 215 jedinců (131 žen a 84 mužů), kteří se zapojili do obou kol projektu Childhood Obesity Prevalence And Treatment (COPAT). Sledovaní jedinci byli rozděleni do dvou skupin BMI ≤ 25 kg/mš a BMI ≥25 kg/mš. V tomto modelu byl soubor testován jako celek vzhledem k nesignifikantnímu vztahu pohlaví na tento parametr. Jako druhý parametr bylo použito procentuální zastoupení tukové tkáně. Druhý...
|
|
Je množství viscerální tukové tkáně spojeno se stupněm inzulínové rezistence u člověka
Semerák, David ; Štich, Vladimír (vedoucí práce)
Téma své diplomové práce "Je množství viscerální tukové tkáně spojeno se stupněm inzulínové rezistence u člověka" jsem si vybral na základě svého zájmu o problematiku obezity a jejích klinických důsledků. Při rozmýšlení zaměření práce jsem preferoval téma nějakým způsobem zasahující do interního lékařství, kterému jsem se po ukončení studia chtěl věnovat. Přestože obezita v České republice představuje nejčastější metabolické onemocnění, jako nemoc je lidmi podceňována, neboť obvykle neohrožuje zdraví obézního jedince. Mnoha problémům a komplikacím v souvislosti s obezitou lze předejít včasnou diagnostikou a následnou úpravou životního stylu, stravovacích a pohybových návyků. Proto věřím, že souvislosti popsané v této práci v budoucnu využiji nejen při preventivním působení ve své lékařské praxi.
|
| |
|
Vliv množství viscerální tukové tkáně na energetický výdej
Alexandrová, Pavla ; Štich, Vladimír (vedoucí práce)
Obezita představuje závažné chronické metabolické onemocnění, které je charakterizováno zvýšeným podílem tuku na tělesném složení se současným vzestupem tělesné hmotnosti nad normální rozmezí. Obezitu je nutno chápat jako nemoc a současně důležitý rizikový faktor podílející se na vzniku řady dalších onemocnění. Androidní (abdominální, viscerální) obezita charakterizovaná zmnožením viscerálního tuku hraje důležitou roli v etiopatogenezi nepřenosných nemocí hromadného výskytu, které jsou řazeny pod pojem metabolický syndrom - inzulinorezistence, diabetes mellitus 2. typu, arteriální hypertenze, ischemická choroba srdeční, iktus, dna, dyslipidemie, v širším smyslu rovněž hyperurikemie, poruchy hemokoagulace a další. Gynoidní (gluteofemorální) obezita je z hlediska vzniku metabolických komplikací méně riziková.
|
| |
|
Vztah plazmatických cytokinů a inzulínové rezistence při váhové redukci navozené dietní intervencí
Polášková, Pavlína ; Štich, Vladimír (vedoucí práce)
Téma své diplomové práce jsem si zvolila s ohledem na svůj dlouhodobý zájem o obor diabetologie a onemocnění související s životním stylem. Zvyšující se prevalence obezity a diabetu II. typu vede ke zkoumání jejich patogenetických souvislostí. Jako perspektivní se v tomto ohledu ukazuje výzkum adipocytokinů, tedy látek produkovaných bílou tukovou tkání. Tuková tkáň roste i po ukončení tělesného růstu a je tak jedním z největších endokrinních orgánů a adipocytokiny uvolňované do cirkulace tak mohou mít závažné systémové účinky. Ukazuje se také, že tuková tkáň obézních se nachází ve stavu chronického mírného zánětu a redukcí váhy se tento zánětlivý stav a jeho komplikace (především kardiovaskulární) upraví. Vztah adipocytokinů k inzulínové rezistenci a tedy rozvoji diabetu II. typu s důrazem na změny, které v jejich hladinách nastávají při poklesu váhy, je předmětem této práce.
|
| |
|
Inzulinová rezistence jako prediktor úbytku váhy při redukčních režimech
Šigutová, Iva ; Štich, Vladimír (vedoucí práce)
Problematika inzulinové rezistence je v současnosti velmi diskutovaným tématem, zejména co se týká vztahu k obezitě. Jedná se o téma o velmi aktuální, neboť právě obezita se svými komplikacemi je jedním z typických důsledků změn současného životního stylu. Všeobecně známou skutečností je zvyšování inzulinové rezistence v důsledku obezity. Naopak při snižování tělesné váhy dochází i ke snižování inzulinové rezistence. Na problematiku lze však pohlížet i z druhé strany: může být inzulinová rezistence prediktorem úbytku váhy při redukčních mechanismech? Zkoumání tohoto mechanismu je jedním z cílů této práce. Dalším cílem je zkoumání problematiky obezity, izulinové rezistence obecně. Jedním ze zastánců teorie o inzulinové rezistenci jako prediktoru je například E. Ravussin, jehož výsledky budou v této práci konfrontovány s výzkumem této problematiky v České republice.
|
|
Regulation of adiponectin and its isoforms production in human obesity
Kováčová, Zuzana ; Štich, Vladimír (vedoucí práce) ; Hainer, Vojtěch (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent) ; Rossmeisl, Martin (oponent)
SÚHRN Je zjavné, že nerovnováha medzi energetickým príjmom a výdajom prichádza ruka v ruke s "westernizáciou" nášho životného štýlu, čo vedie postupne k zvýšenému počtu osôb s nadváhou a obezitou, ktorí majú podstatne vyššie riziko vzniku chronických komplikácií (ako npr. inzulínová rezistencia, diabetes mellitus 2. typu, kardiovaskulárne ochorenia). Vznik týchto komplikácií úzko súvisí s dysfunkciou tukového tkaniva, ktorá vedie k periférnej inzulínovej rezistencii a metabolickým poruchám inzulín senzitívnych orgánov (napr. svaly, pečeň) a následne môže dojsť k vzniku centrálnej inzulínovej rezistencii. Vzhľadom k tomu, že tukové tkanivo je najväčší endokrinný orgán v tele a produkuje veľa hormónov, ktoré ovplyvňujú funkcie tukového tkaniva samotného ako aj iných orgánov, zmeny v ich produkcii je jedným z možných induktorov či prispievateľov k narušeniu energetickej homeostázy. Tukové tkanivo je prednostným miestom skladovania prebytkov živín, avšak dlhodobá pozitívna energetická nerovnováha a vysoký kalórický príjem vedú nielen k expanzii tukového tkaniva, ale hlavne k jeho patologickým zmenám. V stave obezity, tukové tkanivo je pod neustálym metabolickým stresom, čo vedie k aktivácii zápalových reakcií. Dochádza k prestavbe tukového tkaniva so zvýšenou akumuláciu makrofágov - dôležitý zdroj prozápalových...
|