|
|
Charakteristika půd ve vztahu k reliéfu a způsobu obhospodařování v okolí Svaté Heleny v rumunském Banátu
Zamazalová, Kateřina ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Práce se zabývá charakteristikou půd krasové plošiny v okolí vesnice Svatá Helena založené českými přistěhovalci v rumunském Banátu. Důraz je kladen na zkoumání odlišností půdního chemismu v závislosti na způsobu využití a obhospodařování půdy a ve vztahu k reliéfu. Dále byl v oblasti zmapován výskyt a rozšíření půdních typů. Dominantním faktorem působícím na půdní chemismus byl určen reliéf, který ovlivňuje i typ vegetace a nezřídka i způsob využití půdy. Mezi různými způsoby využití byl statisticky prokázán především rozdíl v obsahu organického uhlíku, který je dále hlavním faktorem určujícím sorpční kapacitu. Nejméně příznivé vlastnosti byly zjištěny na orné půdě, kde bylo pozorováno i nízké množství přístupných živin svědčící o vyčerpání půdy jejím obděláváním.
|
|
| |
|
|
Sukcese vegetace a vývoj půd na výsypkách po těžbě hnědého uhlí
Veselý, Martin ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Na 36 plochách hnědouhelných výsypek byla hodnocena diverzita rostlin a vybrané půdní parametry, které byly následně analyzovány a vyhodnoceny. Výsypky různého sukcesního stáří se nacházely ve východní části hnědouhelného regionu Mostecká pánev v severozápadních Čechách. Vybrané plochy byly rozděleny do skupin podle stáří a typu vegetace. Druhová diverzita rostlin se stářím sukcese vzrůstá a dosahuje vyšších hodnot na plochách spontánní sukcese. Na rekultivovaných plochách je o třetinu nižší a se stářím plochy klesá. Objemová hmotnost klesá během sukcese na všech typech ploch. Hodnota pH půdy se také se stářím sukcese snižuje a tento proces je rychlejší hlavně na plochách spontánní sukcese. Plochy starší lesní sukcese mají půdy velmi kyselé, zejména díky vlastnostem půdotvorného substrátu. Množství nadložního humusu a nadložní horizont během sukcese narůstá, ale první náznaky humusového horizontu se objevují až u starších ploch. Obsah půdního organického uhlíku během sukcesního vývoje trvale roste a plochy spontánních sukcesí dosahují vyšších hodnot hlavně díky vysokému obsahu fosilní organické hmoty v původním substrátu. Klíčová slova: sukcese vegetace, vývoj půd, rekultivace, hnědouhelné výsypky
|
|
|
Změna struktury půdního pokryvu vyvolaná záborem půdy. Na příkladu sídel střední velikosti v širším zázemí Prahy.
Duchoslavová, Eva ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Zádorová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá kvalitou půdy, která je zabírána pro výstavbu. Velice často dochází k zastavění nejkvalitnějších půd dané oblasti. Pro tuto práci bylo vymezeno 5 modelových území: Roudnicko, Říčansko, Slánsko, Vlašimsko a Kolínsko. V práci je popsána kvalita půdy, která je ve sledovaném území zastavěna. Rozsah zástavby je vymezen na základě územních plánů, proto je možné určit kvalitu půd určených pro budoucí zástavbu. Práce se dále zabývá legislativní ochranou půdy. Klíčová slova: BPEJ, územní plán, zábor půdy, Roudnicko, Říčansko, Slánsko, Vlašimsko a Kolínsko
|
|
|
Paleopůdy zeměšské sprašové strže
Vejrostová, Lenka ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Zádorová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá paleopůdami zeměšské sprašové strže. Je rozdělena do tří větších celků. V první části je řešena problematika paleopedologie, postavení půd v kvartérním klimaticko-sedimentačním cyklu a stručně také metody studia starých půd. Další část práce se zabývá použitými metodami, datovými zdroji a zejména zájmovým územím a jeho charakteristikou. Ve třetí části jsou shrnuty a diskutovány získané poznatky. Výsledkem práce je tedy charakteristika paleopůd zeměšské sprašové strže (cíl práce) a vybudování základu pro budoucí práci autorky. Klíčová slova: paleopedologie, fosilní půdy, kvartér, Zeměšská sprašová strž, Kralupy nad Vltavou
|
|
|
Dynamika obsahu C v půdách
Bláhová, Štěpánka ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Kubát, Jaromír (oponent)
Climate change is the main topic in the broad scientific community for its natural, social and economical consequences and its impact on human lives. The global carbon cycle is a major component in these problems. High rates of anthropogenic CO2 emissions have been partly restrained by terrestrial ecosystems. Understanding carbon flows and mechanisms in different land use is essential for mitigation of further changes. This diploma thesis applies soil organic matter model RothC-26.3 to simulate the effect of awaited climate change on two agricultural sites in the Czech Republic - Ruzyně and Lukavec, from 1990 until 2065. Simulations were executed for three sowing plans: traditional Norfolk, canola cultivation and change from agricultural land to a grassland. In Ruzyně, the accumulation of total on-site carbon was observed in all these three sowing plans for the whole time period. In Lukavec, the Norfolk sowing plan showed a slight loss of carbon, the carbon in the canola sowing plan stagnated and in the land-use change case the carbon rose. The main difference between the sites is the clay content percentage, however, clay is not responsible for such a difference between the sites. There was not much comparison between measured and modelled data as yet; this is planned to be done in further research to...
|
|
|
Vývoj lesa ve střední Evropě v holocénu
Švábová, Barbora ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá lesem jako ekosystémem, ve kterém probíhají vzájemné vztahy, jež jsou ovlivňovány abiotickými a biotickými činiteli. Velká pozornost je věnována klimatu, které působí nejen na rozložení biomů. Jeho neustálé změny mají vliv i na druhové složení lesa a lidskou společnost. Období holocénu tak bylo působením klimatu rozděleno na dílčí etapy. Člověk se na přeměně lesa střední Evropy také významně podílel a mění ho i v současnosti. Proto je jeho působení věnován značný díl bakalářské práce. Velké změny lesa začaly vznikem zemědělství, které bylo prvním impulsem pro počátek odlesňování. Zkoumány jsou způsoby pravěkého a moderního hospodářství. S úbytkem stromů přišla na řadu i myšlenka ochrany lesních porostů. Jako příklad dalšího možného působení na les je uveden vliv některých patogenních činitelů.
|
|
| |
|
|
Variabilita hydropedologických charakteristik půdních typů v povodí Tetřívčího potoka
Kozáková, Jana ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hodnocením variability hydrologických vlastností půd v lesním povodí Tetřívčího potoka v pramenné oblasti Blanice na základě vybraných hydropedologických charakteristik s ohledem na půdní typ, charakter vegetačního pokryvu a sklon svahu. Vybranými hydropedologickými charakteristikami jsou maximální kapilární vodní kapacita, plná vodní kapacita, infiltrační schopnost půd - infiltrační rychlost a kumulativní infiltrace a retenční potenciál půd. V povodí bylo zkoumáno celkem sedm půdních subtypů, které se vyskytují v lesním (jehličnatý, listnatý a smíšený) a lučním prostředí (sečené a neudržované) a na rozdílném sklonu svahu (tři kategorie). Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci, která se zabývala variabilitou hydropedologických charakteristik v experimentálních párových srovnávacích povodí Tetřívčího a Zbytinského potoka. Použita byla především vlastní naměřená data získaná z opakujících se terénních kampaní na předem vybraných lokalitách a data z databáze experimentálních povodí Zbytiny. Na vybraných lokalitách byly provedeny půdní sondy, odebrány půdní vzorky pomocí Kopeckého válečků a změřeny infiltrace jednoválcovým infiltrometrem. Laboratorním stanovením a výpočtem byly získány vybrané hydropedologické charakteristiky. Výsledky byly zhodnoceny a porovnány...
|
|
|
Proměny půdního krytu a reliefu v důsledku zvýšené dynamiky erozně akumulačních procesu na vybraných lokalitách.
Votýpka, Jan ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Zádorová, Tereza (oponent)
Proměny půdního krytu a reliéfu v důsledku zvýšené dynamiky erozně akumulačního procesu na vybraných lokalitách Abstrakt Koluvizemě vznikají akumulací materiálu v důsledku zvýšené intenzity erozní činnosti. Jsou spojeny se specifickou pozicí v reliéfu, nachází se v místech akumulace erodovaného materiálu. Nejčastěji se vyskytují při úpatích svahů. Koluvizem se vyznačuje hloubkou akumulovaného horizontu > 25 cm a také velkým množstvím organického materiálu pohřbeného v ní. Ve své práci se zabývám charakteristikou koluvizemí ve 3 lokalitách s různými převládajícími půdními typy. Cílem práce je také vymodelování původního tvaru reliéfu před počátkem erozního procesu. Klíčová slova: koluvizem, eroze půdy, akumulace půdy, využití půdy, digitální model reliéfu (DMR)
|
host ::
RSS.