|
| |
|
|
Vojáci císaře pána. Identity, prožitky a národní (po)vědomí českých účastníků první světové války
Bubeník, Daniel ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent) ; Hutečka, Jiří (oponent)
Vojáci císaře pána. Identity, prožitky a národní (po)vědomí českých účastníků první světové války Tématem předkládané disertační práce jsou identity a prožitky českých vojáků první světové války. Pramenem práce jsou ego-dokumenty českých vojáků, konkrétně se jedná zejména o jejich deníky, v menší míře pak dopisy polní pošty a vzpomínky. Cílem je analýza reprezentací identit, prožitků a národního (po)vědomí pisatelů zkoumaných pramenů. Badatelské otázky práce se ptají na reprezentace konstrukce identit v pramenech, zejména na identity národní, regionální, náboženské nebo sociální; na konstrukci jinakosti a obrazu nepřítele v textech, na vztah k jinakosti a případný konflikt loajalit mezi českou národní společností a službou v rakousko-uherské armádě; na genderovou identitu pisatelů; a na otázku konstrukce tělesnosti a prožitku tělesnosti a těla jakožto konstruktu maskulinní identity. Předkládaná disertační práce náleží do oboru Historická antropologie.
|
|
|
Židé v Polné v první polovině 20. století
Formáčková, Anna ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Anotace: Tato bakalářská práce se bude zabývat problematikou židovského obyvatelstva ve městě Polná. Autorka bude nejvíce pozornosti věnovat období meziválečnému, avšak okrajově se zaměří i na období během obou světových válek a velmi marginálně se bude zabývat také dobou po druhé světové válce. Práce bude pojednávat jak o každodenním životě židovské obce, tak o obecnějších kontextech. Autorka se ve své práci bude opírat i o svědectví pamětníků, kteří sami nebyli příslušníky židovské obce, ale s Židy je pojily osobní vazby, jejich osudy je tudíž přímo ovlivňovaly a zasahovaly. Hlavním cílem této bakalářské práce je ucelené podání informací o židovské obci v Polné ve stanoveném časovém období. Další ambicí práce je přispění do lokální bibliografie k danému tématu a rozšíření povědomí o této problematice. Vzhledem k současné situaci, kdy pandemie koronaviru komplikuje přístup k informacím a ke zdrojům, vychází práce ve většině z literatury a editovaných pramenů.
|
|
|
Za nového člověka! Sociální experiment v poválečném Československu na příkladu Emila Zátopka.
Švehla, Jan ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
V této diplomové práci se zabývám konceptem nového socialistického člověka v Československu mezi lety 1948 a 1956 na příkladu Emila Zátopka. Cílem bylo analyzovat podobu nového socialistického člověka na příkladu vybrané beletrie, novinových článků, obrazového, zvukového a archivního materiálu s přihlédnutím k osobě Emila Zátopka. Výzkum probíhal s použitím metod diskurzivní analýzy. Ke konceptu nového socialistického člověka jsem přistoupil jako k sociálnímu konstruktu. Výzkum ukázal, že obraz nového socialistického člověka byl dynamický a byl zneužíván komunistickými ideology k vytváření obrazů ideálních občanů a zdůraznění negativních vlastností vnějších a vnitřních nepřátel. Výjimečné osobnosti, jako například Emil Zátopek, byly dobovou propagandou ukázáni jako ideální občané, kteří byli předzvěstí nového světa. Zátopkův dobový obraz sestává ze dvou podob, které se vzájemně prolínaly. Jejich kombinace umožnila komunistickým propagandistům prezentaci Zátopka jako nového socialistického člověka, přesto běžného občana. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol, které na sebe vzájemně navazují. Kapitoly byly koncipovány podle obrazu Zátopka v dobové propagandě.
|
|
|
Spojenecké vztahy Československa a Jugoslávie v letech 1918-1938. Na příkladu oslav 48. p. pl. "Jugoslávie"
Mláka, David ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl analyzovat spojenecké vztahy mezi Československem a Jugoslávií v letech 1918-1938 z pohledu vybraných komemorativních aktů. Základním cílem předkládané práce je definovat úlohu československého 48. pěšího pluku "Jugoslavia" při těchto oslavách. Práce vychází z hypotézy, že prostřednictvím svého čestného názvu "Jugoslavia" byla vytvořena symbolická funkce pluku, kterou byl posilován vzájemný přátelský vztah mezi Československem a Královstvím SHS. Práce se chronologicky neomezuje pouze na léta 1918-1938, protože zárodek symboliky byl položen před vznikem samostatných států. Zkoumá proto vztahy a kontakty Čechů (Čechoslováků) a Jihoslovanů za Rakousko- Uherska, dále během 1. světové války a následném meziválečném období až do roku 1938. To je doplněno stručnou historií c. a k. 102. pěšího pluku, jež byl předchůdcem 48. pěšího pluku "Jugoslavia". Klíčová slova: První světová válka, vzpomínání, svátky, oslavy, kolektivní paměť, Československo, Jugoslávie, Francie, Malá dohoda, 48. pěší pluk "Jugoslavia", 102. pěší pluk, Benešov.
|
|
|
Hrob Neznámého vojína
Šimek, Viktor ; Stehlík, Michal (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Autor se v práci věnuje instituci hrobu Neznámého vojína/bojovníka na historickém území České republiky. Zaměřuje se na její téměř stoletý vývoj, vliv na tvorbu národní identity a využití pro dosažení politických cílů. Část práce rozebírá okolnosti jejího vzniku a funkci v období do roku 1938. Druhá část práce sleduje vývoj instituce 2. světové války a její přerod po roce 1948. Závěrečná část mapuje poslední desetiletí od její rekonstrukce a přínos současné společnosti s důrazem na dospívající generaci a v neposlední řadě jako místo odkazu a tradice pro Armádu České Republiky. Pro zpracování využívá archivních materiálu Vojenského ústředního archivu v Praze, archivu Národního Muzea, dobového tisku, sborníků a monografií vztahující se k Národnímu památníku na Vítkově. Klíčová slova: Československé legie, hrob, republika, Neznámý vojín, protektorát, Neznámý bojovník, pieta, komunismus, Vítkov.
|
|
|
Výcvik a působení příslušníků rezidentury Zpravodajské správy Generálního štábu ČSLA ve Vídni v letech 1955-1989
Křeček, Pavel ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje dosud nezpracovanému tématu vídeňské rezidentury ZS/GŠ v období padesátých až osmdesátých let 20. století. Autor na základě archivních pramenů analyzuje náplň práce rezidentury, personální obsazení a zkušenosti jejích příslušníků, jejich výcvik a přípravu pro působení v zahraničí. V uvedené práci rozebírá sylabus zpravodajského kurzu i proces vysílání zpravodajců do zahraničí. Na příkladu konkrétního zpravodajského důstojníka autor popisuje fungování jednotlivce v rámci struktury vojenské rozvědky i v rámci kolektivu důstojníků rezidentury ve Vídni, a to jak v ,,klidném" období let padesátých, tak i v kritickém období po roce 1968. Práce je založena především na heuristice archivních pramenů z Archivu bezpečnostních složek (ABS) a dostupných monografií, pamětí a studií. Klíčová slova Československá vojenská rozvědka - výcvik zpravodajských důstojníků - Vídeň - Vídeňská rezidentura ZS/GŠ
|
|
|
Anglosaská kultura a česká společnost v letech 1918-1938
Dvořák, Jaromír ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem anglosaské kultury na českou společnost v letech 1918-1938. Hlavní pozornost je věnována českému intelektuálnímu prostředí, které angloamerickou kulturu recipovalo a její kulturní výdobytky šířilo mezi českou společnost. Práce ukazuje význam T. G. Masaryka při zavádění anglické filozofie do českého akademického prostředí i jeho podporu anglosaské kultury v době vzniku Československa. Na osobnosti K. Čapka je demonstrován příklon mladší generace českých autorů k americkému pragmatismu i následný vývoj jeho vztahu k americké kultuře. Pozornost je věnována také Čapkovu úspěšnému cestopisu Anglické listy. Kromě významných osobností je v práci zohledněna úloha anglického semináře na pražské filozofické fakultě, který vedl zakladatel české anglistiky Vilém Mathesius. Práce se zaobírá Mathesiovým jazykovědným dílem, které mělo přesah do kulturních studií. Poslední část práce je věnována zavádění anglického jazyka na střední školy a obsahu anglických učebnic a osnov, zejména hodinové dotaci.
|
|
|
"Černý Petr": česká společnost a Čestný štít protektorátu Čechy a Morava
Beneš, Otmar ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Předložená diplomová práce se soustředí na výzkum a rozbor jediného vyznamenání, které bylo založeno jménem protektorátu Čechy a Morava. Nesoustředí se však jen na rámec druhé světové války. Stopy fenoménu civilních řadů a medailí sleduje napříč českými moderními dějinami, konkrétně cílí na otázku, proč první Československá republika podobné instituce prakticky nevytvářela a proč naopak nastala po roce 1945, resp. 1948 jejich značná inflace. To je jedna z předních výzkumných otázek předložené práce, která tak má za cíl definovat Čestný štít protektorátu Čechy a Morava jako patrně vůbec první civilní vyznamenání novodobých českých dějin. Práce se kromě části okupační éry (1944-45), v níž bylo toto vyznamenání udíleno, detailněji zabývá i předchozím vývojem myšlení nacistické okupační moci, které k jeho založení vedlo, stejně jako poválečnou retribucí, s níž byly vyznamenané osoby po roce 1945 konfrontovány. Práce si klade za úkol modifikovat dosud běžný, čistě faleristický přistup k tématu, který doplňuje širším kontextem: zhodnocuje reakci české společnosti na toto vyznamenání a na pojem cti, který mělo údajně zosobňovat; osvětluje roli vyznamenání v rámci zneužívání svatováclavského mýtu; otevírá otázku vztahu instituce "státního" vyznamenání a "státnosti" protektorátu Čechy a Morava; komparuje...
|
|
|
Military history in interwar Czechoslovakia
Cáp, Michal ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
1 Anotácia Práca sa vyrovnáva s konceptom dejín poznania a možnosťami ich aplikácie na štúdium dejín vojenského dejepisectva. Pomocou tohto konceptu práca analyzuje procesy organizácie, tvorby a šírenia vojenskej historiografie v medzivojnovom Československu. Snaží sa vyrovnať aj s historiografickou definíciu vojenskej histórie ako takej, ale aj jej kontextualizácie vo svetle dejín poznania a sociokultúrnych faktorov popisujúcich vzťah vojenstva a spoločnosti. O to sa práca pokúša na príklade hlavných inštitucionálnych centier vedomostného managementu vojenskej histórie v prvej Československej republike
|
host ::
RSS.