|
|
Metodika výzkumu regionálních mutací novodobých periodik
Vandasová, Anna, ; Korhoň, Miloš, ; Chlupová, Radka, ; Brožek, Aleš, ; Ludvíček, Josef ; Šťastná, Petra, ; Svobodová, Jaroslava, ; Bařinová, Kristýna, ; Žabička, Petr,
Cílem metodiky výzkumu regionálních mutací novodobých periodik je především seznámit uživatele se současným i minulým stavem v oblasti zpracování novodobých periodik a evidence jejich regionálních mutací a mutačních vydání. Jádro metodiky tvoří podrobný popis aplikace PerMonik - tedy systému pro evidenci periodik.
Plný text:  PDF
|
|
|
Didaktické využití návštěvy památky Vyšehrad pro 2. stupeň ZŠ
Šťastná, Petra ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
V rámci teoretické části své diplomové práce analyzuji úlohu Vyšehradu v české národní mytologii. Identifikuji období v českých dějinách, kdy byl symbolický význam Vyšehradu považován za zvlášť významný a představím vývoj samotného Vyšehradského komplexu. V praktické části připravím výukový materiál - projekt - pro žáky 2. stupně ZŠ. V souladu se vzdělávacím programem stanovím cíle, jejichž naplnění může návštěva Vyšehradu pomoci. Navrhnu průvodcovské pracovní listy pro žáky a doplňující materiál pro učitele.
|
|
|
Ledopády v Krkonoších
Švec, Matěj ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Šťastná, Petra (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je získat a prezentovat základní poznatky o ledopádech na území Krkonoš. Lokalizace probíhala formou terénního šetření na vytipovaných místech. Zároveň byla pomocí dálkoměru zjišťována i výška ledopádu. Kritéria pro ledopády byla stanovena na minimálně 4 m výšky a 4 m šířky. Pomocí morfometrických analýz v programu ArcGis byly vypočítány hodnoty pro nadmořskou výšku, sklon okolních svahů, orientaci a relativní výškovou členitost. Zjištěné hodnoty byly vzájemně porovnávány a diskutovány s ohledem na tvar reliéfu. Dále bylo záměrem seskupit dosavadní poznatky o tématu ledopádů a provést fyzicko-geografickou charakteristiku s vazbou na ledové útvary. Celkový počet zjištěných ledů je 49, přičemž větší část se nachází v Labském dole (30). Dalšími lokalitami je oblast Obřího dolu (10), okolí jezer Mały a Wielki Staw (7) a Velká Kotelní jáma (2). Ledopády se v Krkonoších vyskytují ve výšce 904-1345 m n. m (průměr 1172 m n. m). Maximální výška ledopádů je až 100 m (v průměru 36 m). Sklon okolních svahů je v rozmezí od 18ř do 39ř. Relativní výšková členitost nabývá hodnot od 583 m do 740 m (průměr 637 m). V expozici ledopádů převládá východní směr se dvěma větvemi východo-severovýchodní a východo-jihovýchodní. Všechny tyto parametry úzce souvisí s determinací ledopádů na...
|
|
|
Vývoj ledopádu v Labské rokli v období 2014-2016
Švec, Matěj ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Šťastná, Petra (oponent)
Hlavním cílem této práce je charakterizovat ledopád v Labské rokli z hlediska jeho morfologie a typů ledových struktur. Popsat jeho vývoj v průběhu zimní sezóny a analyzovat vliv meteorologických faktorů. Pomocí sekvenčního fotografování a měření 3D skenerem během zimních sezón 2014/15 a 2015/16 byly získány hodnoty objemů ledopádu, které byly srovnány s daty z teplotních čidel pod ledopádem a v jeho blízkosti. Srovnání proběhlo také s daty z meteorologické stanice Labská bouda. Sledovaný ledopád vykazoval v první části svého vývoje velmi rychlý růst, následovaný stabilní fází, typickou malými výkyvy a reakcemi na okolní podněty. V třetí fázi docházelo k rychlému úbytku jak epizodními událostmi, kdy se uvolnil větší kus ledu, tak postupným táním. Z hlediska faktorů ovlivňující objem ledopádu se potvrdil velmi výrazný vliv teploty. Úzká spojitost byla nalezena mezi objemem ledu a výškou sněhové pokrývky. Ukázalo se, že vyšší výška sněhu umožňuje oddálení stabilní fáze a tedy větší akumulace ledu. V úbytkové fázi byl velmi patrný vliv globálního záření a trvání slunečního svitu, který pravděpodobně zesilovala žulová stěna akumulací přijatého tepla. Zároveň se také potvrdil předpoklad volně visícího ledu, jako nejméně stabilní struktury. Naopak nejdéle se udržel položený led. Kromě zásadního vlivu...
|
|
|
Vliv turbofolku na formování a modifikaci identity v diasporálních komunitách původem z bývalé Jugoslávie na příkladu postjugoslávských komunit v Rakousku
Šťastná, Petra ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vlainić, Sandra (oponent)
Práce je zaměřena na zkoumání fenoménu turbofolku v diasporách původem ze zemí bývalé Jugoslávie. Turbofolkem je myšlen druh populární hudby s národní (lidovou) příměsí, který vzniká na území bývalé Jugoslávie, a jenž nachází své obdoby i v dalších evropských i mimoevropskýchj zemích. Osoby s migračním pozadím, které žijí v diaspoře, mají k tomuto hudebnímu stylu určitý vztah, jež se může odlišovat od konzumentů v domovských zemích. Zvláště u mladých posluchačů a návštěvníků turbofolkových akcí lze vysledovat určité společné tendence. Výstup by měl zodpovědět základní otázky přístupu osob v ex-jugoslávských diasporách k turbofolku. Měl by popsat turbofolkovou scénu v diaspoře a poukázat na její rozsáhlost. Důkladněji by se měl zaměřit na situaci v Rakousku, přičemž důraz je dán na praktikování turbofolku a poukázání na prvky, které s tímto hudebním stylem souvisí. Zároveň by se měl zaměřit na stav současné identifikace s turbofolkem u konzumentů a blíže ho popsat. Klíčová slova turbofolk, diaspora, Jugoslávie, identita, Rakousko
|
|
|
Systém pro správu poukazů na zdravotní pomůcky
Šťastná, Petra
ŠŤASTNÁ, P. Systém pro správu poukazů na zdravotní pomůcky. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita, 2019 Tato bakalářská práce se zabývá tvorbou webové aplikace ve frameworku Django, který je napsán v programovacím jazyce Python. Účelem aplikace je zprovoznit systém na generování a správu poukazů na zdravotní pomůcky, která by měla být plně funkční po zavedení tzv. ePoukazů.
|
|
|
Návrh hudebního příslušenství pro konkrétního výrobce
Šťastná, Petra
Cílem této diplomové práce je získat přehled o současné výrobě hudebního příslušenství, konkrétně stojanů na klávesy, a na základě zjištěných informací zpracovat vlastní návrh stojanu, který bude splňovat základní požadavky na pevnost, polohovatelnost a skladnost. Práce je rozdělená na praktickou a teoretickou část. První část se zabývá vývojem a technologiemi zpracování hudebního příslušenství. Jsou zde zahrnuty kapitoly zabývající se materiálovou skladbou, akustikou, typologií a ergonomií klávesových stojanů. V druhé části se nachází vlastní návrh stojanu na klávesy a jeho vývoj od prvotních skic až po konečnou realizaci s ohledem na požadavky konkrétního výrobce.
|
|
|
Vývoj ledopádu v Labské rokli v období 2014-2016
Švec, Matěj ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Šťastná, Petra (oponent)
Hlavním cílem této práce je charakterizovat ledopád v Labské rokli z hlediska jeho morfologie a typů ledových struktur. Popsat jeho vývoj v průběhu zimní sezóny a analyzovat vliv meteorologických faktorů. Pomocí sekvenčního fotografování a měření 3D skenerem během zimních sezón 2014/15 a 2015/16 byly získány hodnoty objemů ledopádu, které byly srovnány s daty z teplotních čidel pod ledopádem a v jeho blízkosti. Srovnání proběhlo také s daty z meteorologické stanice Labská bouda. Sledovaný ledopád vykazoval v první části svého vývoje velmi rychlý růst, následovaný stabilní fází, typickou malými výkyvy a reakcemi na okolní podněty. V třetí fázi docházelo k rychlému úbytku jak epizodními událostmi, kdy se uvolnil větší kus ledu, tak postupným táním. Z hlediska faktorů ovlivňující objem ledopádu se potvrdil velmi výrazný vliv teploty. Úzká spojitost byla nalezena mezi objemem ledu a výškou sněhové pokrývky. Ukázalo se, že vyšší výška sněhu umožňuje oddálení stabilní fáze a tedy větší akumulace ledu. V úbytkové fázi byl velmi patrný vliv globálního záření a trvání slunečního svitu, který pravděpodobně zesilovala žulová stěna akumulací přijatého tepla. Zároveň se také potvrdil předpoklad volně visícího ledu, jako nejméně stabilní struktury. Naopak nejdéle se udržel položený led. Kromě zásadního vlivu...
|
|
|
Ledopády v Krkonoších
Švec, Matěj ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Šťastná, Petra (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je získat a prezentovat základní poznatky o ledopádech na území Krkonoš. Lokalizace probíhala formou terénního šetření na vytipovaných místech. Zároveň byla pomocí dálkoměru zjišťována i výška ledopádu. Kritéria pro ledopády byla stanovena na minimálně 4 m výšky a 4 m šířky. Pomocí morfometrických analýz v programu ArcGis byly vypočítány hodnoty pro nadmořskou výšku, sklon okolních svahů, orientaci a relativní výškovou členitost. Zjištěné hodnoty byly vzájemně porovnávány a diskutovány s ohledem na tvar reliéfu. Dále bylo záměrem seskupit dosavadní poznatky o tématu ledopádů a provést fyzicko-geografickou charakteristiku s vazbou na ledové útvary. Celkový počet zjištěných ledů je 49, přičemž větší část se nachází v Labském dole (30). Dalšími lokalitami je oblast Obřího dolu (10), okolí jezer Mały a Wielki Staw (7) a Velká Kotelní jáma (2). Ledopády se v Krkonoších vyskytují ve výšce 904-1345 m n. m (průměr 1172 m n. m). Maximální výška ledopádů je až 100 m (v průměru 36 m). Sklon okolních svahů je v rozmezí od 18ř do 39ř. Relativní výšková členitost nabývá hodnot od 583 m do 740 m (průměr 637 m). V expozici ledopádů převládá východní směr se dvěma větvemi východo-severovýchodní a východo-jihovýchodní. Všechny tyto parametry úzce souvisí s determinací ledopádů na...
|
|
|
Vliv turbofolku na formování a modifikaci identity v diasporálních komunitách původem z bývalé Jugoslávie na příkladu postjugoslávských komunit v Rakousku
Šťastná, Petra ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vlainić, Sandra (oponent)
Práce je zaměřena na zkoumání fenoménu turbofolku v diasporách původem ze zemí bývalé Jugoslávie. Turbofolkem je myšlen druh populární hudby s národní (lidovou) příměsí, který vzniká na území bývalé Jugoslávie, a jenž nachází své obdoby i v dalších evropských i mimoevropskýchj zemích. Osoby s migračním pozadím, které žijí v diaspoře, mají k tomuto hudebnímu stylu určitý vztah, jež se může odlišovat od konzumentů v domovských zemích. Zvláště u mladých posluchačů a návštěvníků turbofolkových akcí lze vysledovat určité společné tendence. Výstup by měl zodpovědět základní otázky přístupu osob v ex-jugoslávských diasporách k turbofolku. Měl by popsat turbofolkovou scénu v diaspoře a poukázat na její rozsáhlost. Důkladněji by se měl zaměřit na situaci v Rakousku, přičemž důraz je dán na praktikování turbofolku a poukázání na prvky, které s tímto hudebním stylem souvisí. Zároveň by se měl zaměřit na stav současné identifikace s turbofolkem u konzumentů a blíže ho popsat. Klíčová slova turbofolk, diaspora, Jugoslávie, identita, Rakousko
|
host ::
RSS.