|
|
Srovnávací studie variant hodnocení hluku v urbánním prostředí
Pomališová, Michaela ; Moldan, Bedřich (vedoucí práce) ; Řiháček, Tomáš (oponent)
Hluk je v současnosti celospolečenským problémem, který obtěžuje především obyvatele zalidněných území. Snižuje jejich kvalitu života a ohrožuje zdraví. Citlivost na hluku je velmi individuální, přesto je různými způsoby možné hluk měřit a hodnotit jeho intenzitu i dopad na člověka. Hluk jakožto složka životního prostředí se na základě stížností obyvatel stává předmětem řešení také na úrovni obcí a měst. Do jejich řízení hluku nutně spadá i jeho sledování a přijímání následných opatření. Tato práce se zabývá srovnáváním objektivních i subjektivních metod hodnocení hluku v urbánním prostředí a jeho vlivu na kvalitu a zdraví obyvatel. K tomuto srovnání používá metodu vícekriteriálního hodnocení variant známou také jako multikriteriální analýza. Srovnává čtyři přístupy k hodnocení hlukové situace, dva objektivní zahrnující měření, jeden subjektivní využívající dotazníkové šetření a jeden smíšený. Vítěznou variantu představuje subjektivní hodnocení, které splnilo zadaná kritéria a váhy důležitosti ze 75 %. Všechny varianty zařazené do analýzy jsou využitelné pro hodnocení hluku ve venkovním prostředí na místní úrovni. Doporučení plynoucí z výsledků této práce je zavést do praxe obcí a měst České republiky vítěznou kompromisní variantu, tedy subjektivní metodu Státního zdravotního ústavu v Praze....
|
|
|
Human impacts on ecosystems: appropriation of primary production and biodiversity in the Czech republic
Vačkář, David ; Moldan, Bedřich (vedoucí práce) ; Nátr, Lubomír (oponent) ; Miko, Ladislav (oponent)
Tato analýza měla za cíl ustavit a odhadnout prostorovou asociaci (vzájemnou souvislost) mezi hustotou lidské populace (HPD) jakožto zástupné míry zátěže prostředí, přivlastňováním primární produkce (aHANPP) jakožto zástupné míry změn využití území a ekosystémů, a biodiverzitou vyjádřenou jako druhovou bohatostí a krajinnou diverzitou. Výsledky analýzy naznačují, že strategie ochrany a péče o biodiverzitu by se měly zaměřovat nejenom na tradičně chráněná území, ale rovněž na 13 urbanizovaná území a krajiny a ekosystémy nových typů, které mohou obsahovat značný podíl druhové bohatosti. Ve své práci jsem zjistil, že přivlastňování nadzemní primární produkce (aHANPP) dosahuje 56 % potenciální primární produkce na území České republiky. Nadzemní HANPP pozůstává ze změn aNPP způsobených přeměnou území (ΔaNPPLC), které se podílí 11 % aNPP0, a socioekonomického výtěžku, který tvoří 45 % aNPP0. Lidé vytěžili z ekosystémů 16,9 Tg C ročně v roce 2000 a toto množství pokleslo z 18,5 Tg C vytěžených v roce 1990 a znovu mírně vzrostlo na 17,3 Tg C v roce 2006. Změny čisté primární produkce vyvolané lidskou činností mohou být považovány za robustní ukazatel lidské stopy zanechané v ekosystémech (Haberl et al., 2004). Nadzemní primární produkce byla vybrána jak společná jednotka pro srovnávání vlivu člověka na území ve...
|
|
|
Vodní režim půd rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě uhlí
Cejpek, Jiří ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Moldan, Bedřich (oponent) ; Tesař, Miroslav (oponent)
Tato disertační práce porovnává vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě hnědého uhlí se zvláštním zřetelem na vývoj hydrologických vlastností půd, které jsou určující pro pohyb a zadržování vody v půdě. Zásadní vliv na zásobu půdní vody má technologie zakládání výsypky a její stáří, které spoluurčuje rozvoj vegetace. Během rozvoje půd na výsypkách se zvětšuje polní vodní kapacita a tím schopnost zadržovat vodu, zvětšuje se ale i bod vadnutí. Tyto změny souvisí s akumulací organické hmoty v půdě a s rozpadem jílovců na částice o velikosti fyzikálního jílu. Rozvoj schopnosti výsypkových půd vázat vodu je větší na rekultivovaných stanovištích, kde dochází k rychlejšímu rozvoji svrchního organominerálního horizontu, je zde však větší i bod vadnutí a spotřeba vody. Na nerekultivovaných stanovištích dochází k rozvoji půdního substrátu pomaleji. Celkově jsou, ale rozdíly ve vodním režimu mezi rekultivovanými a nerekultivovanými plochami malé.
|
|
|
Vývoj nástroje na hodnocení udržitelnosti bydlení
Adamec, Jakub ; Janoušková, Svatava (vedoucí práce) ; Veselý, Martin (oponent) ; Moldan, Bedřich (oponent)
Udržitelný rozvoj se stal klíčovým konceptem nejen pro bydlení, ale také pro celou městskou infrastrukturu, energetiku, dopravu či byznys. Celospolečenské zneužívání a nadužívání termínu udržitelnosti vedlo k vysoké fragmentaci definic. EHK OSN v roce 2015 skrze Ženevskou Chartu OSN o udržitelném bydlení jasně definovala udržitelné bydlení skrze 34 podcílů. OSN nabádá členské státy, aby pokrok v udržitelném rozvoji měřily indikátory a sami je vyvíjely. Existující komerční nástroje používané k hodnocení udržitelného bydlení jsou pro koncept Charty nedostačující. Původně totiž hodnotily pouze tzv. zelenost budov, nicméně významně opomíjely antropocentrický a sociální charakter bydlení obsažený v Chartě. Komerční certifikační nástroje závislé na zisku zpravidla nepracují s transparentním konceptem udržitelnosti, což často vede až k falešné udržitelnosti. Aspirací této práce je návrh transparentního nástroje na hodnocení udržitelnosti bydlení v ČR. Nejprve bylo nutné identifikovat jednotlivé fenomény, jimiž byl hodnocený koncept jasně definován. V druhé části výzkumu byly nalezeny existující indikátory, jež identifikované fenomény hodnotily. Bydlení se skládá z fyzické a sociální struktury. Kromě dočasného teoretického modelu vykonstruovaného vědeckou komunitou může být bydlení v odlišném kontextu...
|
|
|
Příspěvek politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie na změnu klimatu
Nekvasil, Michal ; Moldan, Bedřich (vedoucí práce) ; Hák, Tomáš (oponent) ; Karásek, Jiří (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo posoudit, do jaké míry přispívá politika soudržnosti Evropské unie ke zmírňování změny klimatu. Zatímco politika soudržnosti EU i zmírňování změny klimatu se mohou opírat o solidní teoretickou základnu, vzájemný vztah obou těchto fenoménů zatím do hloubky analyzován nebyl. Cílem této práce bylo alespoň částečně vyplnit tuto mezeru. Zvláštností tohoto výzkumu byla analýza příspěvku politiky soudržnosti EU ke zmírňování změny klimatu na poměrně dlouhém časovém období (20 let), včetně porovnání posledních tří programových období (2000-2006, 2007-2013 and 2014-2020). V celé práci byl zároveň srovnán tento příspěvek na úrovni celé Evropské unie s příspěvkem v České republice. Analýza pěti vybraných indikátorů ukázala, že zatímco na začátku tisíciletí bylo zmírňování klimatické změny politikou soudržnosti opomíjeno, v současném programovém období (2014-2020) se stalo jednou z jejích priorit. Výsledky výzkumu a příspěvek politiky soudržnosti ke zmírňování klimatické změny byly rovněž vyhodnoceny vzhledem k dlouhodobým klimatickým cílům Evropské unie.
|
|
|
Konzistence českých lesnických subvencí s environmentálními cíli státní politiky
Kotecký, Vojtěch ; Moldan, Bedřich (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent) ; Fanta, Josef (oponent)
1 Vojtěch Kotecký Konzistence českých lesnických subvencí s environmentálními cíli státní politiky Abstrakt: České veřejné autority každoročně vyplácejí zhruba 1,2 miliardy korun lesnických subvencí. Subvenční programy jsou důležitým instrumentem veřejné politiky; mohou mít také podstatné environmentální konsekvence a vliv na schopnost lesů poskytovat ekosystémové služby. Práce analyzuje konzistenci lesnických subvencí v České republice s proklamovanými environmentálními cíli veřejně politických dokumentů. Necelá polovina subvenčních výdajů financuje programy, které jsou s těmito cíli v rozporu; práce tak potenciálně identifikuje řadu environmentálně nepříznivých subvencí. Nicméně řada programů - a ve 27 % výdajů dokonce ty stejné programy - rovněž přispívá k plnění stejných cílů. Ilustrativním příkladem komplikovaného charakteru subvencí je podpora na zalesňování zemědělské půdy, jež přispívá k požadovanému rozšiřování výměry lesů; přitom však, jak ukazuje statistická analýza, směřuje přednostně do okresů s vysokou lesnatostí a může financovat projekty s nadbytkem smrku a deficitem buku i jedle.
|
|
|
Vliv vybraných biofyzikálních faktorů na organismy a jejich antropogenní modifikace
Bujalský, Luděk ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Šarapatka, Bořivoj (oponent) ; Moldan, Bedřich (oponent)
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta Ústav pro životní prostředí Charles University, Faculty of Science Institute for Environmental Studies Doktorský studijní program: Environmentální vědy Doctoral study programme: Environmental Sciences Autoreferát disertační práce Summary of Doctoral thesis Vliv vybraných biofyzikálních faktorů na organismy a jejich antropogenní modifikace Effects of selected biophysical factors on organisms and their anthropogenic changes Mgr. Luděk Bujalský Školitel: Prof. Mgr. Ing. Jan Frouz, CSc. Supervisor: Prof. Mgr. Ing. Jan Frouz, CSc. Praha, 2019 Abstrakt Disertační práce je sestavena ze čtyř článků, které se zabývají biofyzikálními faktory ovlivňujícími životní prostředí organismů vyskytujících se v antropogenně ovlivněných ekosystémech. I přes zdánlivou různorodost výzkumných oblastí je základní jednotící myšlenkou této práce koncept, který sice vede od jednotlivosti k syntéze, resp. dedukcím vedoucím k pochopení lokálních ekosystémových procesů, ale snaží se též zdůrazňovat, dnes již v základní vědě opět trochu přehlížený, koncept holistického pohledu na fungování přírodních jevů akcentujícího důležitost základního pohledu na svět jako "propojené sítě". Zejména jde o demonstarci stavu, kdy antropogenní modifikace ekosystémů, kromě svých přímých dopadů mění přirozené toky...
|
|
|
Vodní režim půd rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě uhlí
Cejpek, Jiří ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Moldan, Bedřich (oponent) ; Tesař, Miroslav (oponent)
Tato disertační práce porovnává vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě hnědého uhlí se zvláštním zřetelem na vývoj hydrologických vlastností půd, které jsou určující pro pohyb a zadržování vody v půdě. Zásadní vliv na zásobu půdní vody má technologie zakládání výsypky a její stáří, které spoluurčuje rozvoj vegetace. Během rozvoje půd na výsypkách se zvětšuje polní vodní kapacita a tím schopnost zadržovat vodu, zvětšuje se ale i bod vadnutí. Tyto změny souvisí s akumulací organické hmoty v půdě a s rozpadem jílovců na částice o velikosti fyzikálního jílu. Rozvoj schopnosti výsypkových půd vázat vodu je větší na rekultivovaných stanovištích, kde dochází k rychlejšímu rozvoji svrchního organominerálního horizontu, je zde však větší i bod vadnutí a spotřeba vody. Na nerekultivovaných stanovištích dochází k rozvoji půdního substrátu pomaleji. Celkově jsou, ale rozdíly ve vodním režimu mezi rekultivovanými a nerekultivovanými plochami malé.
|
|
|
Příspěvek politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie na změnu klimatu
Nekvasil, Michal ; Moldan, Bedřich (vedoucí práce) ; Hák, Tomáš (oponent) ; Karásek, Jiří (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo posoudit, do jaké míry přispívá politika soudržnosti Evropské unie ke zmírňování změny klimatu. Zatímco politika soudržnosti EU i zmírňování změny klimatu se mohou opírat o solidní teoretickou základnu, vzájemný vztah obou těchto fenoménů zatím do hloubky analyzován nebyl. Cílem této práce bylo alespoň částečně vyplnit tuto mezeru. Zvláštností tohoto výzkumu byla analýza příspěvku politiky soudržnosti EU ke zmírňování změny klimatu na poměrně dlouhém časovém období (20 let), včetně porovnání posledních tří programových období (2000-2006, 2007-2013 and 2014-2020). V celé práci byl zároveň srovnán tento příspěvek na úrovni celé Evropské unie s příspěvkem v České republice. Analýza pěti vybraných indikátorů ukázala, že zatímco na začátku tisíciletí bylo zmírňování klimatické změny politikou soudržnosti opomíjeno, v současném programovém období (2014-2020) se stalo jednou z jejích priorit. Výsledky výzkumu a příspěvek politiky soudržnosti ke zmírňování klimatické změny byly rovněž vyhodnoceny vzhledem k dlouhodobým klimatickým cílům Evropské unie.
|
|
|
Překážky a příležitosti implementace principů udržitelného rozvoje v pozemní dopravě v ČR
Tym, Antonín ; Moldan, Bedřich (vedoucí práce) ; Nekola, Martin (oponent) ; Pospíšil, Karel (oponent)
Hlavním tématem dizertační práce jsou aktéři a jejich role v procesu změny dopravní politiky v České republice. Současný systém dopravy je označován jako neudržitelný a cílem dopravní politiky by proto měla být udržitelná doprava. Přechodu k tomuto udržitelnějšímu systému dopravy však brání celá řada bariér. Mezi nejvýznamnější bariéry se dnes řadí institucionální bariéry zahrnující jak formální organizace, tak normy a pravidla, v rámci nichž působí individuální aktéři, kteří mohou ovlivňovat a měnit politiku (policy). Jedním z teoretických přístupů, který považuje aktéry za významný prvek změny politiky, je teorie advokačních koalic (ACF). Teorie ACF předpokládá, že aktéři formují své politické návrhy a řešení na základě systému přesvědčení a hodnot, které vyznávají, a k jejich prosazování vytváří tzv. advokační koalice. Ke změně politiky pak dochází ve chvíli, kdy alternativní koalice nahradí doposud dominantní koalici, nebo když se změní názor (postoj) členů této dominantní koalice na konkrétní veřejně-politický problém (např. dopravu ve městech). Cílem práce je zjistit, jaký postoj zaujímají vybraní aktéři k dopravě a dopravní politice v České republice a prostřednictvím analýzy těchto postojů identifikovat potenciální názorové koalice. Cílem je také zjistit, zda některá z těchto názorových...
|
host ::
RSS.