|
|
Doklady kontinentálního zalednění v reliéfu Moravské brány
Pavurová, Zuzana ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Nývlt, Daniel (oponent)
Doklady kontinentálního zalednění v reliéfu Moravské brány Abstrakt Ve své diplomové práci se zaměřuji na území v Moravské bráně, které bylo během kvartéru zasaženo kontinentálním zaledněním. Zabývám se reliéfem na území Moravské brány a zda tu lze najít doklady kontinentálního zalednění. Dále jestli jsem schopna potvrdit nebo vyvrátit prostorové vymezení oscilační zóny kontinentálního pleistocénního ledovce. Hlavní části diplomové práce představují: vývoj poznatků a názorů na zalednění ve zkoumaném území, tvary reliéfu, které vznikají u okrajů ledovců, metody a výsledky výzkumu a diskuze. Diplomovou práci jsem obohatila o mapy, grafy a obrázky. Vzhledem k tomu, že je reliéf již značně pozměněn, tvary, které po sobě ledovec zanechal, jsou zde velmi obtížně viditelné. Dospěla jsem k tomu, že prostorové vymezení oscilační zóny kontinentálního pleistocénního ledovce mohu potvrdit jen v určitých částech.
|
|
|
Prvohorní zalednění jako obdoba kvartérních glaciálních cyklů?
Kubíček, Martin ; Laurin, Jiří (vedoucí práce) ; Laibl, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na srovnání dvou hlavních ledovcových období fanerozoika, mladopaleozické doby ledové a zalednění v kenozoiku a pleistocénu. Hlavním cílem práce je porovnání faktorů vedoucích ke glaciaci a jejich řídících mechanismech na krátkodobé a dlouhodobé úrovni, srovnání základních znaků zemských cirkulačních systému. V neposlední řadě také vymezení nevyřešených otázek a úvaha nad možností využití robustnějších dat z kenozoika, které poukazují na velmi komplexní chování klimatického systému a jeho složek. V obou porovnávaných obdobích se jeví hlavním řídícím faktorem klimatu obsah skleníkových plynů v atmosféře. Dalším společným znakem je sestupný trend teploty, projevující se zpočátku méně výraznou a dynamickou glaciací v období svrchního devonu, eocénu a oligocénu. Charakteristický je přechod do nejchladnějších fází s nejnižší průměrnou teplotou a největším objemem kontinentální kryosféry. Na základě obsahu CO2, amplitudy glacieustatických oscilací nebo projevů Milankovičových cyklů je možné považovat za analog pleistocénu sled několika glaciačních eventů v intervalu serpuchov až sakmar. Rozdíl oproti relativně uniformnímu pleistocennímu zalednění spočívá v přítomnosti velkého počtu glaciačních center v prostoru Gondwany. Určitá podobnost je zaznamenána v krátkodobých...
|
|
| |
|
|
Rozmístění a morfologie sítí pseudomorfóz mrazových klínů v Rakousku
Dufek, Jaroslav ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Margold, Martin (oponent)
Rakousko se během chladných pleistocenních epizod nacházelo v předpolí blízkého alpského zalednění. Nezaledněné území Rakouska bylo součástí středoevropské periglaciální zóny, ve které se vyvinul permafrost. Rozšíření svrchně pleistocenního permafrostu, jeho charakter, ale i časové zařazení je na území západního okraje Panonské pánve stále nejasné. Svou roli v tom má i to, že představy o charakteristice svrchně pleistocenního permafrostu v této oblasti doposud vycházely zejména z nepřímých biologických či litologických záznamů jako jsou pylová zrna, hlemýždí malakofauna či spraše. Až doposud byla evidence přímých geoindikátorů paleo-permafrostu poměrně omezená, s ojedinělými reliktními mrazovými klíny, kryoturbacemi či sporadickými pozůstatky po termokrasových jezerech a pingách. Práce představuje novou databázi mrazových klínů na území Rakouska, která vznikla na základě publikovaných zdrojů, ale hlavně na základě leteckých snímků dostupných v aplikaci Google Earth Pro. Výsledky podstatně rozšiřují (řádově o stovky lokalit) dosavadní znalosti o výskytu mrazových klínů, které byly na území Rakouska až dosud lokalizovány čistě jen na základě kopaných profilů a půdních sond. Nalezené sítě mrazových klínů jsou indikátorem souvislého paleo-permafrostu a nachází se zejména v nížinných oblastech...
|
|
|
Late Cenozoic response of the selected fluvial systems of the Bohemian Massif to tectonics.
Flašar, Jan
Přesto, že je Český masiv vnitrodeskovým územím, v průběhu pozdního kenozoika se na jeho území vyskytovala relativně intenzivní tektonická aktivita. Tyto procesy významně utvářely jak morfologii terénu, tak geometrii vodních toků, což můžeme v dnešní krajině snadno pozorovat. Zatímco vliv tektoniky a klimatu na utváření morfologie terénu byl studován a popisován už mnohokrát, vliv na geometrii říčních systémů nebyl dosud komplexně zkoumán. Předchozí autorovy výzkumy v rámci diplomové práce lokalizovaly dvě perspektivní oblasti v Českém masivu - okolí mariánskolázeňského zlomu v západních Čechách a Novohradské hory a jejich podhůří v jižních Čechách. V těchto oblastech je vliv tektonických pohybů a klimatu na změny geometrie vodních toků velmi pravděpodobný, a proto jsou tyto oblasti vhodným prostředím pro výzkum takových interakcí. Tato práce je zaměřena na studium vzájemných interakcí mezi tektonickou aktivitou a geometrií (změnami geometrie) vybraných říčních systémů v Českém masivu. Cílem není pouze prokázat souvislost a vliv tektoniky na říční systémy, ale také testovat a vyhodnotit použitý soubor metod, které mohou být vhodné pro nalezení lokalit s recentní tektonickou aktivitou a které jsou použitelné v budoucnu i v jiných podobných územích. Obě oblasti - podél mariánskolázeňského zlomu a v...
|
|
|
Klima v kvartéru a vznik eolických sedimentů
Obersteinová, Tereza ; Kadlec, Jaroslav (vedoucí práce) ; Martínek, Karel (oponent)
Eolické sedimenty jsou svým vznikem výrazně závislé na klimatických podmínkách ve čtvrtohorách. Komplexy spraší a fosilních půd představují jeden z nejvýznamnějších přírodních archívů, využívaných pro poznání čtvrtohor, ale mají velký význam i pro kvartérní statigrafii. Spraše zakrývají zhruba desetinu plochy všech kontinentů. Proxy-záznam z těchto sedimentů, často ze vzdálených oblastí, můžeme porovnávat a získávat tak informace globálního významu. Metody studia magnetických minerálů umožňují přečíst paleoenvironmentální záznam uložený v komplexech spraší a fosilních půd a korelovat tyto informace s detailním záznamem, získaným z hlubokomořských sedimentů.
|
|
|
Sulfidická mineralizace v okolí bílinského zlomu
Markes, Jan ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Goliáš, Viktor (oponent)
Neoidní sulfidická mineralizace vyskytující se v terciérních sedimentech Lomu Bílina v lokalitě bílinského zlomu je hydrotermálního původu. Mineralizace je vázána na zlomové systémy oháreckého riftu. Teplota krystalizačních fluid se pohybovala kolem 50řC. Mineralizace bílinského zlomu je dosti jednotvárná, většinou se vyskytuje markazit bez stopových příměsí, dále čistý pyrit. Byly ale také zaznamenány zóny s obsahy stopových příměsí, především arsenu a niklu. Obsahy As obohacených růstových zón kolísaly od 0,2 - 5,4 hm. %, Ni bohaté zóny se pohybovaly v rozmezí 1,6-5,9 hm. %. Růstové zóny v agregátech se zvýšeným obsahem As a Ni byly velmi tenké, přínos fluid obohacených As a Ni zřejmě probíhal ve velmi krátkých časových periodách. Ve vzorcích markazitu byly dále nalezeny pórovité zóny mikroinkluzí jílových minerálů. Tyto zóny zvýšeného obsahu Al a Si kopírovaly růstové zóny jednotlivých krystalů. Disulfidy se na lokalitě vyskytují v hojném množství a to jak rozptýlené v uhelné sloji, tak vázané na tektonickou zónu bílinského zlomu. Pyrit a markazit rozptýlený v uhelné sloji geneticky nesouvisí se sulfidy vázanými na bílinský zlom.
|
|
|
Doklady kontinentálního zalednění v reliéfu Moravské brány
Pavurová, Zuzana ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Nývlt, Daniel (oponent)
Doklady kontinentálního zaledn ění v reliéfu Moravské brány Abstrakt Ve své diplomové práci se zam ěřuji na území v Moravské brán ě, které bylo b ěhem kvartéru zasaženo kontinentálním zaledn ěním. Cílem mé diplomové práce je porovnání názoru Tyrá čka (2006) na maximální rozší ření kontinentálního ledovce v daném území se získanými poznatky. Hlavní části diplomové práce p ředstavují: vývoj poznatk ů a názor ů na zaledn ění ve zkoumaném území, tvary reliéfu, které vznikají u okraj ů ledovc ů, metody a výsledky výzkumu a diskuze. Diplomovou práci jsem obohatila o mapy, grafy a obrázky. Pro zpracování dat jsem použila program MapInfo Professional 7.0 SCP, ArcGIS 9 a Microsoft Office Excel 2003.
|
|
|
Late Cenozoic response of the selected fluvial systems of the Bohemian Massif to tectonics.
Flašar, Jan ; Martínek, Karel (vedoucí práce) ; Pánek, Tomáš (oponent) ; Moreiras, Stella Maris (oponent)
Přesto, že je Český masiv vnitrodeskovým územím, v průběhu pozdního kenozoika se na jeho území vyskytovala relativně intenzivní tektonická aktivita. Tyto procesy významně utvářely jak morfologii terénu, tak geometrii vodních toků, což můžeme v dnešní krajině snadno pozorovat. Zatímco vliv tektoniky a klimatu na utváření morfologie terénu byl studován a popisován už mnohokrát, vliv na geometrii říčních systémů nebyl dosud komplexně zkoumán. Předchozí autorovy výzkumy v rámci diplomové práce lokalizovaly dvě perspektivní oblasti v Českém masivu - okolí mariánskolázeňského zlomu v západních Čechách a Novohradské hory a jejich podhůří v jižních Čechách. V těchto oblastech je vliv tektonických pohybů a klimatu na změny geometrie vodních toků velmi pravděpodobný, a proto jsou tyto oblasti vhodným prostředím pro výzkum takových interakcí. Tato práce je zaměřena na studium vzájemných interakcí mezi tektonickou aktivitou a geometrií (změnami geometrie) vybraných říčních systémů v Českém masivu. Cílem není pouze prokázat souvislost a vliv tektoniky na říční systémy, ale také testovat a vyhodnotit použitý soubor metod, které mohou být vhodné pro nalezení lokalit s recentní tektonickou aktivitou a které jsou použitelné v budoucnu i v jiných podobných územích. Obě oblasti - podél mariánskolázeňského zlomu a v...
|
|
|
Geomorphological development of the Prague area in the Quaternary as an essential phenomenon of structure and intensity of recent morphogenetic processes
Michalovič, Peter ; Kalvoda, Jan (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
Územie Prahy predstavuje jedinečný georeliéf tvorený zarovnanými úrovňami Pražskej plošiny, do ktorej sú zahĺbené antecedentné a epigenetické údolia vodných tokov. V predloženej práci je na základe analýzy dostupných literárnych prameňov popísaný súčasný stav poznania o geomorfologickom vývoji územia Prahy, a to s dôrazom na klimato- morfogenetické procesy v priebehu kvartéru. Hlavným cieľom výskumu je identifikácia areálov intenzívnych súčasných geomorfologických procesov prostredníctvom analýzy priestorových dát o reliéfe. Zistené poznatky boli doplnené terénnym prieskumom dvoch vybraných lokalít intenzívnych súčasných zmien povrchových tvarov. Bola vykonaná regionalizácia území vystavených intenzívnym recentným geomorfologickým procesom, predstavujúcich určité geomorfologické ohrozenia, prezentovaná aj vo forme mapových výstupov a ďalšej grafickej dokumentácie. V práci je ukázané, že štruktúra a intenzita súčasných geomorfologických procesov na území Prahy je významným spôsobom ovplyvnená vývojom reliéfu tohto územia v kvartéri.
|
host ::
RSS.