|
Chirurgické řešení retrakční kapsy jako prevence vzniku sekundárního cholesteatomu
Jakubův, Martin ; Otruba, Lukáš (vedoucí práce)
Práce se zabývá sekundárním, tedy získaným cholesteatomem. Ten vzniká na podkladě retrakční kapsy. Proces je podmíněn tubární dysfunkcí, jež vede přes otitis media secretorica ke vzniku retrakční kapsy a dále může v některých případech dojít k rozvoji otitis media chronica s cholesteatomem. Cholesteatom je perlovitý útvar nacházejí se ve středoušní dutině s agresivním chováním vůči okolním strukturám. Může vést k závažným až život ohrožujícím komplikacím. Proto mají smysl opatření vedoucí k prevenci jeho vzniku. Patří sem sledování rizikových pacientů, správná léčba onemocnění předcházejících vznik získaného cholesteatomu a v neposlední řadě sanační operace nekontrolovatelné nebo jinak problematické retrakční kapsy, prováděné jako tympanotomie, attikotomie či attikoantrotomie dle rozsahu a lokalizace kapsy jako prevence vzniku cholesteatomu. Práce je doplněna o soubor pacientů operovaných na ORL klinice FNKV. Tento soubor má velké zastoupení pacientů s rozštěpovou vadou (44%). Ta se často pojí s tubární dysfunkcí a proto je tato skupina riziková a preventivní opatření jsou zde zcela na místě.
|
|
Právní a etické aspekty lékařské péče o terminálně nemocné pacienty
Pokorný, Pavel ; Dostál, Ondřej (vedoucí práce)
S problémem ukončování či nezahajování terapie u terminálně nemocných pacientů, stejně jako s termíny euthanasie, asistovaná sebevražda ale i zabití nebo vražda, se budeme v moderní medicíně střetávat stále častěji. Souvisí to přirozeně s vývojem medicíny, především v oblasti technické, kdy mohou lékaři bojovat o život, případně oddalovat smrt v případech, které by ještě před deseti patnácti lety končily nevyhnutelně smrtí. Mnoho pacientů si ale nepřeje "žít za každou cenu" a tak budou debaty týkající se euthanasie nabývat stále na aktuálnosti. V České republice, ale obdobnou situaci nalezneme i v jiných postkomunistických zemích, jsme vinou historického vývoje v oblasti práv pacientů, v komunikaci mezi pacienty a lékaři a také v lékařské etice poněkud pozadu v porovnání se západní Evropou a Spojenými státy. Na následujících stranách se pokusím přiblížit postoj k euthanasii v některých zemích Evropy a poté se zaměřím na specifické české právní prostředí a jeho vztah k ukončování péče o pacienty. Budu velice rád, pokud moje práce přispěje alespoň v okruhu mých vrstevníků k vyjasnění pojmů a povede k širší diskusi o péči o vážně nemocné pacienty.
|
|
Návrh a realizace termoelektrického stimulátrou pro kvantitativní určení teplotního prahu u pacientů
Hykel, Jan ; Hozman, Jiří (vedoucí práce) ; Špunda, Miloslav (oponent)
Porucha senzorického čití je jedním z hlavních příznaků někdy ještě jinak nedemonstrované polyneuropatie. Vyšetřením a stanovením stupně postižení se zabývá metoda Kvantitativního senzorického testování (Quantitative Sensory Testing - QST). Podjednotkou této komplexní sady vyšetření je vyšetření citlivosti na teplotní vjem. To se provádí pomocí speciálního přístroje tzv. termostimulátoru (TES). Tématem této práce je návrh a realizace takovéhoto přístroje, jeho funkční testování a porovnání hodnot získaných vyšetřením skupiny 20 zdravých dobrovolníků s hodnotami uvedenými v literatuře. Návrh se zabývá pouze částmi nezbytnými pro správné a úplné provedení vyšetření dle návodů a instrukcí uváděných v literatuře zabývající se touto tématikou. Naměřené hodnoty se shodují s hodnotami uvedenými v literatuře avšak pouze v obecných předpokladech, jelikož literatura žádné přesné hodnoty jednotlivých parametrů neuvádí. Dále byly uvedeny i návrhy možných rozšíření TES z hlediska automatizace procedury nebo obecný návrh TES z hlediska konstrukce úplně koncepčně odlišného.
|
|
Miniinvazivní přístupy u aloplastiky kyčelního kloubu
Kubeš, Radovan ; Koudela, Karel (vedoucí práce) ; Poul, Jan (oponent) ; Landor, Ivan (oponent)
Souhrn Současný svět i medicína jsou poznamenány obrovsky rychlým rozvojem miniaturizace, která se překvapivě nevyhnula ani endoprotetice a vzedmula díky značné mediální pozornosti obrovskou vlnu zájmu o možnost miniinvazivní operativy i mezi laickou veřejností. Ve sdělovacích prostředcích byla tato metoda prezentována jako převratná a takřka revoluční, první odborné publikace (zejména od průkopníků této techniky) byly také vesměs pozitivní, ale také již od počátku měla své odpůrce. Vlastní idea mini-invazivní operativy je nepochybně správným krokem do budoucnosti, teoretické výhody jsou nesporné a logické. Já jsem si ovšem položil otázku, lze-li i v praxi dosáhnout teoreticky proklamované mini- invazivity i očekávaných výsledků. Vzhledem k tomu, že jsem vstupoval pro mne na novou oblast, rozhodl jsem se nejprve posoudit dostupné literární zkušenosti, poté jsem přistoupil k vlastnímu praktickému ověření mini-invazivního přístupu na kadaveru a po této průpravě jsem poté velice obezřetně přistoupil k vlastní operativě. Ve snaze co nejvíce eliminovat učební křivku, jsem nejprve začal s mini-invazivní implantací pouze femorální komponenty - tedy CCEP, teprve po zhodnocení této skupiny a s nově nabyvšími zkušenostmi jsem přistoupil k vlastní MIS-TEP kyčelního kloubu, kdy jsem pak statisticky vyhodnotil výsledky...
|
|
Vnitrodruhová struktura Phytopthora alni Brasier et S. A. Kirk na území ČR
Černý, Karel
Práce má za cíl zejména prozkoumat vnitrodruhovou variabilitu druhu Phytophthora alni v ČR s použitím morfologického přístupu a fenetické klasifikace. Byla provedena detailní morfologická analýza 29 izolátů patogenu získaných z celého území ČR. Bylo studováno celkem 50 znaků -- 14 znaků kultury, 16 znaků nepohlavních struktur a 20 znaků pohlavních struktur (u mikroskopických znaků proběhlo vždy 20 měření konkrétních struktur). Výsledná data byla zpracována v software Statistica 8.0 za pomoci popisné statistiky, neparametrických metod, shlukovacích metod, analýzy hlavních komponent a diskriminační analýzy. Bylo zjištěno, že se na území ČR vyskytují dva poddruhy patogenu: Phytophthora alni subsp. alni (Paa) a Phytophthora alni subsp. uniformis (Pau). Výskyt třetího poddruhu (P. alni subsp. multiformis) nebyl zjištěn. Nominátní poddruh Paa v současné době v ČR dominuje -- více než 4/5 studovaných izolátů patřilo do tohoto taxonu. Morfologická analýza ukázala, že oba taxony lze určit na základě standardně užívaných znaků -- zejména ornamentace stěny oogonií, délka anteridií, podíl abortovaných oogonií apod. Zhruba 10 % izolátů bylo intermediárních. Sérií analýz byly izoláty rozděleny do dvou odpovídajících shluků a byla sestrojena diskriminační funkce, zařazující izoláty do obou taxonů na základě morfologických znaků; platnost funkce byla ověřena. Jako diskriminátory byly použity znaky podíl standardních oogonií, výška ornamentace stěny oogonia, podíl dvoubuněčných anteridií s centrální přepážkou a délka anteridia. Byla zjištěna výrazná variabilita uvnitř poddruhu Paa -- ukázalo se, že na území ČR se objevují dva morfotypy tohoto taxonu. Byla vypracována diskriminační funkce pro odlišení morfotypů a úspěšně otestována; diskriminátory jsou průměr oogonií, výška ornamentace stěny oogonia a šířka anteridia. Nejspolehlivější znak je šířka anteridia (sz. morfotyp má anteridia v průměru o 3 mikrometry širší). Poddruh Paa se souvisle vyskytuje v celé západní polovině území, směrem na východ četnost jeho výskytu klesá. Druhý taxon -- Pau -- je poměrně vzácný a vyskytuje se ostrůvkovitě po celém území státu. Lze dovodit, že rodičovský taxon Pau se rozšířil na území ČR jako první, invaze nominátního taxonu Paa následovala později. Později pravděpodobně začal kompetičně zdatnější Paa vytěsňovat Pau, jehož dnešní areál v ČR lze považovat do jisté míry za reliktní. 4 Areály obou morfotypů Paa se liší - jeden morfotyp se častěji objevuje na severozápadě území a druhý na jihovýchodě (dominuje v jižní části Čech a na Moravě). Nelze vyloučit, že se jedná o pozůstatky dvou nezávislých kolonizačních vln, kdy na území ČR pronikly dvě linie patogenu vzniklé nezávisle na sobě opakovanou hybridizací rodičovských taxonů Pau a Pam.
|
|
Nabývání vlastnického práva k nemovitostem
Kozderková, Štěpánka ; Mikeš, Jiří (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
86 Závěrečné shrnutí Nemovitosti vzhledem ke své jedinečné povaze představují důležitý objekt společenských a ekonomických vztahů. U vztahů, týkajících se nemovitostí se proto vyžaduje stálá a jasná právní úprava a co nejvyšší míra právní jistoty v těchto právních vztazích. Na základě podrobného prozkoumání právní úpravy ale docházíme k závěru, že oblast nemovitostí a nabývání vlastnictví k nim není upravena zcela komplexně a bezmezerovitě. Tento stav se snaží napravit soudy ve své rozhodovací praxi tím, že některá nejasná ustanovení podrobně vykládají a přispívají tak k větší právní jistotě. To jen potvrzuje vzrůstající úlohu soudů a judikatury jako jednoho z pramenů právní úpravy. Tento vývoj patrný v posledních desetiletích vede k přibližování našeho kontinentálního právního systému k sytému anglosaskému. Částečnou příčinou nejasností a neúplnosti naší právní úpravy je opuštění zásady superficies solo cedit, nahrazené zásadou "stavba není součástí pozemku". Tento stav se má změnit po nabytí účinnosti nového Občanského zákoníku, jehož návrh se opět vrací k zásadě "stavba ustupuje povrchu". Součástí pozemku má být prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení s výjimkou staveb dočasných. To znamená, že stavba mimo staveb podzemních se samostatným účelovým určením nebude již...
|
|
Epidemiologie a vyhledávání rizikových skupin těhotných žen v prevenci
Málek, Otakar ; Velebil, Petr (vedoucí práce)
Těhotenství, která jsou zatížena větším nebezpečím vzniku patologie než je v populaci běžné, se nazývají riziková. Mezi riziková těhotenství patří asi 30% z celkového počtu gravidit. Pouze 20-30% rizikových těhotenství probíhá patologicky. Větší než populační nebezpečí patologického průběhu může být přítomno již před početím nebo se může zvýšit v jeho průběhu. V identifikaci rizikových faktorů se postupuje od screeningu všeobecného (anamnéza a fyzikální vyšetření) ke screeningu specifickému. Pokud se riziko potvtrdí, je zahájena cílená prevence. Jedním z rizikových faktorů těhotenství, na které se recentně pozornost zaměřovala, jsou sexuálně přenosné infekce zejména pokud probíhají asymptomaticky. Je zjišťována stoupající prevalence urogenitální chlamydiové infekce a opakovaně hodnocena vhodnost různých screeningových programů. Screening a účinná preventivní opatření v boji s hepatitidou B jsou již ve vyspělých zemích realizovány. Stejně tak ve vyspělých státech již existuje dobrá prevence přenosu viru HIV z matky na dítě. Tento zůstává závažným problémem v méně vyspělých regionech světa. Dále se provádí rutinní serologický screening na syfilis. Ostatní pohlavně přenosné choroby nejsou předmětem rutinního serologického screeningu.
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u dětí hospitalizovaných s autismem
SCHÖNBAUEROVÁ, Andrea
Téma diplomové práce je Specifika ošetřovatelské péče u dětí hospitalizovaných s autismem. V teoretické části práce jsou popsány příčiny autismu, klinické projevy, diagnostika, základní terapeutická opatření a ošetřovatelská péče u takového dítěte. Diplomová práce má stanoveny 3 cíle: Cíl 1. Zjistit problémy provázející hospitalizaci dítěte autisty. Cíl 2. Zjistit specifika ošetřovatelské péče u dětí s autismem. Cíl 3. Vytvořit informační brožůrku, která by pomohla sestrám získat základní informace potřebné k poskytování odborné ošetřovatelské péče dětem s autismem. K dosažení cílů byla použita forma kvalitativního výzkumu a technika standardizovaného rozhovoru. V rámci výzkumu byly použity dva výzkumné vzorky. První výzkumný soubor tvořily sestry, které pracují na oddělení dětské psychiatre a oddělení dětské neurologie. Tyto sestry byly vybrány záměrně, protože ošetřují děti s autismem pravidelně a mají v této oblasti mnoho zkušeností. Dohromady bylo provedeno 10 rozhovorů, které byly zaznamenány na záznamový arch a následně zpracovány. Druhým výzkumným souborem byly matky dětí, u kterých byl diagnostikován dětský autismus a které prodělaly se svým dítětem hospitalizaci v nemocnici v rámci diagnostického pobytu nebo v souvislosti s akutním ošetřením. Zde bylo provedeno také 10 rozhovorů. Po provedení kvalitativního výzkumu byla získána odpověď na stanovené výzkumné otázky: Výzkumná otázka č.1 zjišťuje, jaká existují specifika ošetřovatelské péče o dítě s autismem. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že ošetřovatelská péče u dětí s autismem má jistá specifika v oblasti komunikace, zachování rituálů, nutnosti doprovodu rodiče, psychické zátěži dítěte i personálu. Výzkumná otázka č.2 byla zaměřena na zjištění, jaké problémy provázejí hospitalizaci dítěte s autismem. Zde bylo na základě provedených rozhovorů zjištěno, že největší problémy při hospitalizaci činí agresivita dětí, problematická adaptabilita na změnu prostředí a problémy, které nastávají po prodělané hospitalizaci. Dále bylo zjištěno, že velkým problémem je individualita dětí, kterou je nutné zohlednit při poskytování ošetřovatelské péče. Výzkumná otázka č.3 zjišťovala, jak sestry hodnotí přítomnost rodiče při hospitalizaci dítěte s autismem. Všechny sestry vnímají přítomnost rodiče velmi kladně. Prospěšnost přítomnosti rodičů při hospitalizaci spatřují sestry v tom, že rodiče předávají sestrám důležité informace, doprovázejí dítě po celou dobu pobytu, pomáhají dítěti s adaptací na nové prostředí, zajišťují u dítěte běžnou denní péči včetně trávení volného času a poskytují dítěti pocit bezpečí a jistoty. Výzkumná otázka č.4 řeší problematiku toho, jak se sestry cítí při ošetřování dítěte s autismem. Zjištěné informace jsou individuální. Výzkumné šetření ukázalo, že se sestry cítí dobře, bezproblémově a práce je pro ně rutinou. Negativní pocity u sester jsou ovlivněné okolnostmi v podobě nálady, únavy či náročné komunikaci s rodiči. Dále byl zjištěno, že sestry pociťují nejistotu v době, kdy začínají pracovat s dětmi s autismem a při prvním kontaktu s dítětem. Vzhledem k vysoké prevalenci poruchy v populaci je nutné, aby sestry znaly základní informace o autismu a osvojily si zásady ošetřovatelské péče u dětí s tímto typem postižení. V této souvislosti byla vytvořena informační brožůrka, která má pomoci sestrám získat základní informace potřebné k poskytování odborné ošetřovatelské péče dětem s autismem.
|
|
Současné možnosti elektronického podpisu pro fyzické osoby
Pekárek, Miroslav ; Toman, Prokop (vedoucí práce) ; Šubrta, Václav (oponent)
Smyslem této práce je shrnout současné poznatky o elektronickém podpisu a nastínit jeho základní principy a technologie takovým způsobem, který by umožnil minimálně jeho potenciální rozšíření do povědomí širších skupin obyvatelstva. Tato práce se zaměřuje nejen na teoretické poznatky vztahující se k elektronickému podpisu, ale také na možnosti jeho získání a případné praktické využitelnosti v České republice, potažmo jejími překážkami. Cílem této práce je poskytnout občanovi detailní informace o možnostech získání takovéhoto elektronického podpisu a upozornit ho na možné problémy, které mohou být s tímto procesem spojené. Zároveň by tato práce měla běžnému občanovi, dle jeho osobních požadavků a preferencí, pomoci při jeho případném rozhodování, která certifikační autorita je pro něj ta nejvhodnější a zda vůbec má pro něj smysl, si takovýto podpis zřizovat.
|
|
Segmentace cév mozku v CT angiografii
Tůma, Tomáš ; Pelikán, Josef (vedoucí práce) ; Maršálek, Lukáš (oponent)
Jednou z klíčových úloh při zpracování obrazových dat získaných při angiografickém vyšetření pomocí počítačové tomografie je segmentace cévních struktur. Cílem práce je usnadnit diagnostiku cév názorným zobrazením - vizualizací pomocí odečítání pre-kontrastního a post-kontrastního snímku. Hlavním problémem k řešení je nalezení použitelných algoritmů pro optimální fitting snímku. Kromě toho je vhodné seznámit se i s dalšími metodami používanými při segmentaci cév neurokrania a v případě potřeby implementovat některý z dalších algoritmů popsaný v literatuře. Data i přesnejší zadání dodá v rámci již ustanovené spolupráce MUDr. Martin Horák z radiodiagnostického pracovište Fakultní nemocnice Na Bulovce. Aplikace vytvořená v rámci práce nemusí být nutně určena pro běžné laické uživatele - naopak je žádoucí, aby zasvěcený uživatel měl možnost experimentovat a nastavovat širokou škálu parametrů ovlivňujících prováděné algoritmy. Navržené algoritmy a datové struktury je nutné dobře komentovat.
|
host ::
