Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 106 záznamů.  začátekpředchozí87 - 96další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Proměna obrazu Sovětského svazu v protektorátním denním tisku na příkladu srovnání dobových mediálních obsahů z přelomu srpna a září 1939 a přelomu června a července 1941
Veselá, Lenka ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce "Proměna obrazu Sovětského svazu v protektorátním denním tisku na příkladu srovnání dobových mediálních obsahů z přelomu srpna a září 1939 a přelomu června a července 1941" pojednává o způsobu, jakým protektorátní periodika informovala o paktu Ribbentop-Molotov a později o německé invazi do Sovětského svazu. Na příkladě těchto událostí a jejich reflexe v protektorátním denním tisku lze demonstrovat, jak pružně protektorátní propaganda reagovala na aktuální politický kurz. Pro účely práce byly zvoleny tři deníky: Polední list, Večerní České slovo, Venkov, které byly zkoumány ve dvou časově ohraničených obdobích, a to od 23. 8. 1939 do 27. 9. 1939 a od 16. 6. 1941 do 14. 7. 1941. Metodou práce je historická srovnávací analýza, která postihuje proměnu postojů protektorátní propagandy v závislosti na historickém kontextu, a sémiotická analýza, která se zabývá dobovým mediálním diskurzem a odhaluje udržovanou ideologii na úrovni znakových systémů.
Vznik vyhlazovacích táborů nacistického Německa 1941 - 1942
Hájek, Jakub ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce "Vznik vyhlazovacích táborů nacistického Německa 1941 - 1942" se zabývá stupňováním nacistické perzekuce Židů v období vymezeném útokem na Sovětský svaz a konferencí ve Wannsee. Práce studuje rozhodující období pro osud Židů na území nacistického Německa a hledá momenty vedoucí k postupnému stupňování pronásledování Židů. Od počátečního hledání vhodného cíle deportací po vraždy vrcholící spuštěním masového vyvražďování, skrytého pod pojmem "konečné řešení", v systému specielně budovaných vyhlazovacích táborů. Důraz je kladen na distribuci rozkazů, řízení a koordinaci procesu z pohledu centrálních institucí bezpečnostního aparátu a nacistické administrativy. Vznik systému řízení a postupná centrální organizace procesu hrají klíčovou roli pro pochopení způsobu fungování hromadného zabíjení a jeho posunu od lokálních akcí k industrializovanému procesu, který postihl židovské obyvatelstvo celé Evropy.
Rasistické zákonodárství nacistického Německa
Vernerová, Denisa ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Shrnutí Diplomová práce je členěna do devíti samostatných kapitol. V první kapitole jsem se zaměřila na důsledky první světové války. Krátce po utichnutí bojů se ve Francii sešli zástupci zúčastněných mocností s cílem stanovit odpovědnost za rozpoutání celosvětového konfliktu. Versailleskou mírovou smlouvou byly Německu uloženy vysoké finanční reparace, redukce armády a v neposlední řadě odejmutí části území. Ve druhé a třetí kapitole se věnuji poválečnému vývoji na území Německa. Po skončení války se z Německa stala republika, a to republika demokratická. Výmarská republika měla dokonce jednu z nejdemokratičtějších ústav v Evropě. Republika se od svého vzniku potýkala s těžko překonatelnými obtížemi vnitropolitickými, hospodářskými a později i finančními. A tak není divu, že demokracií zklamaní občané slyšeli na libozvučná hesla nacionálních socialistů o vymýcení nezaměstnanosti a zlepšení životní úrovně pro všechny. Pro lepší orientaci v textu jsem z hlediska přijímání antisemitských opatření rozdělila éru Hitlerova Německa do tří období. V prvním z nich se nacisté zaměřili především na vylučování Židů (s jistými výjimkami) z určitých povolání a jejich odsun na okraj společnosti. Po roce 1935 se situace zdánlivě uklidnila, když tempo přijímání diskriminačních předpisů na krátkou dobu zvolnilo. Rok 1938 a...
K diplomatické činnosti V. Mastného ve 30. letech 20. století
HOREJŠ, Pavel
Diplomová práce K diplomatické činnosti V. Mastného ve 30. letech 20. století si klade za úkol zmapovat především předválečnou korespondenci, kterou z Berlína zasílal československý vyslanec Vojtěch Mastný od jeho nástupu do berlínského zastupitelského úřadu až do vytvoření Protektorátu Čechy a Morava. Práce je rozdělena do šesti kapitol, přičemž je jejím cílem analýza názorů, charakteru jeho zpráv i politické reflexe z pera československého diplomata na předválečný politický vývoj v Německu. Subjektivní vnímání děje je konfrontováno s literaturou, a tak rekonstruuje poměrně dramatický vývoj událostí po roce 1933. Práce se zabývá též situací v Německu po první světové válce, československo-německými vztahy či samotným životem V. Mastného.
Konverze Martin-Luther-Gedächtniskirche v Berlíně – mezinárodní workshop
Navrátil, Oldřich
V dnešní době dochází v rámci celé Evropy k snižování počtu aktivně věřících u tradičních křesťanských církví. To sebou přináší i problematiku kostelů, jenž už nejsou využívány k svojí původní funkci. Konverze kostelů se tak stávají čím dál častějším úkol
Norimberské zákony nacistického Německa a jejich ohlas v Československu
Zemanová, Barbora ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Spirit, Michal (oponent)
Hlavním úkolem této bakalářské práce byla analýza ohlasů norimberských zákonů v Československu na základě dobového československého tisku. Práce je členěna celkem do pěti kapitol - první kapitola se zabývá vymezením pojmů rasismus a antisemitismus, druhá kapitola se věnuje vzestupu nacismu v Německu, třetí kapitola se snaží přiblížit opatření, která předcházela vydání norimberských zákonů, a především provádí analýzu znění samotných norimberských zákonů, jejich povahy a dopadů. Čtvrtá kapitola se věnuje zavádění norimberských zákonů na území tehdejšího protektorátu - území, které se stalo okupovanou oblastí nacistického Německa. Stěžejní kapitolou celé bakalářské práce je kapitola pátá věnující se analýze ohlasů norimberských zákonů v dobovém československém tisku.
Křesťanství a fašismus
HAVLÍČEK, Ladislav
Práce se zabývá vlivem křesťanské víry na formování ideového základu třech fašistických hnutí (Francouzská akce, Falanga, Železná garda) a z ní vyplývající praktické činnosti v podobě sociální práce a charity. Text je strukturován do čtyř navazujících kapitol, kde první kapitola uvede čtenáře do specifické problematiky. Následně jsou popsána tři fašistická hnutí (vůdci, historie, ideologie). Třetí část textu se zaobírá vlivem křesťanství na utváření ideologického základu hnutí. Závěr práce je věnován praktické činnosti organizací vycházející z křesťanské víry.
Pravicový extremismus v kontextu demokracie
ŠLEMENDOVÁ, Barbora
Práce se zabývá pravicovým extremismem v kontextu demokracie. V první části je charakterizována demokracie, její vývoj a základní hodnoty. Následující část popisuje extremismus a jeho základní typologii, dále historické kořeny pravicového extremismu a jeho strategii. Poslední část se zabývá bojem demokracie proti extremismu. V této části jsou předložena možná protiextremistická opatření, včetně kritické reflexe principů pravicového extremismu. Dále je představen koncept tzv. militantní demokracie, analýza jeho aplikování v České republice a jeho kritická reflexe.
Antisemitismus a propaganda ve filmové tvorbě nacistického Německa
FAKTOR, Jan
Diplomová práce Antisemitismus a propaganda ve filmové tvorbě nacistického Německa se zabývá problematikou propagandy a antisemitismu ve spojení s tím, jak byly tyto dva fenomény obsaženy ve snímcích nacistického Německa. První dvě části se soustředí na seznámení čtenáře s oběma výše zmíněnými fenomény za účelem poskytnutí potřebných znalostí pro následnou interpretaci vybraných snímků, kterými jsou Robert und Bertram, Die Rothschilds, Jud Süß a Der ewige Jude. Práce je uzavřena ukázkovou vyučovací hodinou na téma propaganda, která je koncipována pro potřeby žáků druhého stupně základních škol.
Nástup Adolfa Hitlera k moci v politicko-společenském kontextu
HOREJŠ, Pavel
Bakalářská práce Nástup Adolfa Hitlera k moci v politicko-společenském kontextu si klade za úkol zmapovat cestu A. Hitlera k moci. Od počátků v mnichovských pivnicích až po jeho jmenování říšským kancléřem. Cílem práce je poukázat na společenské podmínky a důvody, které A. Hitlerovi napomohly v uchopení moci. Největší pozornost bude věnována jeho diktátorskému ovládnutí hnutí NSDAP, aktivním pokusům o převzetí moci a politickému vzestupu ve 20. letech, následnému politickému růstu na přelomu 20. a 30. let a v neposlední řadě také jednáním o jeho jmenování říšským kancléřem. Práce se bude zabývat i samotným životem A. Hitlera a situací v Německu po 1. světové válce.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 106 záznamů.   začátekpředchozí87 - 96další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.