|
|
Monitoring obsahu fosforu a dusíku v odpadních vodách
Herka, Milan ; Repková, Martina (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku výskytu fosforu a dusíku v odpadních vodách a na metody jejich stanovení. V teoretické části diplomové práce jsou popsány metody stanovení dusíku a fosforu v odpadních vodách, jejich výběr a optimalizace včetně metod mobilní analytiky. Experimentální část je věnována odběrům odpadních vod z vybrané ČOV a jejich analýze včetně metod mobilní analytiky a jejich porovnání s prezentací jejich výsledků. V závěru práce je vypracováno vyhodnocení obsahu dusíku a fosforu v odpadních vodách na přítoku a odtoku z ČOV a porovnání těchto hodnot během jednoměsíční studie a provedeno porovnání s publikovanými daty.
|
|
|
Měření celkových alkaloidů v tabáku.
Pipková, Renata ; Vránová, Dana (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je stanovení obsahu celkových alkaloidů v různých druzích tabáku. K měření obsahu celkových alkaloidů jsou použity druhy tabáku používané k přípravě tabákových směsí a následně k výrobě cigaret. Vzorky analyzovaných tabáků zahrnují různé země pěstování a odlišné roky sklizně. Teoretická část popisuje tabák jako rostlinu, alkaloidy v ní obsažené a použití tabáku. Podrobněji se zabývá výrobou a konstrukcí cigaret, což úzce souvisí se sledováním obsahu celkových alkaloidů v tabáku. Obsahy celkových alkaloidů jsou stanoveny průtokovým kontinuálním analyzátorem SKALAR. Na tomto spektrofotometru jsou rovněž stanoveny obsahy redukujících cukrů. Srovnání obsahu celkových alkaloidů a redukujících cukrů z pohledu jednotlivých druhů tabáku, zemí pěstování a roků sklizně je přehledně shrnuto v experimentální části práce, která byla provedena ve společnosti Philip Morris ČR, a.s.
|
|
|
Stanovení tenzidů v odpadních vodách
Švec, Pavel ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tenzidy patří mezi povrchově aktivní látky mající schopnost snižovat povrchové napětí; této vlastnosti je využíváno k odstraňování nečistot. Práce je zaměřena na stanovení tenzidů v odpadních vodách, do nichž se tyto látky dostávají z různých čistících a pracích prostředků. V teoretické části je uvedeno základní rozdělení tenzidů, dále jejich vlastnosti a požadavky legislativy ČR na jejich obsah v odpadních vodách. Dále jsou zde popsány vybrané analytické postupy pro stanovení anionaktivních, kationaktivních a neionogenních tenzidů v odpadních vodách. Závěr práce tvoří zhodnocení výsledků měření koncentrace tenzidů na přítoku a odtoku odpadní vody z čistírny odpadních vod situované v areálu Veterinární a farmaceutické univerzity Brno a odpadní vody odebrané z neutralizační stanice FCH VUT v Brně. Pro stanovení aniontových tenzidů byly použity dvě metody, rozhodčí metoda s využitím methylenové modři a metoda mobilní analytiky, která je založena na chemické reakci mezi sledovanou látkou a chemickým činidlem, která vede ke vzniku barevné sloučeniny vhodné ke spektrofotometrickému stanovení.
|
|
| |
|
|
Problematika boru ve vodách
Šípková, Helena ; Nevrlá, Jana (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na bor a jeho sloučeniny. Je věnována vlastnostem, zdrojům a použití těchto látek a také jejich účinkům na živé organizmy. Hlavní důraz je kladen na problematiku boru ve vodách. Jsou zde popsány možné formy výskytu ve vodách, legislativní předpisy týkající se tohoto prvku a metody stanovení. Praktická část je soustředěna na spektrofotometrickou analýzu s azomethinem-H s cílem zjištění stability vzorků boru a jejich možnou konzervaci.
|
|
|
Koloběh kadmia v životním prostředí
Bělohlávková Staffová, Petra ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Těžké kovy, mezi nimiž je i kadmium, patří ke kontaminujícím složkám životního prostředí. Se stále narůstajícím znečištěním dochází ke zvyšování obsahu těchto kovů ve vodě, v ovzduší i v půdě, kde se zapojují do potravního řetězce a následně i potravy člověka. Kadmiu je věnována značná pozornost pro jeho toxikologické vlastnosti. Stejně tak monitorování kadmia je v České republice poměrně rozsáhlé. Dochází k legislativním opatřením týkající se nejen povolených množství kadmia ve vzduchu, ve vodě, v půdě, ale i v potravinách a je omezováno i jeho použití v průmyslu. Nadále jsou rozvíjeny metody jeho stanovení. V této práci byla věnována pozornost spektrofotometrickému stanovení a některým elektroanalytickým metodám, dále pak spektrometrickým metodám, především atomové absorpční spektrometrii a atomové emisní spektrometrii, které patří v současné době k nejpoužívanějším.
|
|
|
Studium rozkladu ozónu na pevných površích
Krejsková, Eliška ; Stančík, Jiří (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na prozkoumání rozkladu ozónu, ke kterému dochází při styku s pevnými povrchy. Cílem je zjistit, který materiál rozkládá ozón nejméně, a tím pádem je nejvhodnější k výrobě potrubí pro dopravu ozónu z místa výroby do místa použití. V teoretické části jsou popsány důležité vlastnosti ozónu, způsoby jeho výroby, stanovení koncentrace a vztah ozónu k nejrůznějším pevným povrchům. V experimentální části bylo zkoumáno, v jaké míře dochází k rozkladu ozónu vlivem pěti běžně dostupných kovových materiálů (nerez, mosaz, měď, hliník a železo). Měření bylo prováděno ve skleněné trubici (Liebigův chladič), do které se vkládaly duté trubky z daných materiálů. Skrz tuto trubici procházel ozón, jehož koncentrace se na výstupu stanovovala dvěma metodami: jodometrickou titrací a spektrofotometricky. Bylo změřeno a porovnáno několik sérií při různých reakčních časech, různých experimentálních podmínkách (průtok vzduchu, výkon ozonizátoru) a při použití technického a syntetického vzduchu, jelikož vlhkost technického vzduchu má podstatný vliv na rozklad ozónu. Ze získaných výsledků bylo vyhodnoceno, že nejvhodnější materiály pro zmíněné použití jsou nerez a hliník.
|
|
| |
|
|
Koloběh kobaltu v životním prostředí
Charuza, Martin ; Mládková, Zuzana (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá významem kobaltu v životním prostředí, zejména jako součásti vitaminu B12. Vitamin B12 je komplex, který je nezbytný pro správnou tvorbu červených krvinek a DNA, kromě toho ovlivňuje spoustu dalších procesů v organismech. Kobalt tvoří mnoho komplexních sloučenin, které jsou zmíněny v této práci. Nejčastější oxidační čísla kobaltu ve sloučeninách jsou +II a +III. Ve druhé části je popsáno spektrofotometrické stanovení kobaltu vhodnými činidly. Existuje celá řada spektrofotometrických činidel, kterými lze stanovit kobalt ve vzorku. Nejčastěji používaná spektrofotometrická činidla pro stanovení kobaltu jsou 4-(2-pyridylazo)resorcinol (PAR), 1-(2-pyridylazo)-2-naftol (PAN), 2-(5-brom-2-pyridylazo)-5-diethylaminofenol (5-Brom-PADAP), 4-(2-thiazolylazo)resorcinol (TAR) a 2-(2-thiazolylazo)-4-methoxyfenol (TAMP). Všechna tato činidla jsou heterocyklická azobarviva, na které se kobalt váže koordinačně kovalentní vazbou a tvoří s nimi stabilní komplex.
|
|
| |
host ::
RSS.