|
|
Photoautotrophic microorganisms in the glacial ecosystem of Svalbard, high Arctic
STIBAL, Marek
Photoautotrophic microorganisms, i.e. cyanobacteria and microalgae, are ubiquitous in the glacial ecosystem of the high Arctic archipelago of Svalbard. Their communities play significant roles in the ecosystem, including organic carbon production on the glacier surface and its supply to downstream environments, initiating microbial colonisation after glacier retreat and preparing proglacial substrata for further succession.
|
|
|
Euglenophyta České republiky se zřetelem na oblast jižních Čech a Šumavy
JURÁŇ, Josef
Podle prací věnujících se řasové flóře České republiky byl sestaven seznam krásnooček České republiky a tento seznam byl srovnán s pracemi ze Slovenské republiky, Polska, Rumunska, Slovinska a Ukrajiny. Podle literatury o řasové flóře z oblasti jižních Čech a Šumavy byl sestaven seznam krásnooček z této oblasti. Data z tohoto seznamu byla doplněna o vlastní nálezy. Byly nalezeny 2 taxony nové pro Českou republiku a 3 druhy nové pro oblast jižních Čech a Šumavy.
|
|
|
Řasy vodních nádrží v Novohradských horách
PLOCOVÁ, Alena
Diplomová práce se zabývá 6 klausurami (Mlýnský, Huťský, Pohořský a Uhlišťský rybník, Zlatá Ktiš a Kapelung) v Novohradských horách. Byly studovány v rozmezí let 2004-2006, analyzovány byly základní hydrochemie a druhové bohatství planktonních řas a sinic. Obsah amoniakálního dusíku byl největší u rybníka Mlýnský (20-76 ?g/1), což svědčí pro čerstvé organické znečištění, u ostatních se hodnoty pohybovaly v rozmezí 13-53 ?g/l. Dusičnanový dusík byl opět nejvyšší u Mlýnského rybnika, kde hodnoty dosahovaly až 420 ?g/1. Celkový fosfor byl u všech lokalit v rozmezí 58-91 ?g/l. Z hydrochemických dat tedy plyne, že nejvyšší zátěž živinami je u r. Mlýnský, nejčistší byl r. Pohořský. Průhlednost u všech lokalit je vysoká (76-200 cm), srovnatelná s jezery Bavorského lesa a Šumavy. Poměr N/P je většinou v rozmezí 7,0-29,7 (Tab.l l ), což svědčí pro limitaci P, který bývá nejčastějším limitujícím faktorem pro fytoplankton ve sladkých vodách. Celkový počet zjištěných taxonů (98) je srovnatelný např. s jezery Šumavy (260), které ovšem jsou mnohem prozkoumanější. Nejvyšší druhovou bohatost má Huťský r. (38) a nejmenší Uhlišťský r. (17). Jako nový druh bylo pro ČR zjištěno Slaurastrum arctiscon, dále zajímavým nálezem je Vacularia penardlii a Chloromonas nivalis (Scotiella nivalis). Také Dicranochaete sp.a Paulinella chrommatophora jsou pozoruhodné nálezy. Klausury Novohradských hor jsou tedy z hlediska hydrochemie a druhové bohatosti unikátními lokalitami. Slouží jako refugium oligotrofních, vzácných a zajímavých druhů sinic a řas a zasluhují si tedy patřičné ochrany.
|
|
| |
|
|
Interactions between the soil micro-flora and invertebrates in Slovak and Moravian caves
Lukešová, Alena ; Nováková, Alena
The role of microflora as food for soil invertebrates is well documented. However, data on interactions between communities of organisms living in caves are very limited. Three caves of the Slovak Karst NP (Domica Cave, Dlhá Chodba Cave, Ardovská Cave) and the Amatérská Cave (Moravian Karst) were selected for this study because from visual observations, it was clear that there was some invertebrate activity. The aim of the study was to compare the communities of algae, cyanobacteria and microscopic fungi developing in excrements of cave invertebrates and in the surrounding cave sediment. The richest communities of both algae and microfungi were found in earthworm casts, containing up to two fold more species than in the surrounding sediment (73 species of microscopic fungi in the casts compared to 37 in surrounding cave sediment in the Domica Cave, and 45 vs. 27 species of algae in the Dlhá Chodba Cave).
|
|
| |
|
|
Potravní zdroje bezobratlých v Ardovské jeskyni a v jeskyni Domica - předběžné výsledky
Nováková, Alena ; Elhottová, Dana ; Krištůfek, Václav ; Lukešová, Alena ; Hill, P. ; Kováč, L. ; Mock, A. ; Luptáčik, P.
Byly studovány chemické parametry (obsah organické hmoty a pH) a složení mikrobiálních společenstev různých substrátů Ardovské jeskyně a jeskyně Domica v NP Slovenský kras (Slovensko). Rozdíly v obsahu organické hmoty a mezi mikrobiálními společenstvy byly nalezeny u substrátů z jeskyně Domica a Ardovské jeskyně. Široké spektrum fotoautotrofních mikroorganismů (řasy a cyanobakterie) bylo zjištěno v různých jeskynních mikroprostředích (jeskynní sediment, rozkládající se dřevo, exkrementy žížal a isopodů), ale žádné řasy nebyly detekovány v exkrementech netopýrů a ve střevním traktu stejnonožce .i.Mesoniscus graniger./i.. Kolonie mikromycetů a bakterií hrají primární roli při transformaci netopýřího guana v potravní zdroj pro saprofágní a mikrofytofágní bezobratlé.
|
|
|
Půdní mikroflóra smrkových porostů Šumavy
Nováková, Alena ; Lukešová, Alena
Druhové složení a kvantitativní zastoupení řas a mikromycetů v půdách smrkových porostů bylo studováno na 3 lokalitách Šumavy (Trojmezná, Smrčina a Boubín) v průběhu 2000-2003. Na lokalitě Trojmezná a Smrčina byly sledovány 2 typy ploch - nenarušená a narušená nahodilým kácením stromů. Celkově bylo izolováno 46 druhů řas a 72 taxonů mikromycetů, které představují běžné půdní druhy. Zelené řasy (hlavně Chlorophyceae a Charophyceae) převládaly kvalitativně i kvantitativně mezi řasami, které jsou vázány na nízké pH půdy. Všechny izolované mikromycety patří mezi saprotrofní druhy. Celkový počet řas se pohyboval u sledovaných ploch mezi 20-33 druhy a abundance mezi 48,1-4210,0 buněk na g suché půdy. Větší druhová bohatost řas byla zaznamenána na plochách s nahodilým kácením stromů než u nenarušených ploch. Opačný trend byl zjištěn u průměrné celkové abundance. Počty taxonů saprotrofních mikromycetů byly mezi 32-40, délka mycelia mezi 6,1-84,5 m na g suché půdy a počty CFU 57,5-2413,4. Žádné rozdíly v druhovém složení a v kvantitativním zastoupení saprotrofních mikromycetů mezi nenarušenými plochami a plochami narušenými nahodilým kácením nebyly zjištěny.
|
|
| |
|
|
Řasy Černého jezera na Šumavě
Lukavský, Jaromír
Řasy a sinice jsou prezentovány jako důležitá součást rostlinných společenstev. Potoky, rašeliniště, aerofytní a subaerofytní stanoviště, fytoplankton jezer a sněžné řasy jsou pojednány a dokumentovány na tabulích a mikrofotografiích. Šumava je důležitým refugiem oligotrofních druhů řas a klasickou lokalitou jejich studia.
|
host ::
RSS.