|
| |
|
|
Zpráva o provedených experimentech za období 9-12/2017 pro projekt: Elektrokoagulační jednotka na separaci řasové biomasy.
Brányiková, Irena ; Vojtěchovský, R. ; Čermáková, Lenka
Produkce jednobuněčných řas ve světě každým rokem stoupá, nicméně jejich využití v potravinářství, kosmetice, krmivářství či výrobě biopaliv je stále limitováno vysokou výrobní cenou a množstvím vložené energie. Zásadní podíl tvoří energie spotřebovaná při separaci řasové biomasy z média, která je prováděna nejčastěji na talířových odstředivkách. Sklizňové koncentrace řasových suspenzí se u většiny kultivačních systémů pohybují mezi pouhými 1-5 g.l-1. Tudíž pro získání 1 kg suché biomasy je třeba nejprve odstřeďováním, pak sušením odstranit 200 až 1000 litrů vody. Toto množství a tím i vloženou energii lze řádově snížit při zařazení flokulace jako předstupně před odstřeďování. Jednou z možných typů flokulace je elektroflokulacem kdy flokulační činidlo přímo vzniká rozpouštěním elektrod. Při vhodném nastavení parametrů a vhodně zvoleném materiálu elektrod, není získaná biomasa kontaminována chemickými flokulaty a měla by být potravinářsky nezávadná. Hlavním cílem tohoto projektu je vyvinout průtočné elektroflokulační zařízení vhodné pro tyto účely.\n
|
|
|
Plán experimentů pro projekt: Elektrokoagulační jednotka na separaci řasové biomasy.
Brányiková, Irena ; Vojtěchovský, R. ; Čermáková, Lenka
Elektroflokulace (elektrokoagulace) jednobuněčných řas vysoce komplexní děj zahrnující řadu velmi složitých transportních, elektrochemických, hydrodynamických a povrchových jevů. Popis toho děje na úrovni jednotlivých zahrnutých mechanismů je příliš složitý a experimentálně náročný a pro účely praktického využití tohoto jevu není zcela nezbytný. K elektroflokulaci bylo proto přestoupeno inženýrským způsobem, kdy byla identifikována kritéria (rozmezí) žádaných veličin a hlavní faktory, které je ovlivňují. Pro tyto faktory byly pak vytvořeny dílčí faktoriální plány experimentů.
|
|
|
Photosynthesis Monitoring in Microalgae Mass Cultures
MALAPASCUA, Jose Romel
This Ph.D. thesis deals with principles of microalgae cultivation in laboratory as well as outdoor aquacultures (Chapter 1) using various cultivation systems and photobioreactors (Chapter 2). Case studies illustrate the main research topic as to correlate changes in growth rate with variation of photosynthetic activity, physiological features and biomass composition (Chapter 3). Special attention was paid to elaboration of protocols of chlorophyll a fluorescence techniques for monitoring the physiology and photosynthetic performance of microalgae mass cultures maintained under various growth conditions (Chapter 4).
|
|
|
Produkce beta-glukanů vybranými druhy kvasinek, řas a sinic
Veselá, Markéta ; Kočí, Radka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Pro předloženou diplomovou práci bylo vytipováno několik druhů kvasinek a mikrořas a ve vybraných producentech byly analyzovány -glukany, lipidy, karotenoidy, ergosterol a koenzym Q. Podmínky kultivace kvasinek byly voleny s ohledem na co nejvyšší produkci -glukanů. Kultivace řas byla prováděna dle postupů Sbírky autotrofních mikroorganismů (CCALA). Ze zástupců mikrořas byly vybrány Desmodesmus acutus, Dunaliella salina, Arthrospira maxima a Cyanothece sp. Pro kultivace kvsinek byly vybrány druhy: Rhodotorula glutinis, Cystofilobasidium macerans a Sporidiobolus metaroseus. Kultivována byla také Saccharomyces cerevisiae, která je dnes již ověřeným zdrojem -glukanů a je považována za zdravotně bezpečný GRAS organismus. Z uvedených důvodů byla S. cerevisiae použita jako standard pro porovnání produkce -glukanů ve vybraných druzíh kvasinek. -glukany byly stanoveny pomocí enzymatického kitu K-YBGL Megazyme, karotenoidy, ergosterol a koenzym Q byly stanoveny pomocí HPLC/PDA a lipidy, respektive obsah mastných kyselin byl stanoven pomocí GC/FID. Nejlepším producentem kvasinkových -glukanů byla R. glutinis a S. metaroseus a nejlepší podmínky pro produkci -glukanů i ostatních metabolitů byl C/N poměr 70. U mikrořas byla prokázána pouze produkce -glukanů, jejichž největším producentem byl D. acutus.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Polyfosfáty v jednobuněčných řasách: sledování jejich hromadění a vnitrobuněční lokalizace pomocí Ramanovy mikroskopie
Suja, Matyáš ; Mojzeš, Peter (vedoucí práce) ; Kočišová, Eva (oponent)
Fosfor se hojně využívá v zemědělství, neboť podporuje růst pěstovaných plodin a zvyšuje tak výnosnost půdy. S rostoucí světovou populací se ale dramaticky zvyšuje spotřeba tohoto prvku, přičemž jeho světová naleziště jsou konečná a očekává se jejich vypotřebování v následujících několika desetiletích. Je proto důležité nalézt efektivní způsob recyklace fosforu, který by v budoucnu mohly představovat právě jednobuněčné mikroskopické řasy. Řasy jsou totiž schopné z okolního prostředí vstřebávat nadměrná množství fosforu, který ukládají mimo jiné ve formě polyfosfátů. Polyfosfáty jsou vysokoenergetické biomolekuly, které se vyskytují v buňkách rostlinné i živočišné říše, kde hrají klíčovou roli v řadě životně důležitých procesů. Pro studium metabolizmu a distribuce polyfosfátů na buněčné úrovni lze použít Ramanovu mikroskopii, která umožňuje efektivní analýzu živých buněk bez nutnosti jejich speciálních úprav před měřením. Předmětem této bakalářské práce byl rozvoj metodologie potřebné pro studium akumulace polyfosfátů a jejich vnitrobuněční lokalizace v mikroskopických řasách pomocí Ramanovy mikroskopie.
|
|
|
Problematika produkce řas rodu Chlorella v průtočných bioreaktorech
Jankovičová, Kristína ; Kaštánek,, Petr (oponent) ; Svěrák, Tomáš (vedoucí práce)
Bakalárska práca je zameraná na kultiváciu rias rodu chlorella. Teoretická časť práce pojednáva o charakteristike mikroriasy, jej využití a rôznych spôsoboch kultivácie. Zameriava sa na najdôležitejšie faktory ovplyvňujúce jej rast a porovnáva výsledky rôznych výskumov. V experimentálnej časti práce bol pozorovaný rast riasy v rôznych podmienkach. Bol porovnávaný priebeh kultivácie v autotrofnom a heterotrofnom médiu. Ďalej bol sledovaný rast organizmu v závislosti od teploty a intenzity svetla. Pokus bol prevedený v rôznych kombináciách týchto dvoch rastových faktorov. Výsledky experimentu boli zhodnotené pomocou stanovenia dosiahnutej koncentrácie biomasy a merania absorbancie za použitia spektrofotometrickej metódy.
|
host ::
RSS.