|
|
Efektivní spolupráce zdravotnického týmu na standardním lůžkovém oddělení a jednotce intenzivní péče
BLAŽKOVÁ, Martina
Při výzkumném šetření byl předem stanoven cíl zmapovat efektivitu spolupráce zdravotnického týmu na standardním lůžkovém oddělení a jednotce intenzivní péče. Cíle bylo dosaženo prostřednictvím kvalitativního výzkumného šetření, a to pomocí nestandardizovaných individuálních rozhovorů. Rozhovory byly realizovány s dvanácti všeobecnými sestrami, čtyřmi lékaři a čtyřmi sanitáři, pracujícími na oddělení chirurgického typu, a to jak na standardním lůžkovém oddělení, tak jednotce intenzivní péče. Efektivita spolupráce zdravotnického týmu, která stále nabývá na významu, je jedním z nejdůležitějších aspektů poskytování co nejkvalitnější ošetřovatelské péče. Možná je často opomíjena potřeba budovat efektivitu na vlastním oddělení a minimalizovat chyby, které by mohly vést k narušení efektivity spolupráce např. mezi standardním lůžkovým oddělením a jednotkou intenzivní péče. Efektivní spoluprací mezi zdravotnickými týmy standardního oddělení a jednotkou intenzivní péče je zvyšována především kvalita péče o pacienty, u kterých je překlad mezi těmito stanicemi velmi častým postupem. Dobrou spoluprací mezi těmito týmy dochází k zabránění vzniku profesního pochybení v péči, či dokonce k poškození pacientů. Tato práce je vhodná jako materiál, který by mohl motivovat nejen všeobecné sestry, ale i lékaře, sanitáře a ošetřovatele. Dále může být přínosem pro management oddělení, který by výsledky této práce mohl považovat za prostředek ke zkvalitnění nejen péče o pacienty, ale i postupů a organizace práce, řešení konfliktních situací a utužování mezilidských vztahů na svém pracovišti. Z kvalitativního výzkumného šetření vyšlo najevo, že má zdravotnický personál představu o efektivní spolupráci. Je však zřejmé, že ve zdravotnickém týmu dochází nejen k chybám v komunikaci, ale také ke konfliktům, které mohou ovlivnit kvalitu ošetřovatelské péče. Z výzkumného šetření dále vyplynulo, že co nejefektivnější spolupráci brání překážky nejen časové a pracovní, ale také překážky osobního charakteru a interpersonálních vztahů na pracovišti. Většina personálu z našeho výzkumného šetření se necítí být uznávána a motivována ze strany vedení, což může ovlivnit nejen spolupráci, ale i spokojenost na daném pracovišti a poskytování kvalitní péče o pacienty.
|
|
|
Adaptační proces na jednotkách intenzivní péče z pohledu všeobecných sester
ŠUBRTOVÁ, Tereza
Cílem této diplomové práce je představení jednotky intenzivní péče, adaptačního procesu a rozbor adaptačního procesu na jednotkách intenzivní péče. V teoretické části diplomové práce je popsána intenzivní péče všeobecně včetně historie, personálního obsazení, rozdělení poskytované péče, národního registru intenzivní péče až po vzdělávání sester, či vybavení takového pracoviště. Dále je popsán adaptační proces, který je v této práci hlavním tématem. Je popsán včetně jeho druhů, fází, průběhu ve zdravotnictví, metodického pokynu, a také je přiblíženo koučování, mentoring, komunikace a v neposlední řadě motivace, která je též v adaptačním procesu důležitou součástí. Výzkumná část je realizována formou polostrukturovaných rozhovorů s respondenty pracujícími v intenzivní péči jako školitelé, kteří jsou zapojováni do školení nových pracovníků v adaptačním procesu a s pracovníky, kteří jsou po jeho absolvování. Na základě získaných dat od informantů zapojených do výzkumného šetření byla provedena kategorizace dat, v níž jsou výsledky podrobně popsány. Práce představuje názory všeobecných sester na adaptační proces probíhající na jejich pracovišti. Dále poukazuje na nedostatky a na oblasti, kterým je potřeba v adaptačním procesu věnovat zvýšenou pozornost. Těmi je oblast komunikace a průběžného hodnocení adaptačního procesu, dokumentace a výukových materiálů, oblast potřebného času a prostoru na školení, motivace v adaptačním procesu a také oblast vlivu kolektivu na nového pracovníka, a tak na celý adaptační proces.
|
|
|
Využití kompetencí sester na chirurgickém oddělení
HARAZINOVÁ, Lucie
Cílem mé bakalářské práce je zmapování práce sester na chirurgickém oddělení. Pro komplexní náhled je pozornost věnována standardnímu lůžkovému oddělení, chirurgické jednotce intenzivní péče a chirurgické ambulanci. Určení specifik v práci sester na těchto složkách bylo vymezeno jako druhý cíl. Pro splnění cílů byly stanoveny 3 hlavní výzkumné otázky: ,,Jaká je úloha sestry na chirurgickém oddělení?", ,,Jaká jsou specifika práce na jednotlivých odděleních?" a ,,Jaká je návaznost péče mezi jednotlivými odděleními?". Vzhledem k rozdílnosti chirurgických složek teoretická část mé práce konkretizuje jejich prostorová uspořádání a vybavenost, popisuje předpokládaný stav pacientů, roli sestry a další aspekty. Pojednává taktéž o historii chirurgie jako oboru, dotýká se tématu současného vzdělávání sester a kompetencí, které vymezují rozsah činností sester. Výzkumný soubor tvoří celkem 19 informantek, z toho 8 informantek pracujících na standardním chirurgickém oddělení, 6 informantek z chirurgické jednotky intenzivní péče a 5 informantek z chirurgické ambulance. Zvolenou metodou sběru dat pro mé kvalitativní šetření byl polostrukturovaný rozhovor. Z výsledků vyplývá, že svou úlohu oslovené informantky vnímají obecně v rámci své pracovní pozice a v poskytování ošetřovatelské péče. Specifika standardního oddělení popisují sestry z jeho septické části v těžším zdravotním stavu pacientů, další informantky zmiňují pestrost diagnóz či starost o vyšší počet pacientů. Informantky z jednotky intenzivní péče se shodují ve zvýšené potřebě monitoringu pacientů. Informantky z chirurgické ambulance pečují především o pacienty s akutními obtížemi, přičemž ambulance bývá jejich prvním místem kontaktu se zdravotnickým zařízením. Výstupem této práce je odborný článek zprostředkující informace pro zdravotnický personál a studenty zdravotnických oborů.
|
|
|
Vzduchotechnika jednotky intenzivní péče
Dobrovolná, Natálie ; Uher, Pavel (oponent) ; Rubina, Aleš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vzduchotechnickým systémem obsluhující nemocniční prostory. Systém je rozdělen na dva samostatné funkční celky. Zařízení č. 1 obsluhuje oddělení JIP (Jednotky intenzivní péče) a její přidružené prostory. Zařízení č. 2 obsluhuje zázemí zaměstnanců, pokoje lékařů a s nimi spojené prostory. Návrh zařízení splňuje příslušné normy, hygienické standardy a provozní požadavky. Výpočtová část se zabývá návrhem klimatizace v prostorách JIP, zabývá se celkovou analýzou obou funkčních celků, tepelnými ztrátami, tepelnými zisky, průtoky vzduchu, tlakovými spády v obou funkčních celcích a dalšími návrhy nezbytnými pro návrh a správné fungování VZT systému. Tato část je zaměřena také na distribuce a úpravy čerstvého vzduchu. Teoretická části se věnuje čistým prostorám, jejich definici a distribucí vzduchu přiváděného do těchto prostor. Teoretická část se dále zabývá vestavbami operačních sálů, obrazy proudění v těchto prostorách a také jejich vnitřním mikroklimatem.
|
|
| |
|
|
Trombofilie a trombotické komplikace u nemocných se závažnou sepsí.
Zenáhlíková, Zuzana ; Kvasnička, Jan (vedoucí práce) ; Maruna, Pavel (oponent) ; Malý, Jaroslav (oponent)
Úvod: Trombotické příhody patří mezi nejzávažnější komplikace v průběhu sepse a k nejčastějším příčinám mortality a morbidity nemocných se sepsí. K profylaxi těchto komplikací je v současné době u pacientů se závažnou sepsí doporučeno podávání nízkomolekulárních heparinů (LMWH). Tato profylaxe však často selhává. Cíle studie: Jedním z cílů naší studie bylo sledovat změny hemostázy ve vztahu k zánětlivé reakci v průběhu patnácti dní závažné sepse. Dalším úkolem bylo zjistit, zda u těchto pacientů dochází ke správné profylaktické inhibici faktoru Xa (F Xa) v rozmezí 0,4 IU/ml, pokud je u nich prováděna doporučená profylaxe LMWH. Zároveň jsme zaznamenávali i dynamiku změn inhibice F Xa v průběhu celého sledovaného období. Také jsme se pokusili identifikovat faktory, které mohou ovlivnit antitrombotickou účinnost subkutánně podávaného enoxaparinu. Soubor pacientů a metody: Do studie bylo zařazeno 35 pacientů jednotky intenzivní péče (JIP) splňujících kritéria závažné sepse. Pouze 16 z nich bylo možno sledovat po celou dobu patnácti dní. Pacienti byli léčeni dle současných doporučení včetně profylaxe LMWH k této studii byl použit enoxaparin (4 mg/den). Sledování a odběry žilní krve pro laboratorní vyšetření proběhly 1., 2., 3., 6., 9., 12. a 15. den hospitalizace na JIP. Z odebraných vzorků byla...
|
|
|
Návrat do života po post intensive care syndromu, na podkladě akutního renálního selhání
Sirmaiová, Anna ; Aboši, Alexander (vedoucí práce) ; Pucholtová, Romana (oponent)
Uvedení do problematiky: Pobyt na jednotce intenzivní péče či anesteziologicko resuscitačním oddělení má prokazatelný vliv na kvalitu života, ať jde o stránku psychickou, fyzickou či duševní. Velké procento pacientů prožívá post intensive care syndrom. Velkou výzvou pro ošetřovatelskou péči je toto procento snižovat a umožňovat pacientům co nejlepší rekonvalescenci a návrat do běžného života ve stejné kvalitě jako před hospitalizací. Metodologie: Cílem této práce je zjistit, jak je ovlivněna kvalita života pacientů po hospitalizaci na jednotce intenzivní péče či anesteziologicko resuscitačním oddělení, s podílem akutního renálního selhání a nutností kontinuální ledvinné náhrady. Vstupně byli pacienti hodnoceni APACHE II skóre, SOFA a TISS 2. Dále probíhalo vyplňování dotazníků, při kterém odpovídali na období před hospitalizací (SF 36, DEMMI, ADL, IADL), při propuštění z ARO absolvovali testy fyzické zdatnosti (30s test sed-stoj, 6minutový test chůze). Při propuštění z JIPU proběhlo další měření (HADS, MAF, DEMMI, ADL, 30s test sed-stoj, 6minutový test chůze) a poslední měření se uskutečnilo po třech měsících (SF 36, HADS, MAF, DEMMI, IADL, ADL, 30s test sed-stoj, 6minutový test chůze a týden nošení náramku Garmin vivofit). Hlavní výsledky: Celkem se výzkumu účastnilo 35 pacientů. U všech se po...
|
|
|
Koncept chybějící péče na oddělení intenzivní medicíny
Šťastná, Michaela ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
Koncept chybějící péče je fenomén ošetřovatelské péče, který může ohrozit bezpečnost pacientů všech kultur. Tento globální nedostatek kvalitní a komplexní ošetřovatelské péče se vyskytuje na různých odděleních zdravotnických zařízení. Teoretická část diplomové práce se zabývá problematikou vymezení konceptu chybějící péče na teoretické úrovni zpracování. Shrnuje strategie, které mají zajistit kvalitní, bezpečnou a kvalifikovanou ošetřovatelskou péči v souladu s nejnovějšími poznatky v oblasti poskytování ošetřovatelské péče a legislativy. Výzkumná část prezentuje výsledky realizovaného kvalitativního výzkumného šetření, které je cíleně zaměřeno na sestry z jednotek intenzivní péče, kde je ošetřovatelská péče orientována na dospělou populaci pacientů. Metodika výzkumu: Sběr dat probíhal prostřednictvím metody polostrukturovaného rozhovoru. Účelově vybraný výzkumný vzorek tvořilo devět sester aktivně pracujících na oddělení intenzivní medicíny. Cíl práce: Hlavním cílem diplomové práce bylo zmapovat a popsat problematiku konceptu chybějící péče na oddělení intenzivní medicíny a identifikovat faktory/aspekty ovlivňující výskyt konceptu chybějící péče v práci sestry na oddělení intenzivní medicíny. Výsledky výzkumu: Tato studie identifikovala celkem šest kategorií, z toho pět kategorií (kategorie...
|
|
|
Role sestry při tracheostomii u dospělých v intenzivní péči - punkční versus chirurgická tracheostomie
Chvějová, Bronislava ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Kulířová, Veronika (oponent)
Dýchání patří mezi jednu ze základních životních funkcí a pro jeho správné fungování je potřeba mít dýchací cesty volné a průchodné. Jeden ze způsobů udržení volných a průchodných dýchacích cest je tracheostomie. Tracheostomie může být provedena buď metodou chirurgickou nebo punkční. Ošetřovatelská péče a její kvalita o pacienty s tracheostomií patří mezi důležité faktory, které mohou výrazně ovlivnit pooperační komplikace, jejich průběh a celkový klinický výsledek léčby nemocných. Dostatečně kvalifikovaná, informovaná a zkušená sestra uplatňuje své znalosti v praxi s holistickým pohledem na pacienta a jeho potřeby. Teoretická část diplomové práce nás seznámí s anatomií dýchacích cest, historií tracheostomie, jednotlivými metodami tracheostomie - chirurgická versus punkční a ošetřovatelskou péčí o dospělé pacienty s tracheostomií na intenzivní péči. Metodika: V empirické části budou vyhodnocena data získaná na základě kvantitativního šetření formou dotazníku. Výběrovým vzorkem respondentů budou sestry pracující na oddělení intenzivní péče více než 1 rok mající zkušenosti s ošetřovatelskou péčí o tracheostomie. Cíl práce: Analýza povědomí sester o rozdílnosti jednotlivých metod tracheostomie - chirurgická versus punkční, role sestry při těchto metodách, jejich zkušenosti a znalosti. Výsledky:...
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče neurologicky nemocných v intenzivní péči
HRICOVÁ, Kristina
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o neurologicky nemocné pacienty v intenzivní péči. Jejím prvotním cílem bylo zmapování specifik ošetřovatelské péče o neurologicky nemocné na jednotce intenzivní péče. Dalším cílem bylo zjistit, jak sestry pracující na jednotce intenzivní péče dodržují zásady ošetřovatelské péče o neurologicky nemocného. K naplnění vytyčených cílů byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o neurologicky nemocné na jednotce intenzivní péče? A jak sestry pracující na jednotce intenzivní péče dodržují zásady ošetřovatelské péče o neurologicky nemocné? Ze škály neurologických onemocnění je tato bakalářská práce zaměřena na cévní mozkové příhody. Teoretická část se zabývá jednotlivými druhy cévních mozkových příhod, jejich etiologií, klinickými příznaky, možnostmi diagnostiky a terapie. Dále specifiky ošetřovatelské péče v jednotlivých oblastech. Pro realizaci výzkumného šetření byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Sběr dat byl uskutečněn technikou skrytého pozorování a polostrukturovaných rozhovorů. Při analýze výsledků byla použita metoda tužka papír. Zpracováním výzkumného šetření byly zodpovězeny obě výzkumné otázky. I přes drobné nedostatky, výsledky výzkumného šetření ukazují na velice dobrou kvalitu ošetřovatelské péče poskytované pacientům s neurologickým onemocněním na dotčené jednotce intenzivní péče. Bylo zjištěno, že jednou z nejvíce specifickou oblastí z péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou je z důvodu dysfagie výživa, dále polohování a rehabilitace. Sestry uvedly, že mezi největší rizika spojená s touto péčí patří tlaková nestabilita pacienta a případný propad vědomí. Na tyto situace musí umět sestra v intenzivní péči okamžitě správně reagovat. Práce poskytuje celkový pohled na péči o pacienta s neurologickým onemocněním v intenzivní péči a poskytuje doporučení v problémových oblastech péče.
|
host ::
RSS.