|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vztah mysli, těla a stroje v souvislosti s rozvojem umělé inteligence
Farská, Kateřina ; Sigmund, Tomáš (vedoucí práce) ; Brixí, Radim (oponent)
Práce se zabývá souvislostmi umělé inteligence a vztahu člověka a stroje, který zkoumá především z pohledu myšlení, života a tělesnosti. První část práce je zaměřena na objasnění historických předpokladů pro vznik umělé inteligence. Velice důležitý milník zde představuje oddělení mysli a těla v dualistickém pojetí Reného Descarta. Karteziánský dualismus uvádí v pozornost tzv. problém mysli a těla, který je dodnes skloňován v souvislosti s umělou inteligencí. Newtonovská mechanika, která navazuje na Descartovy myšlenkové koncepty, uplatňuje ideu světa jako mechanického stroje, což postupně vede k tomu, že i lidské tělo začíná být chápáno jako stroj. Vzniká tak prostor pro úvahy o vytvoření uměle myslící bytosti-stroji. Umělá inteligence je konfrontována se vztahem člověka a stroje. Druhá část práce bude proto věnována vymezení shod a rozdílů mezi člověkem a strojem na základě analýzy jejich vlastností. Ty budou definovány prostřednictvím jejich vztahu k pojmům jako stroj, život, přirozené, umělé, mentální stav, myšlení, vědomí, tělesnost. Na základě poznatků získaných v rámci těchto pohledů bude provedeno porovnání člověka a stroje. Poslední část práce se soustředí na způsoby, jakými jsou poznatky o vztahu člověka a stroje, mysli a těla aplikovány v jednotlivých směrech umělé inteligence. Detailnímu rozboru bude podroben zejména počítačový funkcionalismus. Tento tradiční směr umělé inteligence vychází z algoritmizovatelné povahy mysli, kterou modeluje prostřednictvím symbolických reprezentací. Analýza bude doplněna o alternativní směry v umělé inteligenci -- konekcionismus a zjednávací přístup. Tyto tři přístupy budou zhodnoceny v přímé návaznosti na poznatky získané ve druhé části práce. Smyslem práce je zdůraznit význam vztahu člověka a stroje, mysli a těla v souvislosti s umělou inteligencí, také v smyslu dalšího rozvoje a směřování této vědní disciplíny. V práci bude sledována linie vlivu karteziánsko-newtonovského myšlení v rámci dané problematiky. Bude poukázáno na možnosti a omezení tohoto paradigmatu, dualistického a materialistického (mechanistického) přístupu. Metoda práce je sumarizačně-kompilační, založená na uvedení relevantních informací a objasnění souvislostí.
|
|
|
Význam poznávacích procesů pro tvorbu umělé inteligence
Smutný, Zdeněk ; Pstružina, Karel (vedoucí práce) ; Kelemen, Jozef (oponent)
Práce předkládá ucelený pohled na poznávací procesy v rámci systémů umělé inteligence a nabízí jejich srovnání s podobnými procesy viděnými v přírodě včetně člověka. Historické pozadí směřující k vývoji současných koncepcí umělé inteligence umožňuje náhled na celou problematiku z určité perspektivy. Historický exkurz přechází postupně na hlavní osu zájmu: prostředí -- podněty -- zpracování -- odraz v kognitivním systému -- reakce na podněty, kdy srovnávám přístup a limitní možnosti člověka a stroje, respektive umělé inteligence. V závěrečné části představím dva realizované projekty inteligentních dopravních systémů a poukážu na potenciál, který se nabízí pro jejich další rozvoj v rámci hlavní osy zájmu. U každé části této práce je důraz kladen na spojitost s kognitivními procesy, jejich provázanost a závislost.
|
|
|
Historie umělé inteligence
Duda, Antonín ; Jirků, Petr (vedoucí práce) ; Berka, Petr (oponent)
Tato práce si dává za úkol seznámit čtenáře s historií umělé inteligence, konkrétně vývoji počítačového šachu od padesátých let až po současnost. Práce se rovněž věnuje soubojům šachových programů proti sobě, i proti lidským protivníkům. Největší pozornost je zaměřena na rok 1997 a souboji Kasparova s šachovým programem Deep Blue. Práce je členěna do kapitol, dle chronologického pořadí.
|
|
|
Historie umělé inteligence - Neuronové sítě
Šuchman, Ondřej ; Jirků, Petr (vedoucí práce) ; Berka, Petr (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je zmapovat historický vývoj neuronových sítí od jejich počátku, za který lze považovat první matematický model neuronu v roce 1943, až po současnost a aplikaci neuronových sítí do "inteligentních" přístrojů, které dokáží rozpoznávat znaky, grafické údaje nebo dokáží převádět anglicky psaný text do mluvené podoby (NETtalk). Pro dosažení tohoto cíle jsem pečlivě prostudoval literaturu uvedenou v kapitole "Literatura a zdroje." V první kapitole získáme teoretický přehled o oblasti umělé inteligence a neuronových sítí. Dále je pak práce přehledně řazena do pěti časových období, která byla pro neuronové sítě v kladném nebo záporném slova smyslu podstatná. U nejvýznamnějších objevů je podrobněji rozepsána jejich funkce a příklady použití. Tato práce si neklade za cíl úplný výčet neuronových sítí, na to by obsahově ani zdaleka nestačila. Podstatnější je pro ni demonstrace určitých typů sítí, jejich první použití, nejdůležitější algoritmy a také zmínka o některých významných aplikačních použitích.
|
host ::
RSS.