| |
|
Testovací úlohy a experimentální zařízení pro jaderné reaktory typu VVER
Šimek, Ondřej ; Foral, Štěpán (oponent) ; Vojáčková, Jitka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce popisuje problematiku testovacích úloh a experimentálních zařízení pro tlakovodní reaktory východní koncepce typu VVER. V teoretické části jsou nejprve popsány reaktory typu VVER, jejich historie, generační vývoj a základní rozdíly a parametry dosud provozovaných reaktorů VVER v praxi. Další dvě kapitoly teoretické části práce se zabývají jadernou bezpečností a popisují nejdůležitější orgány, pod které jaderná bezpečnost spadá a kterými jsou pro Českou republiku SÚJB, MAAE a NEA. Dále vysvětlují důležité pojmy, týkající se jaderné bezpečnosti. Další část je zaměřena deterministické bezpečnostní analýzy, jejich klasifikaci, metody a účel. Úkolem této části bylo seznámit se také s verifikací a validací výpočetních systémů. Předposlední část je věnována experimentálním zařízením, které jsou pro hodnocení a testování jaderných zařízení a výpočetních systémů velmi podstatné. V poslední části se práce zabývá testovacími úlohami pro reaktory typu VVER. V praktické části je proveden přepočet jedné testovací úlohy AER Benchmark FCM_001 pomocí neutronově fyzikálního programu PARCS. Výsledné hodnoty jsou porovnány s hodnotami výpočetního kódu CRONOS.
|
|
Mimořádná událost s únikem nebezpečných látek a informování obyvatel o možnosti ohrožení
BURŠÍKOVÁ, Jana
V úvodu mé diplomové práce jsou objasněny některé základní pojmy a uveden stručný přehled a podmínky vzniku legislativních norem vztahujících se k řešené problematice a to zejména krizových zákonů, zákonů ve vztahu k nakládání s nebezpečnými látkami a atomového zákona. Ve druhé části analyzuji připravenost orgánů státu a územních samosprávných celků na nevojenské krizové situace (krizová legislativa, dokumentace krizového plánování) a na řešení mimořádných událostí, zdůrazňuji poslání a činnost integrovaného záchranného systému. V dalším textu je podrobně rozebrána legislativa vztahující se ke způsobu zabezpečení a nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a radioaktivními látkami. Jedná se především o tyto o zákony: zákon o prevenci závažných havárií (povinnosti provozovatele zařízení nakládajícího s nebezpečnými látkami, účast veřejnosti a informování veřejnosti, výkon státní správy), zákon o chemických látkách a chemických přípravcích (klasifikace, zkoušení a registrace, označování a balení chemických látek a přípravků, přeprava nebezpečných látek), zákon o opadech a problematiku jaderné energie a ionizujícího záření upravuje atomový zákon (jaderná bezpečnost a havarijní připravenost, opatření v zóně havarijního plánování). Tyto právní normy jsou doplněny a zpřesněny některými vyhláškami a nařízeními. Praktická část je zaměřená především na zjišťování úrovně znalostí a informovanosti obyvatel, v převážné většině žijících v okolí zařízení nakládajících s nebezpečnými látkami, o rizicích plynoucích z provozu těchto zařízení a o vhodném chování obyvatel v případě vzniku mimořádné události spojené s únikem nebezpečných látek. V úvodních řádcích praktické části uvádím charakteristiku průzkumu jako celku, vymezuji základní soubor respondentů (z hlediska čtyř identifikačních znaků), popisuji použitou metodiku. V další části jsou stručně charakterizovány zkoumané regiony z hlediska možnosti vzniku mimořádné události spojené s únikem nebezpečných látek. Ke zpracování jsem využila formu dotazníku. Dotazník byl zaměřen na otázky znalostní (toxické účinky některých nebezpečných látek, označování nebezpečných látek, znalost tísňových čísel, zásady chování obyvatelstva při mimořádné události spojené s únikem nebezpečných látek, jaderná problematika). V příloze dotazníku zjišťuji zájem respondentů o tuto problematiku a jejich preference způsobů vhodného informování o rizicích plynoucích z provozu těchto zařízení. Výsledky průzkumu podrobně uvádím v kapitole s totožným názvem. V závěru práce uvádím některé doporučené formy ke zlepšení informovanosti obyvatelstva o mimořádných událostech s únikem nebezpečných látek. Závěr práce a diskuse je věnovaná shrnutí zjištěných výsledků, případně komparace výsledků s některými autory.
|
|
Způsoby detekce ionizujícího záření v provozu JE (monitorování prostředí)
DOUDOVÁ, Vendula
Jaderná elektrárna Temelín je vybavena moderním systémem radiační kontroly na vysoké technické úrovni, který zajišťuje kontrolu všech parametrů dle požadavků české legislativy a orgánů státního dozoru. Systém zajišťuje kontrolu v takovém rozsahu, aby byly zabezpečeny nezbytné informace o ozáření personálu elektrárny i obyvatelstva v okolí elektrárny, stavu radiační situace v elektrárně i v okolí, výpustech do životního prostředí a stavu vybraných technologických okruhů a systémů se zaměřením na sledování neporušenosti bariér ve všech režimech jaderné elektrárny včetně havarijních a pohavarijních podmínek. Pracovní prostředí v kontrolovaném pásmu JE Temelín je monitorováno stabilním (stacionárním) monitorovacím systémem a přenosnými (mobilními) přístroji dle schválené provozní dokumentace. Monitorování pracoviště se uskutečňuje sledováním, měřením, hodnocením a zaznamenáváním veličin a parametrů charakterizujících pole ionizujícího záření a výskyt radionuklidů na pracovišti, zejména příkonů dávkového ekvivalentu na pracovišti, objemových aktivit v ovzduší pracoviště a plošných aktivit na pracovišti.
|
|
Sorpce radionuklidu85Sr na zeminy z areálu jaderné elektrárny Temelín
Reidingerová, Markéta ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Rychlovský, Petr (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřená na studium sorpce radionuklidu 85 Sr na zeminy odebrané v areálu jaderné elektrárny Temelín. Byla použita metoda jednorázového vsádkového experimentu, kdy k zemině byl přidán roztok radionuklidu 85 Sr o známé aktivitě. Experimenty směřovaly k vlivu pH na velikosti sorpce a vliv doby styku směsi na sorpci. Při experimentu s hodnotou pH, která byla nejblíže pH podzemní vody z JE Temelín, zeminy sorbovaly v rozmezí 31 - 44 %. Při zkoumání vlivu času na sorpci se radionuklid 85 Sr sorboval velmi rychle. Pro porovnání velikosti sorpce v závislosti na čase byl vybrán čas 120 minut, při kterém byla sorpce téměř konstantní a dosahovala hodnot 40 - 48 %. Klíčová slova Radioaktivita, radionuklid 85 Sr, sorpce, jaderná elektrárna Temelín
|
|
Bezčasí
Svoboda, Jonáš ; Turek, Filip (oponent) ; Cenek, Filip (vedoucí práce)
Film Bezvětří se pokouší být jakýmsi portrétem svobodného mladého života ve městě. Volnosti, upachtěnosti. Je to portrét všech poznámek z mobilu, limonáda s příchutí prázdnoty. Pokorně se rozplynout. Vášnivý amaterismus, neboť na záchodě nejsi sám, je tam s tebou Wittgenstein. O tom, že jsme viděli veverku, jak žere myš. O tom, že když jdeme městem, tak jsme strašně obrovští. O tom, že to všechno vlastně něco znamená. „Vynuděnej klidňák“ nenávidí emoce a Lord Jágr drží nad vodou Sazku. O tom, že jsem celou jednu noc inhaloval Pizzu Hawaii, ze které se stala Pizza Pearl Harbour, protože jsem usnul. O tom, že je dobré si pak se zbylým uhlem zatančit. O tom jak se u kávomatu potkal hejsek, sajrajt a umělá inteligence aby se domluvili, že láska a nenávist musí zvítězit nad pravdou a lží. Namísto toho po brku na dně kelímku nalezli DNA Boha. Pak přišel vrátný a řekl, že ve škole se nekouří. A pak je ta chvíle, kdy nám chybí láska, nemáme klid a už dlouho jsme nebyli na návštěvě. O tom, že jsme byli na odvykací kúře a od té doby všem tykáme. O tom, že si Tomáš přidělal na starou židli kolečka a napsal na ní „ZEUS“. Rozjímání nad hnusným tagem Elektro Planeo na zdi. Protože soutěž v zírání s kamerou je práce jako každá jiná. O tom, že mi zelenina říká, že jsem mimo, protože nesnáší každýho, kdo je zajímavej. O tagu se zajímavou otázkou – „není zelenina sračka?“ Humor v radosti ze smutku. Protože mám soucit s člověkem, který toto musí číst. Něco je prostě v básni uvězněné a nemůže ven. O metodě Hitler-Stalin-Picasso, bolesti a smradu, prázdnotě a tuposti, sabotáži a nervozitě, bezkontaktním člověku, pestré paletě zbytků, o superschopnosti v říkání „ano“ a superhrdinovi odolnému vůči alkoholu. Jaderná metafyzika ve světě, kde je pán daleko a Bůh vysoko. V roli sběratele lidové bizarnosti si člověk hraje na Pána desetikorun s úkolem dopravit poslední desetikorunu moci do kávomatu osudu. Stařec a víno, kterému dáte na cigáro a on vám řekne, že genius se skrývá na dně, bdělost a nepochopení, diletující paměť a čím dál tím smutnější úsměv. Hnusné počasí a pocit, že „za humny se mrdaj národy“ – (Pavel Ondračka – Slavnost hudby a poesie). Metoda volného proudu vědomí, tvářící se jako metoda ledovce. O tom, že posledně jsem přišel o laptop, když jsem zkoušel, jestli pod vodou funguje wifi. Demence a útěk od zla - co nejdál. Snaha se alespoň chvíli soustředit. Jelikož jsem pracoval v podstatě dokumentaristicky ( - film je zpracováním pořízeného archivu videí), byla volba média video-eseje, potažmo filmu zcela jasná. Na vyobrazené se snažím dívat ze svého osobního, zúčastněného pohledu, ale také s „nehodnotícím - dokumentaristickým odstupem“. Inspiraci jsem pro tvorbu Bezvětří hledal hlavně v díle Wernera Herzoga, Karla Vachka a jejich vztahu k relativitě pravdy a přírodě. Oproti svým dosavadním výsledkům, které byly spíše experimentální povahy hodnotím svou práci jako zacílenou a soustředěnou. Cílem práce je portrét místa, času a lidí. Nemá vůbec žádný praktický přínos, možná krom obohacení divákovy duše a jeho portrétních kvalit.
|
|
České atomové právo
Křížek, Tomáš ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Damohorský, Milan (oponent)
6. Závěr Problematika využití jaderné energie a ionizujícího záření prošla od svého vzniku výrazným vývojem. Původně značně roztříštěná a neúplná úprava této oblasti neposkytovala dostatečnou záruku ochrany životního prostředí. Za poslední roky prošla právní úprava využití jaderné energie a ionizujícího záření složitým vývojem, který ji kvalitativně přiblížil na úroveň právních úprav vyspělých států, což bylo výsledkem dlouholeté účasti na mezinárodní spolupráci v oblasti využívání jaderné energie a ionizujícího záření. Je třeba si uvědomit, že je jaderná energie mnohostranně využitelná, jak v energetice a zdravotnictví, tak se zároveň naskýtá možnost jejího zneužití pro vojenské účely. Toto zneužití by mohlo znamenat fatální důsledky nejen pro životní prostředí, ale i pro lidstvo samo. Z těchto důvodů je potřebné danou oblast právně regulovat nejen na národní, ale i mezinárodní úrovni. Atomový zákon samozřejmě nemůže vyloučit všechna rizika, která jsou spojena s využíváním jaderné energie a ionizujícího záření. Využívání jaderné energie a ionizujícího záření je vždy potenciálně nebezpečné, a proto se v atomovém zákoně neuplatní zásada předběžné opatrnosti, ale speciální zásada odůvodněného přínosu, v jejímž rámci je posuzováno, zda přínos činnosti pro lidskou společnost vyváží možná rizika této činnosti na...
|
|
Srovnání znalostí laické a odborné veřejnosti z jaderné fyziky pro ochranu obyvatelstva
BARTOŇOVÁ, Miroslava
Základním cílem práce bylo dosáhnout srovnání znalostí z jaderné fyziky pro ochranu obyvatelstva u laické a odborné veřejnosti. Tato myšlenka vychází z předpokladu možné existence mimořádných událostí s výskytem ionizujícího záření a z tohoto důvodu je nutné školení specialistů pro tyto případy. Tito odborníci by měli mít znalosti jaderné fyziky širší než běžné laické obyvatelstvo. Tato problematika nebyla doposud u laické a odborné veřejnosti zkoumána, stejně tak nebyla provedena komparace dvou uvedených souborů. Dalším cílem této práce bylo vytvoření struktury základů jaderné fyziky ve vzdělávání pracovníků v ochraně obyvatelstva. K tomuto účelu byl autorkou práce sestaven model jaderné fyziky odrážející základní znalosti jaderné fyziky, který vycházel z analýzy studijních programů základních složek IZS. Byly prozkoumány formy studia vysokoškolských programů ochrany obyvatelstva, příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR, vysokoškolského studijního oboru Zdravotnický záchranář a pracovníků Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Policie ČR a také Celní správy. Největší předpokládaný rozsah znalostí analýza ukázala u techniků chemické služby HZS ČR (tzv. chemiků), kteří jsou v kurzech odborně školeni v nakládání s nebezpečnými látkami i zdroji ionizujícího záření. Tito příslušníci se stali sledovanou odbornou veřejností statistického šetření této diplomové práce. Laickou veřejnost představovaly osoby ze sociálního okolí autorky této práce, jednalo se tedy o nereprezentativní vzorek laické veřejnosti. Dále byla využita teorie kurikulárního procesu fyziky, jejíž aplikace posloužila k vytvoření alternativního testu z jaderné fyziky, který byl pokládán respondentům. Položené dotazníky vyplnilo 52 techniků chemické služby HZS ČR z různých částí republiky a 50 osob laické veřejnosti. Je třeba poznamenat, že dotazník byl vytvářen z hlediska přípravy techniků chemické služby HZS ČR, v níž má jaderná fyzika pouze podpůrnou roli. Mezi cíle práce také patřilo následné statistické vyhodnocení aplikovaných testů znalostí z jaderné fyziky. K ověřování byly používány především testy neparametrických a parametrických hypotéz. U teoretického rozdělení znalostí u odborné veřejnosti se předpokládala existence Poissonova rozdělení (tzv. rozdělení "vzácných případů") a teoretické rozdělení při šetření laické veřejnosti by mělo být blízké normálnímu rozdělení. Také byl šetřen rozdíl mezi znalostmi laiků a odborníků. Pro splnění definovaných cílů této práce byly stanoveny 3 hypotézy, k jejichž ověřování byly využity metody deskriptivní a matematické statistiky. Hypotézy byly vytyčeny následovně: H1. Teoretické rozdělení znalostí u laické veřejnosti bude blízké normálnímu rozdělení. H2. Teoretické rozdělení znalostí u odborné veřejnosti nebude mít normální rozdělení. H3. Srovnání znalostí u obou veřejností pomocí parametrických testů povedou k přijetí alternativní hypotézy. Všechny 3 vymezené hypotézy byly statistickým šetřením ověřeny a pozitivně přijaty. Uvedené testování ovšem neukazuje schopnosti či neschopnosti testovaných odborníků v provádění praktických úkonů spojených s výkonem jejich povolání. V této diplomové práci se jednalo pouze o zjišťování teoretických znalostí z jaderné fyziky, které vychází z teoretického předpokladu, že specialisté řešící nežádoucí události s výskytem ionizujícího záření prochází mnoha různými specializačními kurzy, které obsahují i seznámení s teorií jaderné fyziky. Vzhledem k jejich celoživotnímu vzdělávání by měli mít znalostí této problematiky obsáhlejší než laici, kteří tuto oblast studovali maximálně na základní či střední škole. Tento předpoklad byl formou ověření vytyčených hypotéz v této diplomové práci ověřen.
|
|
Vztahy mezi úrovní ploidie, velikostí genomu a velikostí buňky v sérii modelů ryb ploidní úrovně od 2n do 14n
BYTYUTSKYY, Dmytro
Ploidní úroveň diploidního a indukovaně triploidního lína obecného, Tinca tinca, byla ověřena průtokovou cytometrií s určením relativního obsahu DNA v jádrech erytrocytů barvených 4',6-diamidin-2-fenylindolem (DAPI). C-hodnota (haploidní obsah jaderné DNA; pgDNA.jádro-1) týchž jedinců byla stanovena analýzou obrazu pro denzitometrická měření buněčných jader v preparátech barevných Feulgenovou reakcí (FIAD) ve srovnání se standardem kura domácího (Gallus gallus domesticus; 1,25 pgDNA.jádro-1, P < 0,05) třemi postupy. Získány byly vysoce podobné průměrné C-hodnoty, potvrzující možnost využít krev lína jako standard v evropské rybniční akvakultuře pro určení ploidie a obsahu DNA u ryb. Obrazová cytometrie FIAD, průtoková cytometrie (FC) a konfokální laserová skenovací mikroskopie (CLSM) byly využity ke studiu vztahů mezi obsahem DNA (pgDNA.jádro-1), plochou jádra (?m2), objemem jádra (?m3) a 3-D strukturou jader erytrocytů v sérii ploidních modelů ryb: diploidů lína obecného (Tinca tinca) (2n), kostlína kubánského (Atractosteus tristoechus) (2n), triploidního lína obecného (3n), evolučně tetraploidního jesetera malého (Acipenser ruthenus) a j. hvězdnatého (A. stellatus) (4n), evolučně oktaploidního j. sibiřského (A. baerii) a j. ruského (A. gueldenstaedtii) (8n), spontánních triploidů j. sibiřského a j. ruského vykazujjících evoluční dodekaploidii (12n), evolučně dodekaploidního j. krátkorypého (A. brevirostrum), a experimentálně získaných jeseteřích hybridů, kteří byli tetraploidní, hexaploidní (6n), heptaploidní (7n), oktaploidní, dekaploidní (10n), dodekaploidní a/nebo tetradekaploidní (14n). Standardy použitýmí pro FIAD byly krevní nátěry kura domácího (obsah 2,5 pgDNA.jádro-1), diploidní a indukovaně triploidní lín obecný (2,04 a 3,1 pgDNA.jádro-1). Všechny ploidní úrovně byly nejprve ověřeny pomocí FCM. Nárůst ploidní úrovně byl doprovázen zvětšením jádra a zvýšením počtu zploštělých eliptických jader se zvětšeným příčným průměrem. Objem (Vvoxel) jádra erytrocytu jako suma voxelů počítaná u živých buněk se jeví jako přesnější hodnota než objem (Vaxis) vypočtený z měření dlouhé a krátké osy jádra, zvláště u vyšších a lichých ploidních úrovní. Údaje o absolutním a relativním obsahu DNA byly v souladu s dříve publikovanými zprávami. Druhy téže ploidní úrovně, jakkoli se lišící obsahem DNA, vykazovaly podobnou plochu jádra erytrocytu, jak lze ukázat na A. ruthenus a A. stellatus (19,27 a 19,79 ?m2 při průměrném absolutním obsahu 3,72 a 4,68 pgDNA.jádro-1) a podobný objem jádra erytrocytu, jak lze ukázat na A. ruthenus a hybridu A. ruthenus x H. huso (48,3 a 48,9 ?m3 při průměrném absolutním obsahu 3,74 a 3,10 pg DNA. jádro -1). Podobné vztahy byly shledány u ploidních úrovní 6n, 8n, 10n, 12n. Nárůst 0,46 - 1,58 pgDNA v obsahu DNA jader erytrocytů neměl vliv na změnu plochy jádra. Se zvyšující se ploidní úrovní bylo shledáno, že koncentrace DNA (pgDNA na 1 ?m3 objemu jádra erytrocytu) a poměr povrchu jádra k jeho objemu se nezvětšují lineárně. Jaderná DNA je s nárůstem ploidní úrovně stále více kondenzována. Získané výsledky odvozují vlastnosti celých buněk a částečně i jader buněk řady různých ploidních druhů ryb a potvrzují hypotézy o nukleotipickém vztahu velikosti buněk a jejich jader ve vztahu k velikosti genomu a stejně tak taxonomické pozici jeseterů.
|
| |
host ::
