|
Možnosti využití faktoringu v českém vývozu
Matyáš, David ; Černohlávková, Eva (vedoucí práce) ; Němcová, Petra (oponent)
Bakalářská práce se zabývá faktoringovým trhem v České republice. V úvodní části práce přibližuje, co je to faktoring. V druhé části jsou v potaz brána témata jako současní faktoři v ČR, vývoj faktoringu, prezentace na internetu, rozmístění na území ČR, vliv délky splatnosti závazků a mezinárodní struktury faktoringu. Z jednotlivých forem faktoringu je kladen důraz na faktoring exportní. V souvislosti na to práce zkoumá také zapojení českých faktorů do mezinárodních struktur a srovnání s výsledky z jiných zemích (zejména z pohledu velikosti obratu vzhledem k velikosti ekonomiky).
|
|
Nejistoty a kompatibilita přímého měření frekvence
Zikmund, Ondřej ; Zavřel, Jiří (oponent) ; Havlíková, Marie (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na vyhodnocování přímého měření frekvence s výpočtem velikostí standardních nejistot. Součástí práce je porovnání měření frekvence různými digitálními měřidly vzhledem k referenčnímu měřidlu, kterým je čítač HP 53131A. Cílem je osvojit si metodiku výpočtů nejistot a hodnocení kompatibility měření. Výsledkem bakalářské práce je porovnání dosažených výsledků měření frekvence měřidly HP 53131A, GFC-8131H, HP 34401A a M-3890D včetně grafických interpretací.
|
|
Výroba části zámku automobilu přesným stříháním
Augste, Jakub ; Žák, Ladislav (oponent) ; Peterková, Eva (vedoucí práce)
Projekt vypracovaný v rámci inženýrského studia oboru Strojírenská technologie (N2307-00) předkládá návrh technologie výroby zámkové čelisti. Zámková čelist slouží jako člen uzamykacího systému bočních dveří automobilu blíže neurčené značky. Zadaná součást je vyrobena z plechu tloušťky 4 mm. Materiálem součásti je legovaná ocel 15CrMo5, vhodná pro cementování. Na základě literární studie bylo navrženo několik možných způsobů výroby součásti. Vzhledem k požadované rozměrové přesnosti, kvalitě povrchu střižné plochy a předpokládanému výrobnímu množství (800 000 ks ročně) byla navržena výroba technologií přesného stříhání. Přesné stříhání je ekonomicky efektivní výrobní metoda pro zhotovení precizních součástí z plechu. Pro výrobu součástí byl zvolen trojčinný hydraulický lis HFA 3200plus firmy Feintool, disponující celkovou silou o velikosti 3 200 kN. Lis bylo navrženo zařadit do linky spolu s odvíjecím a rovnacím zařízením. Linka značky Feintool s označením FBA 8/300 vyniká svým provedením, šetřícím půdorysnou plochu. Pro konstrukci střižného nástroje byl použit systém s pohyblivým střižníkem, protože takto navržené nástroje jsou kompaktní a jejich výroba hospodárná. Střihadlo využívá normalizovaného litinového vodícího stojánku, vyráběného společností Fibro. V závěru bylo provedeno ekonomické porovnání mezi dvěma výrobními metodami – přesným stříháním a řezáním laserovým paprskem.
|
|
Stanovení zbytkové napjatosti metodou vrtání otvoru s využitím MKP
Civín, Adam ; Vlk, Miloš (oponent) ; Hlavoň, Pavel (vedoucí práce)
Zbytková napjatost působící v tělese může i nemusí být z hlediska bezpečnosti přínosná pro danou konstrukci či součást. Cílem této práce není pojednání o možných způsobech vzniku zbytkové napjatosti v materiálech, ani o jeho odstranění, ale je zaměřena na jednu z nejrozšířenějších metod měření zbytkových napětí, jakou je odvrtávací metoda. Abychom mohli stanovit, jak nám tato napjatost ovlivňuje chování materiálu, musíme být schopni určit velikosti těchto napětí a jejich hlavní směry působení. Jak již bylo řečeno, jednou z mnoha metod sloužící k vyhodnocení potřebných informací, je metoda semidestruktivní, a to metoda vrtání otvoru. Tato metoda je tvůrčí podstatou celé práce a dále je omezena pouze na určení homogenního zbytkového napětí pro konečné tloušťky ocelových desek. Jedná se o hookovský, izotropní, lineárně pružný materiál s materiálovými charakteristikami =0,3 a E=2,1[10]^5 MPa. Pro aplikaci této metody je potřeba určit kalibrační koeficienty “a“ a “b“, kterých se dále využívá k co nejpřesnějšímu stanovení zbytkové napjatosti v konkrétní hloubce odvrtaného materiálu, při daném průměru vrtaného otvoru a známé tloušťce odvrtávaného tělesa. Geometrie tělesa je zjednodušena na tvar hranolu s rovinnými povrchovými plochami. Dále je nutné poznamenat, že kalibrační koeficienty jsou stanoveny pouze pro jeden typ tenzometrické růžice RY 61 S, která je v tomto případě nedílnou součástí jak numerického, tak experimentálního stanovení kalibračních koeficientů. Motivací a zároveň požadovaným výsledkem této diplomové práce je podat srozumitelný a ucelený náhled na přesnost, efektivnost a použitelnost kalibračních koeficientů v závislosti na tloušťce tělesa, velikosti vrtaného otvoru, podmínky průchozí a neprůchozí vrtané díry, počtu odvrtaných vrstev a v neposlední řadě na kvalitě a přesnosti tvorby výpočtového modelu. K dosažení těchto výsledků bylo využito simulace zbytkové napjatosti, spojené s výpočtovým modelováním pomocí metody konečných prvků. Výsledky jsou prezentovány v podobě 3D grafů, 2D grafů, tabulek a procentuálních odchylek výsledných hodnot vzhledem k výsledkům z jiných publikací, či s analytickým řešením. Přestože je práce zaměřena na numerické modelování a simulace pomocí MKP, má bohužel i tato metoda několik více či méně podstatných omezení. Mezi ně například patří vliv excentricity vrtaného otvoru vzhledem ke středu tenzometrické růžice, vznik vysokých hodnot redukovaných napětí na čele vyvrtaného otvoru coby koncentrátoru napětí a dále jeho následná plastifikace, vliv geometrických nepřesností otvoru a další. Všechny tyto aspekty, ovlivňující přesnost stanovení kalibračních koeficientů, nelze do numerického modelu v rámci této diplomové práce zahrnout. Blíže je o této problematice pojednáno v rešeršní studii. Dosažené výsledky řešení by měly napomoci k praktickému využití předem stanovených kalibračních koeficientů při určování homogenního napětí po hloubce u různých tloušťek vzorků s požadovanou velikostí a hloubkou odvrtaného otvoru. Všechny uvedené výsledky jsou ale použitelné pouze pro jeden typ tenzometrické růžice, a to konkrétně pro typ RY 61 S firmy HBM.
|
|
Zápustkové kování ozubeného kola
Bezděk, Pavel ; Dvořák, Milan (oponent) ; Štroner, Marek (vedoucí práce)
Cílem práce v rámci bakalářského studia oboru Strojírenská technologie je návrh výkovku ozubeného kola zápustkovým kováním. Materiál ozubeného kola je konstrukční ocel 12 050. Vzhledem k velikosti výrobní série 150 000 kusů za rok, byl pro výkovek ozubeného kola zvolen svislý kovací lis LMZ 2500 se jmenovitou tvářecí silou 25 MN. Zápustky jsou vyrobeny ze středně legované oceli 19 552. V závěru práce jsou porovnány náklady na výrobu ozubeného kola s vybranou výrobní technologií.
|
|
Vyhodnocení využívání vybraných agroenvironmentálních dotačních titulů v rámci Jihočeského a Plzeňského kraje
MUDRÁKOVÁ, Tereza
V teoretické části diplomové práce je formou literární rešerše zpracován vývoj Společné zemědělské politiky Evropské unie (SZP) se zaměřením na reformy z let 1999 a 2003. Dále jsou porovnána agroenvironmentální opatření České republiky, Slovenské republiky a Republiky Rakousko vzhledem k podmínkám v jednotlivých státech. Cílem byla sumarizace poznatků o procesech vedoucích k současné podobě agroenvironmentálních opatření. Pro vyhodnocení v praktické části byly vybrány dotační tituly PĚSTOVÁNÍ MEZIPLODIN, BIOPÁSY A PTAČÍ LOKALITY NA TRAVNÍCH POROSTECH (a tituly na ně navazující). Jsou to tituly podporující zachování a zvýšení velikosti populací drobné zvěře a drobného ptactva. Vyhodnocována byla data z registru Státního intervenčního zemědělského fondu (SZIF) ze zkráceného programového období 2004-2006 a programového období 2007 {--} 2013 (roky 2004 {--} 2008). Data byla sledována v NUTS II Jihozápad na úrovni pracovišť Agentury pro zemědělství a venkova (AZV). Byl sledován zájem zemědělců o tituly, plocha, na které byly tituly využívány a výše poskytnuté finanční podpory. V rámci diskuse byly navrženy možnosti zlepšení využívání nabízených dotačních titulů. Dotační titul Pěstování meziplodin je plošným opatřením na orné půdě. Zájem o něj byl nejvyšší v roce 2004, kdy do něj vstoupilo nejvíc žadatelů, poté zájem o titul klesal (zejména v letech 2007 a 2008 po snížení dotace). Podíl orné půdy, zapojené v titulu, se pohybuje v průměru mezi 6 {--} 8 % výměry orné půdy a v čase rostl. Dotační titul Biopásy je málo využíván (pravděpodobně kvůli podhodnocení nákladů), ale zájem o něj roste. Dotační titul Ptačí lokality na travních porostech a navazující tituly, jsou vymezeny hnízdními lokalitami chřástala polního (Crex crex) a bahňáků (Charadrii). V Jihočeském kraji byl titul aplikován na přibližně 27 % vymezené plochy hnízdních lokalit v celém sledovaném období, v Plzeňském kraji okolo 26 % v letech 2004-2006 a 60 % v letech 2007 a 2008. Největší zájem o dotační titul (největší plocha, nejvíc žadatelů) byl v oblasti AZV České Budějovice. Zájem o navazující dotační titul PTAČÍ LOKALITY NA TRAVNÍCH POROSTECH {--} HNÍZDIŠTĚ BAHŇÁKŮ je menší, než o PTAČÍ LOKALITY NA TRAVNÍCH POROSTECH - HNÍZDIŠTĚ CHŘÁSTALA.
|
|
Ošetřovatelská péče u dětí s vybranými vadami zraku.
DĚDIČOVÁ, Kristýna
Zrak je považován za základní lidský smysl, který nám umožňuje vnímat více než tři čtvrtiny veškerých podnětů a informací potřebných pro náš život. Teoretická část práce se velmi stručně zabývá anatomickou a fyziologickou stránkou zrakového vnímání a charakteristikou vybraných vad zraku: strabismem, refrakčními vadami (hypermetropie, myopie) a slepotou. Předmětem práce jsou pacienti v dětském věku, kteří trpí popsanými vadami. Ošetřovatelská péče se vzhledem k jejich věku stává ještě náročnější. Vady zraku stejně jako vady sluchu mají navíc největší dopad na psychiku dětského pacienta. Teoretická část se dále zabývá diagnostikou a léčbou zrakových vad, korekcí optických vad a zejména problematikou ošetřovatelské péče v dětské oftalmologii. Teoretické kapitoly o ošetřovatelské péči se snaží shrnout dostupné poznatky o hlavních zásadách ošetřovatelské péče, přičemž těžiště teoretické části práce a následně i výzkumného šetření spočívá v ošetřovatelské péči v rámci hospitalizace dítěte. Z kvalitativního hlediska je zde výrazně oddělena problematika péče o děti s lehkými a těžkými vadami zraku. Zvláštní kapitoly jsou věnovány předoperační a pooperační péči o dětského pacienta a aplikaci očních léků zejména mastí a kapek. Podstatnou část teorie zabírá rozbor potřeb dítěte se zrakovým postižením a na to přímo navazující zásady komunikace se zrakově znevýhodněnými dětmi. Pro bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle: Zjistit specifika ošetřovatelské péče u dítěte se zrakovým znevýhodněním na dětské oční klinice a zjistit, jakým způsobem přistupují sestry k zrakově postiženým dětem na běžném dětském oddělení. Ke zjištění cílů práce byly strukturovány tři základní výzkumné otázky: Jaká jsou z pohledu sestry hlavní specifika v ošetřovatelské péči o dítě s lehkou vadou zraku? Jaká jsou z pohledu sestry hlavní specifika v ošetřovatelské péči o dítě se závažným očním onemocněním? Jaké existují rozdíly v ošetřovatelské péči o dítě se zrakovým znevýhodněním na dětské oční klinice a běžném dětském oddělení? Ve výzkumné části byla použita kvalitativní forma výzkumného šetření. Kvalitativní výzkumné šetření bylo prováděno metodou polostrukturovaného rozhovoru, který umožnil respondentkám (sestrám) akcentovat daný problém, podle jejich vlastního uvážení. Pro zpracování výzkumného šetření a analýze rozhovorů se sestrami byla použita metoda otevřeného kódování. Výzkumné šetření bylo prováděno ve dvou nemocnicích: ve Fakultní nemocnici Motol v Praze na očním oddělení pro děti a dospělé, a v Nemocnici Písek na dětském oddělení. V každé z uvedených nemocnic byl proveden rozhovor s pěti sestrami. Rozhovor byl rozčleněn do 45 otázek, ze kterých byly následně syntetizovány čtyři kategorie podle zaměření výzkumného šetření. Výsledky výzkumného šetření potvrdily, že hlavními specifiky péče o zrakově postižené děti je potřeba neustálé komunikace, která se zvyšuje se závažností a charakterem zrakového postižení. U všech zrakově znevýhodněných dětí je akcentováno, aby sestry dokázaly pečovat o optické pomůcky. V souvislosti s denním režimem je neočekávaná, ale zdůvodněná absence speciálních pomůcek pro servírování a příjem jídla. Nedostatečné se zdá i vybavení obou pracovišť odkládacími plochami pro optické pomůcky v koupelnách. Za přínos práce pro praxi sestry na běžném pediatrickém oddělení lze považovat možnost, že se sestra seznámí s teoretickými i praktickými možnostmi, které má specializované pracoviště klinika Nemocnice Motol. Teoretická část práce může sloužit i jako komplexní, i když pouze doplňkový studijní materiál v oboru ošetřovatelské péče o zrakově postižené pediatrické pacienty.
|
|
Význam rostlin pro stanovení ekologické stopy
Vejvodová, Tereza ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Cudlín, Pavel (oponent)
Ekologická stopa (ES) je koncept pro měření antropogenního vlivu člověka, regionu, státu a lidstva na životní prostředí, jež se udává v jednotkách globálních hektarů (gha). Globální hektary jsou pak vypočítávány z ekvivalentu, kolik hektarů biologicky produktivní plochy zajišťuje potřeby člověka, města, regionu či státu. Do kalkulace se započítávají všechny antropogenní činnosti spotřebovávající obnovitelné přírodní zdroje. Zároveň ekologická stopa zkoumá a vyčísluje likvidaci odpadů, především oxidu uhličitého. ES je vypočítávána ze šesti základních kategorií, jež vychází z typu využití půd - orná půda, pastviny, hospodářské lesy, rybářská loviště, zastavěné plochy a lesy pro ukládání oxidu uhličitého. Je evidentní, že rostliny jako účastníci řady důležitých procesů na Zemi a základ potravní pyramidy, budou podle použité hodnoty jejich produkce mít značný vliv na konečný výsledek ES. Pro převod různého využití jednotlivých ploch (les, orná půda, pastvina aj.) na gha se využívá výnosových a ekvivalentních faktorů. Cílem práce je podat souhrn o konceptu ekologické stopy a jejího výpočtu vzhledem k proměnlivosti velikosti čisté primární produkce rostlin a vliv této proměnlivosti na konečný výsledek ekologické stopy obzvláště v době probíhajících globálních klimatických změn, jež mají dalekosáhlé důsledky na...
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacientek po rekonstrukčních výkonech po ablaci prsu
BOUŘILOVÁ, Hana
Abstrakt Ženský prs představuje jeden z nejvýznamnějších atributů ženské krásy. Proto také jakákoli vrozeně podmíněná odchylka ve velikosti a tvaru prsu bývá ženou vnímána velmi bolestně. Jaký dopad má potom na ženu ablační výkon, je více než jasné. Ztráta či deformace prsu z léčebných důvodů postihuje ženu ve dvou sférách. Vedle obav z dalších postupů léčby, vývoje zdravotního stavu a dalšího osudu, trápí většinu žen strach z toho, jak změní jejich život ztráta tak dominantního symbolu ženskosti. Pro postiženou ženu je snaha o vytvoření nového prsu často stejně důležitá jako exaktně provedená operace primární. Jde totiž o navrácení jistoty a sebedůvěry v osobním a společenském životě ženy. Rekonstrukční operace k vytvoření prsu patří mezi operace velmi náročné a bolestivé. Následné pooperační období je pro pacientku svízelné a pooperační režim přísný. Ošetřovatelská péče je dlouhodobě intenzivní a vzhledem k nezbytným lékařským ordinacím pro pacientku omezující a ztěžující. Přesto se žena odhodlá toto všechno podstoupit a trpělivě snášet veškerá úskalí s výkonem spojená. Taková změna fyzická, ale možná více psychická, kterou jí to přinese, jí za to bezesporu stojí. Cílem této práce bylo zjistit, jak žena, která přichází k operačnímu výkonu, vnímá ošetřovatelskou péči. Druhým cílem pak bylo zkoumat, jak ošetřovatelská péče ovlivňuje a působí na pacientku po operačním výkonu. Pro zjištění výsledků bylo osloveno šest žen hospitalizovaných na dvou různých chirurgických odděleních. Celkem s rozhovorem souhlasily čtyři pacientky, z nichž jedna byla přijata na chirurgické oddělení a zbylé tři na oddělení úrazové a plastické chirurgie. Výzkumnou otázkou zaměřenou na ošetřovatelskou péči vnímanou z pohledu pacientky bylo zjištěno, že se pacientky především soustředí na samotný chirurgický výkon a jeho úspěšnost a ošetřovatelské úkony pro ně představují spíše zátěž a postupem času jsou pro ně až obtěžující. Druhá výzkumná otázka měla za úkol zjistit, jak může ošetřovatelská péče ovlivnit průběh hospitalizace. Vzhledem ke zjištěným podmínkám, do kterých byly pacientky přijímány, pro ně ošetřující personál znamenal velké pozitivum. Jeho přístup a jednání pomáhalo pacientkám lépe snášet strasti spojené s pooperačním režimem a ony se v konečném shrnutí cítily v průběhu hospitalizace spokojené. Na základě zjištěného by tato práce měla osvětlit problematiku hospitalizace pacientek sestrám, aby pronikly a lépe pochopily pocity pacientek a jejich vnímání ošetřovatelské péče. Aby svou péči mohly v průběhu hospitalizace zaměřit účinněji a poskytovat ji se znalostmi, které jim pomohou v nesnadných podmínkách pečovat o pacientku jak po somatické stránce, tak jim být oporou v oblasti psychické. Více se zaměřit na komunikaci v těsném pooperačním období a na vstřícný přístup, který je pro pacientku velmi důležitý, a kde má sestra velkou možnost pocity pacientky ovlivnit pozitivním způsobem. Vzhledem k zjištěným skutečnostem můžeme vyslovit hypotézu, že nevhodnost prostředí negativně ovlivňuje psychiku pacienta. Druhou hypotézou může být vyjádření, že vhodná komunikace pozitivně ovlivňuje pacientovo prožívání za hospitalizace.
|
|
LOKÁLNÍ MĚNA V LEWESU, POMÁHÁ SNÍŽIT NEZAMĚSTNANOST?
Rybová, Lucie ; Bartoň, Petr (vedoucí práce) ; Chytilová, Helena (oponent)
Tato práce je zaměřená na výzkum lokální měny v Lewesu. Vzhledem k trvající hospodářské krizi a potížím s vysokou nezaměstnaností jsem si položila otázku, zda může Leweská libra pomoci v boji s nezaměstnaností. Můj výzkum je založen na myšlence, že zavedení lokální měny zvýší poptávku po produktech a službách místních obchodníků, což bude mít kladný vliv na míru zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Zda je tato myšlenka správná jsem zjišťovala nejdříve pomocí srovnávací analýzy, kde porovnávám velikost míry zaměstnanosti a míry nezaměstnanosti v Lewesu a v Ashfordu, což je oblast, která byla vybraná jako nejvhodnější pro srovnání. Poté jsem použila regresní a korelační analýzu, ve kterých testuji, zda existuje závislost mezi zavedením měny a velikostí míry nezaměstnanosti a zaměstnanosti. Z výsledků provedených analýz vyplývá, že nebyla prokázaná závislost míry nezaměstnanosti a míry zaměstnanosti na zavedení Leweské libry.
|
host ::
